poster

Šekspir: Velikije komedii i tragedii (TV seriál)

  • Rusko

    Шекспир: Великие комедии и трагедии

  • Rusko

    Shekspir: Velikie komedii i tragedii

  • USA

    Shakespeare: The Animated Tales

Animovaný / Drama / Komedie / Romantický

Rusko / Velká Británie / USA / Japonsko, 1992, 12x26 min

Komentáře uživatelů k TV seriálu (4)

  • strougy

    King Richard III (Natalya Orlova) 5/5, The Taming of the Shrew (Aida Zyablikova) 4/5, The Winter's Tale (Stanislav Sokolov) 4/5, A Midsummer Night's Dream (Robert Sahakyants) 3/5, Julius Caesar (Yuri Kulakov) 4/5, Twelfth Night (Mariya Muat) 3/5,(9.3.2010)

  • hhannie
    ****

    Zatím viděn pouze Hamlet (tento komentář slouží opravdu čistě mně, abych nezapomněla).(6.3.2013)

  • bogu
    ****

    V britsko-ruské koprodukci vznikla v 90. letech okouzlující série dvanácti shakespearovských večerníčků (Britové obstarali peníze, předlohu a hlasy postav, Rusové výtvarné zpracování), využívající rozličné druhy animace: klasickou kreslenou, loutkovou, i nevšední malbu na sklo. Počin to byl odvážný a sklidil zasloužené ovace, neboť nejen, že vtěsnat Shakespearovy košaté zápletky do necelé půl hodiny se povedlo většinou téměř bezbolestně, ale po vizuální stránce nabízí každý díl skutečnou pastvu pro oči. Animace hýří nápady, poetickou a neotřelou obrazomluvou, bravurními zkratkami a skvostnými detaily. Samotné technické provedení už možná poněkud zestárlo a divák zmlsaný dnešními digitálními technologiemi se možná bude ošívat u místy trhaných pohybů a přechodů, ale umělecká hodnota těchhle adaptací myslím dovoluje odsunout tyhle nedostatky na osmou kolej divákovy pozornosti. As You Like It: Možná nejslabší článek téhle série; netradiční animace malby na sklo funguje mnohem lépe v Hamletovi a Richardovi III, tady tyhle pohyblivé omalovánky působí pohříchu infantilním dojmem; jako některé další animované komedie, i tahle dost připomíná večerníček pro nejmenší (i když zrovna téhle hře to moc ublížit nemůže); naštěstí jsou některé vizuální nápady docela originální a snaha potěšit oko i srdce je vidět. *** // Hamlet: Tradiční pochmurně gotickou atmosféru hnijícího Dánska skvěle evokuje neobvyklá technika malby na sklo, utlumené barevné tóny a ozvěna v útrobách Elsinoru, jehož interiéry často citují obrazy žalářů a labyrintů z obrazů Giovanni Piranesiho, perspektivy a průlety kamery zase připomenou Olivierovu adaptaci (1948); celkový dojem poněkud kazí nečekaně ploché hlasové herectví jindy skvělých shakespearovců. **** // Julius Caesar: Kvůli maximálně zhuštěnému podání bohužel není místo pro nejednoznačnost, velké figury se stávají příliš černo-bílými; přímočarému ději ovšem krácení téměř neublížilo a co chybí v hloubce postav, to je vyváženo nápaditými metamorfózami (dopis v hada, Brutus v oheň, orel v havrany): sekvence noční bouře je strašidelná a vizuální poetika je skvěle propracovaná; navíc kvalitně namluveno. **** // Macbeth: Možná vůbec nejlepší díl téhle série: animace je ryze expresionistická a často dost děsivá (rozpadající se obličeje, zrůdné čarodějnice, duch Banqua, rozplývající se postavy), nebojí se krve a je mimořádně vynalézavá (opět působivé metamorfózy); text je skvěle sestříhaný, hlasové herectví je na špičkové úrovni a mocná, orchestrální hudba dolaďuje drama téhle temné, brutální tragedie k dokonalosti. ***** // A Midsummer Night’s Dream: Z téhle animace by měl Walt Disney radost – spousta barviček (dominuje odporný růžovo-fialovo-tyrkysový Puk), spousta zvířátek, spousta bezzubé pohádkovosti; některé nápady s využítím animace (hrátky s neviditelností, mokem z květin, hvězdami) jsou povedené a potěší Pete Postlethwaite jako Peter Quince, ale vyparavěčka až příliš často zasahuje do příběhu a vytváří tak zbytečný odstup. *** // Othello: Pokud si člověk zvykne na podivné proporce postav, téměř tekuté scénické pozadí a někdy až absurdně přehnaná gesta a přijme to vše jako stylotvorné prvky animovaného expresionismu (doladěného k dokonalosti v Macbethovi), bude mít z tohohle zpracování radost – Othellova modro-fialová iracionalita se postupně vpíjí do formy celého filmu a drtí realitu na kousky; omluvit ale nedokážu Iagův hrozný rotický akcent. **** // Richard III: Technika malby na sklo tu evokuje, podobně jako v Hamletovi, hrůzostrašně gotickou atmosféru a la Piranesi, oproti Hamletovi ovšem v sytých barevných odstínech, z nichž převládá rudá, žlutá, černá a modrá; nepřirozené perspektivy vyvolávají závrať a bezmála iluzionistická animace přiléhavě ilustruje Richardovy triky a podvody; scéna s duchy Richardových obětí je obzvlášť děsivá. **** // Romeo and Juliet: Jednoduchá a úhledná animace dobře slouží tomuhle silnému příběhu; třebaže vizuálních triků se tu dočkáme méně než v jiných kouscích, je tady co obdivovat: především překvapivě jemné a funkční zpracování některých scén (balkonová scéna, svatební noc, finále v kryptě) a neobyčejně působivý hudební doprovod, chvílemi bodavý a dramatický, chvílemi elegický a tklivý. **** // The Taming of the Shrew: Třikrát hurá za využití rámcové zápletky se Slyem, která poskytla příležitost k celé řadě vtipných řešení (opona, kulisy, fyzicky přítomný komentátor) a krásně ironizovala závěr hry ve hře; z časových důvodů sice ustoupila do pozadí linie Biancy, ale zato linie Petruchia a Kate funguje bezvadně, loutky jsou vypiplané, kulisy taktéž a animace je velice slušná, stejně jako hudba – díl, který rozesměje a nadchne. ***** // The Tempest: Použití loutkové animace pro příběh, v němž všechny postavy jsou de facto loutkami v moci mága Prospera, bylo opravdu šťastné – pohyby loutek jsou navíc mistrně vedené (nikde žádná neurčitá gesta), výtvarné pojetí Prosperova ostrova je pestré a nápadité (všudypřítomné kamené hlavy) a roztančený, Trnkovým Snem inspirovaný Ariel je kouzelnější, než kdy bude na jevišti; tenhle kousek je opravdová loutková romance. ***** // Twelfth Night: Kvalitní loutková animace, krásně vyzdobené a propracované kulisy a skvostně ošacené figurky potěší oko, ale celek působí možná až příliš bezzubě a pohádkově a bohužel nedokáže navodit onu jemnou, lyrickou melancholii téhle hry – možná, že tady by se klasická kreslená animace v pastelových tónech hodila víc než loutky; v závěru jsou nepříjemně cítit rozsáhlé škrty kvůli stopáži (Malvolio zmizí asi v půlce hry). *** // The Winter’s Tale: Opět krásné loutky a pestré, vypiplané kulisy, relativně dobrá animace, která to ovšem možná někdy přehání s rozmáchlostí pohybů; první, tragické polovině na Sicilii škodí rozsáhlé škrty o něco víc, než té druhé, pohádkově-rustikální v Čechách; animovaná forma umožnila kvalitní časový posun (zestárnutí postav), jakož i triky s Leontovými ohnivými démony, a pro jednou scéna s medvědem vůbec nepůsobí trapně. ****(11.4.2010)

  • nessbeal

    Animované zpracování nejznámějších Shakespearových her.(9.9.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace