Reklama

Reklama

Kubrick o Kubrickovi

(TV film)
  • Francie Kubrick par Kubrick (více)
Dokumentární / Životopisný
Francie / Polsko, 2020, 73 min (Alternativní 61 min)

Režie:

Gregory Monro

Hrají:

Stanley Kubrick (a.z.), Michel Ciment (a.z.), Malcolm McDowell (a.z.), Jack Nicholson (a.z.), Shelley Duvall (a.z.), Sterling Hayden (a.z.), Arthur C. Clarke (a.z.), Marisa Berenson (a.z.), (více)

Americký režisér Stanley Kubrick byl známý tím, že si přísně chránil soukromí a velmi nerad a zřídka hovořil s novináři. Přesto se našel jeden filmový kritik, který měl ke geniálnímu tvůrci snímků jako 2001: Vesmírná odysea, Osvícení či Mechanický pomeranč stálý přístup. Francouze Michela Cimenta si Kubrick našel sám v polovině sedmdesátých let. Líbilo se mu, co napsal o jeho dosavadní tvorbě, a rozhodl se, že se s ním bude scházet a poskytne mu rozhovor. Ty nakonec vznikly hned tři, a to v rozmezí let 1975 až 1987. Ciment je použil při psaní knihy o Kubrickovi, ale po letech se staly také zvukovým základem dokumentárního filmu, který dnes uvidíte. Rozhovor je doplněn o ukázky z filmů a jejich natáčení, o vzácné archivní záběry z režisérova soukromí a o rozhovory se slavnými herci, kteří v jeho filmech hráli: s Tomem Cruisem, Nicole Kidmanovou, Jackem Nicholsonem, Malcolmem McDowellem a dalšími. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (17)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Stejně jako loňský rok Helena Třeštíková vytvořila portrét o Miloši Formanovi Forman vs. Forman, letos francouz Gregory Monro vytvořil portrét o Stanley Kubrickovi zvaný Kubrick o Kubrickovi. A zatímco co u Forman vs. Forman se dalo říct, že film vlastně o nejslavnějším českém režisérovi neřekl téměř nic nového a byl jen slušnou poctou jeho odkazu, u Kubricka o Kubrickovi platí, že díky uzavřenosti Stanleyho Kubricka a faktu, že skutečně rozhovory poskytoval minimálně a odmítal své filmy bohatě rozebírat krom rozhovorů právě s Michelem Cimentem je tento portrét rozhodně zajímavější a se vší úctou k Třeštíkové i lépe zpracovaný. Kubrickovi o Kubrickovi představuje Stanleyho Kubricka tak jak ho má většina filmových fanoušků zaškatulkovaného- Jako totální perfekcionistu u kterého se natáčení jeho filmů nevleče kvůli jeho neschopnosti ale právě díky jeho perfekcionistické povaze a snaze aby byl film co nejlepší. Během použitých rozhovorů s Cimentem jinak nedojde na diskuze třeba o Lolitě nebo Zabíjení, jinak je ale ve své délce (u některých stráví čas více, u některých méně) schopen zrekonstruovat téměř všechny Kubrickovy filmy a s ním spojený Kubrickův drobný rozbor. Kubrick své filmy nerad rozebíral, s Cimentem přesto nad nimi vede opravdu zajímavou diskuzi při kterém dojde i na Kubrickův osobní pohled na svět, politiku nebo lidskost. Každý Kubrickův film měl svou hloubku a do každého se mistr pokusil dát kus sebe. Kubrick při svém vyprávění jinak obstojí nejen jako vynikající filmař ale také jako zajímavý a skutečně inteligentní člověk, který by se zcela jistě uplatnil i jinde. Film probere i Kubrickovi začátky jako fotografa a faktem, že se tehdy ještě musel nějak smířit s nátlakem redaktora a dělat fotky na články, kterými opovrhoval. Krátce se zmíní o svých prvních krátkých dokumentárních filmech a tak trošku dojde i na sebe kritizování za svůj celovečerní debut Strach a touha. Kubrick si už tímhle počátečním vyprávěním dokáže posluchače získat a je hodně snadné přijít tomuhle dokumentu na chuť, protože tady opravdu poslouchá promluvy muže, který jasně věděl co chce a stal se sám svým pánem. Jeho perfekcionizmus pochopitelně nesedl všem a skrz archivní rozhovory si postěžuje třeba takový Sterling Hayden. Objeví se tu ale třeba také archivní záznamy Malcoma McDowella, Jacka Nicholsona nebo Toma Cruise, kteří sice upozorňují na Kubrickův perfekcionizmus, ve finále ho ale přece chválí a především Cruiseova převyprávěná emoční reakce na smrt Kubricka je skutečně silná a ukazuje to, že mezi hereckou hvězdou a Kubrickem vznikl během výroby Kubrickova posledního filmu Eyes Wide Shut vzájemný pracovní respekt. Měl trochu problém s chronologickým převypravováním Kubrickovy kariéry, protože namísto toho aby se začalo s prací fotografa a končilo s Eyes Wide Shut film začne fotografováním, dokumentárními snímky a režijním debutem, vzápětí ale začne přeskakovat od Barryho Lyndona (1975) přes Olověnou vestu (1985) po Dr. Divnolásku (1964) a je trochu zvláštní dramaturgické rozhodnutí. Nevím jak tyto rozhovory s Kubrickem probíhali, kdybych si ale měl tipnout tak Ciment mohl přeskakovat a Monro mohl takhle ponechat i dramaturgickou koncepci. Mnohem srozumitelnější by ale bylo opravdu chronologické vyprávění od práce fotografa po Eyes Wide Shut, přesněji od bodu A do bodu Z. Zároveň se ale též musí ocenit, že film vůbec neřeší už dávno legendární spor mezi Stephenem Kingem a Kubrickem co se týče zpracování Osvícení (i když je možné, že Ciment tohle téma v samotných rozhovorech vynechal i přesto, že Kubrick v rozhovorech s Cimentem samotnou předlohu pochválí) nebo se jen lehce dotkne kauzy ohledně toho jak Mechanický pomeranč údajně propagoval násilí a byl ve Velké Británii zakázán mezi lety 1973-2000. Tohle téma ve finále jen rozebere skrz archivní rozhovor Malcolm McDowell, Kubrick ale přece jen promluví o svém názoru k násilí a o tom jak jsou jeho filmy realistické a vyvracejí dle něj jasný omyl, že člověk je uvnitř dobrý. Jen velmi lehce se film dotkne Kubrickova soukromého života a padne jen, že žil v Británii se svou rodinou, své filmy většinou netočil příliš daleko (sekvence v Olověné vestě točil v opuštěné továrně) a nezvykle se jeho filmy stříhali u něj doma v jeho menším studiu. Tenhle film ale není o Kubrickově soukromí nýbrž o jeho filmové kariéře a v téhle formě jde o opravdu povedenou poctu na které jde poznat, že má samotný Monro k tomuhle velkému umělci úctu a zmapoval tyhle zajímavé rozhovory v Kubrickovi o Kubrickovi co nejlépe to šlo. S Kubrickem se nemusíte ztotožnit ani automaticky obdivovat jeho filmy, jeho tvůrčí talent se ale prostě nezapře a právem patří (a bude patřit) mezi nejpamětihodnější režiséry všech dob..... ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Stanley Kubrick neposkytoval téměř žádné rozhovory, takže pásky s rozhovory Michela Cimenta jsou jistě unikátním materiálem. Jenže dokument jako celek už tolik unikátně nepůsobí. O Kubrickovi tu tedy opět mluví plejáda jeho spolupracovníků, takže mě nakonec zaujalo spíš to, co v dokumentu není (Vrahův polibek, Zabíjení a kupodivu ani zmínka o Lolitě). Ale na poměry televizních dokumentů jde o výborný výsledek. ()

