Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (více)Obsahy(1)
Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
Poslední muž Huga Haase mi zatím stále uniká, proto Poslední mohykán Jaroslava Marvana působí zcela unikátně. Úvodních dvacet minut představení tyranizujícího pana otce nebylo nijak oslnivých, nicméně geniální plán inženýra Bečváře (F. Hanus) a shoda okolností zafungovali a rozuzlení bylo jednoduše řečeno super. Velmi si užívám u prvorepublikových (a v tomto případě i poválečných) hereček jejich šarm a herectví, přesto v tomto snímku zůstaly všechny až na druhé koleji za skvělým Marvanem. ()
Divím se, že jsem doposud neokomentoval tento film, jenž patří dnes ke klasice české kinematografie. Vynikajcí Jaroslav Marvan, dokonce ve dvojroli, táhne tuto legrácku humorem do pohodových výšin, k tomu mu ovšem zdatně sekundují i ostatní herci v hlavních rolích (rodina pana Kohouta). Příběh je lehce naivní, ale vtipně a odlehčeně napsaný. Prostě do dnešních dní mě tento film vždy pobaví. ()
Jak jsem tomu zpočátku nedával moc nadějí, tak nakonec musím říct, že mě to nadchlo. Je to sice "jen" komedie, ale tak skvěle a vypointovaně napsaná, s tolika vtipnými scénami a s tak neskutečně charismatickým Marvanem v hlavní roli, že to nejen že funguje v rámci svojí doby, ale i teď a to bez jakéhokoli přihlédnutí. Originál jsem sice neviděl, tohle se ke mě přeci jenom dostalo o něco dřív, takže už jsem se rozhodl zůstat u remaku, nicméně výběru určitě nelituji, protože takhle skvělou komedii jsem neviděl ani nepamatuji. Už jen tím, jak skvěle napsané to má dialogy, jak to má pěkně promyšlený děj a jak se zde dokonce objevil i nejeden zajímavý a celkem i nepředvídatelný zvrat, protože třeba to, že se děj částečně přesune i do blázince, jsem opravdu nečekal a vlastně mám i pocit, že právě v těchto "překvapivých" scénách mě ten film vlastně bavil nejvíc, jelikož v sobě měl vše co mít měl a dokonce i dost něčeho navíc. Tím pádem ani nebudu mít problém si někdy doplnit i ten originál, který snad bude aspoň podobně kvalitní. Pár malých chybiček bych sice našel, ale jsou tak zanedbatelné, že ten plný počet prostě dát musím. Slabých 5* ()
Velmi příjemná a svěží komedie o napravení muže, hlavy rodiny. Diktátora a despoty, který řídí osudy všech ostatních členů rodiny, nádherný herecký koncert, který je vhodně doplňován těmi ostatními. Starožitník Bořívoj Kohout (skvělý Jaroslav Marvan) je energický muž, který nesnese odporu, vládne pevnou rukou a jakési rodinné štěstí je mu nade vše. Až když je mu nastaveno zrcadlo jeho vlastního chování a předtím ještě jeho společenský pád s krátkým pobytem v psychiatrické léčebně, dochází k úlevné a dlouho očekávané, a tím i nečekané změně. Další nešťastní členové rodiny: velmi trpělivá manželka (Meda Valentová), Helena (Soňa Červená), dlouhodobě tající svoji známost, tajný plavec Jaroslav (Jaroslav Mareš), a Zdeňka (Dagmar Frýbortová), jejíž milý ing. Bečvář (František Hanus) vtipně, úskočně a pohotově vyléčí nenapravitelného hrubiána a divocha. Z dalších rolí: ošetřovatel v léčebně (Otto Motyčka), šijící simulant (Erik Zámiš), a starožitníkův zaměstnanec Antonín (Eman Fiala). Zábavná, svěží, zurčící a stále vtipná komedie s vynikajícím Jaroslavem Marvanem v krásné dvojroli. ()
Připadá mi, že čím víc těch starých filmů vidím, tím víc mi přijdou jeden jako druhý - stejní herci, podobné náměty, identické kulisy..., a nějak mě to přestává bavit. Tady ještě taktak průměr, ale předpokládám, že nějaký další film už budu hodnotit ještě hůř. 50% ()
