Kubrick o Kubrickovi
Kubrick par Kubrick
Kubrick by Kubrick
Režie:
Gregory MonroKamera:
Radosław ŁadczukHrají:
Stanley Kubrick (a.z.), Michel Ciment (a.z.), Malcolm McDowell (a.z.), Jack Nicholson (a.z.), Shelley Duvall (a.z.), Sterling Hayden (a.z.) (více)Obsahy(1)
Americký režisér Stanley Kubrick byl známý tím, že si přísně chránil soukromí a velmi nerad a zřídka hovořil s novináři. Přesto se našel jeden filmový kritik, který měl ke geniálnímu tvůrci snímků jako 2001: Vesmírná odysea, Osvícení či Mechanický pomeranč stálý přístup. Francouze Michela Cimenta si Kubrick našel sám v polovině sedmdesátých let. Líbilo se mu, co napsal o jeho dosavadní tvorbě, a rozhodl se, že se s ním bude scházet a poskytne mu rozhovor. Ty nakonec vznikly hned tři, a to v rozmezí let 1975 až 1987. Ciment je použil při psaní knihy o Kubrickovi, ale po letech se staly také zvukovým základem dokumentárního filmu, který dnes uvidíte. Rozhovor je doplněn o ukázky z filmů a jejich natáčení, o vzácné archivní záběry z režisérova soukromí a o rozhovory se slavnými herci, kteří v jeho filmech hráli: s Tomem Cruisem, Nicole Kidmanovou, Jackem Nicholsonem, Malcolmem McDowellem a dalšími. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
„Všechny Kubrickovy filmy nastolují stejné téma a zároveň se od sebe velice liší. Vždy je v nich slupka civilizace. Všechno vypadá poklidně, všechno funguje. Jenže pod velkou harmonii, kulturou a racionalitou se skrývá iracionalita, pudovost, násilí, zvířecí složka v člověku. Je to vlastně vztah mezi vědomím a nevědomím. Tohle je ve všech jeho filmech a nakonec to vybuchne. Ať už jde o explozi dějinnou, či v soukromém životě..“ Je kouzelné, že kdyby se tento dokument rozpadl na jednotlivé segmenty, ty se zamíchaly a libovolně poskládaly za sebe, na výsledku by se nic nezměnilo. Je to relevantní, i když Cruise zrovna vyjadřuje svůj názor na přirozenost monogamie a člověk si zároveň připomene, jak evokující a nezastupitelná je v Kubrickových filmech hudba. Podobně to má snad jen Sergio Leone.. ()
Stanley Kubrick neposkytoval téměř žádné rozhovory, takže pásky s rozhovory Michela Cimenta jsou jistě unikátním materiálem. Jenže dokument jako celek už tolik unikátně nepůsobí. O Kubrickovi tu tedy opět mluví plejáda jeho spolupracovníků, takže mě nakonec zaujalo spíš to, co v dokumentu není (Vrahův polibek, Zabíjení a kupodivu ani zmínka o Lolitě). Ale na poměry televizních dokumentů jde o výborný výsledek. ()
Prierez Kubrickovej kariéry a jeho vyjadrenia k jednotlivým dielam. Bol to iste režisér par excellence, ktorý mal oko a ktorý si dával záležať na stopercentne vykonanej práci. V tomto veľký obdiv. A celkovo sa mi páčil aj tento dokument v tom, že prináša tú atmosféru, ktorú celý život on sám vyjadroval. Temnú stránku, ten záujem o pochmúrnejšie veci, jeho inklinovanie k psychológii a nevľúdnym stránkam ľudskej povahy. Veď sám sa k tomu priznal prisvojujúc si výrok: "Radšej vládnuť v pekle ako slúžiť v nebi." Kto vie, či toho výroku tak trochu aj neľutuje. ()
Kubrick za 40 let natocil jen 13 filmu. Tento dokument je pomaly a meditativni. Reziser mluvi o svych umeleckych postupech , fascinaci jistymi vecmi a o vztahu se svymi herci. Je vzacne ho slyset mluvit a jeste vzacnejsi , kdyz mluvi o vlastnich myslenkach a vyzvach je dat na platno. Nerika nic prekvapiveho a uz vubec ne neco o svem zivote. Cekal jsem hlubsi vypraveni. Nikdo se ho nezeptal na vyznam jeho filmu a jejich umeleckou hodnotu. Jeho skalni fanousci budou jeho morseovku urcite zdatne dekodovat ()
Od Kubricka jsem viděl sice jen tři filmy - Stezky slávy, Barryho Lyndona a Osvícení - nicméně vzhledem k tomu, že jich za svůj život natočil "jen" třináct, tak jde téměř o čtvrtinu jeho tvorby - a jelikož mě tyto tři mnou zhlédnuté filmy nadmíru zaujaly, nechtěl jsem si nechat ujít portrét autora, který se konstantně vyhýbal rozhovorům a interpretacím svého díla. Dokument umným způsobem kompiluje úseky z Kubrickových filmů s archivními rozhovory s tvůrci, kteří se na těchto filmech podíleli, přičemž do toho zaznívá hlas samotného režiséra odpovídajícího na otázky Michela Cimenta. O perfekcionismu, vysokých nárocích na spolutvůrce a vizionářských postupech při natáčení filmů jsem věděl, ale i tak jsem byl informačně obohacen o nejeden nový poznatek. Líbilo se mi, jak byly jednotlivé sekvence prokládány záběry z místnosti, jež fungovala jako jakási úložna artefaktů z Kubrickových filmů. Úplně mám chuť si pustit některý z těch zbývajících deseti filmů! ()
V rámci projektu Tady Vary před filmem promluvil dramaturg festivalu, který nám popřál, abychom se o tvorbě geniálního režiséra dozvěděli spoustu nového. A to se právě v mém případě příliš nepovedlo. Že byl Kubrick tajnůstkář, že byl perfekcionista, se kterým bylo natáčení velmi náročné, že měl pesimistický náhled na svět... To ví snad každý, kdo viděl aspoň jeden jeho film. Skutečně mě tedy překvapila asi jen jedna věc - že (podle Malcolma McDowella) kolikrát přišel na plac a ani nevěděl, co se má točit a z velké části spoléhal na náhodu. Jinak jde o působivé obrázky (místnost s artefakty z Kubrickových filmů) - ale aby taky ne, když dáte dohromady výjevy ze třinácti mimořádně silných filmů, včetně sugestivní hudby. Řekl bych tedy, že co je na tomto dokumentu famózní, je od Kubricka. Monroova práce mě kvůli nekoncepčnímu skákání mezi filmy, zbytečným informacím (názory A. C. Clarka na budoucnost lidstva nebo Toma Cruise na monogamii?) a prakticky úplnému ignorování některých snímků (Lolita, Zabíjení) vlastně příliš nenadchla. ()
Úplně nesouhlasím se slovy dramaturga KVIFF, který říkal, že při sledování dokumentu není třeba znát Kubrickovu tvorbu, protože alespoň elementární znalost nutná je. Pozitivem je, že Ciment se nepokouší o interpretace a výklad jeho díla, ale spíše nastoluje další možný pohled na ně a nechává ho rozvíjet podnětné myšlenky, které o jeho osobnosti docela dost prozradí. Ocenit se musí i to, že aura určitého tajemna, která Kubricka obklopuje, zůstává a tvůrci se nesnaží nijak násilně podsouvat nějaké myšlenky. Trochu ale zarazí, že některým filmům není pozornost věnována takřka vůbec (především Lolita a Zabíjení), což je obrovská škoda, protože zrovna u Lolity se dá najít několik stěžejních bodů, o kterých by se dalo mluvit. O technické stránce filmu asi není moc co psát, protože Monro si pomáhá fragmenty z Kubrickových snímků, archivních rozhovorů, nápad se zasazováním ikonických předmětů do malé místnosti je ale výborný a možná mohl být využit o něco víc. Jediné, co se dá výrazně vytknout, je samotný závěr, v němž je úplně zbytečná sekvence, která komentuje knihu 2001: Vesmírná odysea a opěvuje lety do vesmíru a zazní i názor Toma Cruise na monogamii, který je sice zajímavý, ale úplně irelevantní. Nejpřínosnější tak je Kubrick by Kubrick jakožto náhled do stylu autorovy tvorby, práce s herci a některými jeho názory. 70 % ()
Dokument o Kubrickovi potvrzuje, mimojiné, následující hlášku: "The myth about Stanley Kubrick is that he wanted perfection and that that was the reason that he often made 50 attempts to shoot a scene. But in fact, the only reason he did this was maybe during that 50th time something would go wrong. That was what he wanted to use. It might be a form of perfectionism as well, but not the common kind." - Chris Cunningham ()
Super výpovědní dokument o mém oblíbeném režisérovi, který byl téměř celý život opředen velkou neznámou a měl své jisté osobní posedlosti a metody, které se tento dokument snaží rozkrýt. Je toho sice jen minimum, co se vlastně o tomto osobitém člověku dozvíme, ale dokument je zfilmován atraktivně a plyne jako voda i díky příjemné stopáži. Škoda, že některé jeho filmy tu nebyly zmíněny téměř vůbec, jinak nemám moc co vytknout. ()
Stanley, ó Stanley. Nikdy jste nebyl stejný. Sen, taj, (o)sten. Básnivě neklidný, ožehavý, pichlavý. Nesl se ryk dílem, Vaším jménem. Opovážlivý, odtažitý "Miloš Forman" s ďábelským /kr/okem. ()
Jak přínosné. Jak jednoduché, přesto inovativní a skvělé. Jednoduše jasně podané v rámci dokumentu, kde jednoduše máte rozhovory, které hezky ladně přechází mezi sebou a dojde k určitým postojům tvůrce. Zde asi nemám moc, co vytknout. Jen asi trochu škoda určitých skoků ve vyprávění, které v divákovi stále zanechává silný otisk, ale občas lehce chaotický. Potencionální filmový tvůrce si vezme nejednu inspiraci a pochopí něco více v této oblasti. Dojde i samozřejmě i na nějaké skoro až filozofické ohromení. I mezi nefilmaři. Poté je tu až neuvěřitelně hezké a skvělé zpracování techniky a podobně, která je velmi originální a velmi svěže a mile pojatá. To celé hezky koexistuje společně a jde v dalším zajímavém a originálním dokumentaristickém výsledku. ()
Je zaujímavé, že vznikol dokumentárny film o Kubrickovi s jeho rozhovormi vyše 20 rokov po jeho smrti. Podarilo sa to, a dokument je dobre zostavený, zostrihaný, doplnený obrazom, aby priniesol množstvo zaujímavých informácií. Nie som odborník na Kubricka, a tak bolo pre mňa skoro všetko nové. –––– Kto predpokladá, že človek je vo svoje podstate dobrý, bude veľmi sklamaný. ()
Rozčlenění dokumentu na základě témat Kubrickových filmů, a nikoli konvenční (a tudíž očekávatelné/nudné) chronologie jejich vzniku, mimoděk ukazuje, kolik času by bylo třeba věnovat každému z nich, aby nevznikl jen povrchní průlet nejznámějšími fakty a historkami z natáčení. Zpočátku patrná snaha shodit nebo rozebrat některé mýty kubrickovského univerza později koliduje s jejich opětovným stvrzením a absentujícím vysvětlením kontextu některých převáděných informací/materiálů (propagace Eyes Wide Shut jako lascivního thrilleru). Jeho uvedení by přitom bylo mnohem výživnější, než líbivý kabátek v podobě shromažďování artefaktů z Kubrickových filmů v pokoji z Vesmírné odysey. Raději zapátrám po těch rozhovorech. ()
Rozhovorů s Kubrickem je jako šafránu a tak musíte brát, co je. 'Kubrick by Kubrick' je po delší době dokument s jedním z mých (a věřím že i většiny filmových fajnšmekrů) oblíbenců se pouští do ostrého teritoria, ze kterého si ale odnáší na poli hoďky jen pár postřehů, i tak na vás ale génius Kubrickova formátu svým přístupem až opětovně nečekaně (a zároveň očekávaně) dýchne, protože přímo promlouvá v nahrávkách okolo známých, ikonických filmů, scén, tvorby, přístupů. Pamatuju, když jsem sestříhával video o Kubrickovi, kde jsem seřadil jen název s fotkou filmu a chronologicky za zvuků Beethovena ukázal celou jeho filmografii a nakonec jeho fotku. Za to video jsem měl praise i od rodiny, ale bylo to motivováno tím, jak dope mi přišel Kubrick jako tvůrce, jak dope byly jeho filmy v té době mých early teen years, pro mě osobně. Ať už jde ale o jeho práci nebo vůbec, rozhovorů a "behind the..." s ním je zkrátka málo. Soukromí si střežil, věci dělal po svém, měl silné autorské vize, ke kterým se vždycky roky propracovával a nebál se trávit hodně času opakováním záběrů a propracovávat se až na dřeň (zajímavý je dokument 'Stanley Kubrick's Boxes' o jeho výzkumu v oblasti témat, filmů, příběhů, o 'A Life in Pictures' se ani zmiňovat nebudu, viděl jsem to několikrát). Kubrick měl studio doma, stříhal doma, což mu asi hodně dávalo dlouhý prostor k tomu opakovaně komponovat filmy do perfektních tvarů, spoustu filmů natáčel i nedaleko svého domova v Anglii. (...) Eyes Wide Shut: "Most tragic masochistic relationships that im aware of are essentially physical attraction and this seemed to say it. This sort of primitive part of your mind that is just fascinated by the mystery of what's going on. It's all part of the sort of gigantic fantasy, that, the male sex fantasy... I think that the story would become impossible if you tried to give reasons for it." (...) "well I think that one of the things that characterizes some of the failures of 20th century art, in all art forms, is an obsession with total originality. Innovation means, you know, moving it foorward but not abandoning the classical form, the art form that you are working with. But I do think that the real explosion will come when someone finally liberates the narrative structure." ()
3,5 Keďže Kubrick veľmi rozhovory neposkytoval, tento dokument ponúka vzácnu príležitosť vypočuť si názory tohto skvelého režiséra. Divák má možnosť dozvedieť sa pár nových informácií (hoci ich veľa nie je). Oceňujem nápad s miestnosťou z Vesmírnej odysey, do ktorej tvorcovia postupne umiestňovali artefakty z režisérových filmov. Čo ale neoceňujem vôbec je to, že dokument pôsobí dosť chaoticky, bez ladu a skladu skáče od jedného filmu k druhému, pričom nie je zachovaná chronológia (prečo práve také poradie, zrejme nevedia ani samotní tvorcovia). ()
Nejen obsahem, ale také formou je tento dokument úžasný. ()
Úchvatné myšlienkové interview s Kubrickom v reflexií jeho filmovej tvorby. Toto je „must do“kument pre každého Kubrickovho fanúšika! ()
Stejně jako loňský rok Helena Třeštíková vytvořila portrét o Miloši Formanovi Forman vs. Forman, letos francouz Gregory Monro vytvořil portrét o Stanley Kubrickovi zvaný Kubrick o Kubrickovi. A zatímco co u Forman vs. Forman se dalo říct, že film vlastně o nejslavnějším českém režisérovi neřekl téměř nic nového a byl jen slušnou poctou jeho odkazu, u Kubricka o Kubrickovi platí, že díky uzavřenosti Stanleyho Kubricka a faktu, že skutečně rozhovory poskytoval minimálně a odmítal své filmy bohatě rozebírat krom rozhovorů právě s Michelem Cimentem je tento portrét rozhodně zajímavější a se vší úctou k Třeštíkové i lépe zpracovaný. Kubrickovi o Kubrickovi představuje Stanleyho Kubricka tak jak ho má většina filmových fanoušků zaškatulkovaného- Jako totální perfekcionistu u kterého se natáčení jeho filmů nevleče kvůli jeho neschopnosti ale právě díky jeho perfekcionistické povaze a snaze aby byl film co nejlepší. Během použitých rozhovorů s Cimentem jinak nedojde na diskuze třeba o Lolitě nebo Zabíjení, jinak je ale ve své délce (u některých stráví čas více, u některých méně) schopen zrekonstruovat téměř všechny Kubrickovy filmy a s ním spojený Kubrickův drobný rozbor. Kubrick své filmy nerad rozebíral, s Cimentem přesto nad nimi vede opravdu zajímavou diskuzi při kterém dojde i na Kubrickův osobní pohled na svět, politiku nebo lidskost. Každý Kubrickův film měl svou hloubku a do každého se mistr pokusil dát kus sebe. Kubrick při svém vyprávění jinak obstojí nejen jako vynikající filmař ale také jako zajímavý a skutečně inteligentní člověk, který by se zcela jistě uplatnil i jinde. Film probere i Kubrickovi začátky jako fotografa a faktem, že se tehdy ještě musel nějak smířit s nátlakem redaktora a dělat fotky na články, kterými opovrhoval. Krátce se zmíní o svých prvních krátkých dokumentárních filmech a tak trošku dojde i na sebe kritizování za svůj celovečerní debut Strach a touha. Kubrick si už tímhle počátečním vyprávěním dokáže posluchače získat a je hodně snadné přijít tomuhle dokumentu na chuť, protože tady opravdu poslouchá promluvy muže, který jasně věděl co chce a stal se sám svým pánem. Jeho perfekcionizmus pochopitelně nesedl všem a skrz archivní rozhovory si postěžuje třeba takový Sterling Hayden. Objeví se tu ale třeba také archivní záznamy Malcoma McDowella, Jacka Nicholsona nebo Toma Cruise, kteří sice upozorňují na Kubrickův perfekcionizmus, ve finále ho ale přece chválí a především Cruiseova převyprávěná emoční reakce na smrt Kubricka je skutečně silná a ukazuje to, že mezi hereckou hvězdou a Kubrickem vznikl během výroby Kubrickova posledního filmu Eyes Wide Shut vzájemný pracovní respekt. Měl trochu problém s chronologickým převypravováním Kubrickovy kariéry, protože namísto toho aby se začalo s prací fotografa a končilo s Eyes Wide Shut film začne fotografováním, dokumentárními snímky a režijním debutem, vzápětí ale začne přeskakovat od Barryho Lyndona (1975) přes Olověnou vestu (1985) po Dr. Divnolásku (1964) a je trochu zvláštní dramaturgické rozhodnutí. Nevím jak tyto rozhovory s Kubrickem probíhali, kdybych si ale měl tipnout tak Ciment mohl přeskakovat a Monro mohl takhle ponechat i dramaturgickou koncepci. Mnohem srozumitelnější by ale bylo opravdu chronologické vyprávění od práce fotografa po Eyes Wide Shut, přesněji od bodu A do bodu Z. Zároveň se ale též musí ocenit, že film vůbec neřeší už dávno legendární spor mezi Stephenem Kingem a Kubrickem co se týče zpracování Osvícení (i když je možné, že Ciment tohle téma v samotných rozhovorech vynechal i přesto, že Kubrick v rozhovorech s Cimentem samotnou předlohu pochválí) nebo se jen lehce dotkne kauzy ohledně toho jak Mechanický pomeranč údajně propagoval násilí a byl ve Velké Británii zakázán mezi lety 1973-2000. Tohle téma ve finále jen rozebere skrz archivní rozhovor Malcolm McDowell, Kubrick ale přece jen promluví o svém názoru k násilí a o tom jak jsou jeho filmy realistické a vyvracejí dle něj jasný omyl, že člověk je uvnitř dobrý. Jen velmi lehce se film dotkne Kubrickova soukromého života a padne jen, že žil v Británii se svou rodinou, své filmy většinou netočil příliš daleko (sekvence v Olověné vestě točil v opuštěné továrně) a nezvykle se jeho filmy stříhali u něj doma v jeho menším studiu. Tenhle film ale není o Kubrickově soukromí nýbrž o jeho filmové kariéře a v téhle formě jde o opravdu povedenou poctu na které jde poznat, že má samotný Monro k tomuhle velkému umělci úctu a zmapoval tyhle zajímavé rozhovory v Kubrickovi o Kubrickovi co nejlépe to šlo. S Kubrickem se nemusíte ztotožnit ani automaticky obdivovat jeho filmy, jeho tvůrčí talent se ale prostě nezapře a právem patří (a bude patřit) mezi nejpamětihodnější režiséry všech dob..... () (méně) (více)