Reklama

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Od Kubricka jsem viděl sice jen tři filmy - Stezky slávy, Barryho Lyndona a Osvícení - nicméně vzhledem k tomu, že jich za svůj život natočil "jen" třináct, tak jde téměř o čtvrtinu jeho tvorby - a jelikož mě tyto tři mnou zhlédnuté filmy nadmíru zaujaly, nechtěl jsem si nechat ujít portrét autora, který se konstantně vyhýbal rozhovorům a interpretacím svého díla. Dokument umným způsobem kompiluje úseky z Kubrickových filmů s archivními rozhovory s tvůrci, kteří se na těchto filmech podíleli, přičemž do toho zaznívá hlas samotného režiséra odpovídajícího na otázky Michela Cimenta. O perfekcionismu, vysokých nárocích na spolutvůrce a vizionářských postupech při natáčení filmů jsem věděl, ale i tak jsem byl informačně obohacen o nejeden nový poznatek. Líbilo se mi, jak byly jednotlivé sekvence prokládány záběry z místnosti, jež fungovala jako jakási úložna artefaktů z Kubrickových filmů. Úplně mám chuť si pustit některý z těch zbývajících deseti filmů! ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

V rámci projektu Tady Vary před filmem promluvil dramaturg festivalu, který nám popřál, abychom se o tvorbě geniálního režiséra dozvěděli spoustu nového. A to se právě v mém případě příliš nepovedlo. Že byl Kubrick tajnůstkář, že byl perfekcionista, se kterým bylo natáčení velmi náročné, že měl pesimistický náhled na svět... To ví snad každý, kdo viděl aspoň jeden jeho film. Skutečně mě tedy překvapila asi jen jedna věc - že (podle Malcolma McDowella) kolikrát přišel na plac a ani nevěděl, co se má točit a z velké části spoléhal na náhodu. Jinak jde o působivé obrázky (místnost s artefakty z Kubrickových filmů) - ale aby taky ne, když dáte dohromady výjevy ze třinácti mimořádně silných filmů, včetně sugestivní hudby. Řekl bych tedy, že co je na tomto dokumentu famózní, je od Kubricka. Monroova práce mě kvůli nekoncepčnímu skákání mezi filmy, zbytečným informacím (názory A. C. Clarka na budoucnost lidstva nebo Toma Cruise na monogamii?) a prakticky úplnému ignorování některých snímků (Lolita, Zabíjení) vlastně příliš nenadchla. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

„Všechny Kubrickovy filmy nastolují stejné téma a zároveň se od sebe velice liší. Vždy je v nich slupka civilizace. Všechno vypadá poklidně, všechno funguje. Jenže pod velkou harmonii, kulturou a racionalitou se skrývá iracionalita, pudovost, násilí, zvířecí složka v člověku. Je to vlastně vztah mezi vědomím a nevědomím. Tohle je ve všech jeho filmech a nakonec to vybuchne. Ať už jde o explozi dějinnou, či v soukromém životě..“ Je kouzelné, že kdyby se tento dokument rozpadl na jednotlivé segmenty, ty se zamíchaly a libovolně poskládaly za sebe, na výsledku by se nic nezměnilo. Je to relevantní, i když Cruise zrovna vyjadřuje svůj názor na přirozenost monogamie a člověk si zároveň připomene, jak evokující a nezastupitelná je v Kubrickových filmech hudba. Podobně to má snad jen Sergio Leone.. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama