Láska z pasáže

Sakra, v těch 80. letech musela bejt v Československu snad větší spotřeba Coca-coly, než v USA. Když vidim ty filmy z tehdejší doby, tak mam pocit, že nikdo neměl na práci nic lepšího, než navštěvovat bary a diskotéky a nalejvat se tam Coca-colou. Jinak Vaculík má sice účes jako debil, ale tady ukázal, že narozdíl od Tofifého, to rozhodně nebyl špatnej herec. No jo, jenže tenhle film (a jemu podobný) prostě stárnou, takže dneska na to divák spíš kouká jako na strašnou prdel, jaký ty lidi dřív měli bizarní účesy a hadry (ovšem hlavní záporák měl mikinu LONSDALE - WHAAU), jak choděj večer na diskotéku chlastat Coca-colu a trsaj tam na nějaký hitovky od Michala Davida a pak si zajdou zahrát skořápky s ministrem kultury. Hmm, když o tom tak přemejšlim, tak je to strašná hovadina, ale stejně dávám 3 hvězdičky. (10.04.2007)

"Bony, chceš bony?" Jo vlastně, to jsme trochu vedle, i-když zas tak vedle ne... Srovnání těchto filmů je dle mě adekvátní. "Podsvětí" osmdesátek hraje hlavní roli v obou filmech, kdy v onom druhém je podle mého vykresleno mnohem lépe. Tady je to ve výsledku opravdu pak spíš o té lásce, a o jednom nepovedeném myči oken. A Míša David není Frankie... (20.07.2021)

Nejlepší Soukup, jehož režie je poznatelná na sto honů. Nemohu si pomoct, atmosféra socíku mě nikdy nepřestane fascinovat, vyrostli v něm moji rodiče, takže to znám jen z vyprávění a filmů a i když bych 100% neměnil, na filmy z té doby se vždy rád podívám. Na české poměry až neobvykle drsný a temný závěr dodává filmu pocit určité výjimečnosti. Příběh ale vlastně stojí za starou belu. Body tu získává právě jen ten komunismus a závěr. (23.02.2021)

Herci, hudba, atmosféra 80sátých let, film pro mladé o mladých, dnes už se takovéhle věci, nehrajíci si na nic víc netočí... Lamač srdcí Vaculík zabírá i na dnešní mladé holky, v té době ještě hrál, dneska už to bohužel neumí... Soukup je odkojen totalitou, absolutně se nevyrovnal s porevolučními změnami světa okolo něj, chtěl být stále IN a tak přešel na žánr CRAZY...jak to dopadlo posuďte sami (01.08.2005)

Kdo nezažil, neměl by hodnotit. Já zažil, přímo v Praze a dokonce přesně v roce natáčení filmu a proto hodnotím. Tu zkurvenou dobu, děsivý nevkus, kýč kam se podíváš. Prahu plnou tupých, poslušně pracujících ovcí (ale pozor, pořád dvakrát chytřejších než mimopražští řepáci!), ale hlavně ty pasáže. Socialisticky laciné a nevkusné, ale pro mne, kluka z vesnice u okresního města, to byla Broadway. Diskotéková barevná hudba pro světa neznalé prosťáčky, srdceryvná naivní lovestory z pasáží. V jediném městě v republice, kde to tenkrát, v roce 1984, žilo rádoby NONSTOP. Pěkné kecy, nežilo. Zhruba mezi třetí a pátou ranní i tam, v srdci komunistické umakartové zábavy („Už je tu zas, zabitej čas...“) , bylo pěkně mrtvo. Tento film je dle mnohých komentátorů sračka (a já jejich argumenty beru), ale současně je to geniální muzejní artefakt, zachycující mravní rezignaci a prázdnotu. Obraz doby. Naprosto přesný. (19.09.2014)