Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Jedna z trochu slabších her DJC, která obsahuje humor hlavně v semináři (až na úvodní přednášku Pavla Vondrušky). Samotná hra už tolik vtipná není (většinou spíše narážky na historické události či pasivitu vedení blanického vojska), ale stejně se dá pořád označit za zábavnou. "Položil si také otázku, proč se naši předkové zbavovali nepohodlných činitelů raději oknem než dveřmi. Podle něho tu zřejmě zapůsobila letitá zkušenost pregnantně vyjádřená příslovím:Vyhodíš-li ho dveřmi, vrátí se ti oknem. Obrácenným postupem tedy defenestrací se nebezpečí návratu do funkce minimalizuje." /// "Kdo věří, že vojsko dříme v tomto vršku, tomu je třeba rozbít...jeho bludné představy." - "Ňák se ti to nerýmuje." ()
,,Ale tomu nerozumíš. To je vozová hradba.“ Nemohu si pomoct, ale Blaník je jedna z nejslabších her DJC. A nemyslím si, že je to kvůli tomu, že se jedná o hru převážně politickou. Samotná hra je hrozně statická, jednotlivé obrazy se opakují a vlastně se nic neděje, ani děj se nikam neposouvá a nikam neústí. Kadence vtipů není taková, na jakou jsem u Cimrmanů zvyklý. Přišlo mi, že snad půl hry se Vondruška neustále ptá: ,,A páni rytíři, mohu se zeptat…“, což je nuda. I obsazení není nejlepší. Vondruška i Kašpar, kteří mají snad nejvíce textu, jsou slabí a svoje role prostě nezvládají sehrát s takovým přehledem, jako Weigel a Smoljak. I úvodní seminář je méně vtipný a loutkové divadlo jakbysmet. ()
Sice opět velmi dobrá, ale přeci jenom, v porovnání s vysokou laťkou ostatních her, trochu slabší. Výborný je souboj s meči, líbilo se mi i loutkové divadlo, ale samotná hra je pře jenom o chloupek delší, než by ji slušelo. Ale i tak pobaví i po několikerém zhlédnutí a to je vlastně důkaz samotné geniality tvůrců Járy Cimrmana. ()
Jak asi tak můžou vypadat potíže v blanické kanceláři, ve které se přehodnocují varianty jestli do boje vyjet anebo ne? Zvlášť pokud se starej Václavák řídí podle hesla: "Nikdy nebylo tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř." Navíc naprosto dokonalé loutkové divadlo a rozřešení kdo vlastně může za tu prokletou severojižní magistrálu! Seminář i hra zcela perfektní. ()
Trochu vážnější, než jsme u Divadla Járy Cimrmana zvyklí, ale možná o to víc se mi líbí. Chvílemi trochu statické, dokonalý protipól rozjuchaného Záskoku, který autoři napsali těsně po něm. Na Blaníku se možná podepsalo i to, že vznikl těsně po roce 1989 a Smoljak se Svěrákem se v té době trochu hledali. Když to ale srovnám s tehdejším "hledáním se" jiných tvůrců, nutno říct, že S&S z toho vyšli s noblesou. A pamatujte: "Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!" ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- V době natáčení toho přestavení se točil film Kolja (1996). Proto má Pavel Vondruška upravené vlasy, kvůli jeho roli dirigenta ve filmu Kolja. (mnaucz)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
Reklama