Fear Street Part 2: 1978
Režie:
Leigh JaniakKamera:
Caleb HeymannHrají:
Sadie Sink, Emily Rudd, Ryan Simpkins, Ted Sutherland, McCabe Slye, Gillian Jacobs, Kiana Madeira, Benjamin Flores Jr., Ashley Zukerman, Olivia Scott Welch (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Shadyside, rok 1978. Škola končí a letní aktivity v táboře „Nightwing“ právě začínají. Jenže v okolí se potuluje místní psychopat, který je posedlý touhou zabíjet. (JasonCZ)
Recenze (168)
Ako jednotka, i dvojka (či skôr prequel?) sa tvári strašne šikovne, rafinovane, geniálne a inteligentne, ale v skutočnosti je to neskutočne neoriginálne napísané. Nehovoriac o tom, že ako prvý raz, aj tu som bol ohučaný od miestami až parodicky zveličenej hudby, ktorá začne burácať pomaly aj keď postava na raňajky nedostane slaný, ale sladký toast (s kakaom!). Postavy sú azda ešte neoriginálnejšie, ako scenár, ak je to vôbec možné. Zachraňuje ich len vcelku fajn výkon neposednej Sadie Sink zo Stranger Things, inak ťažký priemer. Erotika temer nulová. Gore sa síce nešetrí a miestami je naozaj slušne drsné, ale nemyslím si (viem, je to šokujúci názor), že dobrý slasher robia litre krvi a kilá odseknutých hláv. Našťastie mám od puberty slabosť pre camp slashery a v tomto smere je výprava tábora skvelá. K tomu parádna letná atmosféra a dobový sedemdesiatkový fíling. ()
V názvu to má rok 1978, ale v sedmdesátých letech to teda uměli rozparádit mnohem peprněji. Tohle se chvílemi tváří jako velká ukruťárna, ale v jádru je to jen další dětský horor, kterých je na Netflixu plno. Ty jejich zaměnitelný family friendly záležitosti, aby se zalíbily každému, jsou prostě mor. ()
Od trilogie Fear Street jsem očekával trojici různorodých filmů, které slasher subžánr zpracují rozličnými způsoby určenými dobou svého zasazení. Rok 1994 se měl nést ve stylu Vřískotu a zábavného devadesátkového pomrkávání na fanoušky, 1978 mohla být renesance kempového slasheru po vzoru The Burning nebo Pátku třináctého, a rok 1666 jsem si představoval jako drsný dobový horor, jehož atmosféra by mohla připomínat třeba The VVitch. No, vím, byla to naivní představa. V celkovém pohledu je Fear Street nakonec taková typická nenáročná netflixárna, žánrovka přizpůsobená moderní době a mladému publiku, kdy styl jednotlivých dílů se mezi sebou v podstatě nijak moc neliší. Omílá to furt dokola to samé, postavy se chovají stejně, má to stejný styl odlehčení. Ve výsledku promarněná příležitost přinést něco fakt speciálního, ale za to obětování tří večerů to asi i tak stojí. 1978 > 1666 > 1994. Podle mne nejsilnější díl, ale své mouchy má (opravdu zbytečně dlouhý rozjezd, odkládané "maskování" zabijáka). ()
Druhý díl Ulice strachu je lepší. Má důmyslnější prostředí tábora Nightwing a konečně se dozvíte o něco málo více informací o samotné čarodějnici. K tomu všemu tu tvůrci opět nešetřili pekelně vydařeným soundtrackem. David Bowie, Nirvana, The Velvet Underground, The Runaways a samozřejmě ani slasher prvky, které jsou ideálně ve tmě. Atmosféra druhého dílu je ale celkově lepší a už teď mě dost zajímá, jaký soundtrack vytasí na třetí díl, který se odehrává v roce 1666. ()
Rozhodně lepší než jednička. Každopádně trojka vypadá dost dobře... ()
