Adam and Eva
Režie:
Karel ŠpelinaScénář:
Karel BarochKamera:
Václav HanušHudba:
Sláva MachHrají:
Růžena Šlemrová, Hana Vítová, Jiří Steimar, František Krištof-Veselý, Vladimír Pospíšil-Born, Marie Norrová, Betty Kysilková, R. A. Strejka (více)Obsahy(1)
Adam Kavalír se vrací z ciziny, aby převzal továrnu po svém otci. Následkem otcova bohémského života je ale podnik zadlužen tak, že Kavalírovi přijdou i o svou vilu a musí si najít podnájem. Paní Trojanová již nestačí na vedení svého lázeňského penzionu, jehož spolumajitelkou je i její rozmarná dcera Eva, a hledá schopného ředitele. Adam se o místo uchází a je přijat. Pod jeho vedením podnik vzkvétá. Eva však není s Adamem spokojena a vyhledává s ním spory. Jednoho dne přijede za Adamem na návštěvu otec. Vydává se za lázeňského hosta a Eva je nadšena jeho elegancí. Otec se spolu s ostatními zúčastní příprav velkého maškarního bálu a okouzlí paní Trojanovou... (ČSFD)
(více)Recenze (19)
Nenáročná podívaná, kde pohodářský továrník pozná po bankrotu kdo je opravdový přítel a jeho syn zachrání před bankrotem chátrající lázeňský penzion. Komické to příliš není a romantické už vůbec ne, protože vztah Adama a Evy je tak upozaděn, že ho divák během filmu vůbec nezaznamená, a to až do chvíle kdy je mu v samotném závěru předložen „překvapivý“ vztahový zvrat. Hana Vítová protivnější než obvykle, Kryštof-Veselý vážnější než obvykle a v závěru má člověk pocit, že tu bylo víc tance a zpěvu než příběhu. ()
Priserna sladka limonada s mistryni techto filmu Hanou Vitovou. ()
Červená knihovna převedená do filmové podoby - pravda, s jistým zdarem - zůstává červenou knihovnou. Film hluchý jak neopylený květ. ()
Většina prvorepublikových komedií je založena na záměně osob nebo skryté identitě. Pokud se k tomu přidá slušná dávka humoru, ze které je cítit člověčina, k tomu dobré herecké výkony, je na co se dívat. Jinak vznikne jen průměrný film, který nevytrhne ani má oblíbená Růžena Šlemrová. Inu zlá doba válečná. Memento pro Annu Ziegloserovou, kterou v roce 1942 nacisté popravili. Krom Adama a Evy zažila ještě zfilmování svého románu Cácorka. ()
Stejnojmenný román Anny Ziegloserové (1883 – 1942), spisovatelky, která padla za oběť nacistickému teroru, se stal vhodnou příležitostí pro barrandovský tým v čele s režisérem Karlem Špelinou. Film, odehrávající se v exkluzivním prostředí luhačovických lázní a dalších efektních dekoracích, není sice třeskutou zábavou, jak by možná mnozí očekávali, přesto z něj dodnes vyzařuje nezměrná elegance, půvab a jemný, decentní humor. Hana Vítová jako svéhlavá a drobátko rozmazlená princezna, jejíž matinka vlastní neprosperující lázeňský penzion a František Krištof-Veselý coby syn zchudlého továrníka, který se rozhodl nenásledovat otce v jeho rozmařilých šlépějích... Navzdory tomu, že ti dva se nemohou ani vystát, na samém konci zjistí, že patří k sobě. Inu, kdo by pochyboval o dávném biblickém příběhu Adama a Evy. ()
"Moment, Adam je váš...?" "Syn... a Eva je vaše?" "Dcera!" "Takže vy jste její?" "Matka." "No to je báječné!" Vskutku třeskutá legrace. ()
Krásná komedie z období Protektorátu s krásným podtextem víry, že jen s legrací a s úsměvem se dají přežít útrapy světové války. Vynikající Růžena Šlemrová a pan František Krištof-Veselý. V epizodní roli i paní Anna Ziegloserová, autorka předlohy, která dva roky na to je nacisty popravena. ()
V programu psali o tomto filmu, ať si ho nenecháme ujít, protože není reprízován příliš často. Bohužel jsem poslechl a film shlédl. Úvodní zápletka je trapná (panu továrníkovi je celkem jedno, že zkrachoval), postavy nesympatické a to především Hana Vítová. Ničím moc nezaujme, děj je plytký a neubíhá a především postrádá vtip, což je u údajné komedie smutné. Příště popis filmu v programu neposlechnu :-) ()
Do prijezdu Adamova otce do hotelu se film vyviji velice dobre. Libi se mi postava zkrachovaleho tovarnika, jeho lehkovaznost a optimismus. Deni v hotelu je take velmi zabavne ( i kdyz souhlasim s nazorem, ze v tomto pripade se moc o komedii nejedna ). Do doby, nez zacne letni festival, pak jsem se zacal nudit, coz mi vydrzelo az do konce filmu a kvuli tomu ubiram jednu hvezdicku. Hana Vitova me opet moc nezaujala. I tak si myslim, ze hodnoceni tohoto filmu by si zaslouzilo trochu lepsi pozici. ()
