Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Martin KratochvílHrají:
Jiří Bartoška, Karel Höger, Eliška Balzerová, Karel Heřmánek, Vladimír Menšík, Jiří Lábus, Jan Hartl, Zora Božinová, Jana Dolanská, Miloš Nedbal (více)Obsahy(1)
Stavební inženýr Luděk Turna přijme lákavou nabídku pražské projekční kanceláře. Pokouší se prosadit i za cenu podvodu, ale včas se vzpamatuje a dobrovolně odchází budovat dálnici... Jiří Bartoška zde debutoval a Karel Höger hrál jdenu ze svých posledních filmových rolí. (oficiální text distributora)
Recenze (28)
Pro mě je film zajímavý především svým hereckým obsazením například začínající Bartoška versus "končící" Karel Höger. Nebo společně hrající mnou milovaná severočeská umělecká dvojčátka Bartoška - Heřmánek. Ostatně do roku 1975 se spolu objevovali vlastně pořád a zřejmě i rádi. Samotný film se dá usledovat v pohodě, protože téma protekce, kradení nápadů a osobní morálky bude v čechách na pořadu dne až do zániku světa. ()
V první polovině je Bartoška spíš takovej rozevlátej bohém, kterej pořád chodí hrát tenis a prožívá nějaký milostný oplejtačky. Ve druhý polovině se z toho stává pomalu budovatelský drama o stavbě nejslavnějšího českýho tankodromu známýho jako D1. Paradoxně ta budovatelská část se mi líbila víc. Celkově to žádnej zázrak neni, ale koukat se na to dá. Potěší celkem velkej výskyt tehdy mladejch začínajících herců. Kromě Bartošky např. ještě Heřmánek, Kratina, Hartl a další. 50% ()
"Potřebuju tady mít lidi, co se nebojej mít průšvih." Důvěra může podržet právě tak, jako zlámat vaz. Mladý projektant dostane první samostatný úkol dříve, než se na to cítí. Očekávání v něj kladená jsou příliš vysoká, uzavírají se sázky, všichni čekají, že půjde ve stopách svého úspěšného otce. Jak se zachová otec, když zjistí, že syn svou první práci zkopíroval? Jak se zachová syn, když zjistí, že místo mu vyběhal tatínek? Trochu jsem se bála, aby nám ta hrací plocha neskončila někde mezi Brnem a Prahou, ale to se naštěstí nekonalo. S velkou chutí jsem sledovala dálniční anabázi pro tentokrát takřka oproštěnou od přílišného budovatelského nadšení. ()
Socialistická uvědomělost je až bolavá.. Hoger klasik, Bartoška dobrý přihrávač. ()
Pro mne celkem zajímavá záležitost díky zajímavým záběrům na rozestavěnou D1. Samozřejmě ta historka o synáčkovi význačného architekta, který si chce sám najít svoji cestu bez otcova vlivu byla dost neuvěřitelná. V časech socialistických o to více. Samozřejmě nakonec zjistí, že skutečné naplnění všech tužeb je v poctivé práci na velké stavbě spolu s dělníky a Svazáky. Jen díky jejich pomoci a přímluvě pak může naplno ukázat svůj um a talent. Hodně to připomínalo film Kdo hledá zlaté dno, kde Ruda Hrušínský opovrhnul prací tuším hodináře a začal jezdit s tatrovkou na stavbě elektrárny... :-). Film mne zaujal i tím jak znázornil život prominentního a zejmě prorežimního architekta... Nádherná funkcionalistická vila, kongresy v Austrálii, Belgii, v garáži Saab... No, když takovýhle život přiznali soudruzi ve filmu, tak někteří tak i asi skutečně žili... Chemie mezi Högerem a Bartoškou opravdu nefungovala. Jako by Höger ani nebyl Bartoškův filmový otec... Co bouchne do očí jsou někteří začínající tehdy mladí herci, dnes matadoři divadel a filmového plátna. Krásná Balzerová s Miou Dolanskou (ta fakt vypadala jak z Pulp Fiction), dále mladý Heřmánek, Kratina, Hartl, Lábus... Už jen kvůli nim stojí film za vidění. Je však třeba se tam oprostit od toho normalizačního šlemu, kterým je film oblemtán. Dávám za 3 nákresy plechového bednění. * * * ()
Halda výborných herců + nudný a snaživě moralizující scénář = celkem přijatelný zážitek na jedno zhlédnutí. ()
Dálnice nebo ateliér? Skalského film je typický nepodarek z normalizačních časů – postbudovatelská moralita o napravení zaváhavšího hejska z lepší rodiny, sklouzávajícího vlivem protekcí a podvodů na zcestí. Jak už bylo řečeno, nefunguje chemie mezi mladým a neotrkaným Bartoškou a zralým, uznávaným Högerem, zbytek kazí nudný, nezajímavý scénář (Steigerwald) a kupodivu i nevýrazná kamera (Ondříček). Není důvod vidět opakovaně. ()
2 a půl ()
Nudna normalizacna podivana, len umely pribeh, bez sance zaujat, to aspon mohli dat vystavbu nejakej priehrady, aby tam snoril inzinier Turna, aspon by bol stavebny ruch : 30 % ()
Pro me velmi zajimavy film, ktery da nahlednout do projekcni kancelare a vystavbe dalnice v dobe normalizace. Slusne herecke obsazeni s vybornym Karlem Hogerem ci mladym Bartoskou. Zajimavy pohled mezi socialistickou smetanku s trefnymi hlaskami, za vsechny uvedu jednu: "Ja jsem ten projekt ukradl. Ukradl? To ale budete muset dokazat"... ()
Není to na svou dobu špatné a je to vzácně politicky korektní ! Jiří Bartoška se o mnoho let později dozvěděl že Karel Hoger s ním hrát nechtěl, chtěl někoho slavnějšího, známějšího.Režisér však za Bartoškou stál. ()
"když člověk jednou prohraje, může už prohrát vždycky." Neříkám, že tento Skalského film je vysloveně prohra. Hlavně první půle mi přišla vcelku fajn. Jednak je zajímavá ta dějová linka sledující mladého Turnu (Jiří Bartoška), jak se vypořádá s výzvou práce architekta a vyřeší dilema, zda se prosadit i za cenu podvodu či nikoliv. A stojí za to i sledovat vzájemnou interakci mezi Bartoškou a Karlem Högerem (otcem hlavní postavy). Od Högera je to takové minimalistické herectví, jak jej známe, ač možná je to v tomto případě i věcí scénáře, který předpokládá, že otec se snaží synovi do jeho pracovních věcí moc nezasahovat (minimálně ne nikterak viditelně). Ta druhá "budovatelská" půlka odehrávající se na stavbě dálnice mě už bavila o poznání méně. Ty Turnovy pracovní starosti zde mě nechávaly zcela chladným. Ještě, že se čas od času ve filmu objeví postava Elišky Balzerové, Turnovy holky/kamarádky a hlavně šikovné tenistky. Zvláště v té druhé části je vždy příjemným osvěžením a zpestřením té "budovatelské" linky (viz i úplný závěr filmu). ()
Jana Riháková-Dolanská tu v nekterejch momentech vypada uplne presne(!) jako Mia Wallace. To je vtipny... Film je jinak dobrej a ja jsem s nim zadnej problem nemel. Kratochvilova muzika ala Jazz Q mi tam taky sedela, takze za me nadprumer. P.S.: docela zajimava je rozestavena D1 v druhe puli, zejmena pak most Mezirici... 3+ ()
Bartoška jako čerstvý Ing. ještě s nezaschnutým diplomem se má postavit na svoje nohy a rozhoduje se jestli se má vydat s kamarády ze studií na Vysočinu stavit dálnici nebo přijat místo v ateliéru které mu je nabídnuto i díky pověsti svého otce pověstného architekta.Místo v atelieru nakonec přijímá a hned jeho prvním úkolem je navrhnout podobu rekreačního sídla.Mladý Ing. samozřejmě nechce sklamat jak šéfa tak především svého náročného otce a tak si od něj nevědomky vypujčí skici jednoho jeho přítele které mu věnoval na konferenci v Austrálii.Otec na to však dojde a je doma pěkně dusno.Tak se mladý rozhodne dát v ateliéru výpověd a dává se na dobrodružství v podobě stavby dálnice.K.Hoger ve své jedné z posledních rolí zato Bartoška ještě mladé začínající ucho,dokonce ještě nekouřil,teda aspon před kamerou.Za všimnutí stojí i další mladí a začínající herci jako-Heřmánek,Lábus,Hartl ()
Oni dneska všichni píší jak tyhle socialistické filmy byly o morálce mladého socialistického člověka a jak to bylo hrozně tendenční, dneska se takové filmy netočí a podívejte se na mladé lidi, dělat se jim nechce a těm co ano tak jim zase někdo hází klacky pod nohy. Tenhle film se mi líbil nejen pro krásné záběry ze stavby D1, ale taky proto, že tam byl velmi pěkně rozkreslen příběh člověka, co se hledá a najde....Výborný Bartoška i Höger. ()
Na filmu je cítit potenciál výtečných řemeslníků filmu i snaha zatáhnout film do vod nenormalizačních, kde hrdina ve víru západní hudby z gramofonu, tenisu a pobytem ve vile postavené jeho otcem usiluje o ustojení sebe sama. Je však neustále strháván průjezdy trabantem, výstavbou tankodromu a socialistickou morálkou. Herci hrají na víc, než film nakonec vypadá. PS - Na Högerovi je vidět, že Bartošku nechtěl a já z něj skutečně nepociťuji otcovskou lásku, byť rezervovanou. ()
Myslím, že je to celkem povedený kousek z doby socialismu:-). Snímek nám zase ukazuje, jak bylo v té době vnímané vzdělání. Mladý nezávislý hrdina se má postavit na vlastní nohy - boj v něm samotném, zjišťuje, že to nebude tak jednoduché a samozřejmě starší jsou moudřejší a musejí se ctít. Má veliké ambice, ale nižší třída mu pomáhá pochopit sebe sama... A samozřejmě je ve filmu krásně vidět, že jen pokud opravdu něco děláš - žiješ prací, život má smysl...:-D hlavně splnit plán na 150 % .... film se mi moc líbil, skvělé herecké obsazení - miluju heřmánka a menšíka! ()
Další podnikový snímek v řadě podobných, navíc propojený se stavební tématikou, o hledání místa ve svém pracovním životě, tradičně moralizující nad skutky jedince v rámci prezentace své odbornosti se prosadit s následnou důležitostí ve stavitelské praxi. V socialistické šedi hodně používané téma, v podstatě už od padesátých let, jen se zpracování měnilo s ohledem na svou aktuální dobu. Ve stavební části se oslavuje stavba dálnice D1, díky čemuž má film zase historickou hodnotu v podobě filmových záběrů ze stavby některých částí úseku, ze kterých nejvíce vyniká stavba dvoupatrového mostu nad Želivkou u Vojslavic na Pelhřimovsku. Scény s výhledem na stavbu v zájmu prezentace se hodně používaly. Ideologicky se ukazuje úspěšnost stavby hlavně s poukázáním na její složitost a nelehkého řešení stavebních problémů, čímž se ukazuje, že je daný úkol složitý, ale nic, co by se nedalo zvládnout. A k tomu je samozřejmě také potřeba stavební inženýr. Příběh použil jednoho mladého s vůlí se prosadit i za cenu podvodu, jen aby se vymanil z otcova vlivu. Že bude zpytovat svědomí a začne se skutečně snažit samozřejmě v rámci moralizace nechybí. Film opět pozapomenutý a jako každý jiný s takovouto tématikou samozřejmě u štábu a herců dosti nelichotivý. Ale na druhou stranu, proč ne. Stranická ideologie je vynechána, i když náznaky samozřejmě jsou, ale na dnešní dobu zcela neškodné. Současné vedení staveb se přece nechová jinak. Takže nic než další normalizační snímek mající v jádru věci svou zášť, ale když se na to nedívá politicky, dá se u filmu dobře odpočinout. ()
Menšík: "Podle geologickýho průzkumu to je 1:1, my to ovšem děláme 1:3 - a to je ještě kompropis". Höger: "Krásná věc, takový most." ()
Pozoruhodný film o kariéře v architektuře. Pozoruhodné je zobrazení pražské vyšší střední vrstvy v podmínkách normalizace, aniž by byl její blahobyt odsuzován: pěkné vily, tenis, stylové interiéry, cestování po světě. ()