Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vdova Lora Meredith s šestiletou dcerou Susie se snaží prosadit jako herečka. Jednoho dne se ujme černošky Annie a její téměř bílé dcery Sarah Jane. Annie je pro Loru pravý poklad. Laskavá, obětavá a vždy chápající. Zato její dcera, jak stárne, se vůči své matce a rase stále více vymezuje a tím jí ubližuje. Za cestou ke slávě se Lora rozejde s fotografem Stevem, který ji miluje, a začne si s režisérem Davidem. Po deseti letech je z Lory velmi slavná herečka. Tehdy se do jejího života vrací Steve. Ji ale stále zajímá jen kariéra. Nemá čas ani na svou dceru, která proto více tíhne k Annie, která naopak ztrácí svoji Sarah Jane. (fleurette)

(více)

Videa (1)

Recenze (12)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Co k tomu rict... Lana Turner - bozska :-)), John Gavin v roli jakehosi hodneho polostrycka mne moc nebavil, dej zmateny (chvilema mi prislo, ze se divam na nekolik ruznych filmu), ale na druhou stranu jsem u toho celou dobu vydrzel. Mozna mi pomohl trening v ramci asijskych melodramat, nevim...Mahalia Jackson na konci me vlastne uz ani neprekvapila... Padesata leta. ()

classic 

všechny recenze uživatele

„Napodobňovanie života” má vskutku zaujímavo rozohranú i popretkávanú líniu vzťahov aj udalostí (to až neskoršie), pričom každá zo štyroch ženských postáv, má dostatok hereckého priestoru sa naplno predviesť, ako býva v Sirkových melodrámach vo zvyku. Všetko sa to v podstate začalo obyčajnou náhodou, a to konkrétne jedného, pekného a slnečného dňa roku 1947 na pláži v Coney Islande. Pri tom množstve oddychujúcich ľudí je úplne normálne, ak sa vám, povedzme, stratí decko z dohľadu, ale pokým ho zase nájdete, už také úsmevné určite nie je, čo na vlastnej koži hneď pocíti i veľmi atraktívna blondínka Lora Meredith, ktorá akurát hľadá svoju 6-ročnú dcéru Susie. Zrovna práve tá sa však priplietla ku sympatickej Afroameričanke Annie Johnson, ktorá tu taktiež relaxuje so svojou 8-ročnou dcérou Sarah Jane, že na rozdiel od Lory ju aspoň nemusí všade zhľadúvať, ako nejaké stratené šteňa. S jedným ochotným policajtom ju nakoniec čoskoro "vypátra" , kedy sa vôbec po prvýkrát stretnú všetky štyri charaktery, ktoré sa od tohto momentu od seba na niekoľko rokov neodtrhnú, nakoľko sa Lora ponúkne, že Annie môže prísť i so svojou dcérou rovno k nim domov, kde sa stane jej varovkyňou. Ešte by som spomenul i fotografa Stevea Archera, ktorý sa rovnako podieľal v tejto zapeklitej situácii, kedy zachytil istú "momentku" , ktorou sa potom dopracoval do celkovej priazne nádejnej, síce momentálne nezamestnanej, divadelnej herečky Lory Meredith. Táto mimoriadne pekná, ambiciózna a talentovaná žena, má ozaj smelé plány do budúcnosti, kedy bude jednoducho chcieť počas týchto desiatich, nasledujúcich rokov vymetať všetky newyorské divadlá s autorom divadelných hier Davidom Edwardsom, ktorý je z nej neustále neuveriteľne vzrušený tak isto, ako herecký agent Allen Loomis, ktorý ju chcel predtým tak trochu zlomiť. Podarí sa jej to nakoniec všetko do najmenších detailov i zrealizovať, kedy získa potrebnú slávu, po ktorej odjakživa vždy túžila ? Oveľa zaujímavejšie to začína byť až vtedy, keď "zo škaredých káčatiek vyrastú krásne labute" , že najmä Sarah Jane má strašné mindráky z jednej veci, ktorú absolútne nedokáže zmeniť, poprieť áno, ale neskôr ju to aj tak dobehne, čo jej mamu Annie obzvlášť trápi ! Ani Susie zrejme nemôže ostať len tak pozadu, aj ju niečo dozaista škrie, no to sa zatiaľ nedá vonkoncom porovnávať s inými problémami, ktoré prežívajú ostatné postavy, predovšetkým Annie so Sarah Jane, ale ani to netreba podceňovať. Lora našťastie nemusí riešiť takéto obštrukcie, za to je ich priamou súčasťou. Atmosféra sa čoraz viacej vyostruje, až je priam na celej čiare neúnosná, až tak ďaleko napokon zájde... / Diváci si budú pravdepodobne pred začiatkom projekcie asi myslieť, že za najväčšiu "STAR" bude počas 2. nasledovných hodín jednoznačne iba božská Lana Turner ? Nie je to celkom tak, i keď jej nemožno uprieť, že by si každú jednu scénu, v ktorej sa objaví, totálne neprisvojila, to áno, ale... O pár riadkov vyššie som spomínal, že akonáhle sa "z dievčat stanú mladé ženy" , rozpoloženie sa otočí o 360 stupňov, a to je väčšinou už 2/2 filmu, v ktorej pre zmenu podáva strhujúci herecký výkon Susan Kohner, ktorá je v skutočnosti dcérou hollywoodskej hviezdy mexického rodu Lupity Tovar a Paula Kohnera, filmového producenta pôvodom z Čiech, to len pre takú malú zaujímavosť. Možno slávnu Turner dokonca i trochu zatieňuje ? Scenáristicky je to prekombinované i zároveň neuveriteľné, čo našťastie neuberá na žiadnej atraktivite samotného filmového diela z roku 1959, ktoré má málo hodnotení, a ešte menej komentárov, čo si Douglasov snímok stopercentne nezaslúži ! Nevravím, že som z neho doslova nadšený, konečne som si ho pozrel, a pritom toto dobré rozhodnutie ľutovať nikdy nebudem ! ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od spousty filmů poloviny minulého století je Imitation of Life vyzbrojeno něčím, co mezi ostatními vyniká. Logicky je řeč o scénáři, který má co říct i dnes a řeší zajímavé téma. Stopáž to skoro pohřbila do průměru (a i tak k němu není daleko), ale nakonec převážil fakt, že se mi to líbilo víc než většina podobných snímků. 70% ()

