Režie:
Joseph LoseyScénář:
Norman Reilly Raine, Leo Katcher, Fritz Lang (původní scénář), Thea von Harbou (původní scénář)Kamera:
Ernest LaszloHudba:
Michel MicheletHrají:
David Wayne, Howard Da Silva, Martin Gabel, Luther Adler, Steve Brodie, Raymond Burr, Glenn Anders, Norman Lloyd, John Miljan, Leonard Bremen (více)Obsahy(1)
Film popisuje vraha, který zabil několik malých holčiček a každé z nich ukradl botičky. Uniká policii tak vytrvale, že musí nasadit další strážníky, kteří soustavně pročesávají město ve snaze zabránit dalším vraždám. Intenzita pátrání je taková, že podsvětí a další zločinci na čas poleví ve svých aktivitách. Nakonec spolupracují i se zákonem, jen aby vraha dostali. Zlom může přinést jediný svědek, ale ten má jeden zásadní handicap. (Zetwenka)
(více)Recenze (4)
Docela smutná ukázka přesazení originálu do mylného kontextu (poválečného realizmu); langovský konceptualizmus bez konceptu. ()
Dajte tomuto na pohľad zbytočnému remaku šancu a odvďačí sa vám! Ak sa prekušete prvou polovicou (kde sa toho až tak veľa nedeje a dej skáče medzi nezaujímavými postavami gangstrov a policajtov, a vy sa nemáte na koho upnúť), tá druhá sa Vám gradáciou a vizuálnou stránkou (plnej tieňohry) rozhodne odvďačí. Napokon spokojnosť: 3,5* ()
Pozoruhodně nepovedený přepis významu... Joseph Losey patřil k těm, kteří se po druhé světové válce marně potýkaly s konzervativním Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti. Ještě před definitivním odjezdem do Evropy natočil remake Langovy klasiky, jímž chtěl poukázat na neférové praktiky v průmyslu (potažmo společnosti). Ta touha vyřídit si účty je dost patrná – první půlhodina není nic než kupení dobových narážek, mnohdy trefných, občas neobratných, jindy doslovných a zejména posouvajících původní význam výmarského M. Atmosféra strachu a vzájemného obviňování je vykreslena zdařile, jenže Loseymu se nepodařilo do filmu zapasovat širší rozměr provinění v původním Langovi. Onen ortel davu/vrahů proti vrahovi, protože ten vraždí bezdůvodně čili nemorálně. Kdyby následoval svou alegorii až tak daleko, tak by se dostal do paradoxní situace, protože by musel z vrahů udělat komunisty a tím přiznat jejich provinění proti zákonu. Výsledkem je, že některé postavy jsou zbytečné a nemotivované, řídí se pouze snahou dodržet původní motiv. Dále se nepovedlo obsazení – bylo by naivní očekávat něco jako Peter Lorre, ale herci jsou bezradní sami o sobě, naprosto bez výrazu. Mám pocit, že Losey tento film páchal ve značném spěchu, protože je podezřele technicky nedokonalý a zmateně odvyprávěný. Zjevný posun k realismu, využití exteriérů i naturalistických výjevů (krev na rukou) není od věci, přesto se mi zamlouvala spíše prostorová a zvuková tíseň u Langa. Mimoto závěr se naprosto nepovedl, kvůli výše zmíněným jevům (špatně zahráno, prapodivně motivováno, nevhodně realisticky ztvárněno). Velká škoda tohoto filmu, protože potenciál byl značný, drobné nápady jsou skvělé a Výbor si takovu nálož prostě zasloužil;) ()
Původní Langův snímek mě nenadchnul, když jsem ho před pár lety viděl a tento remake mi přišel prostě stejně nezajímavý. Ne špatný, ale zkrátka průměr a nuda. V podstatě zbytečný remake. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (2)
- Cenzurní úřady v Ohiu film po předložení Radě zamítly pro nemorálnost s tím, že by mohl vést labilní osoby všeho věku ke zločinným aktům. Pro zabranou celkovou zvrácenost i činy psychopatického vraha bez jakéhokoliv výchovného účelu by mohl tento přístup vzbuzovat sympatie. Následné soudní spory skončily vždy zákazem pro film. Až v roce 1954 nastává zlom u Nejvyššího soudu USA, který film povolí a anuluje všechna předchozí zamítnutí. (Zetwenka)
- S původním filmem od Fritze Langa má mimo stejnou zápletku a název M společné ještě jméno producenta Seymoura Nebenzala. (MadBigMax)
Reklama