Naprosto nenáročná oddechovka, kterou jsem asi viděl už padesátkrát. Přesto jsem se nenudil, většina děje působila na takovou operetku velmi civilně, i F K Veselý se vyjímečně nechoval jako úplný blbeček. Navíc musím ocenit vcelku náročnou výpravu filmu. A tak by bylo škoda tento sice omletý, ale zároveň dobře natočený příběh házet do tak hlubokého průměru, jak to s ním prozatím zde na databázi vypadá. Dle tohoto hodnocení by nestál za pokus, a to myslím není pravda. Srovnám-li toto a velmi podobný film "Bílá vrána", vítězí rozhodně tento snímek. Není to řachanda, ale dobrý, úsměvný a zcela jistě romantický slaďák...70% ()
Slabota. Jediný herecký výkon, který za něco stál, bylo podání perfektní a dnes málo doceněné herečky Růženy Šlemrové, která přestože neměla moc co hrát, dokázala, že má talentu více, než zbylé osazenstvo dohromady. Vítová oslní pouze půvabem, herectvím nikoliv (mám na mysli tuto konkrétní roli, v jiných filmech ukázala, že pokud se sejde dobrý scénář s dobrým režisérem, tak zahrát umí). A samotný scénář? Škoda slov, protože ten je práve nějvětší slabinou celého filmu. Myslel jsem, že takové přeslazené blbinky se točily ve třicátých letech. Ale ono ne, točily se i za Němců... ()
Nenáročná romantická komedie, která bohužel nenabízí mnoho humoru a vlastně i té romantiky je tam celkem poskrovnu (což je ovšem možná spíše plus). Příběh sice není žádný zázrak, ale chování postav (na rozdíl od některých podobných komedií z té doby) aspoň dává smysl a děj po většinu času celkem odsýpá, Závěr je bohužel hodně rozvláčný a samotné "rozuzlení" zase hrozně zkratkovité - najednou se zjistí, že se vlastně mají rádi a je vymalováno. Osobně bych za největší pozitiva filmu označil svou oblíbenkyni Šlemrovou a skutečnost, že Kryštof-Veselý zde dokázal držet na uzdě své rádobykomediální schopnosti. Zajímavé je rovněž to, že zatímco dnes se pojmem penzion většinou označuje rodinný podniček s dvěma-třemi pokoji pro hosty, v tomto filmu penzion působí téměř jako lasvegaský hotel. ()
Tak ctvrtou hvezdu teda pridam za moji oblibenou Marusku Norrovou, ktere to tady moc slusi. Ale jinak by to byl jiste jen prumer. Duvodem je absence zapamatovatelneho momentu, sceny, pisne, vtipu... Na druhou stranu film je udelany poctive a v ramci romanticke (lehke) komedie nikoho neurazi. ()
Zkrátka Špelina. Tohle ani navíc není Červená knihovna, všechno je ve filmu prvoplánové a od počátku se dá předpokládat, jak to dopadne. Autorka knihy si musela vzít alespoň malý štěk, aby toto své ubohé dílko povolila natočit... Anebo to bylo naopak. To je jedno, prostě je to velmi slabé a myslím, že i herci se museli při natáčení snímku hodně nudit a hráli jenom z povinnosti a pro žold, nic jiného z jejich výrazu nelze vyčíst. ()
Jako vždy rozpolcená Vítová v dosti zadrhávající taškařici, ve které za to stály akorát ty tance na plese. za mne slabší průměr. ()
Protože se během půlhodinky děj nerozjel a zlepšení se asi nekonalo, nedodíval jsem se do konce. A za tu dobu co jsem se díval, jsem se ani jednou nepousmál, tak jakápak komedie, že ano. 241020112500/9501/9501+++++ V podstatě souhlasím s mým starším komentářem. Nevím, proč byl divák nucen na konci absolvovat skoro celý ples. Jistě to šlo podat svižněji a lépe. 20190505 ()
Jeden z posledních scénářů Karla Barocha podle knihy Anny Ziegloserové. Docela jsem přemýšlel, co přesně se mohlo divákům/čtenářům líbit. Otec-továrník svým rozmařilým životem rozfofruje celý majetek a se synem téměř doslova skončí na dlažbě. Otec pořád bádá, co by kde by, ale přitom ho ani jednou nenapadne, že by mohl jít pracovat rukama. To jeho syn je v tomto zodpovědnější, ale pro změnu mu to kazí Eva. Víc než na penzionu jí záleží na osobních vztazích s Adamem. Není divu, že si tedy s jeho otcem rozumí, mají leccos společného. Marně jsem hledal jak komediální parametry tak ty romantické. Adam s Evou se moc nesbližují až to celé musí rozuzlit závěr... ()
Je to příšerně sladké, baletky jsou asi z celého protektorátu, protože víc jich ani nebylo a tak rychlý a nelogický konec mezi Adamem a Evou - z nepřátelství láska během jednoho večera - je moc i na mě. Ale pro tu nostalgii za staré české filmy 35%. ()
Nevím, ale k popukání od smíchu nehrozí ! Celkem povedený film, ovšem až na nekonečné taneční a maškarní představení v ohromném sále, vhodné snad do zámku a ne do malého "panzionu". ()