Rogue 

všechny recenze uživatele

Společným znakem snad všech padesátkových hollywoodských melodramat je, že mě neskutečně vytáčejí a zároveň docela baví. Plus Sirka nemusím a dvě hodiny byly moc, ale... technicolor otupuje mozek. Očividně. A Susan Kohner si ještě proklepnu. Nicméně asi začínám mít pro Sirka nějakou perverzní slabost plynoucí z jeho konzumní trashovitosti. Pozitivní je i to, že charaktery v Imitation of Life jsou ještě přestřelenější, než ty v Dallasu. Můžu dát stejně dobře za tři jako za pět. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Jestliže Sirkovi dříve stačilo komorní seskupení, ve svém posledním americkém filmu vytáhnul do boje s celým symfonickým orchestrem. Imitation of Life je pro klasické melodrama zhruba tímtéž, čím jsou Stopaři pro klasický western. Krize následuje krizi, muži diktují, jaké role mají ženy ztvárňovat (někdy doslova), matky trpí, dcery je nenávidí a zdaleka nejohmatanějšími objekty v ložnicích jsou sloupky postelí. Být ve filmu ještě víc žánrových emblémů, stává se jeho sledování zdraví nebezpečným. Jde především o pestrobarevnou učebnici toho, jak využívat hollywoodského stylu k subverzivním sdělením (která doznívají mnohem déle než explicitní poselství tezovitých „filmů o problémech“). Tradiční dyádu třídní a genderové neslučitelnosti Sirk doplnil tématem rasových rozdílů. Zatímco bílá matka své dceři dokáže dát díky kariérnímu vzestupu všechno kromě mateřské lásky, na vztahu černé matky a dcery můžeme sledovat, že sebevětší mateřská láska v sociálně nerovnoprávné společnosti nestačí. První žena ztrácí dceřinu přízeň vinou vlastní seberealizace, od druhé, které barva kůže v seberealizaci brání, se dcera, popírající svůj rasový původ, naopak odvrací pro její nesmírnou obětavost. Obě cesty, směrem ke kariéře i směrem k rodině, jsou slepé. Každá z linií skepticky doplňuje tu druhou tam, kde se v ní objeví náznak naděje. Výsledkem je maximálně deziluzivní obrázek společnosti, která přežívá jen díky pomýlené představě o vlastní síle a nezničitelnosti. K radikálním společenským změnám, jimž by mohl Imitation of Life v alternativním vesmíru klidně posloužit jako umírněný předobraz, přitom zbývalo už jenom pár let. 90% ()

Galerie (60)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama