Recenze (1)
Pustil jsem si to před spaním, v brzkých ranních hodinách a s nulovým povědomím co se to vlastně chystám sledovat. A byl jsem překvapen, dokonce velmi překvapen a v jeden moment až šokován, což se mi u filmu dlouho nestalo. Začátek je ještě nevinný. Sleduje Juliet, mladou dívku, která právě přijela do Paříže kvůli studiu na vysoké. Navštíví přítelkyni Lucile a poté se ubytuje v levném hotelu. Juliet nedává najevo emoce a působí dost apaticky, mimoto však působí poměrně normálně. Tento pocit se však po příchodu na hotel začíná hroutit. První známka, že něco je jinak nastává při čištění zubů, kdy kamera zabírá umyvadlo do kterého náhle vyteče značné množství krve. Několikanásobně větší než by bylo obvyklé i při hodně silném zánětu dásní. Kamera však neukáže odkud krev pochází, což diváka zvláštním způsobem znejistí. Juliet to pouze suše okomentuje slovy, že "po příchodu do Paříže ztratila hodně krve". Následuje krátká cesta do školy, během které je možno vidět několik oprýskaných zdí s revolučními nápisy typu "Pryč s imperialismem" nebo "US=SS". Další scéna je hodně nepříjemná. V hotelové recepci si Juliet všimne správcova kotěte a vezme ho do svého pokoje. Sundá ze skříně černý kufřík plný skalpelů, nad umyvadlem kotě rozřízne a krev nechá natéct do skleničky. V tenhle moment už je zřejmé, že není úplně normální. Tato a jedna z dalších scén, kdy je uklizečkou přistižena při pití krve, přičemž z obou koutků úst jí stékají krvavé krůpěje, nahrává teorii, že trpí jakousi zvláštní formou vampirismu. To ale není všechno. Vychází totiž najevo, že krom občasného samovolného krvácení a pití krve, má i silné sklony k sebepoškozování, které jí možná přináší sexuální uspokojení, kterého z jistých náznaků pravděpodobně není schopna docílit tzv. normálním způsobem. Film má hodně znepokojivou a zvláštní atmosféru. Toho je docíleno jednak vykloubeností a zároveň nedořečeností situací a děje obecně a v druhém plánu pak absencí hudby a prací se zvukem. Zvuk vycházející z dění na plátně je často potlačen na minimum nebo úplně vypuštěn a namísto toho je slyšet např. jen nekonkrétní šum z momentálního prostředí. Navíc žádná postava ve filmu nemluví a vše je komentováno pouze subjektivním monologem samotné Juliet. Mimochodem, Juliet Berto, její herecká představitelka, je hodně zvláštní. Nevím čím to je, možná tím nepřítomným a lehce vyšinutým pohledem očí, ale napadá mě, co jiného kromě křestního jména může ještě sdílet s touto svou postavou. Vůbec bych se nedivil, kdyby si tuhle roli napsala sama tzv. na tělo. I při zběžném pohledu do její filmografie je zřejmé, že si během své nedlouhé profesní kariéry vybírala poměrně netypické role, čehož je tenhle film, jakožto jeden z prvních, krásným důkazem. ()