Kafka
Kafka
Režie:
Steven SoderberghScénář:
Lem DobbsKamera:
Walt LloydHudba:
Cliff MartinezHrají:
Jeremy Irons, Theresa Russell, Joel Grey, Ian Holm, Jeroen Krabbé, Armin Mueller-Stahl, Alec Guinness, Keith Allen, Robert Flemyng, Matyelok Gibbs (více)Obsahy(1)
Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)
(více)Recenze (71)
Natočit film o známém spisovateli, nazvat ho jeho jménem, jeho jméno v něm navíc asi tisíckrát zmínit, zakomponovat do něj narážky na nejznámější díla a zároveň jej zbavit veškeré autorovy jedinečné osobitosti, to je opravdu umění. Kafka přestal být Kafkou ve chvíli, kdy Soderbergh zaměnil tajemné absurdno za přihlouplou grotesknost, která v případě narážky na dva pomocníky ze Zámku přerůstá v nesnesitelnou stupiditu. Kafka přestal být Kafkou, když se z něj stal neohrožený hrdina, odvážně pátrající na vlastní pěst. Kafka přestal být Kafkou poté, co jej tak špatně pochopil a uchopil anglofon Jeremy Irons. A co hlavně, Kafka přestal být Kafkou hned poté, co jeho noha fyzicky pocítila podlahu Zámku. Nepochopen, znásilněn, dezinterpretován, odkopnut. ()
Pěkný leporelo. Soderbergh rozhodně nebyl blbej a pochopil, že k téhle záležitosti se moc staromilsky přistupovat nedá. Ta touha přiblížit se v poetice a náladách velkým hráčům je moc fajn a člověk tam ty Coeny, Terryho Gilliama a snad i Pavla Juráčka (hmm..) docela cítí. Roztěkaný Jeremy Irons jede srdcem a ty lehce karikaturní momenty ho v klíčových momentech dokážou polidštit z nebohé úřednické krysy na hrdinu, který vlastně vůbec netuší co se děje kolem, ale je moc lidský na to, aby všechny ty šlamastiky nepřijal a přestal se v mezích přátelství a lásek angažovat. A okouzlení Prahou tam vážně je. Černobílé. ()
║Rozpočet $11miliónov║Tržby USA $1,059,071║Tržby Celosvetovo $1,230,000║ ()
Scénář: Lem Dobbs .. Prvorepubliková vědecko-fantastická povídka. Pokud vám nezachutná a nepohltí vás atmosféra temné Prahy, nezbude moc prostoru k zábavě, protože prokousat se vatou k nějaké podstatě příběhu zabere spoustu času a až se vybarví, je absurdní (asi jako Kafka, přiznám se, neznám jeho dílo), ale zase ne natolik, aby se dal oslavovat. ()
Bizarní. Na jednu stranu mi trochu vadí, že ten film moc nevystihuje Kafku ani rané Československo; dalo by se říct, že Kafkova postava a Praha by zde vlastně vůbec nemusely být, protože příběh je stejně moc přetváří. Na druhou stranu je to ale zajímavý film sám o sobě, což se taky počítá. ()
Jsou to necelé dva roky, co jsem na tento snímek prvně, spíše náhodou, narazil a nechal se jím mírně unést, Po dlouhé době shánění se mi ho znovu podařilo patřit až nyní a rovnou na "velkém plátně". Tentokrát už jsem nebyl jen unešen. Film mě strhnul jako málokterý jiný svou více než jen velmi temnou a vskutnu kafkovskou atmoférou, která je podtržena, a to bych chtěl zvláště ocenit, černobílou barvou ve většině filmu (jeden úsek je barevný, ale nechci prozrazovat příliš). Úžasný příběh, kde se propojují fakta z Kafkova života se situacemi a postavami z některých jho děl je vůbec tím nejlepším, co se dá v souvislosti s tímto autorem, a nejen (výrazné nejen) s ním, vidět ve filmové podobě. Snímek působí jako "další" kafkův román a Jeremy Irons se bezchybným ztvárněním hlavní role zaryl hluboko do mého podvědomí. (FNR Písek 2009) ()
Soderbergh si chtěl natočit vlastní Brazil... a dopadlo to fantasticky. Dokonce i Iana Holma se mu podařilo získat:) ()
Je tenká hranice mezi "kafkárnou" a nesmyslem, ale jako nekafkolog si netroufám zařadit tenhle film do jedné nebo druhé skupiny. ()
