Indiana Jones a Chrám zkázy

Velká láska z dětství, pro kterou mi v pokročilejším věku (přes 20 let) zůstala pouze slabost, když jsem si uvědomila, že je miláček hrozně infantilní, uječený a má sklon nejdříve jednat - na přemýšlení mu jaksi nezbývá čas. Ale co, pro návrat do lehce předpubertálního věku není lepší způsob, než se na gauči přitulit právě k tomuhle celuloidovému mazlíkovi;-). Nemůžu jít pod 80%, to se dětským láskám nedělá! (06.11.2011)

"It's okay, kid. It's me." V dětství byl "Chrám zkázy" mým nejoblíbenější dílem trilogie. Tuším, že to bylo tím, že se prakticky celý odehrává v dost exotickém prostředí a přišel mi tak hodně blízký žánru fantasy, který jsem v té době jako dítě v "komoušských" kinech dost postrádal. S odstupem času ho mám rád pořád stejně, i když v rámci trilogie je až třetím vzadu - v tom mám dnes jasno. PS : Na svou dobu úžasné efekty - především scéna s vozíky, to je nářez i po dvaceti letech. (27.06.2004)

"To je člun? Ale my se nepotápíme. My padáme." Pokud se skáče z letadla, přesouvá se na slonech nebo prchá důlním vozíkem, tak je všechno super. Tady se však polovinu snímku provádějí rituály a ty mě spolehlivě uspávají. Taky Indy girl zaznamenala hlubokej propad od fantastický Marion k uječený pindě Willie a to neodpouštím. Druhý zapráskání doktorským bičem zkrátka nebylo špatný, ale pro mě je to zapomenutelný zakopnutí mezi dokonalou Archou a geniální Křížovou výpravou. (23.07.2011)

Indyho dobrodružstvo pokračuje síce trošku slabšou, no aj tak nezabudnuteľnou časťou. Do cesty sa doktorovi Jonesovi totiž zamotá mladá, uvrešťaná a preafektovaná ženská s malým až trapne nebojácnym chlapcom, čo dosť uberá na atraktivite, pretože mnohé scény vyznejú nedotiahnute a naivne. Ale inak super nápad, znova krásne kulisy a priestory. 80%. (16.10.2006)

Slavný archeolog se vrací v pokračování více než drsném, stoupenci bohyně Kálí nejsou žádní milí strejčkové od vedle - jejich žilami koluje černá krev a vede je děsivý fanatik se smrtící pravačkou. Celý obětní rituál mě skutečně šokoval, filmové obrazy v kompozici s ozvučením a hudbou mi svůj autogram vyryly hluboko do spánkové kosti. On vůbec chrám celkově je napěchovaný nechutnostmi, od prvního chodu maharádžovy hostiny k prvnímu vchodu do zahmyzené chodby. Těchto laskomin se ale dočkáme až po dobré hodině stopáže, dění předtím né že by se tvářilo bez života, ale nemá takový náboj (a Willie nejapně řve při každé příležitosti). Za to finále je jízda a to doslova, důlní vozíky křižují podzemní prostory v ohromující rychlosti a v luxusních záběrech. A scéna na provazovém mostě má charakter lehkého a chutného dezertu po dobrém a vydatném obědě. Indy vždy radši práskne bičem než by práskl do bot a opět se nezapře nějakou tou chemickou reakcí k Willie. Škoda nevyváženosti filmu (druhá půle dominuje), přesto efektních 80% 28 miliónů dolarů(rozpočet)/333 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/138 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (20.05.2006)