Očekával jsem sice více a pár výtek mám, ale pořád se jedná o silný žánrový nadprůměr a v rámci Slasher série, tu nic tak výživného nebylo už dobrých pár let. Lidé neseznámeni s oborem v tom vidí vykrádáčku, " The Better ones" v tom vidí fanouškovské nadšení z hororového žánru a poctu starším kouskům. Nightwing je rozhodně nový Crystal Lake a zrzka ze Strangers Things má náběh na novou Scream Queen? Hm, náběh tam je. Nehodlám díly porovnávat, každý má jiné plusy, trochu mě zamrzelo, že se tvůrci vyvarovali nahoty, sice chápu, že knižní předloha je PG-13 a dělaná pro mládež, ale chybí to tu. Film asi nejvíc připomene Sleepaway Camp, Friday 13TH a Burning a kdo tyhle filmy miluje už od 80. let, tak minimálně z nostalgické stránky by si měl užít i tohle. Je zde dost odkazů (Carrie!), retro hudby, sympatických postav a dá se říct, že v rámci žánru je to i šikovně vymyšlené a hezky vše do sebe zapadá. První půlka je sice pomalejší a na první vraždu se čeká déle než bych chtěl a gore mohlo být rozhodně výživnější, odehrává se buď ve tmě, kolikrát i mimo záběr a ve výsledku jsem si zapamatoval jen 2 useknuté hlavy, takže ikdyž pocitově mám spíš k 3 hvězdám, tak jsem se bavil nadprůměrně a hodlám brát všechny 3 díly jako celek, kde doufám, že čarodějnice by to mohly vytáhnout i na plnou palbu. Zatím mám z celé série radost a jsem rád, že se jí chopil Netflix. • Příběh 3/5, Akce 3/5, Humor 2/5, Násilí 3/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 4/5. 7/10 ()
Megasplácaný a nekonzistentní stejně jako jednička, ale level zábavy si drží solidní, plus bod za klasický slasherový summer-camp prostředí, postavy se dají (byť jejich vztahy a osudy jsou úplně šumák), ten pytel přes hlavu bych přetáhl i dřív, boo že porcování dětí sekerou neuvidíte :( ()
Zasytí, ale chuťově neuspokojí. Prostřední část "Fear Street" trilogie se nese ve stejnym duchu, takže pokud se TI líbila sterilní jednička, bude se ti nejspíš líbit i sterilní dvojka. Změnilo se tentokrát jen prostředí. Pátek třináctého ale rozhodně nečekejte. Tady se jede na volnoběh PG-13, takže počítej jen s vykastrovanou nudou - vražd není tolik, polovina z nich jde mimo záběr, a s erotikou nepočítej už vůbec. A tady bych se, s dovolením, na chvíli zastavil. Pro koho je, kurva, tohle vlastně točený?! Dnešní puberťáci jen těžko docení nějaký nenápadný pomrkávání na kempařský slashery, protože tyhle 40 let starý filmový dějiny je generačně naprosto míjí. Pro naše babičky nebo strejdy tenhle film taky nebude. Tudíž zbýváme my, veteráni, co v osmdesátých či 90. letech chodívali spát s Jasonem, Michaelem a Leatherfacem a tyhle vyvražďovačky známe zpaměti. Má tedy smysl servírovat nám tuhle polívčičku? Studenou, s hromadou do nosu i očí bijící klišé, za to bez chuti, bradavek a bez masových koulí? Nemá, alespoň za mě ne. Takže jak jsem zmínil v úvodu - sice zasytí, ale chuťově neuspokojí. P.S. Tvůrcům bohužel chybí i jakýkoliv smysl pro humor, protože třeba moment láskyplného sesterského objetí hnedka po tom, co jedna z nich vyleze z hromady sraček, si nějaký ten ostrý joke zasloužil. Tak třeba jindy a jinde. Na následující ročník 1666 už však nemám chuť. ()
Deti zo susediacich mestečiek Shadyside a Sunnyvale trávia každoročne leto v tábore Nightwing. Tento rok sa ale namiesto klasickej zábavy budú musieť postaviť vrahovi so sekerou, ktorý sa v okolitých lesoch začne pohybovať. - Časť druhá prenesie formou flashbacku dej do roku 1978, konkrétne do letného tábora, takže sa z deväťdesiatkového teen slasheru stane camp slasher charakteristický pre začiatok osemdesiatych rokov. Atmosféru to má aj napriek tomu, že vrahova identita je známa, pričom sa v priebehu zabíjania pekne rozvíja aj dej okolo čarodejnice. Naviac tomu pomáha úžasná Sadie Sink, ktorá si každú scénu kradne pre seba. Opäť je to za štyri silné hviezdičky. ()
