• Marthos
    ***

    Lidi, pozor na Járu Kohouta!, vzkřikovala tehdy snad všechna česká periodika, ovšem marně. Jára Kohout, populární smíchovský komik a divadelní ředitel, byl a je dodnes nepřekonatelný fenomén, jakýsi magnet, přitahující svého času dychtivé a hladové diváky do biografu. Scénář, dnes přijímaný s jistými rozpaky, byl specielně upraven pro Kohoutův osobitý naturel, nacházející stoprocentního naplnění především v excentrických převlekových scénách, upomínajíc nikoli náhodou pozdější televizní exhibice Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. Jistý nadhled a šarm filmu vtiskla přítomnost populárního hitmakera Jaroslava Maliny, významného českého hudebního skladatele a kapelníka, a také další sympatická kreace dvaadvacetiletého Svatopluka Beneše v jeho nejslavnějším milovnickém období. Přestože odborná kritika, časopis Kinorevue nevyjímaje, tehdy snímek taktně přešla, diváci se dle všeho ve vyprodaných pražských biografech výtečně bavili. Při jeho hodnocení bychom měli mít na paměti dobu, ve které vznikl, i skutečnost, že film byl na televizních obrazovkách uveden teprve po Kohoutově návratu do Československa v roce 1990. Což je přeci jen škoda, nemyslíte?(4.10.2008)

  • Gekacuk
    ***

    Jednoduchá lidová zábava postavená na jednom herci. Ze začátku je dojem trošku rozpačitý, později si však divák zvykne. Přemíra hloupoučkých popěvků se postupně vytrácí a ke slovu se dostávají i lepší herci, kteří zvedají úroveň o stupínek výše. Mám na mysli hlavně Filipovského, Pištěka a Fialu. Tahle bláznivá komedie není žádné veledílo, ale dokáže pobavit. Jára Kohout se docela překonával. Navštívit jeho přestavení byl určitě zážitek. Škoda, že byl právě tento herec po více než 40 let vymazán z naší filmové historie. Snímek nebylo možné (až na jednu výjimku) shlédnout více než 70 let.(18.9.2014)

  • slunicko2
    ***

    Zatímco Evropu si podmaňují nacistické holínky, v českých biografech zní bujarý smích. 1) Roztomilá taneční čísla a chytlavě vemlouvavé melodie s texty, jejichž lehce bulvární neomalenost se s léty přerodila v jakési až cimrmanoidní popěvky, chytnou za srdce od první minuty. Který pak mládenec, který pak mládenec, když sám je se svou panenkou, se modlí růženec? Která pak dívčina, která pak dívčina se zdráhá, když ji chlapec v cestě líbat začíná?_____ 2) Expresivní herectví - neherectví 36letého Járy Kohouta sice není přímo můj šálek kávy, ale celkové dadaistické atmosféře snímku jen přidává._____ 3) Miliónová výhra nebyla málo. Uvádím úřady stanovené nejvyšší možné ceny životních potřeb v protektorátních korunách v polovině roku 1940: chléb - 3/kg, brambory - 0,82/kg, cukr - 7,20/kg, mléko - 2.20/l, vejce - 1,30/ks, vepřové maso - 21/kg. Plat služky se pohyboval kolem 340 K/měsíc, čeledína až 400 K. Zedník měl kolem 5 K/hod, zatímco přidavač 3,50 K. Do klína mi pad´ milión, nedá mi vyspat milión, naladím hned po ránu veselou tvář, aby to každý věděl, je ze mě milionář. Teď už se vůbec netrudím, hned jak se ráno probudím, personál stojí u mé postele, nesou mě sloužící do vonné koupele, co na penězích záleží, mně miliónek náleží._____ 4) Závěrečný pochod sirotků považuji, milý komentátore Peabody, za vyvrcholení celého díla. Rodní sirotci po matce i po otci, přišli jsme ti poděkovat, dobrodinče náš. Vítej vesele na duchu i na těle, ať se tady na tom světě vždycky dobře máš. Kéž se všechno povede, na co jenom sáhneš. Kdo ti něco provede, budiž potrestán. Rodní sirotci po matce i po otci volají: náš dobrodinče, buď nám zachován.(24.12.2014)

  • troufalka
    ***

    Průměrný dobový snímek s nadprůměrným Járou Kohoutem v hlavní roli.(14.12.2014)

  • Peabody
    *

    OMG. Pro milovníky meziválečné kinematografie a humoru té doby je to nezbytnost, protože Jára Kohout, který v řadě jiných filmíčků figurkařil, má tady velké plochy a hlavní roli. Dalo mi hodně práce vydýchat jeho způsob herectví, neustálé pitvoření a okouzlení sebou samým, nelíbí se mi, ale cítím, že pro určitý typ diváka to musí mít kouzlo a určité charisma mu nemohu ani já upřít. Obdivuji sebejistotu, se kterou je schopen vyvádět absolutní hrůzy bez nejmenší pochybnosti o tom, že bude lidi bavit (je to taková Burianovská živelnost, ale primitivnější). Jeho tanec v ženských šatech, to je neuvěřitelné. Slabinou filmu je především příšerný nescénář, děj nečitelný, těkaní od výstupu k výstupu (opět jako ve slabších burianovských filmech), nevím, jestli stejně jako u Vlasty B nejde o zfilmované divadelní představení. Hudba je operetka první třídy - My jsme ti sirotci, po matce i po otci, kristepane.(4.11.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace