poster

Jára Cimrman ležící, spící

  • anglický

    Jára Cimrman Lying, Sleeping

Komedie / Životopisný

Československo, 1983, 81 min

  • Jansen
    ***

    Cimrmany mám rád, Dobytí severního pólu považuji za geniální hru, ostatní hry za skoro dokonalé, ale ve filmu mi prostě Jára nesedí. Nejlepší moment filmu pro mě stejně byla divadelní pasáž. Jak mám Cimrmana rád, tak si na něho radši zajdu do divadla. Jára se prostě víc hodí na jeviště. To mi nikdo nevymluví.(15.3.2008)

  • Radek99
    *****

    Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější...(24.10.2007)

  • lamps
    *****

    Géniové Svěrák a Smoljak stvořili nejslavnějšího a nejnadanějšího umělce, vynálezce, architekta, filosofa a učitele Járu Cimrmana, který ale zůstává moderní vědou zoufale nepochopen. Nevím, co je lepší. Jestli příběh prošpikovaný nezaměnitelným inteligentním humorem, nebo herecké výkony v čele se Zdeňkem Svěrákem, jehož citlivý a bezprostřední projev budu vždycky obdivovat. Někdo s tím asi nesouhlasí, ale mě se hodně líbila úvodní část a všechny narážky na slavné, v porovnání s Cimrmanem ale velmi průměrné, osobnosti a jejich významná díla. Asi to nedosahuje kvalit nejlepších divadelních Cimrmanů, ale je to výborná zábava a jedna z nezapomenutelných českých komedií. Cimrman na Hrad!(24.2.2012)

  • Xmilden
    *****

    Po shlédnutí filmu je se jeví zbytečná otázka KDO BYL NEJVĚTŠÍM ČECHEM. Odpověď samozřejmě divák najde v tomto filmu, protože kde by byli bez Cimrmanových rad Marold, Strauss, Eiffel. Nelze opomenout že co se týče vynálezů byl věčně jen o chloupek druhý. Pokud jde o přátele tak se přátelil s takovými jmény jakými jsou Dvořák, Holub anebo Kaplan. Zkrátka ti všichni chovali v úctě Cimrmana. Nechybělo přitom mnoho a Cimrman pomohl rozvrátit Habsburskou monarchii. Hláška filmu jednoznačně zní: " Ve středu přece vždycky jezdí Nývlt."(23.8.2010)

  • Fiftis
    ****

    Toto je vydarená biografia, podchytená jemným inteligentným humorom, ale ktovie, možno že rovnako od skutočnosti vzdialenej sú mnohé iné biografie osobností, ktoré na rozdiel od Cimrmana skutočne existovali, o ktorých je však podávaný úplne falošný, skreslený obraz. Toto je pekný film a je to film, ktorý neklame, pretože divák samozrejme vie, že žiadny génius Jára da Cimrman neexistoval. Možno, že mnohé filmy o skutočných osobnostiach nielen slovenských dejín sú oveľa menej pravdivé ako tento film. Slušná filmová prehliadka s typickým cimrmanovským humorom, kvalitným príbehom a skvostnými hereckými výkonmi. Humor vo filme je snáď obsiahnutý v každej scéne a aj napriek tomu nie je tuctový. Veľmi vydarená československá snímka.(18.9.2019)

  • - Cimrman navrhuje Johannu Straussovi, aby orchestr zůstal v A-dur. Ve skutečnosti však v inkriminovaném místě přechází harmonie z D-dur do A7. (L_O_U_S)

  • - Ve scéně, kdy Jára Cimrman (Zdeněk Svěrák) odhalí za asistence cestovatele Emila Holuba (Jiří Zahajský) portrét moře, zní za pochodu členů sokolské obce skladba „Lví silou“. (majky19)

  • - Ve filmu jsou k vidění čeští velikáni typu Marolda, Kaplana, Vrchlického, Kubelíka, Křižíka, Světlé, Myslbeka, Dvořáka a Holuba. Z Historického hlediska se dokonce všechny tyto postavy mohly společně skutečně setkat. (vyfuk)