Začátek se způsobem vyprávění ještě více přiblížil Stranger Things a to nemyslím jen protože obsadili herečku z této show do hlavní role. Nicméně dílo oproti prvnímu dílu nepřišlo s ničím novým a v podstatě to bylo úplně to samé, jen méně zajímavé. Za nadupanější část považuji atmosfericky mnohem lépe provedenou první polovinu, jelikož v té druhé mne už neustálé běhání v absolutní tmě a vraždy mimo záběr nijak neoslovovali. Navíc těžce budovaná atmosféra byla pryč a nezachránili to ani nesmrtelní vrahouni s jejichž nasazení jsem byl desetkrát spokojenější v prvním díle. Konec byl vcelku uspokojivý, ale upřímně nechápu co chtějí ještě vymýšlet ve trojce. Napadá mě snad jen něco ve stylu, že za to čarodejnice vlastně vůbec nemohla a otevřený konec, ale to se ještě nechám překvapit. Každopádně jednička i dvojka májí mnoho společného a nesou se zhruba ve stejném bodovém rozpětí. PS: Myslím si, že by filmy slavily větší úspěchy, pokud by vycházely s tradičním odstupem třeba jednoho roku. 72% ()
Rok 1978 jede na vlně Friday the 13th, podobně jako American Horror Story: 1984. Pěkně to do sebe zapadá, tempo je rychlé, zájem zesiluje. Nechybí ani moje oblíbené klišé rozhádaných puberťaček, které se kamarádily v dětství a nové události je zase donutí spolupracovat. ()
Sice tak trochu nastavovaná kaše, která vlastně několikrát řeší totéž, co řešil první film, ale divákovi to předkládá jako novinku, nicméně i tak opět velká, krvavá i napínavá zábava. Namísto Vřískotu se (více než) pomrkává na Pátek třináctého, postavy jsou fajn, režisérka umí.... A na závěr téhle trilogie se opravdu těším. ()
Ještě víc retro, lepší buchty než minule, soundtrack furt stejně našláplej, a lidská zabijačka, u který odvrací zraky i hororoví harcovníci. Těšim se, až dám šestsetšedesátšestce v pátek plnou palbu! [Netflix] ()
Piatok sa s piatkom znova zišiel, čo znamená len jediné – na stole máme naservírovaný druhý diel letnej Netflix trilógie Fear Street. Staré postavy sú späť, hoci len na minútku, režisérka Leigh Janiak nezaháľa a presúva nás v čase do roku 1978 na letný tábor, čo je peknou reminiscenciou na slashery doby minulej. V šľapajach prvého filmu ide nie len soundtrack, ale aj pocta filmom daného žánru s menším obnosom odkazov na ne, zároveň ale s minimom na popkultúru. Zachytenie atmosféry obdobia mi prišlo fádne, resp. nevyzeralo, že hrá prím, takisto aj hra so svetlami. K postavám som si cestu nenašiel, úsmev na mojej tvári bol len v úvode a závere. Sekali sa deti, červená tekutina striekala a hlavy lietali, čo poteší krvichtivých, no a nedohonenci si aj tentoraz poplačú nad absenciou väčšej expozície poprsia. Prepojenie príbehov je relatívne fajn, no celkové nadšenie už nezdieľam a na tretí film sa už neteším. --- ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ ()
Tak druhá část je pro mne výrazně horší než první. Neuvěřitelně užvaněné, neustále se řeší rodinné problémy, vztahy a nevraživost dvou městeček. Napětí kolísavé, mrazivá atmosféra zůstala stát v bráně tábora. Gore velmi umírněné, těch pár záseků a hlava pryč to moc nezachránilo. Masakr dětí ve tmě je ponechán na divákově fantazii. Pátek 13. považuji v rámci slasherů za určitý kult, který podnítil vznik celé řady dalších snímků. Jasně, všechny ty krvavé tábory jsou postaveny na likvidaci nebožáků a v tom jsou zábavné. Jenže tady se prokecá času, že jsem ani nepostřehl, jak bylo zlikvidováno tolik obětí, když byly v závěru vyrovnány v pytlích jak po skončení honitby. S nahotou se nakládá obzvláště opatrně, a tak děva, co by se kdysi předváděla, měla nyní dlouhé vlasy nalepené na prsa, aby proboha ani bradavka nevykoukla. Nesympatické postavy pomíjím, jelikož kdo má být zlikvidován, příjemný být nemusí. Jen nepatrně se těším na třetí část, která by snad mohla být lepší, ale natáčí ji stejná režisérka, tak velké naděje nechovám. Nic proti ženám, ale slashery by možná měli natáčet chlapi. Nejlepší opět hudba - Nirvana, Velvet Underground, Buzcocks, David Bowie, Blue Öyster Cult... ()
Zatímco první část Netflixovského filmového eventu 'Fear street' byl atraktivním mixem slasheru a mysteriózní duchařiny, tak část druhá je nefalšovanou lidskou zabijačkou a čistokrevnou ódou žánru slasher, gore filmů, a hororového kultu Stephena Kinga. Krom toho, že 'Fear street 1978' expanduje tajemnou čarodějnickou mytologii městečka Shadyside, je oproti první části formálně vytříbenější a o několik levelů brutálnější - snímek se totiž nebojí vyobrazení explicitního násilí, jmenovitě vraždění dětí - takže rating R má zde svý unikátní opodstatnění.... Co se týká příběhu, neobvykle pečlivě budovaná expozice nás seznámí s charismatickou Saddie Sink - známou jako Max z hitovky 'Stranger Things' - v roli Ziggy (což byla perfektní volba) a její sestry Cindy hranou Emily Rudd, které jsou v podstatě klíčovým středobodem celého filmu. Děj se sice opět nevyhne klasickým žánrovým klišé, scenáristickým banalitám a předvídatelnosti – odehraje se však během pár hodin, díky čemuž má neskutečně hektický tempo a napínavý spád, který je perfektně doplněn dobovým sedmdesátkovým soundtrackem a až epochálním hudebním doprovodem, který mistrovsky využívá chorály a orchestrální muziku, čímž brilantně zintenzivňuje již tak hrůzu nahánějící divácký napětí. Posléze má pak sám divák takový srágorský schýzy, že se bojí byť si alespoň zajít na záchod, aniž by si nepomyslel, že na něj zpoza rohu vylítne zfanatizovaný Tommy se svou dřevorubnickou sekerou.... Samozřejmě, má to svý neduhy, ale upřímně: koho to sere? 'Fear street 1978' je tak ve výsledku skvělým tribute subžánru slasher, vzrušující retro podívanou a zábavnou žánrovou retro jednohubkou, která perfektně vybudovala velmi temné zázemí pro závěrečný akt. Jen je nutno dodat, že tahle jednohubka určitě není vhodná pro slabý žaludky. Kolektivní konzumace výhodou, strach z cesty na hajzl zaručen 💀 ()
O stupeň lepšie ako prvý diel. Oveľa lepšie napísané postavy (ale nepochopil som tú pózu v podobe tajomna, že ktorá sestra zomrie), Sadie Sink je parádna, bol by z toho výborný slasher, keby to nebola stredná časť jedného príbehu. Viac času mohlo byť venované postavám, tie sú ale z pohľadu trojdielnej ságy ukradnuté, lebo prežijú len dve. ()
Postavy jsou OK. Nejsou ani super, ani hrozné. Ke konci je to pak u nich samá katarze, která není nic extra, ale naštěstí tenhle horor nabízí i jiné věci. Podobně jako v jedničce je tu pěkně využité téma dvou měst, z nichž jedno je spokojené a má sklony k elitářství, a druhé je plné outsiderů a dějou se u nich samé horory. Na tomto letním táboře spolu soupeří, ale občas se i sbližují. Sice je tohle spíše na pozadí, ale určitě palec za to nahoru. Filmu hodně trvá, než dojde na hororové masakrování, což je škoda, ale zároveň není rozjíždějící děj nijak nudný. Když pak konečně dojde na zabíjení, tak je to kvalitka. Samotné finále - které je ale dost krátké - je pak vyloženě skvělé. Dohromady poměrně fajn horor. Nic extra, ale rozhodně jeden z těch lepších slasherů. (7/10) ()
Slabšie štyri hviezdy. Oproti prvej časti tu máme aspoň sympatickú hlavnú hrdinku, stvárnenú Sadie Sink, a konzistentný príbeh zameraný na letný tábor, ktorému nechýba ani dávka hororovej atmosféry. ()
I druhej díl vidím na 3 hvězdy. Jsou ale slabší. První díl mi sedl o něco víc. ()