Reklama

Reklama

Recenze (3)

kjama 

všechny recenze uživatele

Zločin a trest po pražsku s Jackem Dawsonem v hlavní roli. Divadlo má vyvolávat emoce, což tato inscenace splnila beze zbytku. Atmosféru periferie Prahy navodí nejen (téměř prázdná) scéna, ale i hudba, či dokonalá čeština. Vše, na co si vzpomenete, zde prostě funguje. Herecké výkony Bareše, či Kotrbaté jsou skvělé, tím zjevením je zde však Marek Lambora, jehož postava prochází během hry obrovským přerodem. Zpočátku se setkáváme s bezstarostným frajírkem, který se svým činem chlubí. Postupem času si však uvědomuje tíhu viny a dohání ho svědomí. Lambora si umí získat sympatie diváků a tak celou dobu přemýšlíte, zda nejde jen o hodného kluka, který byl jen ve špatnou chvíli na špatném místě, zda je to tak špatné, že je za svůj čin nepotrestán. Napětí graduje (vnitřní napětí hrdiny) až vyvrcholí jedním z konců Langerovy hry (nebudu spoilerovat, který konec si Vinohrady vybraly). Za výběr se však na divadlo rozhodně nezlobím. Hm, a já si jdu, snad už posté, pustit tango z Periferie. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodná, ba skvělá inscenace přibližující se románům Dostojevského. Lambora byl výborný a ostatní taky. Zejména je však nutno vyzdvihnout dokonalou, invenční režii Martina Huby. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Meziválečná Langrova dramatika je má oblíbená. Samozřejmě si oblibuji zejména ty hry, které se ještě před rokem 1938 dočkaly filmové adaptace. Ne tak bohužel Periferie. K té je cesta strnitější, přesto pokud je znovu uvedená na domovských Vinohradech, genius loci rezonuje. Téma je stále živé a nejsilnější momenty lze prožít s Petrem Rychlým a Evou Režnarovou. Střední a starší generace je v ideální formě. Ale pokud bych k nim chtěla Štěpánka a Čapkovu scénu, toužila bych po divadelní archeologii a nikoliv po živé inscenaci. Jediné, k čemu mám skutečnou výtku, je bohužel velmi slabý plakát a PR. ()

Zajímavosti (1)

  • Po uvedení Periferie na divadelní prkna vznikly pochyby, zda byl závěr hry dramaticky a psychologicky vyřešen. Tyto pochyby nahlodaly i autora, a tak vytvořil ještě druhý, alternativní konec. Divadla si tedy ve své inscenaci mohou vybrat mezi špatným koncem nebo happyendem. (kjama)

Reklama

Reklama