V Poslednim mohykanu si plne muzeme uzit Jaroslava Marvana ve dvojroli. Presto, ze v tomto filmu az na vyjimky nefiguruji ti nejznamejsi herci sve doby, jedna se o velice dobre herecke vykony. I kdyz je ve filmu spousta celkem vtipnych pasazi ( cirkus, blazinec, vymena ), scenar neprichazi s nicim novym. Podobnych roli uz mel v roce 1947 za sebou Jaroslav Marvan nekolik. Slabsi ctyrka. ()
Geniální jaroslav Marvan v nepřekonatelné dvojroli. Už chápu, proč vyhrál anketu o komika století. ()
Herecky koncert Jaroslava Marvana zakonceny moralistickou teckou. A navic Rudolf Hrusinky v roli fanouska na plaveckem stadionu. Nektere sceny sice pusobi az trochu moc divadelne, ale rozhodne je to film, ktery patri do Zlateho fondu. ()
Ač jsem milovníkem Jaroslava Marvana, kloním se tentokrát jednoznačně k verzi s Hugo Haasem, která je celkově propracovanější. Slavínský to k dokonalosti dovést nedokázal...70% ()
Povedená klasika... ()
Mít za fotříka pana Marvana tak asi hrůzou chodím po stropech abych se mu vyhnul. Když se však jen dívám jak to má všechno pod palcem tak se výborně bavím. ()
Vždycky mi bylo toho jejich táty na konci líto... Ono by mu to šlo říct i jinak, jemněj :) ()
jako u nas doma:] ()
Ten hodnejsi byl o 5 minut starsi. ()
Herecký orchestr dvojrole Jaroslava Marvana, který nadchne a i po letech a několikátém shlédnutí mě pobaví. Místy naivní herecký výkony a předvídatelná pointa a repliky jsou spíše úsměvné a celý film řadím ke klasickému fondu zábavy. ()
Přísná hlava rodiny (Jaroslav Marvan) je pro svou rodinu opravdu neúnosný, ale jeho bratr díky podvodu a díky výměně vše rázem zlepší :) ()
Říkal si Mohykán, muž jako žádný jiný... sanitka vzlétla s ním, kdyžsemuvcirkustalanehodaapřitomonbyl nevinný... Marvan tradičně výborný, Dagmar Frýbortová ke krásnému vzhledu už přidala i velmi přesvědčivé a zkušené herectví. Zápletka s dvojčaty více uvěřitelná než vycpaný panák v Posledním muži. Skvělý byl vtip "mám pro tebe ženicha, sice je menší než ty, ale ne o moc, tak o hlavu. Taky má břicho, ale zato velkou hlavu", zato u scénky s věšením obrazu mi trochu vadila zřejmá inspirace Jeromovými Klapkami Jeromovými Třemi muži ve člunu. Film má u mě další nezanedbatelné plusy navíc za to, že poskytl tolik prostoru nádhernému automobilu Aero. A několik mínusů za to, že snažil vsugerovat, že se jedná o nespolehlivý a poruchový dopravní prostředek. A také za to, že protesty proti týrání zvířat nakonec považuje za pošetilost. ()
Příjemná poválečná komedie, která ještě připomíná prvorepublikové či protektorátní filmy. Či spíše ještě poslední svěží prvorepublikový závan, než přišly na řadu budovatelské agitky, kde ženy přestavají být krásné a muži jako pracovali pouze na šachtě či na poli. A rovněž i prvorepubliková herecká elita odchází (s výjimkou Marvana, který se tak bravurně dokázal přehrát do rolí typu "Anděl na horách", charakter stejný, jen ty kulisy jsou tak odlišné...). ()
Herecký koncert Jaroslava Marvana ve velmi vtipném příběhu. Situaci, kdy by člověk chtěl být neviděn u toho, když o něm druzí mluví, by si přál zažít skoro každý. Jen ti moudří ale vědí, že někdy je lepší nevědět. No ale když si z toho člověk vezme ponaučení, kdo ví, někomu by to možná prospělo. ()
já vím, že je to komedie, ale nějak se tomuhle samozvanýmu tyranství nedokážu zasmát. ()