Reklama

Reklama

Film popisuje vraha, který zabil několik malých holčiček a každé z nich ukradl botičky. Uniká policii tak vytrvale, že musí nasadit další strážníky, kteří soustavně pročesávají město ve snaze zabránit dalším vraždám. Intenzita pátrání je taková, že podsvětí a další zločinci na čas poleví ve svých aktivitách. Nakonec spolupracují i se zákonem, jen aby vraha dostali. Zlom může přinést jediný svědek, ale ten má jeden zásadní handicap. (zzzw)

(více)

Recenze (4)

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

Docela smutná ukázka přesazení originálu do mylného kontextu (poválečného realizmu); langovský konceptualizmus bez konceptu. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Původní Langův snímek mě nenadchnul, když jsem ho před pár lety viděl a tento remake mi přišel prostě stejně nezajímavý. Ne špatný, ale zkrátka průměr a nuda. V podstatě zbytečný remake. ()

Reklama

sinp 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodně nepovedený přepis významu... Joseph Losey patřil k těm, kteří se po druhé světové válce marně potýkaly s konzervativním Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti. Ještě před definitivním odjezdem do Evropy natočil remake Langovy klasiky, jímž chtěl poukázat na neférové praktiky v průmyslu (potažmo společnosti). Ta touha vyřídit si účty je dost patrná – první půlhodina není nic než kupení dobových narážek, mnohdy trefných, občas neobratných, jindy doslovných a zejména posouvajících původní význam výmarského M. Atmosféra strachu a vzájemného obviňování je vykreslena zdařile, jenže Loseymu se nepodařilo do filmu zapasovat širší rozměr provinění v původním Langovi. Onen ortel davu/vrahů proti vrahovi, protože ten vraždí bezdůvodně čili nemorálně. Kdyby následoval svou alegorii až tak daleko, tak by se dostal do paradoxní situace, protože by musel z vrahů udělat komunisty a tím přiznat jejich provinění proti zákonu. Výsledkem je, že některé postavy jsou zbytečné a nemotivované, řídí se pouze snahou dodržet původní motiv. Dále se nepovedlo obsazení – bylo by naivní očekávat něco jako Peter Lorre, ale herci jsou bezradní sami o sobě, naprosto bez výrazu. Mám pocit, že Losey tento film páchal ve značném spěchu, protože je podezřele technicky nedokonalý a zmateně odvyprávěný. Zjevný posun k realismu, využití exteriérů i naturalistických výjevů (krev na rukou) není od věci, přesto se mi zamlouvala spíše prostorová a zvuková tíseň u Langa. Mimoto závěr se naprosto nepovedl, kvůli výše zmíněným jevům (špatně zahráno, prapodivně motivováno, nevhodně realisticky ztvárněno). Velká škoda tohoto filmu, protože potenciál byl značný, drobné nápady jsou skvělé a Výbor si takovu nálož prostě zasloužil;) ()

Topco 

všechny recenze uživatele

Dajte tomuto na pohľad zbytočnému remaku šancu a odvďačí sa vám! Ak sa prekušete prvou polovicou (kde sa toho až tak veľa nedeje a dej skáče medzi nezaujímavými postavami gangstrov a policajtov, a vy sa nemáte na koho upnúť), tá druhá sa Vám gradáciou a vizuálnou stránkou (plnej tieňohry) rozhodne odvďačí. Napokon spokojnosť: 3,5* ()

Galerie (20)

Zajímavosti (2)

  • Cenzurní úřady v Ohiu film po předložení Radě zamítly pro nemorálnost s tím, že by mohl vést labilní osoby všeho věku ke zločinným aktům. Pro zabranou celkovou zvrácenost i činy psychopatického vraha bez jakéhokoliv výchovného účelu by mohl tento přístup vzbuzovat sympatie. Následné soudní spory skončily vždy zákazem pro film. Až v roce 1954 nastává zlom u Nejvyššího soudu USA, který film povolí a anuluje všechna předchozí zamítnutí. (zzzw)

Reklama

Reklama