Tři muži ve sněhu

Další naivní komedie o chudákovi a hodném pracháčovi, ale báječná komedie. Vždy se na ni rád podávám a skvěle se pobavím. Jinak už trochu okoukaný nápad milionáře vydávat se za chudáka, byl tentokráte zpracován s neuvěřitelným vtipem, korunovaným skvělými hereckými výkony, kterým bezesporu vévodil Hugo Haas. A právě kvůli němu, přes veškeré výhrady k této naivní komedii, nemohu dát méně než 5*. (18.04.2012)

Slavínský, dávný syn hor, často situoval své filmy právě sem, do lůna krkonošských masivů, v jejichž stínu nalézal cosi přitažlivého a zároveň divácky atraktivního. Stejnojmenný román slavného Ericha Kästnera byl v tomto ohledu vlastně jen vhodnou záminkou, jak znovu připomenout to, co bylo Slavínskému nejdražší – půvab zasněžených horských plání, na nichž se odedávna cítil jako doma. Veselý příběh plný nedorozumění a záměn potom před kamerou suverénně ovládají dva výteční komici, Hugo Haas a Jindřich Plachta. Fenomenální Haas si s chutí střihl dalšího ze svých ošumělých strejců, kteří pod rouškou přátelství a nefalšované upřímnosti podnikají jakýsi exkurz do lidských srdcí, maje přitom na paměti, že šaty dělaj člověka. Oslnivý glanc a eleganci prvorepublikových časů výborně evokuje jak všudypřítomný orchestr R. A. Dvorského, tak několik půvabných dívčích tváří. Tak tedy: horám a lyžím zdar! (03.10.2008)

Tak tady jsem prostě zíral. Nikdy jsem o téhle české komedii neslyšel, ale jak jsem se ve stopáži dostával dál a dál, jenom jsem zíral, jak zábavný a zajímavý film se podařilo natočit, a to i přesto, že zápletka je velmi jednoduchá - boháč se vydává za chudáka a dojde k záměně. Přesto vás neoriginální námět neurazí, protože je prostě pojat tak dobře, že se budete bavit od začátku do konce. Výborní herci. (16.05.2016)

Příjemně nenáročná komedie s naivním až pohádkovým příběhem o hodném milionářovi a chudákovi, který ke štěstí přišel. Záměrné záměny, nedorozumění, rozdělování světa na chudé a na bohaté, to vše přivádí méně, či více vtipné situace a roztomilosti. A vše příjemně spěje ke zdárně šťastnému a optimistickému konci. Továrník Eduard Bárta (dobrý Hugo Haas) je hodňoučký, úspěšný a bohatý muž, který se z rozmařilosti vydává při horském pobytu za chudáka, aby zjistil stav rozdílu chování lidí k bohatým a chudým. Jan Náprstek (dobrý Jindřich Plachta), oddaný Bártův komorník, se na horách vydává za bohatého průmyslníka, učí se na lyžích, ale především stále slouží svému pánovi. Doktor Jaroslav Hájek (Vladimír Borský), smolař nemající práci, i když o ní tak sní, je na horách považován za milionáře a je mu poskytována nebývalá úcta. Z dalších postav: Věra Bártová (Věra Ferbasová), továrníkova dcerka, jež s Hájkem zažívá vzájemné zamilované sympatie, Julie Hubáčková (Zdeňka Baldová), trochu nevrlá Bártova hospodyně, Hájkova hodná matka (Ella Nollová), podbízející se ředitel hotelu Imperial (Franta Paul), svérázný vrátný téhož hotelu (Theodor Pištěk), a slečna Kašparová (Vlasta Hrubá) a paní Severová (Míla Reymonová), obě nadbíhající domnělému milionáři. Příjemné, nenáročné, vtipné, zábavné, i když naivní. (13.01.2012)

„A proč vy jste se nezúčastnila soutěže? Byla byste jistě dostala cenu, byli by vás poslali na 14 dní do Krkonoš, tam byste si vymkla nohu a zůstala tam ještě déle…“ Ale tolik štěstí mít jeden nemůže. Anebo ano? Jaroušek, „zpustlík, padouch, bídák a obchodník s děvčaty“ má najednou tolik štěstí, že neví, co s ním. A já bych byl také šťastný…kdyby měl Borský alespoň nějaké charisma, vtip či jiskru, ale toho jsem se v tomto filmu nedočkal. Snímek se až zoufale pomalu rozjíždí a ke konci ho Slavínský pro změnu zas zbytečně natahuje. Naštěstí „výplň“ nějaký ten humor přece jen nabízí, a to díky dvojce Haas-Plachta, kteří navzdory slaboučké látce přece jen tu a tam pobaví nějakým povedeným výstupem či hláškou. Takže podobně jako v případě např. Bílé vrány, Okénka, Přítelkyně pana ministra či Právě začínáme to bude zas jen průměr (i když lepší) pro komedii Vladimíra Slavínského. „Taky máte docela hezký pokoj. To ujde.“ - „Líbí se vám?“ - „Ovšem. Já ovšem nemám ve svém pokoji koberec, ale…ale za to zase nemám ani lustr.“ (05.01.2020)