Mother Kracmerka
Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Václav VíchHrají:
Antonie Nedošinská, Theodor Pištěk, Hana Vítová, Rolf Wanka, Blanka Waleská, Jan W. Speerger, Bedřich Vrbský, Ladislav Pešek, Richard František Branald (více)Obsahy(1)
Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Nejlepší česká lustšpíl! No baže!! Roztomilá satirka o tom, že prachy dělaj (malého českého) člověka... ;o) . . . S ohledem na dobový vkus a tehdejší formy herectví s vlastně až geniálními kreacemi A.N. a T.P., kterým ostatní už jen tak přizvukují. - - - P.S. Díky NinadeL za osvětlení kontextu. - - - - - (Poprvé viděno v dobách dávných, po posledním opět vychutnaném repete 9.7.2011 hodnocení 303., komentář zde jako šťastně sedmý - 9.7.2011) ()
Ve 20. letech zaznamenal úspěch český film na pokračování, který vycházel výlučně z oblíbených domácích autorů. Stalo se tak po pokusech o grotesky světového střihu v 10. letech, které narazily na veškeré nevyhovující podmínky. První z filmových sérií byla Rodenova Irča Černá a po ní hned přišla na řadu Biliánové Barbora Kráčmerová. Nejprve se stala hrdinkou dvou dílů - Do panského stavu a V panském stavu, ve kterých manžele Kráčmerovi sehráli Antonie Nedošinská a Karel Noll. Jejich dceru a jejího milého Jarmila Vacková a Karel Lamač. Neteř s outěžkem Pepinu Anny Ondráková a jejího nastávajícího Jan Wenceslaus Speerger. Jako služka Anna a domácí Stehlík se uplatnila manželská dvojice Milky a Filipa Balek - Brodských a jako nadlesní ve výslužbě Theodor Pištěk. Část toho obsazení přešla později také do další adaptace podle Biliánové Paní Katynka z Vaječného trhu. Poetiku těchto tří filmů z let 1925-9, spřízněnou s dílem Ignáta Herrmanna, znovu oživil Vladimír Slavínský jako zvukový remake Matky Kráčmerky. Popelka Biliánové měla v té době svůj nenadálý literární vrchol z 20. let už za sebou. Došla k němu nikoli cíleně, ale existenční nouzí, kdy byla jako vdova postavena před volbu, které ze svých činností dát přednost, aby uživila rodinu. Navázala tehdy na své nepravidelné literární příspěvky a původní román z roku 1907 dovedla k úspěšným šesti dílům. Pražským filmařům budiž ke cti, že dokázali reagovat tak flexibilně na právě kulminující fenomén. Zvuková verze tedy pokračovala v tomto směru a došla k dalším dílčím aktualizacím, Theodor Pištěk byl u Slavínského povýšen na Kráčmeru, hlavní milovnickou dvojicí se stala Hana Vítová s Rolfem Wankou a Anny Ondrákovou vystřídala bohužel zcela nevěrohodná Blanka Waleská (která po fiasku v Ze světa lesních samot šla zpět k rolím vedlejším) po boku setrvávajícího J. W. Speergra. Kouzelnou malou roli prodavačky výherního losu získala Věra Ferbasová, která v této době systematicky spěla k vlastní velké kariéře. Skvostnou karikaturu předvedl Lála Pešek, který se v té době již oklepal ze svého počátečního filmového šoku a symbolicky po svém zesnulém choti přešla do této verze také Ella Nollová. V opulentní stopáži celého příběhu šťastné výhry Kráčmerky doslova září Nedošinská s Pištěkem, jejichž dialogy jsou smrští gagů a vypointovaných vtipů. Skvostná je jejich manželská rutina, připouštějící i neplánované početí. Pikantní zde je Hanka Vítová jako jejich dcera a Rolfi Wanků jest mým stálým ideálem. Zde i zpěvným. Věru, vstoupil do českého filmu v cele šťastné konstelaci, radost naň pohledět. "Tak si radši zabreč, vono je to lacinější než rozbourat kamna." ()
Byť jde o celkem běžnou zápletku, herecký koncert Antonie Nedošínské a Theodora Pištěka povyšuje z běžného pokrmu na lukulské hody. Tati a mami lahodí mému oku i sluchu. ()
Že Popelka Biliánová není žádný Shakespeare, je zřejmé, přesto ze všech těch poněkud naivních příběhů dýchá určitý nadhled a nefalšovaná láska k lidem. Kráčmerka vděčí za svou nesmrtelnost nedostižné Antonii Nedošinské a Theodoru Pištěkovi, kteří dokázali s obdivuhodnou trpělivostí a profesionalitou čelit zrádným nástrahám lecjakých literárních kýčů a jejich harmonizující celuloidová partnerství tvoří už cosi jako neodmyslitelnou součást národní mentality prvorepublikové společnosti. ()
Hluboce soucítím s touhle paní. Netušila, ani nemohla, jaká je to potíž, vyrovant se s jměním, které jí spadlo do klína! Za zmínku ještě stojí na tu doby nezvyklá délka - 108 min. ()
Dosti přízemní lidová (či spíše konzervativně měšťanská) komedie, v níž jsou zajímavé jen výkony Peška a Vrbského. ()
Film, který by se sice zřejmě dal bez větších problémů dal sestřihat na polovinu, ale jinak oplývající až překvapivě svěžím humorem. Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: igi B., NinadeL, Marthos, Rousse ()
Česká filmová komedie o chudé rodině, která skrz miliónovou výhru v loterii ke štěstí přišla...... Scénář - Popelka Biliánová. Hudba - Jára Benés a Karel Hašler ()
Úžasná komedie, smál jsem se od začátku do konce. Herecký koncert pana Pištěka a paní Nedošínské ()
Koncert pro Antonii Nedošinskou a Theodora Pištěka. Oba dva zase perlili nezapomenutelným stylem. Zvláště pak Antonie Nedošinská, ta mi občas připadala neroztomilejší na světě. Její úsměv vyzařoval dobrotu a laskavost. Mám pocit, že paní Nedošinská byla nejvytíženější herečkou tehdejší kinematografie. Někde jsem dokonce četla, že doslava běhala ze studia do studia, akorát jí prý veměnili zástěru a řekli, kdo je její filmová dcera, aby se jí to nepopletlo. Asi na tom něco bude. ()
Naprostej hereckej koncert Antonie Nedošínské a Dódi Pištěka! To je neskutečnej uragán, co ti dva na plátně vyvádějí. Jako filmová dvojice jim to prostě perfektně sekne a proto toho filmaři využívali i u dalších filmů. Za zmínku stojí i bývalý hrabě v podobě Bedřicha Vrbského a jeho syna Ladislava Peška. To je teda taky pecka!! ()
Rychle nabyl, rychle pozbyl. I tak by se dala popsat situace tohoto příběhu, kdy chudá zelinářská rodina vsadí ve sportce všechny úspory. No a co čert nechtěl, vyhráli! Rovný milion! Jenže tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne. A tak matka Kráčmerka příjde o zbytek peněz na vkladních knížkách. 75% ()
Skoda prestrelene stopaze. Jinak se jedna o jednu z tech lepsich dobovych komedii, kde dominuje osvedcena dvojice Nedosinska-Pistek. Rada povedenych hlasek. ()
Ačkoli patřím k fanouškům humoru dvojice Pištěk-Nedošínská, tady musím chtě nechtě prohlásit, že jde o mizerný film. Pištěk sice hází jeden vtip za druhým, ale paní Antonie pořád brečí a brečí a Vítová tak děsně přehrává, aby byla tím rozkošným nablblým diblíkem (asi to po ní chtěli), že se celá zpočátku zajímavá komedie úplně roplizne v bohapustou nudu. Nakonec jsem se konce s vypětím sil dočkal. Jen díky slibnému začátku dávám 50%. ()
Tonička s Tódou loztomilí... Dobře to skončilo...😉 ()
Parádní koncert Antonie Nedošínské a Theodora Pištěka na téma, které se neustále opakuje i v dnešní době, jen ty losy netahají děvčátka (které matka Kráčmerka nazývá tolika jmény), nýbrž je vycucává podtlak. Co s rychle získaným majetkem je ale pořád stejné... ()
Film silně kazí několik věcí: 1. Francek alias J.W.Speerger, který se svým ksiftíkem a tučnou postavou může úspěšně ztvárnit tak maximálně zloděje či jiného příslušníka lumpenproletariátu, ale určitě né dobrého nezaměstnaného dělníka, který nemá co do úst 2. Hana Vítová, která tradičně přehrává silně nesympatickým afektovaným způsobem (narozdíl od Nedošinské a Pištěka, kteří tradičně přehrávají způsobem silně sympatickým) 3. Pešek, který degeneraci a hloupost zkarikaturoval tak, že to už není vůbec legrační 4. příliš natahovaný děj s mnoha ne moc vtipnými dialogy a konečně bod č. 5, asi ten nejhorší, totiž zápletka s domnělým těhotenstvím Nedošinské. Tohle mi neměli dělat, jak jsem býval šťastný, když mi nepřišlo na mysl, že ta jejich filmová manželství nemusí být jen platonická... ()
No náhodou:-) některé špeky jsou tam fakt mazané a když to srovnám např. s komediemi Ferbasové, tak je to extraliga:-) Prosímtě, nemaluj maminku na zeď! Haha muadmazel vu zet šarman - luxusní výslovnost:-) a mužská fuchsie v podobě Ladislava Peška s jeho sofistikovanou, kolosálně pyramidalní a vytříbenou mluvou je také trefná:-) ()
Hodnoceni davam mirne nadsazene, zejmena z ucty k tvurcum. Po pravde jsou ale lepsi komedie z te doby... ()
Film v ktorej hrá výborná dvojica a to T.Pištek a A. Nedošínská. T.Pištek sa mi páčil , hlavne preto, že jeho herectvo nebolo tak umelecké, ale civilné. Jeho postava mala aj dobrý humor.... Aj L.Pešek mal peknú postavičku, toho prisprostého šľachtica stvárnil s noblesou. Filmu dávam 70%. ()