The False Pussycat
Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan RothHudba:
Josef StelibskýHrají:
Věra Ferbasová, Karel Jičínský, Oldřich Nový, Antonie Nedošinská, František Krištof-Veselý, Jára Kohout, Lída Sudová, Fanča Foltová, Iža Lechnýřová (více)Obsahy(1)
MUDr. Přeloučovi předpoví kartářka, že se ožení s třetím chudým děvčetem, které potká. Míle, dceři továrníka Janoty, se doktor líbí a s pomocí jeho hospodyně Amálky se v přestrojení za chudou prodavačku tkaniček vloudí do jeho domácnosti. Na svou roli se nejdříve připraví obhlídkou periferie, kde se seznámí s Vendelínem Pletichou, jenž se stane jejím průvodcem po tamních hospodách a učitelem lidové řeči. Dr. Přelouč je chudou, nevzdělanou dívkou nadšen a snaží se ji učit základům společenského chování i spisovné mluvě. To vše až do okamžiku, kdy zjistí, že ho Míla podvedla a že ani Pleticha není jejím otcem, za něhož ho vydávala... (ČSFD)
(více)Recenze (70)
Falesna kocicka je predevsim hereckym koncertem Very Ferbasove - ale v tom negativnim slova smyslu. ()
I v české kinematografii máme svou variantu Pygmaliona či My Fair Lady. Profesora Higgin... pardon, doktora Přelouče hraje Oldřich Nový, toužící "vychovat si vlastního ženského primitivečka", jak říká, k čemuž slouží nejprimitivnější stvoření, jaké si vůbec může přát, totiž Věra Ferbasová. Ta ale - pozor, změna! - pouliční mluvu i mentalitu pouze předstírá, ve skutečnosti je dcerou zámožného továrníka a jakožto taková by u Nového neuspěla. Neuvěřitelné, jaké krkolomné komplikace stojí štěstí těch dvou v cestě, že? :-) Ne, vážně, ten film je strašně srandovní, i když úplně jinak, než si autoři přáli. A za umcacašlágr "Falešná kočičko" by se jistě nestyděla ani "v současnosti nejpopulárnější dvojice Eva a Vašek s legendární skupinou Surf"! 30% ()
Jak už jsem již dříve psal, převlekové a diblické role Ferbasky opravdu nemusím, k tomu připočtu pro mě opravdu otřesný hlas kartářky ze začátku filmu a navíc ještě trochu přehrávajícího a trapného Jardu Kohouta a vůbec celou tu podivnou periférijní mluvu a periférii jako takovou a film jsem kdysi skoro nedokoukal. Ale co naplat řežisér si to tak přál:-( Nenáročná, oddychová situační komedie pro nenáročné a naivní publikum. Pár zdařilých gagů, pár dobrých reakcí jinak ale nic. Kdo alespoň trochu za něco stál, byl jen "výskající" Oldřich Nový-"Je to ona ženský PRIMITIVEČEK"! Dále pak hospodyně Amálka-tady máte korunu a jděte brečet jinam (Antonie Nedošínská), která hrála i v první němé verzi jako jediná z celého tohoto filmu..Typický Slavínský aneb zkušený výrobce lidové zábavy na objednávku (dneska bychom řekli komerčně zaměřeného výrobce méně náročné zábavy). Komentář zde jako "šestý" v pořadí. ()
"Jak mi štěkne to přepychový balení?" Nemohu si pomoci, ale roztomilé slovní hrátky mezi panem doktorem a falešnou primitivečkou mě hrozně bavily. Zejména mě rozesmálo, když Míla převedla slovo "myje" do spisovné češtiny jako "mypsilonje". Vynikající byl rovněž rozbor slovního spojení "zahnu kramle", protože se neříká kramle, ale svorníky a zahýbat svorníky je těžká práce, tak ať si je zahne sám. A také jsem vděčný za poučení do života, protože největší zločin spáchaný na ženě je to, když ji muž nenechá domluvit. Na to si dám pozor. ()
Říkejte si o mně co chcete, já se dobře bavil. Je to lidová zábava, ale na vcelku profesionální úrovni, o které si mohou současní lidoví baviči nechat jenom zdát. Nový je každopádně ohromně roztomilý a Jára Kohout je zatraceně "cool". :o) ()
"Představ si, že dostaneš takové hloupé, nevědomé štěňátko a vypipláš si ho v pejska, jakého si přeješ.“ - Když si odmyslím ten machismus, tak jsem se bavila královsky! Ferbasová je geniální. ()
Českou (a nutně lidovou) verzi Pygmalionu povznáší hlavně přítomnost Oldřicha Nového. I díky němu se sem dostávají občasné prvky ironie, což pro Slavínského filmy není zvykem. Věra Ferbasová v sobě nepochybně měla komediální potenciál, záleželo pouze na tom, jak byl využíván. Zde se drží na přijatelné hranici vkusu a v rámci její filmografie patří rozhodně k tomu lepšímu. Na jejích filmech mi snad vadí jen přechod k tzv. vysvětlovacím scénám (proč se rozhodla oklamat svého milého, aby získala jeho srdce = drtivá většina jejích filmů), z půvabné dívky tropící hlouposti se stává melodramatická figurína, která hledí do prázdna. U Falešné kočičky se k tomu přidává ještě rychle sesmolený závěr (což Slavínský u tohoto typu komedií dělal), kdy se uražený doktor Přelouč, poté co by hrozilo, že si jeho dívka vezme jiného (pochopitelně jen naoko), vrhne své vyvolené kolem krku a zapomene, že si z něj vystřelila, byť z lásky. Nevadí mi samotný princip, ale pouze jeho provedení (pro srovnání třeba vynikající Dívka v modrém). Standardní Slavínský, standardní Nedošinská, standardní Ferbasová, standardní Krištof-Veselý, lehce povznesený Nový, silně přehánějící Kohout. Tak jak je mám rád za podzimních večerů. ()
Příběh o doktorovi, který se chce oženit jedině s "primitivečkem", mě jako ženu neskutečně uráží. Musím ale uznat, že Věra Ferbasová (kterou 2x nemusím) tu podává opravdu excelentní výkon a stupidní příběh tak vyrovnává. Ferbasové a Nedošinské sedly role náramně, chemie mezi Ferbasovou a Novým je ale tentokrát nulová, takže srážím na 3*. ()
Další z řady cvičení na zadání "pomocí bláznivého nápadu zamilovat a oženit dobře situovaného Oldřicha Nového, pokud možno za asitstence domácí hospodyně Antonie Nedošínské", tentokrát s přidanou hodnotou v podobě "učitele", linguisty a "jediného průvodce cizinců" Járy Kohouta alias Vende Pletichy. Těch zasloužených 10 000 Kčsl, které nakonec nedostal, je ošklivá skvrna na všobecném happyendu. Ženský primitiveček Ferbasová je fajn, jakož i "jazyk periferie". ()
Dobový pohled (1937): Slavínského veselohra, film plný protikladů a nelogiky. Nebylo třeba v tak velkém měřítku používat dialogy nejhorších pražských Pepíků. ()
Vydařený výlet na periferii, pražskou i filmařskou. Lidová verze Pagmalionu je typicky česká, mnohem hravější než originál, zábavně ujetá a i po téměř 80 letech svým způsobem komická. Navíc jedinečná jako památka na zapomenutý jazyk předválečné pražské periferie. Věra Ferbasová to rozjíždí ve velkém, svou roli chudé dívky přehrává přesně tím naivním způsobem, jakým by si bohatá slečinka mohla chudou holku představovat. K tomu ještě hláškuje jako o závod a diblíkovské manýry dotahuje k dokonalosti. I ona se však musí občas sklonit před životní rolí Járy Kohouta, který coby Pleticha vytváří pohybově i verbálně nezapomenutelnou figurku. Oldřich promine, ale tentokrát je tu jen do počtu, coby elegantní přihrávač. ()
Šálit se nebude, uzavírá kategoricky Oldřich Nový alias MUDr. Přelouč vyčerpávající jasnovidné zření náhodně se objevivší kartářky a odevzdává se plně svému předurčenému osudu. Román tehdy nadmíru populárního spisovatele Josefa Skružného (1871 – 1948) se poprvé na plátně objevil již v dobách, kdy film byl ještě němý, ve třicátých letech se k němu vrátil režisér Vladimír Slavínský, tušíc v jemně satirickém příběhu o převýchově ženského primitivečka velký komediální potenciál. Nemýlil se. Věra Ferbasová v jednom ze svých nejzdařilejších převlekových skečů již poněkolikáté dokazuje, jak hluboce se mýlila tehdejší kritika, když tvrdila, že je pouhou loutkou v rukách svého objevitele. Její proměna v zanedbanou prodavačku tkaniček, dívenku písmenky nepolíbenou, zato s jazýčkem ostrým jak břitva, není jen výborně zinscenovanou manipulací s city důvěřivého doktůrka, ale především vskutku osobitou hereckou kreací, v níž rezonuje ohlas dobového evropského ženského klaunství. Slavínského výběr hereckých partnerů, od nonšalantního Oldřicha Nového až po báječnou Antonii Nedošinskou, se v žádném případě neminul účinkem a jistě i díky jejich přítomnosti se film dodnes těší zasloužené popularitě. Ostatně, tehdejší zábava pro masy měla, jak vidno, nepochybně vyšší úroveň. Ani proslulý irský dramatik by nedokázal být originálnější a zábavnější než jeho pražští kolegové. ()
Toto už hraničí s elitárskym brakom. Povýšenosť a ponižovanie chudobných ľudí síce strieda dôraz na pokrytectvo nóbl pána z vyššej spoločnosti v podobe Oldřicha Nového, ktorý sa občas preriekne a použije sám nevhodný výraz, ale celé je to zase výmysel a faloš (že som sa nenechal odradiť názvom). Síce zo strany Věry Ferbasovej, ktorá ma k filmu priviedla, ale či už sa pretvaruje muž, žena alebo rodičia jedného z nich, nič to nemení na veci, že ide o ďalší čs pamätnícky film, ktorý pôsobí dojmom, ako keby bohatí nemohli prichádzať do trápnych, resp. všeobecne komediálnych situácií nedobrovoľne, teda mimo nejakého vopred dohodnutého plánu. ()
Sice studiovka (všechny "exteriéry" jsou vytvořeny zadní projekcí), ale dokonale promyšlené dialogy a situace. Ono se to nezdá, ale představit slovník pražské periferie nemohlo být zrovna jednoduché, ten slovník sestavit rovněž ne, a dvojité situace jsou dokonalé. Navíc to paroduje Pygmalion, což už je těžká kláda. Jára Kohout hraje dokonale, Ferbasová přehrává diblíka, jak je jejím zvykem, ale sem se to kupodivu hodí, Nedošínská zde má své velmi dobré chvilky, Nový hraje opět svůj standard. („Proč byste mu ohýbala svorníky? Je to těžká práce!“) ()
Udivuje mě rozpoluplné hodnocení filmu, protože mě osobně se film líbil. Bavila jsem se po celou dobu - herecký koncert Věry Ferbasové a Oldřicha Nového. Lehký remake na My Fair Lday-Pygmalion? Proč ne. ()
"Von jednomu pánovi rozbil klobouk !!" - "A za to dostal čtrnáct dní ?? To je kruté !!" - "Von ten klobouk měl ten pán na hlavě !!" ;) ()
Roztomilá naivní komedie o tom, jak chudá holka ke štěstí přišla a jaké bylo štěstí, že vlastně nebyla chudá. ()
Věra Ferbasová v průběhu partnerství s Vladimírem Slavinským dostávala role odpovídající jejímu hereckému profilu- ani tento film netvoří výjimku a tak Ferbasová odvádí jen svůj obvyklý výkon. Oldřich Nový ztvárnil obsah scénáře- a kde nic není, dokáže, alespoň místy, brát jen Oldřich Nový. Antonie Nedošinská se drží svého standardu a přítel František Krištof-Veselý také. Co tedy způsobilo, že je film dívatelný a hřejivý? Jára Kohout- fundovaný průvodce periférií, lidový lingvista, který by se dnes mohl etablovat jako textař formace Šlapeto A dále ještě jedna skutečnost: falešná kočička je vlastně zcela průzračná a jen milounce, drobně rafinovaná. Od současných přešlechtěných, perských, falešných kočiček vyškolených Cosmopolitanem, by sklidila pouze útrpný úsměv. A já mám k těm obyčejným Mickám přece jen blíž… ()
Oldřich Nový s Antoinií Nedošinskou zahrali svůj tradiční standard. Ferbasová to mu všemu nasadila opravdu korunu. Chvilkami byla do slova na zabití a chvilkami roztomile kouzelná, ale její pojetí dívky z periferie bylo hodně přehnané a také k to mu velkou měrou přispěl i Jára Kohout co by Vendelín Pleticha. Chápu že se tvůrci snažili vystavět příběh na kontrastu dvou světů (periferie x město), ale podařilo se jim z toho udělat parodii a to byl asi i záměr. Celkem milý film, ale nepatří zrovna k těm, které bych z tehdejší filmografie vyhledávala. ()
Musela jsem mít v ruce ,,dálkáč", když vyplula na obrazovku Ferbasová, šlo volume do leva. Tak se film. který je takovým Pygmalionem po česku dal vidět. ()