Dostih

Trochu mi to připomínalo kriminální příběhy Dicka Francise. Asi se jím autor nechal inspirovat. Prostředí dostihových závodišť je pro mě velmi atraktivní. Občas jezdím do Chuchle na koníčky. Nesázím. Jen se dívám. Bylo tu plno dobrých českých herců, kteří ten příběh táhnou o něco výš. Ale zase by neuškodilo tenhle příběh mírně okleštit. Některé dějové kudrlinky jsou zbytečné. (06.06.2013)

Opět se potvrdilo, že dnes zatracovaný režisér Jaroslav Soukup točil na začátku 80. let filmy na slušné úrovni. Nejedná se o žádný výrazně ambiciózní kousek, ale o velmi jednoduchý film, založený na osvědčené kombinaci sportovního zápolení a psychologicko-vztahového dramatu mezi třemi hlavními postavami. Dostih vyniká především vykreslením samotného prostředí a to jak prostorově, tak pocitově a vzniká tak jakási příjemná kontinuita těchto prvků, která tak často chybí v současných českých filmech, jež se většinou vyznačují značnou roztříštěností - a to mimo jiné i žánrovou. Dostih se nesnaží být něčím víc, než pouze dramatem se sportovní tematikou, ale to co dělá, dělá dobře. Celkovému pozitivnímu dojmu napomáhá také výborný výkon Ladislava Mrkvičky v roli žokeje Sochora, sužovaného zdravotními problémy a docela čistě napsaný scénář bez zbytečných dějových odboček. (03.06.2013)

Klasické osmdesátkové nahořklé drama se syrovou atmosférou a bezútěšným prostředím. Ještě než Jaroslav Soukup ztratil soudnost a začal hoblovat dno české kinematografie, natočil několik slušných filmů. Dostih se mezi ně většinou neřadí, ale není důvod proč by neměl. Je zajímavý námětem i hereckým obsazením. Ladislav Mrkvička měl lepší role, měl i slavnější role, ale málokterá byla tak vděčná, jako takhle. (06.01.2021)

Sportovní filmová verze Dobré vody, kde je první půhodinka o ničem, ale pak to chytne zajímavou až napínavou zápletku střetu dvou kámošů žokejů kde hlavní roli má Mrkvička. Tenhle film jsem si zapamatoval z rozhovoru s G.Osvaldovou, která popisovala scénu, kdy Soukup nařídil aby se svlékla, vlezla do postele a za ní Zedníček - natočili scénu milostnou, Zedníček vylezl a šel na řadu Mrkvička. Zábavná historka z natáčení. Dám tři hvězdy za koně, ale ten konec mne nenadchnul. (05.08.2018)

Drama dvou kamarádů, které není špatně provedeno. Jak Mrkvička tak Zedníček, (zajímavé zdrobněliny jmen) Umí podávat v tomto snímku přesvědčivé výkony. Děj se rozumným směrem odvíjí a obsahuje i určitou dávku gradace dramatičnosti. Je sice často dosti průhledný a předvídatelný, ale několik překvapivých obratů také umí představit. Sice některé okamžiky odehrávající se mezi oběma kamarády, jsou natahované a jen těžko uvěřitelné, např. neustálé rvačky mezi sebou, ale není jich na celkovou stopáž filmu natolik, aby mě nějakým větším způsobem vadily. Soukup se svým počinem dostal něco málo přes průměr a zpříjemnil televizní večer. Zpracování je klasicky socialistické. Pouze při samotných závodech jsem se dočkal poněkud akčnější kamery. Dále ve filmu překvapila Osvaldová. Tedy nikoliv vyjímečným výkonem jako spíše přítomností. Neměl jsem zatím možnost jí vídávat ve starších československých filmech často. (06.03.2010)