Uličnice

Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů, časem jsem to už nevydržel. Pěkná písnička, ale jinak opravdu děsný a hlavně naivní film, chápu že to byl zřejmě dobrý dnes bychom řekli komerční tah obsazovat Ferbasku do těhletěch rolí, ale vystačit si s díblíkem skoro celý život, to umí opravdu jen málokdo..:-) Tyhlety její stereotypní role nasekané jak baťa cvičky, jsem nikdy moc nemusel. Dětinský film ve své době, kdy to možná fungovalo, ale dnes z odstupem času, jevící se jako neuvěřitelně trapná záležitost. (28.10.2011)

"Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů..." Růžena Šlemrová jako akurátní guvernantka, Oldřich Nový úlisný hrabě Moretti, František Kryštof-Veselý zpívající cukrblik a přes celou obrazovku infantilní Věra Ferbasová. Takže všichni na svých místech a stavidla trapnosti mohou být vytažena. VF tady hraje TŘINÁCTILETOU HOLČIČKU! (mentálně pětiletou). Tento film poslouží jako důkazní materiál pro mou odvěkou teorii, že Věra Ferbasová ve skutečnosti nebyla člověk, ale mrkací panna. Existuje ještě jedna možnost, a sice, že byla vážně na hlavu a všichni ti herci kolem byli hodní strýčkové a tetičky, kteří na tu šaškárnu přistoupili v naději, že se snad Věruška uzdraví. :-) Když se na Uličnici budete dívat s touto představou, zaručeně se pobavíte. 20% (10.04.2006)

Možná, že je to kýčovité, možná, že je to nevkusné, ale mě se to líbí a mě to baví. Věra Ferbasová, zde má skvělé výstupy (Proč jdete po špičkách? Protože mi jde ten strážník v patách; pane vy jste knihař? Ne, proč? Protože mi tenhle strážník říkal, že mě dáte do vazby) a Jindřich Plachta je prostě zlatíčko. (13.05.2008)

Uličnici by se měli vyhnout ti, kdož nemají v oblibě hereckého projevu Věrky Ferbasové. A nejspíše i tací, kdož jsou v očekávání komèdie s přesahem filozoficko-sociálním. Naopak divák odkojený divadlem, lehkými komediemi, operetkami s obsahem šestakových románů...takový divák bude uspokojen ve všech směrech. Herecké obsazení, veselá, naivní a zcela průhledná zápletka, vtipné dialogy....čistá zábava, jako stvořená pro nedělní dopoledne. Za mě patří Uličnice obsahem i zpracováním mezi top 30 filmů pro pamětníky. A přesto se nějak povedlo, že jsem ji doteď neviděl. O to větší radost mám. Hodnocení je zde velmi kruté, výhrady zcestné...takže objektivní 4* navyšuji na 5* korigujících. Index pozvednutí nálady, je totiž osm kanárů z devíti. (17.03.2024)

Jaká škoda, že Krištof-Veselý nedostal možnost ztvárnit postavu Saturnina, v tomhle filmu prokázal, že v roli nekonvenčních sluhů nemá konkurenci. Úvodní scéna "baletu" internátních studentek zase ukázala, že to se současnou mládeží zase tak hrozné nebude, protože dříve bylo těžkotonážních 100% holek (zatímco dnes jen tak 60-80%). Ale zase je pravdou, že ony za to nemohly... protože tehdy byla společnost velice chudá, oblečení se dědilo minimálně tři generace a jak vidno, zrovna jako na potvoru všechny ty studentky dostaly tělocvičný úbor po nějakém prapředkovi, mezi nímž a velrybou byly tak maximálně dva, možná tři vývojové stupně, takže si v něm mohly hrát tak maximálně na nějaký zvrácený tahiti klub a né seriózně cvičit. V tomto ohledu perfektně zapadal i Dohnal, který taky neměl zrovna nejmenší konfekční číslo a s cigárkem a koňakem zrovna jako slavný letec a sportovec nepůsobil. Ovšem jeho angažování nebylo náhodné... V Německu po zhlédnutí tohoto filmu zavládlo zděšení (Hitler dostal 2 hysterické záchvaty), protože jim náhle bylo jasné, že český létecký průmysl je na daleko vyšší úrovni, než očekávali. Protože létadlo, které unese Dohnala, lze předělat na bombardér s nosností mnoha tun s minimální námahou. (10.05.2014)