Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Josef Kotapiš, Eman Fiala, Antonín Mikulič, Eva Bartáková, Ludmila Burešová, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Trhovec František Diviš nabízí po jarmarcích laciné zboží, spolumajitel kočovného varieté Bohouš Vosáhlo zase nenáročnou lidovou zábavu. Velmi často se tedy potkávají. Ani jeden z nich si svou činností nevydělá na pohodlné živobytí, nepřipouštějí si však zbytečné starosti. To se ovšem změní ve chvíli, kdy jim oběma zasáhne do života malý kluk. Pepík je sirotek, nemá se o něj kdo postarat a oba jarmarečníci nedokážou odolat prosbě v dětských očích... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
PLATONICKEJ STRNAD! Další z filmů, který svou atmosférou připomíná dobu první republiky. Sentimentální snímek s velice vitálním Jaroslavem Marvanem a již stárnoucím Jindřichem Plachtou... ()
Dvojíce herců Jindřich Plachta - Jaroslav Marvan byla zárukou kvality a poctivého humoru. Krásný a příjemný příběh dvou starších mládenců, kteří svérázně vedou společnou živnost naruší až příchod osiřelého dítěte .. ()
V roce 1946 se každý jistě snažil na hrůzy války zapomenout a když už šel do kina, tak se chtěl bavit. Filmaři se ale rozhodli že budou lidem válku neustále připomínat a že nedovolí lidem se moc bavit. Z pouhých 13 filmů, které byly v roce 1946 dokončeny bylo 10 dramat, z toho 5 válečných. Zbylé tři filmy byly komedie, ale zato povedené. Toto je jedna z nich. Pro úplnnost zbylé dvě - Pancho se žení a Nezbedný bakalář. ()
„Děkuju vám, paní šéfová. A vy zůstanete v Praze?“ - „Asi, mám už toho věčnýho harcování po krk. Kdyby se Bohoušek vrátil, koupila bych tady někde domek a žili bychom spolu jako dvě hrdličky…ale já tomu holomkovi ještě ukážu, se mnou si hrát nebude!“ Paní šéfová je ras a sukničkářský Bohoušek raději uteče ke kamarádovi, tomu ale nově přibyl i rodinný problém…Namlsán o rok mladším Posledním mohykánem jsem čekal zas výbornou zábavu, ale ta je trochu slabší, a to i navzdory ústřední dvojce obchodníků. O co víc se ve filmu křičí (zvlášť Marvanovy hlasivky musely dostat zabrat), o to méně je v něm humoru. Atmosféra je sice pořád vesměs pohodová, sociální podtext s opuštěným chlapcem nijak nepřekáží, film má i řadu dobrých postav (krom výše zmíněných zaujme hlavně malá drbna Eliška), ale víc podařených fórů a vtipných scén bohužel chybí. Příjemná podívaná za lepší 3*. „Já sem takovej už od přírody a můžu za to, že se mi hezký ženský líběj?“ - „Líběj, líbějí, pamatuj si Bohouši, napřed krátký líbení a pak dlouhý trápení!“ ()
"Jak se máš?" "Zeptám se doma, jak se mám a pak Ti to napíšu!" Pozor na malé brýlaté holčičky!! "To Ti byl hroznej život ... dyť já u ní byl až za vopicema! Hada, toho měla pojištěnýho! Ale já nejsem ani v nemocenský pokladně!" ()
Když vidím milou českou komedii, třeba jen náhodou, je to v uchopení a výsledku pokaždé jakési fajnové zastavení. Poznám to podle toho, že z ničeho nic mám v dané chvíli radost s pěkného pocitu. A to je na filmu vždy krásné. Zvláštní je, že tehdejší soudobá kritika tento zcela lidový film pouťové zábavy a jarmarku Vladimíra Slavínského neuvěřitelně strhala. Budiž zde podotčeno, že hodnotím se vkusem obyčejného diváka, tudíž odborné instituce kritiky mě jsou naprosto lhostejné. ()
Divácká popularita i nesporný komediální potenciál Jaroslava Marvana a Jindřicha Plachty, kteří se společně objevili již v několika protektorátních filmech, poskytoval Slavínskému dostatečnou záruku na každý pád. V atraktivním prostředí jarmarků, trhů a pouťových lákadel rozehráli oba komici veselý příběh o mužské ješitnosti, ženské pýše, ale také o laskavosti, upřímnosti a dětské vynalézavosti. Bezprostředně poválečné období, kdy se český národ jen pomalu a trpce vzpamatovával z věčného strachu a nejistoty, bylo složité i pro filmovou dramaturgii. Přednost získávaly scénáře, které se vracely k nedávné minulosti, k okamžikům hanby i odvahy. Vyčítat Slavínskému jeho upřímnou snahu vrátit lidem jejich úsměv by nebylo správné. Protože smích, jak známo, je nejlepší lék na bolavou duši. To je definitívní. ()
Laskavý a dobrácký příběh v němž v popředí jsou persony vyzařující dobrotu a pohodu. A díky tomu zvládnou každičký problém, který nastane, ať už se jedná o vynález lepidal, tak i jeho prodej. Mají štěstí, ež v té době žádné pozoruhodné lepidlo nebylo na trhu, díky čemuž doma v kuchyni rozjeli velkovýrobu. A přitom se veselili, i když kolem moc podnětů k dobré náladě nebylo. ()
Scénář : František Vlček a Josef Neuberg. Kamera : Josef Střecha. Hudba : Josef Dobeš. Hrají : Jaroslav Marvan jako Vosáhlo a Jindřich Plachta jako Diviš = 70 % ()
Dobré zachycení dobové atmosféry. Předností jsou pečlivě vybrané jednotlivé postavy od surovce po železnou principálku. Největší výhrou bylo spojení neprůbojného, citlivého Plachty s dravým, živočišným Marvanem. ()
Jeden z posledních filmů ,který navazuje na ěru první republiky. Máme tu možnost vidět soužití trhovce Divíška v podaní nezapomenutelného Jindřicha Plachty (určitě jedna z jeho nejlidštějších postav), ke kterému se nastěhuje kamarád Bohouš Vosáhlo v podání Jaroslava Marvana co uteče před ženou, která provozuje poutové atrakce. Jejich soužití se velice zkomplikuje poté co Divíšek dostane soudní obsílku, že se má starat o malého kluka jeho syna ( sice není jeho ,ale jen na něj napsaný) . Vznikají samozřejmě rozepře, které malý Pepík slyší a oni dělají vše proto, aby si nemyslel ,že je na obtíž, Film je krásně dojemný , ale zároveň velice vtipný a příjemný, který dokáže pobavit i v dnešní době. Dvojice hlavních představitelů je dost velká záruka kvality. ()
Příjemně zábavná a nenáročná komedie plná lehkého vtipu a mírného napětí. O soužití starého mládence a pouťového trhovce Františka Diviše (dobrý Jindřich Plachta) a umořeného manžela majitelky kočovného cirkusu Bohouše Vosáhla (skvělý Jaroslav Marvan), otáčejícího se za každou sukní. Soužití má své výkyvy, vrchol v omylném vynálezu úžasného lepidla a naplnění v podobě osiřelého chlapce Pepíka Strnada (Antonín Mikulič). Z dalších rolí: majitelka cirkusu a Vosáhlova manželka Sidonie (Meda Valentová), toužící být po boku svého manžela, biologický otec Pepíka a jezdec smrti Karel Rabas (Josef Kotapiš), chtějící se ujmout svého synka ze zištných důvodů, Rabasův pomocník a pohůnek Eman (Eman Fiala), zvědavá holčička Eliška (Eva Bartáková), roznášející nejnovější drby, osamělá domovnice Melková (Ludmila Burešová), toužící po muži, či krotitelka hadů Elvíra (Ela Trousilová). Lehké, vtipné, zábavné, nadějné, i konejšící. ()
Hodne pozitivne ladeny film, kterych bylo po valce urcite potreba. Duo Marvan-Plachta vyborne, skvele se jejich filmove povahy doplnovaly. Hezky a zabavny film, no to je definitivni:-))! ()
Milý film, který potěší a zahřeje s hereckými velikány Marvanem a Plachtou.... ()
Slavínský nám jako filmař vyzrál. Dvojice Plachta Marvan se ukázala jako mimořádně dobrá volba. Marvan zde předvedl svou komickou stránku, a to na jedničku. Příběh je zcela banální, zcela vyplněný dialogy ústřední dvojice. Pro milovníky Plachtova humoru povinnost . Fanoušky Jaroslava Marvana film příjemně potěší, neboť v této herecké poloze Marvan mockrát viděn nebyl...90% ()
Nádhera... ()
Dílko, spíchnuté hodně horkou jehlou a vytěžující již viděná schémata dřívější české tvorby. Přesto herecké hvězdy hrají ostošest a jejich vysoký standard je mementem pro dnešek ()
Někdy se sama sebe ptám, proč mám stejně jako mnoho jiných, ráda staré pamětnické komedie, přestože jejich tvůrci i první diváci, pro které byly natočeny, už tady nejsou. Je s podivem, že se promítají stále dokola a žádná televize se bez nich neobejde. Příběhy mají zvláštní pohodovou atmosféru, dobrý konec a herci podávají ne vždy dobré, ale vždy nadšené herecké výkony. Tento film je zajímavý jak námětem, tak jeho realizací. Duo Marvan - Plachta byla skvělá volba. I když jsem tento vtipný snímek viděla už několikrát, tak až ho budou v televizi dávat, podívám se znovu. ()
"Kdyz mi bylo nejhur, vzdycky jsem se smal a ze vseho se dostal." ()
Marvan s Plachtou vytvořili dvojici, která ohromila svou perfektní aviváží. Marvan byl silnější, Plachta hubený, Marvan nižší, Plachta vysoký, Marvan výřečný, Plachta spíš introvert, Plachta lidem lámal fajfky, Marvan zase prodával lepidlo na jejich spravení... ()