Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan RothHudba:
Josef DobešHrají:
Hugo Haas, Jindřich Plachta, Vladimír Borský, Věra Ferbasová, Zdeňka Baldová, Ella Nollová, František Paul, Theodor Pištěk, Vlasta Hrubá, Míla Reymonová (více)Obsahy(1)
Mladý doktor Hájek dlouho marně hledal zaměstnání. Štěstí se na něj ale přece jen trochu usmálo - vyhrál soutěž o nejlepší reklamní slogan, kterou vypsal továrník Bárta. Cenou je pobyt v luxusním horském hotelu. V téže době odjíždí do stejného zimního střediska i Bárta, z rozmaru se ovšem rozhodne použít falešné jméno a vydávat se za chudáka. Není tedy divu, že se personál hotelu při ubytovávání těch dvou hostů splete. Nemajetnému mladíkovi se dostává všemožných poct a úsluh, továrník se choulí v kamrlíku bez topení. Navíc se ještě na scéně objeví Bártova roztomilá dcera, a tak na sebe všemožné komplikace nedají dlouho čekat... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (53)
Bajecny film s jeste bajecnejsim Haasem v hlavni roli. ()
Příjemně koukatelný film a docela i zábava, kterou pozdvihly nahoru hlavně výkony třech hlavních herců, třech mužů ve sněhu, a sice Hugo Haase v postavě továrníka Bárty vyžívajícího se ve vydávání se za chudého hosta, dále Vladimíra Borského v roli mladého nemajetného a nezaměstnaného dr. Hájka a Jindřicha Plachty jako prvotřídního a hlavně věrného a obětavého komorníka Jana, podle jeho slov, věčně závodícího se svým vozíkem. Ti všichni se nakonec setkávají v luxusním hotelu Imperial, kde mezitím dochází k různým humorným scénám a komickým záměnám, které se ale rázem vyřeší. Průměrná dobová komedie, Slavínského standart. ()
„A proč vy jste se nezúčastnila soutěže? Byla byste jistě dostala cenu, byli by vás poslali na 14 dní do Krkonoš, tam byste si vymkla nohu a zůstala tam ještě déle…“ Ale tolik štěstí mít jeden nemůže. Anebo ano? Jaroušek, „zpustlík, padouch, bídák a obchodník s děvčaty“ má najednou tolik štěstí, že neví, co s ním. A já bych byl také šťastný…kdyby měl Borský alespoň nějaké charisma, vtip či jiskru, ale toho jsem se v tomto filmu nedočkal. Snímek se až zoufale pomalu rozjíždí a ke konci ho Slavínský pro změnu zas zbytečně natahuje. Naštěstí „výplň“ nějaký ten humor přece jen nabízí, a to díky dvojce Haas-Plachta, kteří navzdory slaboučké látce přece jen tu a tam pobaví nějakým povedeným výstupem či hláškou. Takže podobně jako v případě např. Bílé vrány, Okénka, Přítelkyně pana ministra či Právě začínáme to bude zas jen průměr (i když lepší) pro komedii Vladimíra Slavínského. „Taky máte docela hezký pokoj. To ujde.“ - „Líbí se vám?“ - „Ovšem. Já ovšem nemám ve svém pokoji koberec, ale…ale za to zase nemám ani lustr.“ ()
Výjimečná česká adaptace Ericha Kästnera přišla právě včas, aby nabídla ideální námět pro klasickou veselohru Slavínského střihu. Kästnerův román Drei Männer im Schnee z roku 1934 (česky 1935) si lze snadno už na papíře představit jako ideální látku pro film v hlavní roli s Hugo Haasem. Má tolik společného s hlavními motivy sociálně kritických komedií, které patřily mezi nejčastější témata českého filmu 30. let. Roztomilé problémy továrníka Bárty, který se vydává za nemajetného výherce soutěže o luxusní pobyt v horském hotelu jsou ideální platformou pro sérii laskavého humoru a vtipných dialogů. V ženské verzi stejný motiv známe v letní verzi pod názvem Dva týdny štěstí. Ke kopii, kterou prodává Filmexport snad tolik, že nestabilní obraz a neostrý obraz je chyba přepisu, což je bohužel fexovský standard. ()
Ne Nový, ale Haas byl roztomilý člověk. Ferbasová a Baldová byly ve svých rolích také skvělé. Čtyřlístek výborných komiků uzavírá Pištěk. Příběh je prostinký, ale právě zmiňované herecké obsazení jej posunuje o několik tříd výše. Jen škoda, že místo Borského nebyl obsazen také někdo z herecké extraligy, bohužel Hrušínský byl ještě kluk, Štěpánek a Korbelář starší než Haas (i když Borský byl mladší jen o chloupek), ale Pivec mohl být dokonalým Hájkem. Ale to už bych chtěla příliš. ()
Nie, nie a ešte raz nie. Chápem, že české predvojnové filmy nie sú vo väčšine prípadov žiadnym zázrakom, ale na určitý štandard kvality má divák i po toľkých rokoch nárok. A tá v Slavínskeho podpriemernom filme evidentne chýba. Nezachraňuje ju ani hŕstka vtedy populárnych hercov, z ktorých je väčšinou komentátorov vyzdvihovaný Hugo Haas, ku ktorého herectvu mám veľmi rezervovaný postoj. Nikomu z českých divákov nezazlievam, že sa na tejto komédii dobre pobavil, pretože aj ona patrí k českému kultúrnemu dedičstvu, ktoré je treba "opečovávat". Ale súčasne nechápem, prečo by som sa k tomu mal proti svojej vôli pridávať aj ja. ()
Slavínský, dávný syn hor, často situoval své filmy právě sem, do lůna krkonošských masivů, v jejichž stínu nalézal cosi přitažlivého a zároveň divácky atraktivního. Stejnojmenný román slavného Ericha Kästnera byl v tomto ohledu vlastně jen vhodnou záminkou, jak znovu připomenout to, co bylo Slavínskému nejdražší – půvab zasněžených horských plání, na nichž se odedávna cítil jako doma. Veselý příběh plný nedorozumění a záměn potom před kamerou suverénně ovládají dva výteční komici, Hugo Haas a Jindřich Plachta. Fenomenální Haas si s chutí střihl dalšího ze svých ošumělých strejců, kteří pod rouškou přátelství a nefalšované upřímnosti podnikají jakýsi exkurz do lidských srdcí, maje přitom na paměti, že šaty dělaj člověka. Oslnivý glanc a eleganci prvorepublikových časů výborně evokuje jak všudypřítomný orchestr R. A. Dvorského, tak několik půvabných dívčích tváří. Tak tedy: horám a lyžím zdar! ()
Pro mě velice příjemná a pohodová adaptace příjemné a pohodové knížky Ericha Kästnera se slušnými hereckými výkony. ()
"...molodaja gymnazistka se narodila... hej!" :-) Všichni tři muži ve sněhu jsou skvělí. // zadní projekce při sáňkování je brilantní // bez Haase by to samozřejmě bylo o HODNĚ slabší. Ten udělá z každé voloviny tu nejroztomilejší legraci. ()
"No, já snad ztratím řeč !!" - "To jsou zas jen plané sliby !!" ;) ()
I tentokrát to klaplo a pan Vladimír Slavínský mě svou komedií potěšil, rozesmál a pohladil na duši. Ona je to vlastně pohádka, o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel. Jenže když se do toho opře Hugo Haas a Jindřich Plachta, jedné nezbývá, než se výborně bavit. ()
Továrník Bárta se chce přesvědčit, jestli osobní lidská kvalita má také nějakou cenu, a tak se vydá do luxusního hotelu v přestrojení za nemajetného vítěze soutěže. Podle vlastních slov se ale přesvědčí, že lidem imponují jen a jen peníze... (V uších mi zní jako leitmotiv: Je to pravda odvěká, šaty dělaj´ člověka...) - - - Velký podíl na úspěchu filmu měla knižní předloha Ericha Kästnera a Vávrův scénář, dobré obsazení a v neposlední řadě i sám režisér. Dokonce i té Ferbasové role továrníkovy dcery sedí a je v ní docela snesitelná. Sečteno a podtrženo: Vtipná, svěží komedie. ()
Tak tady jsem prostě zíral. Nikdy jsem o téhle české komedii neslyšel, ale jak jsem se ve stopáži dostával dál a dál, jenom jsem zíral, jak zábavný a zajímavý film se podařilo natočit, a to i přesto, že zápletka je velmi jednoduchá - boháč se vydává za chudáka a dojde k záměně. Přesto vás neoriginální námět neurazí, protože je prostě pojat tak dobře, že se budete bavit od začátku do konce. Výborní herci. ()
Klasická záměnová veselohra o tom, jak mladík ke štěstí přišel, zámožný zbohatlík si hraje na chudáka a jeho sluha ze sebe dělá boháče. Nejvtipnější situace se odehrávají v luxusním horském hotelu, kde se všichni tři muži setkávají. Hugo Haas včetně dalších herců hrají takový svůj standard, herectví Vladimíra Borského mě bohužel nikdy nebralo. Naivní příběh, kterých se v třicátých létech točilo nadmíru hojně. ()
Čtyři postavy si dělají blázny z té páté, kterou je dlouhodobě nezaměstnaný akademik. Ten sice vyhrál kdejakou soutěž, projezdil celou Evropu (a stále hledá otcovský vzor), ale na cigarety mu musí dávat peníze matka. Slavínského natahované komedie sice moc rád nemám, ovšem tady film podrželi Haas a Plachta měrou vrchovatou. ()
Slusna veselohra z 30. rokov, hlavne Vavra pisal namakane scenare, Slavinsky aspon odviedol zrucnu rutinu . 75 % ()
Příjemná oddechová komedie se skvělým Hugo Haasem. Kadence vtipů zde není tak značná jako u jiných jeho snímků, což je způsobeno tím, že Haas zde nehraje úplný prim, nicméně i tento prostor, klasický prvorepublikový vtip a hra na záměnu rolí je natolik silné téma, že pan Slavínský ho výborně těží. Krásný film, který si zaslouží pozornost. 75% ()
Příjemně nenáročná komedie s naivním až pohádkovým příběhem o hodném milionářovi a chudákovi, který ke štěstí přišel. Záměrné záměny, nedorozumění, rozdělování světa na chudé a na bohaté, to vše přivádí méně, či více vtipné situace a roztomilosti. A vše příjemně spěje ke zdárně šťastnému a optimistickému konci. Továrník Eduard Bárta (dobrý Hugo Haas) je hodňoučký, úspěšný a bohatý muž, který se z rozmařilosti vydává při horském pobytu za chudáka, aby zjistil stav rozdílu chování lidí k bohatým a chudým. Jan Náprstek (dobrý Jindřich Plachta), oddaný Bártův komorník, se na horách vydává za bohatého průmyslníka, učí se na lyžích, ale především stále slouží svému pánovi. Doktor Jaroslav Hájek (Vladimír Borský), smolař nemající práci, i když o ní tak sní, je na horách považován za milionáře a je mu poskytována nebývalá úcta. Z dalších postav: Věra Bártová (Věra Ferbasová), továrníkova dcerka, jež s Hájkem zažívá vzájemné zamilované sympatie, Julie Hubáčková (Zdeňka Baldová), trochu nevrlá Bártova hospodyně, Hájkova hodná matka (Ella Nollová), podbízející se ředitel hotelu Imperial (Franta Paul), svérázný vrátný téhož hotelu (Theodor Pištěk), a slečna Kašparová (Vlasta Hrubá) a paní Severová (Míla Reymonová), obě nadbíhající domnělému milionáři. Příjemné, nenáročné, vtipné, zábavné, i když naivní. ()
Přestože jsme doma dost koukali na filmy pro pamětníky, Tři muži mi nějak unikli a tak jsem byla jednoho nedělního odpoledne nadmíru příjemně překvapená, jak milý je to film! Hugo Haas hrál vždycky hrozně nenuceně a civilně, to se mi líbí dnes třeba na Bolku Polívkovi, že se klidně zakoktá, přeřekne, nevím jak to popsat, prostě mluví jako normální lidi. No a Plachta! S ním mám jeden problém, vždycky mě hrozně dojímá, nevím čím to je, vždycky mi nad ním ukápne slzička. O Slavínského komediích jsem někde četla, že jsou jednoduché a naivní, no, nevím, připadá mi, že převyšují značnou část dnešní filmové produkce, zvláště pak prostoduchých amerických romantických komedií.... ()
Při mém věku a neustálém reprízování filmů pro pamětníky, které mám navíc moc rád, je div, že mi tak dobře hodnocený film, až do dnešního dne unikal. Zvlášť s tímto obsazením. Ale o to víc jsem si ho užil. Zvlášť, když se z obvyklé produkce tolik vymyká. A to i když je zápletka osvědčená...záměny identit jsou vděčným tématem; Slavínský byl tentokrát ve formě. Knižní předloha jde znát. Takže jsem velmi spokojený. ()