poster

Terče

  • USA

    Targets

Krimi / Drama / Thriller

USA, 1968, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Roger Corman finančně zaštítil Bogdanovichův debut s tím, že v něm musí najít místo pro nepoužitý materiál z hororu The Terror (1963) a zároveň zaangažovat Borise Karloffa, který Cormanovi dlužil dva natáčecí dny. Důkazem ojedinělosti skloubení obojího budiž mimo jiné Karloffovo odmítnutí peněz za natáčecí dobu přesahující ony zaplacené dva dny. Terče sice mohou budit dojem dvou filmů v jednom, závěrečné střetnutí hrůzy fiktivní a reálné (nejenom perspektivou psychopatického snipera) by ale bez předchozích minut tak perfektně fungovat nemohlo. Ač místy připomíná béčkový horor (Cormanův vliv je poznat), výběrem tématu a formální, takřka hitchcockovskou precizností zapadá mezi filmy nastupujícího Nového Hollywoodu (jehož nástup jakoby film zároveň reflektoval). Námět Terčů se ke smůle tvůrců zčásti přeměnil v realitu, neboť jeho uvedení následovalo krátce po atentátech na Martina Luthera Kinga a Bobbyho Kennedyho. V době svého vzniku nebyl snímek pro přílišnou nekompromisnost plně doceněn. Dnes jde o nadžánrový klenot stejně jako o nejdůstojnější možné rozloučení Borise Karloffa (který film obohacuje nečekaným cynickým humorem). 85%(7.8.2009)

  • Fanucci
    ****

    Velice působivý film, z minima vytěžil Bogdanovich maximum. Udiveným Byronem Orlokem pronesená věta "This is what I was afraid of?" dokonale vypointuje příběh a společně se záběrem na sniperovo auto povedeně film zakončí. Terče jsou bezesporu skvělým debutem nadaného režiséra, kterému se toto dílko podařilo (aspoň podle mého názoru) překonat později filmem The Last Picture Show.(15.2.2007)

  • Malarkey
    ****

    Po dlouhé době musím říct, že jsem se dočkal vysloveně zajímavého amerického filmu z období 60. a 70. let. A osobně musím dodat, že mě nejspíš zaujala hlavně jeho brutalita, která by se poměrně snadno dala vyrovnat i dnešní filmové brutalitě v aktuálních thrillerech. I když pravda, některé by i hravě předhonila. A zároveň se přiznávám, že jsem ještě neměl tu čest zjistit, jak velký herec ve své době Boris Karloff byl, ale mám pocit, že výraznější filmovou poctu, než právě film Terče, si zasloužit nemohl. Kór, když jsem se v zajímavostech dozvěděl, jak film vlastně vznikal. A ještě z něj vzešla taková kvalita. Z pana Karloffa tady jde obrovský respekt a závěrečných deset minut byly tak silné, že jsem po shlédnutí filmu pár desítek minut ani nevnímal.(25.5.2016)

  • Anderton
    ****

    Targets je za a) banálny béčkový vtip, alebo za b) film hodný vedecko-filozofického rozboru o vzťahu reality a fikčného sveta filmu. Na čo sa vlastne pozeráme a na čo sa vlastne pozerajú ľudia v autokine? Niečo v tom zmysle. Najlepšie na Targets je to, že aj za a aj za b je správne. Inak by sa nejednalo o taký unikát v americkej nezávislej tvorbe. Či je koncom nezávislej béčkovej tvorby rokov 60tych alebo začiatkom nového Hollywoodu, nie je potom, čo som videl, pre mňa nijak zvlášť dôležité. Zaujal ma strih, nie len v tom, že sledujeme paralelne dve dejové línie, ale napríklad aj v kulminácii napätia tesne pred premietaním, kde zase prestrihávame medzi premietačom s jeho premietačkou a divákmi. Ostatne aj ten detail premietačky je vhodný materiál pre rozbor. Sniper je maximálne odpsychologizovaný, proste absolútna hádanka a je to výborný nápad.(5.11.2015)

  • italka63
    ****

    Kvalitně natočený snímek o mladém psychopatovi, kterého jeho nutkání dovede k vystřílení rodiny a bude se stupňovat až do tragického finále v letním autokině. Musím uznat, že natočené to bylo skoro až brilantně a film vás i po spoustě let dokáže oslovit. Nikdy jsem netušila, že Boris Kartloff měl tak příjemný hlas...(4.7.2018)

  • - Sekvence, při které se střelec schovává na ropné nádrži vedle dálnice a střílí na projíždějící auta, byla volně založena na skutečné události. Šestnáctiletý mladík Michael Andrew Clark střílel 25. dubna 1965 po autech na dálnici 101 nedaleko města Orcutt v Kalifornii. Tři lidi usmrtil a deset jich zranil a sám posléze spáchal sebevraždu. Před svým činem zanechal vzkaz, kde se zavazoval k tomu, že nechá své rodiče "tisíckrát zemřít u soudu" za jeho vlastní skutky, a vlastně měl pravdu, protože dvě rodiny pozůstalých zažalovaly jeho rodiče za nesprávnou výchovu svého syna a za nedbalost, která vedla k tomu, že se mohl zmocnit lovecké pušky a spáchat takový zločin. (Morien)

  • - V době, kdy se film natáčel (listopad a prosinec 1967), byl už osmdesátiletý herecký veterán Boris Karloff vážně nemocný, měl problémy s dýcháním i klouby a mezi jednotlivými záběry trávil čas v kolečkovém křesle s kyslíkovou maskou. Naštěstí se ještě dožil kompletního dokončení filmu i uznání, které si za svou roli ve filmu vysloužil. Zemřel v Anglii 2. února 1969 na komplikace spojené s rozedmou plic. (Morien)

  • - Režisér filmu Peter Bogdanovich dostal od produkce pouze dva pokyny: může si natočit film, jak chce, ale musí použít záběry z filmu Strašení (1963) a na dva dny musí najmout herce Borise Karloffa (který producentovi podle předchozí smlouvy dlužil dva natáčecí dny). Na hereckou legendu Karloffa ale scénář udělal takový dojem, že na filmu ochotně pracoval víc než ony dva "povinné" dny a navíc si odmítl nechat tuto práci navíc zaplatit. Natočení jeho scén ve výsledku trvalo pět dní. (Morien)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace