Dva týdny štěstí

Skvěle obsazený film s výborným scénářem. Některé scény, jako jsou ta s Ferencem Futuristou či rozhovor Adiny Mandlové s Jaroslavem Marvanem o státní půjčce jsou nezapomenutelné. Přiznám se, že si tento film trošku pletu s "Tři muži na sněhu", ve kterém byla podobná záměna postav použita o 4 roky dříve. (11.01.2012)

Jeden z nejrozporuplnějších režisérů třicátých a čtyřicátých let Vladimír Slavínský dokázal točit řemeslně nečekaně dobré a divácky vděčné komedie. MUŽI NESTÁRNOU jsou jednou, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ další zdařilou demonstrací tohoto faktu. Až překvapivou univerzálnost svého hereckého talentu tu prokazuje Adina Mandlová (ve filmu SVĚT PATŘÍ NÁM tato na první pohled mondénní žena burcuje národ proti fašistickému nebezpečí). Tradičně skvělý Marvan jen potvrzuje své prvotřídní univerzální herectví. Sledujeme-li film pozorně, neujde nám, že se tu objevuje celá řada postřehů a výstižných narážek charakterizujících dokonale dnes přes propast času neviditelných detailů prvorepublikové "vyšší" společnosti pomyslných horních deseti tisíc, mj. i detaily prvorepublikové hospodářské politiky. Čiperný děj plynule střídající vážné i zcela nevážné scény a dialogy i dnes působí uklidňujícím, osvěžujícím dojmem. Je to ten typ filmu, o kterém se nepíší rozjásané rencenze ani studie, bez kterého se však všední den mění v šeď ještě šedší než obvykle. (25.09.2008)

Veselohra, tedy spíše agitační pohádková komedie, ve které chudá úřednice ke štěstí přišla. Mandlová je zde spíše nesympatická dívka, která všechny obloudí a chytrá, skromná a nadmíru inteligentní povaha k ní vůbec díky jejímu přehrávání nesedí. Šlágr "Šedí muška na štěně, šedí a špí", který zpívá, bych zařadil mezi nejinfantilnější a nejtrapnější songy vůbec. Jarda Marvan se z role neurotického a nervózního generálního ředitele přemění v lidskou a chápavou bytost plnou pochopení pro obyčejný lid, to je taky už pokolikáté viděno. Přesto má snímek pár humorných situací a jako oddechovka poslouží dobře. (28.03.2021)

Příjemná protektorátní komedie ze série Adina Mandlová u Vladimíra Slavínského. Po té, co se nejprve Slavínský našel v obsazování Lídy Baarové, následovalo několik filmů s Hanou Vítovou a konečně jeho nejslavnější série s Věrou Ferbasovou. Adina se nejprve objevila celkem nenápadně ve své šablonce mondénní slečny v Rozkošném příběhu (1936), později pak v rolích snaživých děvčat v Bílé vráně, Svatební cestě a ve zcela klíčovém filmu pro její kariéru - v Holce nebo klukovi? (1938). Mezitím se upevnila její pozice v českém filmu a v Přítelkyni pana ministra a zde ve Dvou týdnech štěstí (1940) se Slavínskému odvděčila za svůj průlom. Shodou okolností se v obou filmech bilancuje stejné téma záměny a vyzývavá směšnost "státních tajemství", stejně jako potřeba pražské podzemní dráhy, která skutečnost předběhla o celých 35 let. Aktuální je také téma nevybíravých žurnalistů a lsti, která se tak přirozeně snoubí s láskou a nápravou povahy starého bručouna. Konečně, prožít takovou dovolenou na útraty Pestrého týdne - také bych si, jako malá úřednice živící sebe i maminku, dala říci. (08.07.2012)

Vzhledem k přítomnosti Mandlové bych spíš dal filmu název "Hodina a půl neštěstí". Co si budeme nalhávat, role skromných tichých dívek jí moc nešly, páč ty musela hrát. Zato jí šly parádně role protivných nafoukaných slečinek, páč to hrát nemusela. A dál, zatímco mnozí se umělé inteligence obávají, já naopak doufám, že bude natolik nelogická a pošetilá, že bude doopravdy chtít jednou ovládnout svět. Samozřejmě, protože to bude inteligence, neovládne lidi neinteligentním způsobem, tím, že je vyhubí. Naopak jim dopřeje ty nejvyšší rozkoše, jaké bude schopna vymyslet, aby lidi držela v rauši, v blažené neaktivitě, a oni se jí tak do ničeho nepletli. A já jí řeknu, že mě přivodí vrcholnou blaženost jen tím, že vymyslí a realizuje nekonečný seriál, kde bude mít hlavní roli Ferenc Futurista. (26.08.2023)