poster

Jára Cimrman ležící, spící

  • anglický

    Jára Cimrman Lying, Sleeping

Komedie / Životopisný

Československo, 1983, 81 min

  • hippyman
    ****

    zřejmě nadmíru vysoká očekávání či zhýčkanost povedenějšími cimrmanovými počiny řadí v mých očích tento snímek do lehce nadprůměrných komedií a spíše podprůměrných her DJC... a ty králíky vám pánové neodpustím, i když je to asi vše, co s tím můžu dělat... za několik nesmrtelných hlášek, sympatický děj, slušné obsazení a tradiční cimrmanovskou absurditu dávám 70%.(20.5.2011)

  • Jansen
    ***

    Cimrmany mám rád, Dobytí severního pólu považuji za geniální hru, ostatní hry za skoro dokonalé, ale ve filmu mi prostě Jára nesedí. Nejlepší moment filmu pro mě stejně byla divadelní pasáž. Jak mám Cimrmana rád, tak si na něho radši zajdu do divadla. Jára se prostě víc hodí na jeviště. To mi nikdo nevymluví.(15.3.2008)

  • Qasa
    *****

    Obsah včetně závěru: Autobusový výlet skončí omylem v obci Liptákov, kde je Muzeum peří se Světničkou Járy Cimrmana. Provádí je strará paní, která je zasvěcuje do C. života. Nejprve je vychováván jako dívka a zjistí se to až na dívčí střední škole. J.C. inspirující potkává různé slavné lidi a radí jim jak zlepšit jejich dílo. J.C. tvořící přijde vždy pozdě se svými vynálezy a nakonec udělá Praze obrovský obraz moře. J.C. na Konopišti vychovává tajně k češství děti nástupníka trůnu, kterému píše nástupnickou řeč. J.C. v Liptákově jako učitel. Po vyhlášení války odchází. Na konci filmu zjistíme, že stará průvodkyně je vlastně samotný J.C.(5.12.2008)

  • blackrain
    *****

    Také jsem se chtěla dozvědět, jak to s tím Járou vlastně je a jaký měl život. Jára Cimrman je prostě fenomém. S tím se nic dělat nedá. K Cimrmanovi jsem si hledala cestu dlouho. Nakonec jsem k němu došla oklikou, proč něco dělat jednoduchým způsobem, když to jde tím těžším, že. Pasáž s patentovým úřadem je skutečně výborná. Škoda, že Jára Cimrmam nebyl trošku rychlejší.(9.11.2011)

  • Radek99
    *****

    Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější...(24.10.2007)

  • - Ve scéně se střílením zajíců v oblečcích se ve skutečnosti nejednalo o zajíce, ale o králíky. „Myslivci nám řekli, že je nesmyslitelné, aby zajícům dali oblečky. Že by ta zvířátka přitom dostala infarkt, a tak byli tu scénu vychováni králíci. Vzhledem k tomu, že byli pořád v kotcích, nebyli zvyklí běhat, takže se na place spíše šourali," uvedl režisér Ladislav Smoljak. (Zdroj: ahaonline.cz) (alonsanfan)

  • - Scéna, ve které je vyvěšen obří obraz moře a následně pochoduje sokolský průvod, se natáčela v den, kdy měl pohřeb Leonid Iljič Brežněv, někteří přihlížející lidé netušili, že se zde natáčí film a jeden z nich podle Zdeňka Svěráka prohlásil, že "Sotva Brežněv natáhne brka, tak už se Sokolové rojej." (#47)

  • - Jára Cimrman se snaží zlikvidovat Habsburskou monarchii mj. tím, že bude děti následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este učit o prohnilosti monarchie a o tom, že nejlepším zřízením je republika. Tyto snahy jsou však zcela zbytečné, protože Ferdinandovy děti neměly následnické právo díky jeho sňatku s Žofií Chotkovou. Od smrti Ferdinandova bratra Otty Franze v roce 1906 byl druhým následníkem v pořadí Ottův syn Karel, který se císařem v roce 1916 skutečně stal. V roce 1909 kdy se zmíněná "likvidace monarchie" odehrává měl tedy Cimrman své snahy zaměřit spíše ke Karlovi. (#47)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace