Amistad

Toto Zrození planety opic podle Štefana Hracíkopce je nejlépe zhlédnout jako završení zoologické trilogie Hotel Rwanda - Poslední skotský král. Po kolena v patosu, za monumentálního Vilijemsova fidlání můžeme vidět další dramaturgicky zpotvořenou Štefanovu masturbaci nad jeho milovanou ústavou Spojených sráčů, demokracii nejdemokratičtější, u níž by trnuly bradavky i neprávoplatnému vynálezci hromosvodu (tupouni si teď na chvíli zagůglí), a končící jako obvykle s rukou na koulích a Emejzing grejs v pozadí klišovitým výstřikem mantry "... a spravedlnost pro negry". Tak ne, můj rasistický poradce pro imič si právě stáhl kápi a tvrdí, že, že mu přes ty otvory pro oči bylo špatně rozumět a mělo tam být "... a spravedlnost pro všechny". No, uhádal jsem to s ním teď na "...všechny negry". Každopádně, důsledky vidíme ve výše doporučených dílech, u nichž se dá s úspěchem polemizovat o tom, jestli kolonizace a bitch otrokáře nebyli naopak kulturním a civilizačním pokrokem. To takhle zrušíte obchod s opičkama, civilizátoři je nechají osamostatnit, do toho tam naběhnou katolické a islamistické kudlanky, k moci se dostane nejsilnější samec a je z toho pumelenice goril proti šimpanzům, co se vzájemně vyhlazují a zotročují jako na běžícím pásu, a kde se směje akorát Čárltn Hestn jako majitel bauxitových dolů. Než mu je ovšem znárodní. Jo, jo, Afrika, necivilizovatelná kolébka lidstva. Sem tam nějaký tlustý strejc zabučí v OSN, mrdne se jim tam nějaká ta potravinová pomoc, což má za následek, že se akorát množí geometrickou řadou AIDS neAIDS. Takže Štefane, je to o něco zábavnější a méně xblití než ten poslední Koňský salám, a pro otylé Afroameričany rozhodně lepší než bajka o nezfetovaném a soudně netrestaném Rodny Kingovi a možná, že si teď ten váš kenžský demokrat i adoptuje pár sirotků ze Sierra Leone, než se tam po dalším volebním období vrátí na důchod kralovat. (24.09.2013)

Oscar 4 nominace: Herec VR - Anthony Hopkins, Kamera, Kostýmy, Hudba (04.03.2004)

Tomuto Spielbergovu dílu se vyčítala tříhodinová akademická nuda, pro mně je to tříhodinový strhující příběh s opravdu vynikajícím Djimonem Hounsonem v čele. Scény z otrokářské lodě jsou dechberoucí, nezapomenutelné. Společně s A.I. Artificial Inteligence velmi nezaslouženě Spielbergův propadák. (21.07.2002)

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma (13.03.2016)

Tříhodinová akademická nuda? To musel napsat opravdu nějakej debil. Taky jsem nepochopil ironické reakce některých. Proč by se otrokáři proboha neměli stydět? Jde o nich natočit něco pozitivního? Třeba že se chovali ekologicky na moři, nebo co? Příkladem budiž jedna z prvních scén u soudu, kdy se trapně hádají, komu to "zboží" vlastně patří. A neříkejte mi, že rozumný člověk nedokáže aplikovat něčí film o historii na svou vlastní historii i současnost. Jde to, věřte mi. (17.05.2003)

Spielberg je vynikajcí vypravěč, ale tady to přeháněl s těma dialogama, působilo to strašně ukecaně. Navíc jsme viděl nějakou verzi, kde ta černoština nebyla přeložená, takže dobrejch 15% filmu jsem moh proflákat na houpačce a vyšlo by to na stejno. Jinak ano, film je sdělnej, nejlepší slovíčka vložil scénarista do úst panu Hopkinsovi, hereckým (Matt a Djimon) a režisérským talentem se zde taky nešetří, ale jak říkám byly tam věci navíc (viz kolegyně nirvanafan) . (30.03.2014)

Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. (19.07.2002)

Spielberg je frajer. O tom žádná. Ale někdy ty jeho vize předčí skutečnost. U Amistadu nemůžu říct, že bych se nudil. Také ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bavil. Tenhle příběh je vyprávěn tak poctivě, že mu chybí jakýkoliv pud sebezáchovy, který by mě upozornil na to, že během dvou a půl hodin se nestane prakticky nic natolik zajímavého, co by mě donutil se vzbudit. Největší problém nicméně vnímám v samotných hercích. Ne, že by byli špatní. Oni ale filmem prostě jenom prochází. Chvíli se nadechnou a jakmile se vydechnou, už je na scéně někdo jiný. Nikdo tady nemá výslovné slovo, které by mě donutilo jeho životní příběh sledovat dál. Po shlédnutí jsem ale pochopil, že tohle není příběh lidí, ale lodi, která měla tu smůlu, že cestovala na Ameriku. Halt, škoda dřeva na to prkno. (11.04.2014)

Režisér Steven Spielberg, nám ponúkol ďalšiu bohatú lekciu z histórie. Príbehovo tak silnú, že vďaka vizuálnej stránke a prejavu hercov nadobudnú obrázky takú emociálnu váhu čo môže len zatriasť vašou podstatou a uvedomelosťou voči samotnému ľudstvu a zmyslu jeho existencie. Vykreslenie postáv naberá, každým premietnutým príbehom z otrokárskej lode, či súdnym zápolením len viac na sile, až sa zdá že minutáž po prvej polovici už nedokáže viac ponúknuť ale je tu predsa "večný filmový otrok" Djimon Hounsou a ten svojou neodbytnou charizmou a hrdosťou, len lepšie vyrysuje postavy ktoré hrajú "bývalí prezident" Anthony Hopkins - "neoblomní právnik" Matthew McConaughey - Morgan Freeman a tým máme na čo pozerať až do samotného konca, kde to všetko čo nám príbeh vyrozpráva len uvedomele graduje. V podstate máme možnosť sledovať excelentné divadielko s prostredia, kde sa láme chlieb nad osudmi ľudí, zotročovaných vlastnou rasou, tam kde cena peňazí je vyššia než ľudský život. Strhujúci scenár napísal David Franzoni, ten sa neskôr podieľal aj na Oscarovom Gladiatorovi, kde to pisateľské nadanie aj zúročil. ║Rozpočet $36miliónov║Tržby USA $44,229,441║Tržby Celosvetovo $60,429,441║ (23.03.2008)

Konecne jeden poradne realisticky film o temne skvrne dejin "bilych" lidi - otrokarstvi. (30.07.2002)

Scénář: David Franzoni .. Obhajovaný v soudní při potřebuje především silný příběh. Potřebuje ho taktéž film, pokud má u poroty (diváků) zvítězit. Amistad takový příběh má. Od skvělého scénáře, přes výborné herecké obsazení, kde září zejména Djimon Hounsou a Anthony Hopkins až po precizní režii doplněnou hudebním podkresem. Zkrátka tým kolem Steven Spielberg se opět vytáhl. Sice je snímek v oslepující záři několika dokonalých děl z této dílny lehce opomíjen, ale svou kvalitu má. Povedený a důležitý film nejen pro všemožné abolicionisty. (25.10.2007)

Více méně povedený film, jen by to chtělo trochu zkrátit. Výborná hudba (jak jinak s JW) a herci (hlavně Hopkins - nejlepší herec vůbec, ač je tu jen krátce, opět nezklamal) aco ten film především povyšuje je Stevova režie - jako vždy bravurní (např. scény z lodi). (07.06.2003)

AMISTAD je žel nejhorším Spielbergovým ambicióznim počinem, což ale stále znamená, že jde o velmi dobré, místy dokonce výborné žánrové dílo (soudní drama). Více v recenzi při příležitosti uvedení BD edice na český trh. (16.06.2014)

Pravda byla totiž popravdě z této kauzy vyhnána jako otrok.…. Dějiny USA doby otrokářské. ,,Nezávislost našich soudů dělá Ameriku svobodnou“. Vážně se nedá soudní moc 22 let před válkou severu proti jihu zmanipulovat? Soudní proces, jenž změní dějiny. Otrokářská loď není vhodným místem pro plavbu a podobná pevnost zase pro život. Amistad má co říci z historického hlediska. Může dokonce posílit americké sebevědomí. A já jsem rád, že mám mezeru v díle S.Spielberga za sebou. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (11.06.2009)

rozpočet : $36 million tržby : Tržby Celosvetovo $60,429,441 (08.04.2006)

Amistad není, jak hrdě hlásá obal DVD, pravdivý příběh, ale retardovaný film založený na historické události. Debilizační momenty nesou zřetelný rukopis Spielbergův, jeho řeč je jasná jak slabikář, který chvílemi nechává číst strýčka Jedličku. Pateticky sděluje etické poznatky, které dnes ovládají i prvňáčci. Úporně servíruje dětský pohled na svět i v takovém dospělém tématu, jakým případ Amistad nepochybně je. Jak ztvární motto "Dobří lidé si rozumí"? No nechá obě postavy žvanit v jazyce, který ten druhý neovládá a přece jim dá si porozumět. Srdce jihne. A co vývoj pana obhájce? Jasně, střih mezi Freemanem a jím při shánění důkazů na lodi. Freeman prožívá utrpení bratří, obhájce jen dělá svou práci (trapné je, že divák už předem ví, že ten chlapík si černochy zamiluje). Spielberg nás chce neustále dojímat při navození nablblých úsměvů - učení se africkým jazykům, povinná slzopudka u soudního sporu, kdy se obhájci dovolávají potřeby sdělit "What is their story" či konverze ke křesťanství po prohlídce ilustrované Bible, řev v soudní síni "Give us free" provázení hudbou evokující Boží milost - všechno jeden spielbmoment za druhým, zřejmý, srozumitelný a extrémně zjednodušující (a tím pokřivující). Dokonce i jinak poměrně přesvědčivě úděsné výjevy z otrokářské lodi v závěru sprznil zdviháním jakéhosi děcka k nebesům za svitu blesků (asi se bůh hněval nad tím hnusem otrokářským, jak jináč). Snad tím chtěl říct, že se člověk rodí svobodný. Nebo by měl. Jen k té důkazní části soudního sporu nemám zvláštních výtek, to je poctivé řemeslo... Závěrem mě napadá ještě malá poznámka. Spielberg prý řekl něco v tom smyslu, že když se dá myšlenka filmu vyjádit pár slovy, nejspíš to bude dobrý film. Jiný, mně mnohem bližší režisér na otázky, jakou "message" jeho film nese, odpověděl, že kdyby chtěl posílat "message", napíše SMS a netočí film. Amistad je dvouapůlhodinová esemeska. (05.01.2011)

„Verte mi, keby som pokladal za potrebné komentovať všetky tie vaše táraniny, urobil by som tak už pred hodinami.“ Mne sa to páčilo, ale je pravdou, že raz za život to stačí. Amistad síce vyzerá ako film robený na objednávku (amerického) ministerstva školstva na hodiny dejepisu, aby učitelia žiakom občas mohli pustiť nejaký film. Je ale i strhujúci (topenie tovaru, Quincyho prejav, bombardovanie pevnosti, ktorá neexistovala a teraz neexistuje už naozaj), po technickej stránke (kamera, výprava, hudba) nadpriemerný a treba povedať, že tiež svojím spôsobom veľmi zábavný a to predovšetkým vďaka niektorým postavám. Z nich vyzdvihnem prekvapivo hlavne bokombradami, hustými brčkavými vlasmi a cylindrom obdarovaného Matthewa McConaugheya (po Kedy zabiť znova v úlohe právnika) a skvelého Anthonyho Hopkinsa. Aj keď uznávam, že čítanie Biblie je už trocha priveľa. No napríklad je veľmi šikovne vyriešená jazyková bariéra, niečo ako vo Vikingoch, akurát lepšie. (01.10.2006)

Nic moc jsem od filmu necekal, ale nakonec to byl celkem slusnej film. Jak uz to u podobnejch filmu bejva, nejvetsi problem je delka. Scena vzpoury a zaverecnych 10 minut je sice hodne hustejch, jenze ty dve hodiny mezi nima jsou takovy o nicem. Spielberg se strasne snazi aby vas kazda scena dojmula, fandily jste cernochum atd., ale moc mu to tu nejde. Prislo mi, ze film nema zadnou gradaci napeti, prakticky se furt opakuje stejna situace u soudu, nejdriv problemy, pak vyhrajou a de se k dalsimu soudu a tak furt dokola a taky mi bylo v podstate jedno, kdo soud vyhraje, takze me celej soudni proces nijak nevzrusoval. Navic tu nejsou nejake pusobive sceny od soudu, kdy by se predlozila spousta dukazu, vyslechlo spousta svedku a v dramatickem finale by ti spravni vyhrali. Tady predlozi tak dva tri dukazy, promluvi dva lidi a nic moc se neresi a je konec soudu. A zaverecnej soud, kterej se vyhraje jen diky proslovu, byl taky pekne blbej. Ani herci to tentokrat nezachrani, Morgan Freeman tu je naprosto zbytecnej, Matthew McConaughey malo charismatickej, Anthony Hopkins tak pekelne starej, ze ty jeho reci nijak zvlast pusobivy nejsou. Nejlip z nich hraje asi Djimon Hounson, i kdyz misty prehrava. Docela se mi libila kamera, zvlast povstani bylo skoro az hororovy. Spielberg se strasne moc snazil udelat dojemnej film, cpal sem spoutu dojemnejch reci, dojemnou hudbu a dojemny sceny, ale proste mu to tentokrat nevyslo, film skonci a nic z toho. A nic na tom nezmeni ani fakt, ze vychazi ze skutecnejch udalosti. 4* tak vlasne davam ze dvou duvodu, za kvalitni rezii a za to, ze jsem se prakticky nenudil. (08.10.2006)

Modifikování faktů a nápadné zkreslování skutečnosti může být i na historickém filmu akceptovatelné, pokud se to děje výměnou za větší "filmovost" - Amistad o sobě přeci netvrdí, že je dokument! Problém však vidím v tom, že ona Spielbergovsky výrazná transformace směrem emoce a patos nepřináší příliš sladké plody. Myslím, že i bez těch trpitelských momentů typu "give us free" by bylo pochopitelné, že Cinqué je svým způsobem mučedník. Navíc ani kombinace surových flashbacků se soudní rovinou nefunguje v praxi tak skvěle, jak by se mohlo zdát, neboť zejména v první polovině, než jsme dokonale seznámeni s postavami a celou situací, je prosté vysvětlování a ploché dialogy o poznání méně záživné, než scény akčního typu... 7/10 (25.04.2011)

Technicky samozřejmě dokonalé ve všech ohledech, kdy každý jeden záběr funguje přesně tak, jak má. Celkově ale tenhle konstrukt až moc zavání umělou instantní pachutí. Divím se trochu, že snímek zapadl mezi ostatními Spielbergovými díly až tak moc, jeho nevýlučné postavení ale dá rozum. Není to tak atraktivní jako Schindler nebo Ryan, kteří ho chronologicky obklopují, ačkoliv jde v podstatě o něco velmi podobného. Jen bez společenské poptávky po takovém filmu. Tím zakázkověji však paradoxně působí, protože lidé nejsou omámeni tím, že vidí, co chtějí. I když se tomu sám snažím uniknout, i já hodnotím o řád níž. Spielbergova vykonstruovanost tu působí mnohem méně obhajitelně než jinde. Scény jako "černoch poznává křesťanství" jsou někde na hranici snesitelnosti. (16.12.2012)