Krajina s nábytkem

„Velevážení, račte zhlédnout naši komedii, kterak panna vdavekchtivá na jinochu nevinném loudila, aby jeho mladý život nenávratně zmařila a do jeho přízně trvale se vloudila…“ Film o těžkém údělu pošťáka, kterému se potvora postará o „zábavu“, aneb listonoška s listonošem, neměli by dát si košem! Se Zdenkem to není úplně jednoduché. Sice mu člověk fandí a lituje ho, jenže na druhou stranu si je dobře vědom toho, že si Klouček, „sketa jedna konzervatoristická“, komplikuje život naprosto zbytečně sám. Jisté ovšem je, že obsazení Javorského bylo trefou do černého, nedokážu si představit vhodnějšího představitele. A přestože mě tahle tragikomedie převážně bavila, nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci plně nevyužili potenciálu Čepkova umělce, scény s ním totiž patřily k nejlepším. I s přihlédnutím k dobrému konci dávám slušné 4*. „Nenaštvete se, když vám teď něco řeknu?“ - „Naštvu, ale řekni to.“ - „Ono je to všechno tak strašně prázdný, že kdybyste to myslel vážně…tak si snad musíte hodit špagát!“ - „Všechno má svůj čas…“ (24.05.2020)

Film mě přilákal svým nezvyklým názvem. Nejde v něm ale o krajinu ani o nábytek, ale o to, co malířovi na obrazech chybělo - o lidi (o co taky jiného). A téma je přes počáteční lehký tón dost tíživé a celé to končí větami, které nezapomenu a které jsou lehce spoilerovité: "Vždyť ani nejseš jeho táta! - Ne, protože jsem jeho máma." (16.10.2011)

Určitě a bez debat nejlepší film Karla Smyczeka. Film o zodpovědnosti, lehkovážnosti, obrazech a hudbě. Civilní herectví Vladimíra Javorského celý příběh táhne naprosto suverénně. Další role jsou přesně vystižené charaktery jednotlivých postav zahrané výbornými herci. Celý příběh je zkrátka díky nim velmi uvěřitelný, přirozený a lidský. Evald Schorm v roli profesora, to je čirá dobrotivost, tak jak i v jeho skutečném životě. Zde není fakt slabších rolí, každá postava a postavička má svoje. Výborná pidi rolička opilého muže v baru, kterého hraje Josef Kubíček a vrchní ho vyhazuje se slovy - "už jste toho vypil dost pane Kubíček, jdeme domů" - to je vidět, že si Karel Smyczek dělal z kolegů legraci a to mám na filmech rád, takové detailíčky. Tenhle film jsem měl vždycky moc rád a kdykoliv ho znovu vidím, jsem do něho zcela zažrán a ponořen. Zásadní práci odvedl i skladatel Emil Viklický, jehož hudba snímku dodává potřebné parametry hudební konzervatoře. (06.04.2020)

Ze začátku se film tváří jako komedie, ale režisér diváka poměrně brzy vyvede z omylu. Pomalé vyprávění o bezstarostném flegmatikovi, který "ustřelí" a musí se rozhodnout, jestli je připravený stát se otcem. Zvláště pak, když zjistí, že dítko není jeho. Javorský je fajn, ale ta celková utahanost už méně. (01.08.2013)

Vladimír Javorský a Yvetta Kornová, jak byli přirození. Úsměvný film, pokud je nějaký film přesnou kopií doby tak je to tento film. Místo internetu psaníčka, pošt´ák, který obštástnúje vdané paničky, v té době, když přišel študent do hospody tak na něj štamgasti udělali hušššš a valil do pryč. Dnes je to naopak, takový čtyřicátník už je v hospodě starý chlap. (18.10.2011)