poster

Jára Cimrman ležící, spící

  • anglický

    Jára Cimrman Lying, Sleeping

Komedie / Životopisný

Československo, 1983, 81 min

  • Hunt
    ***

    Jak Cimrmann prochází Prahou a potkává slavné osobnosti považuji za skvělé a vrchol filmu, i dětství je uděláno s vkusem a velice hezky. Avšak postupně ztrácí dech a hlavně "zabijačka králíků" mi příjde zcela nesmyslně drastická a hlavně dlouhá- do jemné poezie filmu myslím nevhodná (přišla mi jak střih do jiného filmu). Ke konci (kdy Cimrman přichází do vesnice, kde byl spatřen naposled), navazuje film na skvělý začátek. Skvělá kamera, herci, stylizace a genius Cimrman.(12.11.2011)

  • Radek99
    *****

    Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější...(24.10.2007)

  • WANDRWALL
    ****

    Pěkně do kapitol rozděleny jsou hlavní osudy J.Cimrmana. Okusil hodně zlého, bojoval o lepší život ne svůj ale druhých, snažil se do svých dramat vkládat závažné témata. Osvědčil se jako vychovatel a přece se mu uznání nedostalo nikde, kde se vyskytoval. Jen především díky pánům SVĚRÁK - SMOLJAK nežil nadarmo, a je to něm natočený tenhle hluboce humánní film.(26.8.2010)

  • MM_Ramone
    ***

    Nikdy som si nedokázal vypestovať vzťah k mystifikáciam pánov Smoljaka a Svěráka, ktoré sa týkali fiktívneho českého génia Jári Cimrmana. Snímok "Jára Cimrman ležící, spící" som videl minimálne desať krát. Niekedy som sa pri ňom pobavil, inokedy som ho ani nevydržal dopozerať do konca. Podľa tunajšieho hodnotenia by to malo byť takmer dokonalé filmové dielo. Viem pochopiť, že mnohí českí uživatelia to tak cítia. Ja však nie som vyznavačom kultu osobnosti Jári Cimrmana. Pre mňa je to iba obyčajná, priemerná komédia. ***(13.7.2016)

  • Falko
    ****

    Zial, nevidel som ani jednu hru od Cimrmanov, takze je pochopitelne, ze som nemohol chapat vsetkemu humoru, ktory sa vo filme vyskytoval. Ale pacili sa mi napriklad sceny, ked Cimrman prisiel vzdy o chlp neskor so svojim vynalezmi, ktore uz niekto iny vynasiel, alebo scena s dvojnikmi arcivojvoda a Nývlt. Urcite tam bolo mnoho dalsich humornych scen, ktorym som mozno nepochopil, ale mam rad panov Svěráka a Smoljaka a ich inteligenty humor... 14.11.2008 _____ Zdeněk Svěrák - (Jára Cimrman) +++ Valerie Kaplanová - (průvodkyně) +++ Petr Čepek - (arcivévoda / Nývlt) +++ Libuše Šafránková - (Alžběta) +++ Milena Dvorská - (arcivévodkyně) +++ Zdeněk Podskalský - (pokladník, trubač) +++ Jiří Kostka - (císař / macháně) +++ Pavel Vondruška - (Strauss) +++ Petr Kostka - (Mánes) +++ Boris Hybner - (profesor biologie) +++ Leoš Suchařípa - (Eiffel) +++ Jaromír Kučera - (Vrchlický) +++ Hudba: Petr Skoumal +++(15.8.2008)

  • - V době, kdy žije následník trůnu František Ferdinand, se mše svatá v římskokatolické církvi odehrává tak, že většinu času kněz stojí zády k věřícím a čelem k oltáři a bohosloveckým jazykem je latina. Vyjímku měli jen chorvatské a české diecéze pro staroslověnštinu, a to bylo na částečné či úplné užívání, takže mše pro následníka by byla určitě v latině. (Teimei)

  • - Jára Cimrman by se podle výpočtu měl narodit mezi lety 1880 a 1883. (NormanBates)

  • - V záběru, kdy Cimrman (Zdeněk Svěrák) přijde za Eiffelem (Leoš Suchařípa) a ohýbá spodní část věže, každá noha má 3 vodorovné příčky. Když ale věž staví zpět na stůl, už má každá noha příčky 4. (Mr.Hudson)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace