Režie:
Deepa MehtaScénář:
Deepa MehtaKamera:
Giles NuttgensHudba:
A.R. RahmanHrají:
Aamir Khan, Nandita Das, Rahul Khanna, Raghuvir Yadav, Kulbhushan Kharbanda, Gulshan Grover, Pavan Malhotra, Jaaved Jaaferi, Shabana Azmi, Maia Sethna (více)Obsahy(1)
Před padesáti lety, v roce 1947, žila Lenny v Láhauru a bylo jí 8 let. Brtiská nadvláda nad Indií se tehdy začala hroutit. Jenže spolu se zprávami o blížící se nezávislosti země, se šířily také zvěsti o rozdělení Indie na dvě země - Pákistán a Indii. Hindové, muslimové a sikhové, kteří žili po staletí spolu v míru, se náhle začali dožadovat kousku Indie pro sebe. Tyto bouřlivé události sledujeme očima malé Lenny, jejíž rodiče jsou pársové, a jsou tak ušetřeni bezprostředního nebezpečí. Jejich přátelé a blízcí ovšem takové štěstí nemají. (Lyncha)
(více)Recenze (23)
Někteří lidé na IMDB tomuto filmu vyčítají, že neukazuje politickou zodpovědnost za hrůzy spojené s rozdělením Indie na Indii a Pákistán. Mají pravdu, neboť tento film ve svých 110 minutách poodkrývá jen běsy v lidském nitru, které, do té doby v nábožensky pestré a snášenlivé Indii, nutí páchat zvěrstva na svých nejbližších sousedech, přátelích. 100 % Dormouse: Vítej v realitě… ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $528,972║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Tohle jen ten typ filmů, který vás zkraje naladí na příjemnou vlnu, aby mě v druhé polovině rozsekal napadrť a já pak jen bezmocně seděla a přemýšlela jsem, kde se ta hrůznost najednou v lidech bere........... ()
Ze všech dílů trilogie je tento paradoxně nejpoetičtější a nejsymboličtější, i přes své téma, které samotné ho odlišuje od zbylých dvou částí. ()
Jakmile se mi čerstvě zhlédnutá Earth trochu rozležela v hlavě, moje původní výtky směrem k užívání triviální smyboliky (rozbitý talíř - "rozbitá" Indie) a otřelých prostředků k navození atmosféry (rachot střelby v pozadí) se rozplynuly. Film Deepy Mehty zachycuje malý příběh na pozadí velkých událostí (přičemž tento koncept opravdu zůstává neporušen) a ten se postupně v mysli rozpíjí jako kaňka. Působivěji a poetičtěji už to asi natočit nešlo. (komentář rozpracován) ()
Jiná země, jiné náboženství. Jiné hodnoty, kultura, tradice. Ale lidé v jádru stejní. Když se podíváme do Evropy 30. let zpátky, je to Indie let 40. v bleděmodrém. Národy co žily vedle sebe po stovky let v jedné zemi. Pak, jako mávnutím kouzelného proutku, přítel zabije přítele kvůli politickým štváčům mocenské kliky. A když se podíváme na konec 40. let k nám, je to stále ta samá písnička. Lidové milice s krví na rukou se chopí zákona a rozhodují o životě a smrti. Jen místo bratře, mají na rtech slovo „soudruhu“. Je znepokojující, kolik mají naši vlastní lidé společného s hinduistickými fanatiky a muslimskými štváči z Pákistánu. A že ten anglický lord udělal u nich i u nás stejnou medvědí službu. U nás lord Runciman, u nich Radcliffe. Obojí skončilo válkou. Lidé jsou stále stejní a nikdy se nepoučí. Film je skvělou sondou do indické společnosti bouřlivého roku 1947. 80% ()
O tom, ako bolestivo a tragicky môže do života zaľúbencov zasiahnuť žiarlivosť a závisť. Hlavne, keď je k tomu v spoločnosti živná pôda... Nenávisť je naozaj hrozná, a tento film ukazuje, kam až to všetko môže zájsť. Strašlivé čo i len pomyslieť, že takmer všade po svete ešte aj v 21. storočí prevládajú nezmyslené kultúrno-náboženské zvyky a bigotné, egocentrické myslenie nad zdravým rozumom. A o tomto to je. Film najskôr diváka uvedie do pohody, miestami až príjemnej letargie, aby potom v druhej polovici ukázal svoju horšiu tvár a príbeh o zaľúbencoch nekompromisne ukončil. Indické filmy, ani tie v koprodukcii, moc nemusím, ale toto bolo výborné. 80/100 ()
Po tomhle filmu má člověk chuť jít vypálit všechny různé svatostánky, aby se fanatici neměli kde burcovat k nenávisti k jinověrcům. Ve jménu boha již bylo na světě spácháno tolik zla, že bohu nemůže konkurovat žádná jiná návyková látka. ()
V konečnom dôsledku to v tomto filme nebolo ani tak o viere ako takej, ale o tom, aký je človek vo svojej podstate. Vždy tu budú dobrí a zlí ... v každej viere. Deepa tu jednoduchým spôsobom rozpovedala príbeh, na pozadí ktorého sa odohrával poriadny kus histórie, smutnej histórie. Koniec bol naozaj krutý a Rahmanova hudba typická jeho, ale fantastická. ()
Strhující kulturně-historický exkurz, který mě nepustil ani minutu, ale nepřednášel pozitivní poselství. Jen jedno jediné - lidi si to všechno dělají sami, neb kde není vůle, není cesty. Jeden z těch nejnepříjemnějších filmů, co jsem viděl. Nemám moc podobné filmy, ač jsou zpravidla skvělé a silné, rád, protože mě vždycky hrozně naserou. Trochu štěstí, že to mírnila opět skvělá Nandita Das. ()
Bouřlivé dětství hlavní aktérky nás zavádí do Indie roku 1947. ()
Film z obdobia delenia Indie, príbeh dievčatka Lenny viacmenej ukazuje jej pohľad na udalosti z tohto obdobia, ako ona vnímala čo sa dialo a ako ona zasiahla do osudov ľudí a ľudia do jej osudu. Ako história určite zaujímavé, aj keď spracovaniu sa dá vytknúť z môjho pohľadu nedostatok emócií, chceli tam byť, ale myslím, že to celkom nevyšlo. Určite to mohlo byť pre diváka emotívnejšie, dramatickejšie a zaujímavejšie. ()
Solidne odvypravene drama se zajimavym nametem. Hezka hudba. ()
Neskutočne krutý film v ktorom nie sú zloduchovia ani klaďasi. Pokiaľ Británia kolonizovala Indiu, všetci boli kamoši. Ale čo sa stane ľudom keď stratia "spoločného" nepriateľa?! No čo asi. Veľmi nenápadný film mi pripomenul niečo podstatné. Že ako ľudia sme skrátka svine... ()
Další film o rozdělení Indie a rovnou přiznávám zklamání. Příběh je dobře uchopen v tom, že je vše ukázáno na vybrané skupince lidí s různými charaktery, postoji i náboženstvím, navíc bez růžových příkras. Tam pozorný divák seznámený s problémem ihned odvodí skutečné příčiny událostí, které mnozí dodnes přičítají pouze a jen „cizím vlivům“, nikoliv však sami sobě. Jsem nadšený a oslavuji to, že jsem konečně slyšel věty, které pronesla postava, kterou hrál Aamir Khan. Nejde vůbec o náboženství, ale o to, co je uvnitř nás. Když je ta možnost, tak se veškeré zlo projeví naplno. Konečně! Žádné pokrytectví a omlouvání, které nesnáším! Je to jen a jen o lidech. Člověk je svým zrozením napůl zvíře a napůl Bůh, je jen na každém z nás, aby si vybral svoji budoucí odměnu, či trest. Když totiž máte někoho opravdu rád a v úctě, což musí platit i naopak, tak se něco jako vyznání vůbec neřeší. Pokud ano a chci ho rovnou zabít, navíc mučit, tak v tom žádná láska nikdy nebyla a celé to byla jen velká pokrytecká lež. Je rozdíl mezi skutečnou válkou a tím, co se stalo tenkráte v Indii. Tam šlo jen o čistou nenávist a pomstu. Ta v lidech už byla a nevznikla ze dne na den nějakým vyhlášením nezávislosti. Tak se drazí Indové a Pákistánci spíše ptejte, kde se to zlo vzalo ve vás a neházejte vše na „to oni“. Po každé válce a velkých změnách se mění hranice, tak neplačte. Nám Čechům od středověku jen brali a máme z toho nějaký psychický problém? Je to jen vaše vina! Kdo říká, že to nešlo bez násilí a pokojně? Ale nechme to být... Teď se zaměřím na zápory. Postavy absolutně nevýrazné. Mimo sympatického páru služebné a holiče mě už nikdo ničím neoslovil. Trochu jsem nepobral to dění na ulici, kdy během pár minut vidím útok Sikhů, poté zabití muslima, a pak útok muslimů na hinduisty. Poté nechápu, jak v těchto dnech rodiče pouští malou holčičku do ulic, a to i v noci. Sama holčička nebyla tak malá, aby ji nedošlo, o co tam jde, takže závěrečný zkrat nechápu. Prostě blbka, bez omluvy. Dozvěděl jsem se, že Pársové nemají páteř a přežijí vše, stejně jako švábi, ale alespoň neškodí, narozdíl od muslimů, před kterými vlastně kdysi utíkali. Pársové ale přišli v míru, kdežto muslimové po vraždění a v tom je hodně velký rodíl. Že Britové přinesli do Indie syfilis? Inu miláčci, k nám do Evropy zase Mongolové přinesli mimo zabíjení i Černou smrt. Když budete oba věrni svému partnerovi, tak nic nechytíte, ale mor si nevybírá. Smutné, ale nelituji vás. První hodina nuda, poté vše ožívá, ale také žádná sláva. Celou dobu jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Pro krutou reálnost se nakonec přikláním ke slabé čtyřhvězdě s dovětkem, že jsem se skoro celým příběhem pronudil a nezaujal mě. Jen je mi líto těch nevinných a slušných lidí, ale kdo je v kole karmy ten nevinný? ()
Nevím, po shlédnutí filmu jsem opět přemýšlela o tom, co je umění a co od něj čekám. Je umění pouhé zobrazení hrůzné skutečnosti? A jak to, že násilí a krev zobrazené ve výtvarném umění nevyvolává tak negativní reakce jako ve filmu? Bosch nám dokonce připadá krásný. Já prostě potřebuji mít ve filmu alespoň naději, že dobro v lidském srdci zvítězí, aby pro mne měl film smysl. V tomto filmu je jen tma, bolest a utrpení. Naděje umřela. ()
Jsem moc ráda, že tento film vznikl. Přináší totiž svěděctví o další historické tragédii, na kterou by se nemělo zapomínat. Nezávislost Indů byla zaplacenou krutou a krvavou daní. Do té doby jednotný subkontinent, na němž vedle sebe žili příslušníci celé řady náboženství a různého etnického původu, se odchodem Britů proměnil v bojiště, kde se každý snaží urvat část půdy pro sebe. Nevypadá to ale, že jde o půdu, co by zdroj obživy, jde o touhu vlastnit, získat hrdost, či nezískat míň než někdo druhý. Neznám historické skutečnosti natolik, abych mohla odhadovat roli Britů při dělení Indie a jsem ráda, že film to také nedělá. O Britech se zmiňuje v tom dobrém, co Indii dali, svoboda je samozřejmě neoddiskutovatelná. Z pojetí vyplývá, že nejde o Brity, hinduisty či muslimy, jde o zvíře spící v každém z nás. Zvíře, které se rodí například při pohnutých společenských událostech. Je hezké, že nám je příběh líčen na skupiny party přátel a rodící se lásce, jen právě ta sentimentální část mě nedokázala příliš oslovit, k pochopení však stačila. ()
Opravdu nejsurovější film, co jsem o rozdělení Indie viděl. ()
Drsně pravdivý příběh o rozdělení Indie odkrývá dobro a zlo v každém zúčastněném člověku. Kamera, režie a herecké výkony výborné. Film na mě zapůsobil, ale rozhodně ho už znovu nechci nikdy vidět. ()
Další citlivá a vkusná sonda do naprosto odlišného vesmíru, který pro nás muže, představuje ženská duše. Aamir tentokrát nepředváděl žádný epileptický záchvat, jeho chování bylo umírněné, i když značně podlé. Takže ok. ()