Styl připomínající německý expresionismus není náhodný. Z Metropolisu uprchnul Vrah mezi námi a nabádá nás k tomu, abychom se nechali pohltit atmosférou Prahy před sto lety. Mueller-Stahl přehrává Ironse, který mě překvapivě poprvé v životě bavil. Soderbergh nenabízí Kafku, nepředkládá jeho životopis, tvoří svůj svět podle Kafky. Svět zcela dokonalý pro toho, kdo je ochoten ho takto přijmout, a zcela zavrženíhodný pro toho, kdo si svůj kafkovský svět již utvořil dříve a nehodlá si ho nechat vzít. Já jsem se nechala opájet vším, co mi Soderbergh nabídl, a že toho nebylo málo. ()
Páčila sa mi výtvarná štylizácia filmu, temná Praha počiatku storočia, Martinezova hudba, čiernobiela kamera, Irons ako Kafka, aj Armin Mueller-Stahl ako záporák. Ale bolo to celé divné a nezrozumiteľne (a tým pádom aj trochu nudne) natočené. Ja chápem, o čo Soderberghovi šlo, ale ten príbeh sa dal rozprávať aj menej zmätene. Aj keď je to Kafka. ()
O existencii tohto Soderberghovho filmu viem 30 rokov a stále som si myslel, že je úplne odlišný od toho, čo som nakoniec videl. A som rád, že Soderbergh pristúpil s Dobbsom k látke takýmto fiktívnym spôsobom. Kafka sa snaží neutopiť v byrokracii svojej spoločnosti a finále sa odohráva na tajomnom zámku. Napriek tomu sa záverečný proces konať nebude. Kafka pôsobí skôr tak, akoby Lars von Trier nakrútil niečo v štýle Brazil, v jadre je ale film atmosférická noir detektívka a mne tento prístup, zábavný a intelektuálny zároveň, veľmi sadol. ()
O Kafkovi kafkovsky a vůbec ne špatně! Velice zajímavý počin od Soderbergha, když vezmeme v potaz, kdy snímek natočil. Irons hrál Kafku (všimněte si, že nikdo mu neřekl Franz) opravdu dobře a díky noirovské Praze zůstávám ještě u 4 hvězd. ()
Přesně takhle má vypadat adaptace na knihu, kterou nelze zfilmovat. Soderbergh šel vlastní cestou a s divákem se vůbec nepáře. Posadí vás před hotovu věc a vy musíte přemýšlet, chytat se nepatrných náznaků a vlastních postřehů. Z počátku totiž není vůbec jisté, jestli jde vůbec o Franze Kafku, a jestli ano, je to jeho biografie? A co ten zámek? Je to TEN Kafkův zámek? A jestli ano, jak to, že ve své vlastné knize hraje autor? Spousta otázek a ne na všechny naleznete odpověď....Přesně takový styl má Kafka! ()
Velmi příjemně mne překvapilo, že Soderbergh nenatočil životopis Kafky, ale pocit, jaký z Kafky a jeho děl máme. V podstatě je to celé surrealistický sen, kde poprvé jsem zažil pocit, že černobílá barva má své opodstatnění kvůli jednomu přechodu, jenž nechci spoilerovat. Sen, do něhož Soderbergh vrazil odkazy jak na Kafkova díla, tak na podobné expresionistické filmy - ostatně Murnau se nám objeví v příběhu také, byť jen v rejstříku -, na některé kultovní scény, a pohrál si i s příběhem. Ten začne jako detektivka, která přejde v mysteriozní detektivku, změní se v mysteriozní thriller a pokračuje hororovými prvky, opět s odkazem na expresionismus. Jenže navzdory hrátkám s fantazií se ve filmu objeví i spousta z "reálného" Kafky - jeho podivný vztah k ženám pouze přes dopisy na dálku, určitá životní lenost cokoliv dokončit, vztah k matce a otci, nemoc apod. Nakonec se dostaneme k úvahám jako stvořeným pro dnešní dobu. "Dav se mnohem lépe ovládá, než jedinec." - "Snažíte se zničit to, co dělá člověka odlišného jeden od druhého." Skvělá je kamera a lokace, jen ta okatá chyba s gramodeskou Supraphon, která v roce 1919 nemohla existovat, té je škoda. Nebo snad šlo o nějaký hlubší záměr? Protože jinak má Soderbergh české reálie ošetřené dokonale, včetně plakátů, novin, hospod, nápisů... Mimochodem, Ondřeje Havelku a Josefa Abrháma (asi jako Eduarda Basse?) jsem málem nepoznal. ()
Fascinace. Jak jinak nazvat to všeobecné pochopení a znalost "našeho" pražského obyvatele, autora. Co naplat, že většina Čechů má o Kafkovi vpravdě mizerné povědomí a s jeho dílem je obeznámen lecjaký pražský turista (zahraniční čtenář) lépe ("lépe" však ještě nemusí být synonymem pro "dobře"). Stejně jako je Kafka coby osobnost v tuzemsku zbytečně komercializován a násilně přivlastňován (čti: zneužíván), nejinak se k němu staví i řada českých čtenářů, kteří si nárokují (mnozí bez vědomí, že tak činí celý svět) jeho dílo a v podstatě jen přejímají vybájené, tedy značně poupravené reálie a obecně známé (neznamená však stoprocentně pravdivé) informace. Navíc: nebýt dřívějšího (i opětovného) světového zájmu o autora, Kafka by s velkou pravděpodobností zůstal u nás nejen nedoceněným, zřejmě však i pro širší společnost poměrně neznámým. Tolik k "prologu" (člověk se u čtení všelijakých komentářů spjatých právě s Kafkou podobným úvahám nevyhne). Soderbergh přistoupil ke Kafkovi po svém, z velké části však podle předpokladů. Posadil jej do domovské Prahy (ano, tam také patří), převzal skutečné, těžko doložitelné i ryze smyšlené poznatky z jeho života a spájel je s Kafkovým beletristickým / fragmentárním odkazem. Částečně se tedy držel onoho kafkovského "Já jsem literatura" a podpořil tím teorie o značně autobiografických prvcích v Kafkově díle. Nebyl by to ovšem kreativní režisér, kdyby nepřidal mnohé další a nezakusil sestavit svou vlastní osobitou koláž. Výsledkem je v podstatě naprostý opak např. Hanekeho a jeho předlohy se striktně držící adaptace Zámku (ačkoli jsem si vědom faktu, že tento snímek nemá za cíl uchopit / interpretovat jeden jediný celek či konkrétní dílo), chvílemi až fantazijní počin, který má jediný, avšak zcela zásadní nedostatek: s Kafkou je spojen jen okrajově. Chválit se dá atmosféra některých pasáží, filmovost díla, méně (nebo vůbec) už celistvost a celkové vyznění (do prázdna). Jako čirá fikce přijatelné, líbivé, přesto trochu zbytečné...│60% ()
Moc se mi líbíli pražské záběry. Měli ten správný depresivní nádech přesně jak bych si to u Kafky představoval. Celý film je taková kombinace motivů z jeho knih a z jeho života. Celkově jsem si to užil, ale přesto si myslím, že Kafkovské téma by šlo zpracovat ještě mnohem lépe... ()
Z noiru vycházející atmosferická prda, plná Stověžaté poetiky, přestože o městě a naší vlasti té doby film vůbec nic neříká. Dějově však připomíná spíše díla Philipa K. Dicka, než ta Kafkova (ač je mi jasné, že Franz mistru Dickovi sloužil jako inspirace). Jeremy Irons zaválel. ()
Precizně natočený film, který tak trochu je a zároveň tak trochu není Kafka. Celé je to nejsilnější ve vykreslování kafkovské atmosféry, absurdity a sugestivního pocitu jedince ve víru událostí které není schopen uchopit a pochopit. Slabší (ikdyž sympaticky odvážné)je to v místech kde příběh staví spíše na filmařské interpretaci Kafky a kde se snaží(možná až příliš názorně a fantaskně)poodkrýt co se skrývá za Kafkou(za jeho dílem).... Jinak-perfektní hudba, perfektní Irons, perfektní kamera, perfektní stylizace... Filmařská lahůdka. ()
Řekla bych, že Američané tomuto autorovi moc nerozumí. Klasický scénář zasazený do "exotického" evropského prostředí a Jeremy Irons s nalíčenými kruhy pod očima z toho filmu opravdu kafkovské dílo nedělá... ()
Atmosféra absurdna Kafkových románu je tu zachycena na výbornou. Útržky z Kafkových děl jen dotvářejí mozaiku Kafkova života. Tedy filmového života. Ale okouzlení Prahou a přechod do barev na zámku by se určitě "skutečnému" Kafkovi líbil. Mě se tedy líbil. A moc. ()