poster

Meky

  • Slovensko

    Meky

Dokumentární / Životopisný

Česko / Slovensko, 2020, 80 min

Komentáře uživatelů k filmu (88)

  • Gemini
    ****

    Ehm... nutno uznat, že laťka nastavená King Skate byla hodně, hodně vysoko, takže se není co divit, že zůstala nepřekonána. Ale že to bude takový rozdíl, to je poněkud zklamání, to si řekněme upřímně. Písně Mekyho Žbirky mám velmi rád, a online koncert z jeho obýváku během jarní vlny Covidu, který jsme s manželkou ne viděli, ale zažili, v našem obýváku (a s námi skoro dvacet tisíc lidí;)), řadím mezi jedny z nejpozitivnějších zážitků nejen tohoto roku:) To ovšem nemůže nic změnit na tom, že hype, který uvedení Mekyho předcházel, byl řekněme značně nadsazený. Nepochybuji o tom, že ŠŠ skutečně žil vedle Mira Žbirky, a že ten tak ze svého života ukázal leccos, co bychom jinak neviděli. Ale i tak pokud jde o hlavního protagonistu, jede film docela po povrchu. Ty proklamované hluboce osobní momenty jako turné po narození dcery a s tím spojené vnitřní výčitky, nebo nehoda Mariky Gombitové, to jsou skutečně jen okamžiky, a nic z nich nevyplývá, režisér po nich nejde, neptá se. A když přijde řeč na smrt bratra Jasona, je to sice silné, ale "krapet" mi na tom vadí, že z ničeho ani náznakem neplyne, že má Žbirka ještě jednoho bratra (Tonyho). Nejzajímavější tak jsou hodnocení týchž věcí Mekyho někdejšími souputníky, zejména Laco Lučeničem. Tam je napětí, tam je konflikt - ale také určité vyrovnání. Ale aby to nevyznělo zbytečně negativně - Meky je dobře natočený dokument, a nejdůležitější je jeho vzkaz světu - zpráva o životě chlapíka, pro kterého je hudba naprosto neoddělitelnou součástí jeho existence, a který se nechystá usnout na vavřínech za žádných okolností. A který v životě všechno neudělal dobře, ale přesto z něj máte pocit, že dosáhl svého štěstí, že je za něj vděčný, a že se chce o něj podělit i s vámi. Tím způsobem, kterému nejlíp rozumí - hudbou a písněmi. Dobrá nálada zaručena, 80 minut uteče jako nic. Ale není to žádná dokumentární bomba. 70% pro film, když si odmyslím jeho objekt.(31.10.2020)

  • Tosim
    ****

    King Skate jsem neviděl, ale rozhodně se na něj chystám. Tenhle dokument je trochu rozporuplný - na jedné straně je to typické ukazování mluvících hlav, na straně druhé tvůrci obdivuhodně pracují s archivním materiálem a jeho střihem - v tomhle je film dost podvratný a je potřeba ho sledovat opravdu pozorně - i okamžiky, kdy Meky jen mlčí a naťukne určité téma, je důležité. Jde o to myslet v souvislostech - třeba o tom, že pod termín "velikán normalizační (pop)kultury" nemůžete jednoduše zařadit člověka Žbirkova původu, rozhledu, kumštu, on je právě opakem těchto velikánů, například Karla Gotta - umělecky i prakticky.(5.1.2021)

  • Matty
    **

    Další z bezpočtu českých dokumentárních portrétů natočených s neskrývaným obdivem a úctou k natáčené osobnosti. Absence kritického odstupu přitom není nijak reflektována. Filmem prostupuje vděk režiséra za to, že jej Žbirka vpustil do svého soukromí. Na oplátku v něm víceméně chybí konfrontace, nesouhlasné názory či snaha lépe pochopit sporné a nepříjemné kapitoly životního příběhu dotyčného.___Meky je dynamickou a nostalgickou změtí nových a archivních záběrů, natáčených na různé formáty a doprovázených málokdy utichající hudbou. Poněkud uspěchaný a nesoustředěný film ze všeho nejvíc připomíná videoklip, pro nějž je prioritou neztratit rytmus, nikoli lépe pochopit člověka, o němž vypráví. Ležérní projev Mira Žbirky, který si za všech okolností zachovává nadhled a neztrácí humor, se tak odráží v celkovém pojetí. Film protagonistu ukazuje výhradně takového, jak se sám prezentuje, přijímá a stvrzuje jeho veřejnou image. Citlivější témata, jejichž rozebírání je Žbirkovi viditelně i slyšitelně nekomfortní („Zle sa mi o tom hovorí“), jsou vždy jen naťuknuta.___Detaily Žbirkovy mlčící tváře, opakované tak často, až pozbývají schopnosti sdělit nějakou emoci a začínají plnit čistě rytmizační funkci, filmu chybějící hloubku dodat nedovedou. Šimon Šafránek se živou kolážovitou formou sice vyhnul vybudování nevkusného filmového pomníku nicméně zůstává na povrchu a mýty o životě a kultuře v „konsolidované“ společnosti pozdního socialismu se bourat nesnaží.___Jde samozřejmě o zcela legitimní přístup, odrážející možná nejen pokoru režiséra vůči populárnímu hudebníkovi, ale také preference diváků. Na velikány socialistické a normalizační (pop)kultury chceme vzpomínat v rámci zavedených postkomunistických narativů o umlčovaných umělcích a restriktivním režimu, kde pro vyjednávání s mocí nezbývalo mnoho prostoru. Podřídit se a nevzdorovat bylo v pořádku. Takto zjednodušující a v něčem konejšivý, individuální morálku a zodpovědnost netematizující pohled na předchozí dekády možná nejlíp odpovídá tomu, jak chceme jako národ vzpomínat na nedávnou minulost. 50%(1.1.2021)

