Slečna matinka

Mohlo by se zdát, že pro Slavínského a jeho hereckou squadru, byl rok 1938 velmi plodný. Čtyři rozverné komedie za pouhý rok! Jenže tohle číslo trumfne jiný statistický údaj. V tom roce bylo natočeno celkem 24 komedií. Je to jeden z důkazů, že mnoho lidí do poslední chvíle nevěřilo, že svět zachvátí šílenství války. Všichni si žili své životy s tím, že se jich to netýká. Slavínský s Cikánem chrlili jeden film za druhým v kvalitě často sotva průměrné, ale tam kde chyběl režisérský um, vypomohla starpower tehdejší herecké smetánky. Slečna matinka má téměř totožné herce jako Bílá vrána, jen místo Mandlové zaskočila Ferbasová. Pokud tedy mate rádi Plachtu, Veselého, Strnada...,  možná i tvůrcům odpustíte, že to tentokrát není ono. Působilo to na mě ploše, vtipu bylo pomálu, resp. nefungoval na mě. Kdybych šel cestou srovnání, tak ho z těch čtyř šoupnu na třetí místo. Písničky nechytlavé, scény nepamátné, dialogy neškodné. Nicméně pořád lepší, než novodobé kraviny. (13.03.2024)

Většina komedii černobílé éry našeho filmu, kde se vyskytovala nějaká ta láska bylo naivních. Ale takovým milým příjemným způsobem, jenže Slečna matinka je tak nějak naivní skoro až neskutečně skoro až tak, že si co chvíli ťukáté na čelo, tahle naivita tady už není milá, ale spíš hloupá. Jinak herecký koncert Věry Ferbasové, která komické role prostě uměla na výbornou. Duch a děj filmu odpovídá době vzniku a myšlence, že práce rovná se úspěch a štěstí. 60% (17.11.2009)

Já nevím... Možná jsou ty 4 hvězdičky příliš, ale přesto... Je to zase jeden z těch milých prvorepublikových filmů, na který se příjemně dívá. Celá zápletka je sice naivní, ale v tom nejlepším slova smyslu. Výborné herecké obsazení - role jako na tělo ušitá pro Věru Ferbasovou. Je známo, že ve během své nedlouhé herecké kariéry se na plátně vystřídala snad se všemi tehdejšími "nej" milovníky. A nutno říci, že ne vždy bylo to spojení úspěšné (př. s Jiřím Dohnalem či F.K. Veselým). V tomto případě se to však povedlo - známý žabec Věrka Ferbasová s neokoukaným, ale šarmantním Stanislavem Strnadem. Trochu na škodu bylo přehrávání "Američanky" Evy Gérové, ale budiž. Nejlepší část filmu je ta úvodní - včetně vynikajícího komického čísla poněkud "rychle stárnoucí Boženky". Nezapomenutelná scéna českého meziválečného filmu! Zbytek se už vleče; stopáž překračující tradičních 90 minut je filmu na škodu. Na druhou stranu se zase povedly "zimní scenérie" - samozřejmě je nutno na ně pohlížet perspektinou 30. let. (Ne)zasloužené 4 hvězdičky v řečí čísel = 64% (17.11.2009)

Modes robes. Slavínského filmová adaptace jedné z tehdy nadmíru populárních operetek je, jak jinak, především vděčnou hereckou příležitostí pro Věru Ferbasovou. Ta se suverénně prosadila nejen v tradičních záměnách filmem navržené novinové soutěže, ale také v uceleném kabaretním výstupu, kde se během několika málo minut dokázala proměnit v děvčátko, šestnáctiletého žabce, ženu středního věku a nakonec vetchou stařenku. A přestože Ferbasová nikdy nepatřila k oblíbeným tvářím soudobé kritiky, která jí vyčítala jednoduchost či spíše prostoduchost jejích rolí, představuje paradoxně tento film cenný záznam neobyčejného komediálního umění této neprávem zavržené komičky. Osobní neshody, panující v zákulisí tohoto filmu, a strach z blízké budoucnosti byly ve jménu blaha vystřídány, alespoň na chvíli, lehkým konverzačním humorem a pásmem líbivých písniček, z nichž dodnes sálá upřímná snaha odpoutat tehdejší diváky od chmurných prognóz. (03.10.2008)

Do chvile, nez se vymysli nova reklamni kampan je film celkem nudny. Cesta po republice, plna maskovani a predvadeni novych modelu je uz ale vtipna a zabavna. Plachta tentokrat nebyl tolik vyrazny. Ohledne Ferbasove tvrdim, ze to sice nebyla zadna skvela herecka, jeji roztomily projev me vsak bavi a vzdy se na ni ve filmu tesim. (25.12.2010)