  • Nin
    ***

    Meky je fakt sympaťák a z archivních záběrů si umím představit, že z toho jeho vysokýho hlásku a nevinnýho kukuče musely holky pořádně šílet. Já ho tedy hlavně znám z různých televizních pořadů jako dobrého vypravěče, co umí být dost vtipný. Něco takového ve filmu moc není. Což by teoreticky nevadilo, protože proč se nezaměřit na vážnější věci v jeho životě, a nějaké drama by se určitě našlo. Jenže to prostě není nijak dobře zpracované. Politika a komunismus se tam jenom nastřelí a vztah mezi ním a spoluhráčem z kapely Lacem, který zůstával v Mekyho stínu, se začne zajímavě črtat... a potom si máme vystačit jen s tím, že oba jsou spíše diplomatičtí a režisér nejspíš chce, abysme dál jen četli mezi řádky, například různými záběry na Lacův zahloubaný obličej. To jsou sice hezké triky, ale já bych chtěl VÍC FAKTŮ. A je mi jedno, jakým způsobem, jestli to tam bude říkat vypravěč, budou tam nějaké nápisy nebo to třeba doplní nějaký hudební kritik... Ale tady prostě ta témata šíleně kloužou po povrchu, takže se dozvíme něco, ale ne moc. Žbirka má za sebou v životě taky pár velkolepých momentů, ale ani jeden není působivě natočený. Například finále by mohlo vyeskalovat v nějakou arénu křičící jeho jméno, kde by posléze zahrál nějakou svou působivou písničku v působivým aranži (třeba tu Atlantidu...). Ne, film skončí tím, že Meky komentuje na zahradě cvrčka. Meky Žbirka je charismatický sympaťák a úspěšný zpěvák, který si zaslouží lepší film. (5/10)(13.8.2020)

  • pepo
    ***

    Veľmi pekné remeslo aj keď v podstate výhradne pre fanúšikov Mekyho 7/10(7.1.2021)

  • nascendi

    Mekyho kariéru som mohol vďaka svojmu veku sledovať od prvopočiatkov a stále ho považujem za jeden z pilierov slovenskej pop music. Preto som s napätím sledoval tento film, ktorý bol zdanlivo o ňom, ale v skutočnosti o nemohúcnosti režiséra. Ani sa nepokúšam odhadnúť, či to bolo jeho neschopnosťou (asi nie veď nakrútil aj úspešnejšie filmy) alebo nezáujmom. V každom prípade si Meky zaslúžil úplne iný portrét. Jeho profesionálny život je dostatočne dlhý na to, aby sa z neho dali vybrať zlomové momenty, preložiť ich vzťahmi s kolegami, rodinným životom a nie plniť film trápnymi zábermi bez obsahu a určenia. A ešte ich strihať tak, ako keby to robili potomkovia tvorcov filmu. Samozrejme, že môj pohľad na Mekyho ostal týmto filmom nedotknutý.(2.1.2021)

  • Slarque
    ***

    Šimon Šafránek se spolu se střihačem Šimonem Hájkem dokázali prohrabat archivy a přijít s dalším dynamickým dokumentem s minimem mluvících hlav. Film je ovšem určen jen pro zpěvákovy fanoušky. Pokud jste toho o Žbirkovi věděli tak málo jako já, moc se toho zhlédnutím filmu nezmění a zbytek si budete muset dohledat někde na internetu.(10.7.2020)

  • Anderton
    ***

    Ako nie príliš zainteresovaný do Mekyho kariéry som sa trochu v informáciách a chronológii strácal. Emocionálne to ale nostalgicky celkom fungovalo, najmä však vtedy, keď zaznievali známe tóny legendárnych hitov, čiže tu by som až tak Šafránkovi negratuloval k prínosu. Potešia dokonca aj hovoriace hlavy, najmä ak rozprávajú skutočne k veci. Vôbec som nevedel, že vzťah Žbirku ako autora a Lučeniča ako producenta bol vyhrotený podobne ako napríklad vzťah medzi Goreom a Wilderom, kde tiež jeden písal a druhý odrobil všetku špinavú prácu v štúdiu.(16.7.2020)

  • Pítrs85
    *****

    Výborný hudební dokument evropského střihu, natočenej moderním stylem. Mám vlastně jen jednu výtku- režisér očividně cílil na svoje oblíbené osmdesátky a tím pádem i na "osmdesátkovýho, elektronikou ovlivněného Mekyho" (a já ho radši v tom beatlovském kabátku), tudíž období Žbirky let devadesátých (kdy sice přestal koncertovat, ale pořád točil desky, odstřihl se od Laca Lučeniče a rozjel svojí novou etapu) i prvních let nového století jen tak letem světem proletí. Jinak ale zajímavý dokument, který Mekyho ukáže v několika podobách (leckdy i nečekaných), sice spíš pocitovka než informacemi nabitý film, ale to je venkoncem jedno. Ty se dají dohledat jinde.(9.11.2020)

  • Stanislaus
    ***

    Nikdy jsem nebyl fanoušek Mekyho, znám pouze zčásti pár jeho nejznámějších písní, nicméně jsem si nechtěl nechat ujít portrét zpěváka, jemuž se podařilo prorazit i v zahraničí a za onoho času dokonce porazit Karla Gotta v anketě Zlatý slavík. Dokument nabízí vcelku velké množství archivních záběrů a důležitých momentů ze Žbirkova života, který měl své světlé, ale i stinné stránky. Postihnout v osmdesáti minutách několik desítek let dostatečným způsobem není jistě jednoduché a v případě Mekyho by se našlo několik až příliš zkratkovitých míst. Musím však uznat, že se mi i přesto dostalo informačně bohatého snímku, který měl vedle dokumentaristické linie i své humorné, ale i emocionálně silné momenty.(11.7.2020)

  • Lukrecie
    ****

    Meky poznamenal, co řekl William Shakespeare: "Zlu se líbí dělat zlo a sprostotě se líbí sprostota". "Keď toto človek pochopí, tak už sa ničomu nečuduje."(10.1.2021)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Ako úctivý pozorovateľ skôr obdivujem originálnu vrtkavú osobnosť Žbirku ako jeho hudobné kvality. Dokument sa nesie takým nánosom ukecanosti, ktorá nenudí ani po niekoľkých hodinách. Chronológia a strih v celku slušne kombinuje záživnosť látky a autobiografické prvky zo života hudobníka, avšak ničím zvlášť neohúri. Ako keď ho vidíte slušne stáť v dámskej spoločnosti alebo pri nezáväznej debate. Iní hudobníci (hlavne) svetového formátu mali ďaleko roztrasenejšie a kontroverznejšie výstupy a možno preto aj diela (hudba-filmy-bulvár) o nich bývajú atraktívnejšie.(26.12.2020)

  • ledzepfan
    ***

    Žbirku jsem nikdy nemusel (jeho tvorba proplouvá okolo mě bez povšimnutí a jeho posedlost the Beatles je mi cizí) a tenhle dokumentární portrét mě nepřesvědčil, že bych svůj postoj měl nějak změnit (a to opravdu dobré životopisné dokumenty jindy dokážou)..(2.1.2021)

  • Vědma
    ***

    Můžeme se přít o to, zda o tak nekonfliktní a slušné osobnosti se mají točit dokumenty. Já si osobně myslím, že ano, ovšem má to úskalí, že se moc není čeho chytit. Vždyť i ten Laco Lučenič, přestože je (asi právem) zatrpklý, nemůže tvrdit, že jeho nedocenění je primárně vinou Mira. Já jsem Mira vždycky měla ráda, pro jeho typický humor a aglický šmrnc a některé jeho písničky jsou opravdu krásné, v čemž mu hodně pomáhal Kamil Peteraj. Ten slovenský důraz na vlastní tvorbu byl hodně vidět v pořadu Hit storočia,, kde zaznělo tolik výborných písniček, kolik bychom v Čechách dohromady nedali.(23.7.2020)

  • marhoul
    ****

    Náhodou velmi příjemně natočený dokument o Nemodernom chalanovi, ze kterého se dovídáme solidní množství zajímavostí, což je u žijícího umělce vcelku neobvyklé. Samozřejmě zarytý fanda bude v obraze a bude si spokojeně libovat, divák nebo posluchač, který Mekyho zná vlastně celý život a nikdy mu nevadil, kterého spolehlivě rozcítí Balada o polných vtákoch se s chutí nechá potěšit obdivuhodnými úspěchy nenápadného kluka s brýlemi, který anglické geny nezapře. Fajn retro záběry, bratislavské Véčko potěšilo, tam to byl ve své době muzikantský pupek světa, o tom něco vím. Nadstandardní kvalita dokumentu, výborná režie. V kině pěkné. ...nahrát desku ve studiu na Abbey Road s partičkou fenomenálních muzikantů od McCartneyho? Tož tak to je věc. A co se týče původního Modusu, to byla taky šleha. Kde jen mám ty poděděné desky.. Úsmev- to je šanca premenená!(11.8.2020)

  • kajas
    ****

    Oproti jiným dokumentům, které často vznikají z důvodu životního jubilea nebo naopak úmrtí známé osobnosti, vznikl tenhle film v podstatě náhodou. Když režisér Šafránek hledal hudbu do svého předchozího snímku, oslovil Miroslava Žbirku a v podstatě tak objevil jeho tvorbu (čemuž se ani nechce věřit, vzhledem k tomu, že Šafránek vyrůstal v 80. letech, kdy byl Žbirka na vrcholu kariéry). Portrét jednoho z nejznámějších slovenských hudebníků sestává z velkého množství archivních záběrů, které doplňují nově natočené Mekyho výpovědi. Obrazů ze současnosti bohužel není mnoho a většina z nich se odehrává u zpěváka v domě nebo na zahradě. O jeho kariéře promluví také několik současných nebo bývalých spolupracovníků, hodně ovšem zamrzí fakt, že se v dokumentu neobjeví Marika Gombitová. Režisér se zpěvákem sice na besedě po promítání svorně tvrdili, že jsou s Marikou v častém kontaktu, její neúčast na projektu ale působí přinejmenším zvláštně. V souvislosti s tímto nedostatkem musím zmínit také trochu slabší informační hodnotu celého filmu. Pokud neznáte postavu a osud Mariky Gombitové, z dokumentu se o něm nic nedozvíte. Cílovou skupinou jsou zcela jednoznačně diváci středního věku, kteří zažili dobu, o které snímek vypráví, a kteří se orientují v historii československé populární hudby. Sama tedy tyto parametry nesplňuji, na druhou stranu ale nějaké vědomosti o naší populární kultuře mám a znám i několik Žbirkových písní. Film byl relativně svižný, nenudil a třeba hned jedna z prvních scén (zpěv slavné písně Atlantida nastříhaný z archivních i současnějších záběrů) mi způsobila příjemné mrazení. P. S. Čtvrtou hvězdičku jsem v podstatě vytlačila za ty dva roztomilé kavalíry, přiznám se bez mučení.(21.7.2020)

  • zette
    ***

    Zbirku i jeho pisnicky mam rad, ale tento dokument za moc nestoji. Kdo Mekyho nezna, nemusi se ve filmu uplne orientovat. Tempo je taky takove unavene, informace neucelene. Ale ciste z nostalgie, i pres spoustu dobovych zaberu, ktere pamatuji me detstvi to je nakonec fajn vzpominani...(2.1.2021)

  • DruidKarel
    ***

    1768. hodnocený film:(2.1.2021)

  • Tosi
    ***

    Mekyho uznávám jako hitmakera s nezaměnitelným hlasem i humorem a co týče jeho kariéry, nejvíc mě seděla jeho spolupráce s Laco Lučeničem. Právě on si řekl v dokumentu směrem k Mekymu svý a tak to má bejt.(14.11.2020)

  • Johnny.ARN
    ***

    Úplne v pohode dokument, ktorý podáva presne taký obraz, akým je samotný Meky. Pohodový, vtipný, plynúci. Nehrá sa to niečo, na rozumnej minutáži je prierez jeho životom a karierou, hrajú do toho hity, archív je na neho bohatý a tak sa je načo pozerať. Hlavne tam odznejú aj informácie, o ktorých bežný divák nevie. V kine asi zbytočnosť, šup s tým do telky a pravidelne reprízovať. K zimným večerom s čajíkom a pod dekou. 3 z 5(18.11.2020)

<< předchozí 1 2 3 4 5