Píše se rok 2054. Washington D.C. je zbaven kriminality. Budoucnost je světlá. Vina je potrestána dřív, než ke zločinu vůbec dojde. PreKrim, elitní jednotka Ministerstva spravedlnosti, dokáže vraždě zabránit díky třem jasnovidcům, psychotronickým osobnostem, které neomylně určí pachatele. Je to nejmodernější obrana proti zločinu, dokonalý systém. Velitel jednotky PreKrim John Anderton (Tom Cruise) má dobrý důvod pracovat na této vizi ze všech sil. Jeho motivem je ušetřit tisíce lidí tragédie, jakou sám prožil. Informace od tří médií se nejdříve přenesou na plazmovou obrazovku. John zde analyzuje, co jasnovidci vidí. Nepochybuje o své práci, dokud se sám nestane podezřelým číslo 1. Pak Johna Andertona jeho vlastní jednotka pod vedením osobního rivala Danny Witwera (Colin Farrell) sleduje na každém kroku...(oficiální text distributora)
Ach, to jsou dilemata. Celou dobu si říkám, co mi na tom filmu nehraje. A už jsem na to přišla. Látka je dobrá. Ten koncept je zajímavý a dilemata o svobodě volby, soukromí a právu na to býti člověkem jsou fascinující. A to jsou většinou elementy, které pocházejí z původní povídky. A naopak většina toho, co tomu přidal Hollywood, připomíná svou strukturou i symbolickou chutí spíš shnilou ledničku v operačním bytě Petera Stormarea. Spousta retardačních honiček, u kterých spíš čekám, až skončí, než že bych si je užívala. Spousta přidaných linek a spiknutí, které jednoduchý a mocný příběh zdánlivě zesložiťují, ale ve skutečnosti spíš zplošťují a zbanálňují. Nastavovaný konec je rovněž políčkem do tváře diváka. Ale co je úplně nejhorší, tak to je prosím Tom Cruise. Nepatřím k jeho věrným nenáviditelům, naopak věřím, že ve správné roli může být velmi dobrý (Interview s upírem, Magnolia, Narozen 4. července). Ale zfetovaný unavený policajt s traumatem z minulosti opravdu není jeho šálkem kávy. Ale jakože vážně vůbec není, prostě ne. Naopak Samantha Morton se mi hodně líbila, pamatuji si, že ve sladkém období puberty jsem chtěla být jako ona. Další malé bezvýznamné plus ode mě film dostává za vizi světa plného personalizovaných reklam.(22.5.2015)
Mně se tam v každém případě líbilo to nádherné červené autíčko, odpočinula jsem si akorát ve skleníku, jinak to byla super jízda se skvělými herci, Tomem Cruisem (to byla kondička) a Colinem Farellem. Tušitelky bych nechala klidně někde na Maledivách, ať si dáchnou, člověk nemusí přece vědět úplně všechno i když byly původně zamýšlené k práci pro dobro lidstva. Takže můj mozkový systém všechny informace zpracoval, sice nedokonale, ale přece a došel k lepší čtyřce. Mám holt málo sci-fi nakoukáno. Viděno v rámci Season Challenge Tour.(13.8.2015)
Od filmů Stevena Spielberga už vážně nebudu nic očekávat..."Minority Report" je pro mě zosobněním naprostého průměru - sice s velmi zajímavou zápletkou, ale celkový dojem je jen šeď. A přitom úvodních deset minut má vpravdě strhující tempo a naznačuje, jak by mohl celý film vypadat. S postupem času jsem ale začínal odhalovat ze „spletitého“ děje čím dál tím víc – až pro mě konec nebyl žádným překvapením. Samotné spiknutí a následné zúčtování s hlavním manipulátorem je čitelné a vcelku trapné. Bohužel, nic nezachraňují ani herecké výkony. Tom Cruise předvádí jinde mnohem víc, Colin Farrell jakbysmet. Spielbergovi se podařilo vybudovat patřičně napínavou atmosféru honu na nevinného(?) člověka snad jen ve dvou scénách – u „lékaře“ a při scéně, kdy...ale ne, to už bych vyzradil i to málo, co si může člověk v „Minority Report“ opravdu užít.(26.7.2005)
Svého času jsem považoval Minority Report za film, který nejlépe přibližuje vizi utopické budoucnosti a to jak obrazově, co se mizanscén týče, tak vskutku zajímavým dějem, jež je postaven na brilantním námětu pro kriminálku. Nyní pro mě Minority Report představuje především vyšperkovaný inteligentní blockbuster, který tak nějak "má všechno", co mít má. Pochválit musím ještě unikátní atmosféru, která kombinuje temný futurismus a emocionálně zabarvené momenty, které zde vyzní mnohem líp, než standardní Spielbergův patos. 9/10(1.4.2011)
Přemýšlel jsem, jestli dát tři nebo čtyři, ale špatný konec jsem nakonec přestal vnímat. Spielberg se tentokrát opravdu vytáhl. Už jsem ani nevěřil, že by se mi od něj něco opravdu líbilo a ejhle, Minority Report. Pravda, mnoha svým nešvarům se nevyhnul ani při té lepší části tohoto filmu (prvních 100 minut). Mezi jeho nešvary podle mě patří ta neuvěřitelná přetechnizovanost a změna lidstva za ubohých padesát let, to jeho futuristické hračičkovství, který je nakonec naprosto nevyužitý a vlastně pro film i zbytečný. Za padesát let celej Washington nikdo od základu nepřestaví. Náš svět nejspíš bude i nadále, jako ostatně vždycky, spíše smíšeninou mnoha různých stylů, doslova patlaninou tisíců barev a ne velkou jednobarevnou šmouhou unifikovaných obytných jednotek. Největším problémem celýho filmu je opět zbytečný a nevěrohodný happyend a navíc docela snadno předvídatelný. Nebýt jej, dal bych Spielbergovi první plný hodnocení a dokonce bych MR bral jako SF klasiku a to jen pár let po vzniku. Jenže k té klasice chybí opravdu úderný závěr, nějaká vymyšlená pointa, špek, něco, co by tam dal Dick, ale ne Spielberg. Trvalé snímání přes tmavé filtry dodává budoucnosti jistou pošmournost a filmu atmosféru nepříliš světlých zítřků. Ale atmosféru Dicka tu moc nehledejte. Jeho paranodní strach před sledováním, strach, že každý je agent, že agentem může být i sto let mrtvá babička, jeho nedůvěra vůči nikomu kromě sebe sama, to tu prostě není. Ale i tak se tentokrát Spielberg vycajchnoval. Chtělo by to, aby měl taky nějakou paní Hitchcockovou (jako Alfréd), která by mu řekla, že tohle do oběhu pustit nemůže, že Vivien Leigh v té sprchové scéně mrká a to ve chvíli, kdy mrkat prostě už nemůže. Jenže nikoho takovýho asi nemá a tak ten konec kvalit Hitchových konců nedosahuje. Pokud opravdu hutnou dickovku, tak toto(7.11.2006)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Morien
Ach, to jsou dilemata. Celou dobu si říkám, co mi na tom filmu nehraje. A už jsem na to přišla. Látka je dobrá. Ten koncept je zajímavý a dilemata o svobodě volby, soukromí a právu na to býti člověkem jsou fascinující. A to jsou většinou elementy, které pocházejí z původní povídky. A naopak většina toho, co tomu přidal Hollywood, připomíná svou strukturou i symbolickou chutí spíš shnilou ledničku v operačním bytě Petera Stormarea. Spousta retardačních honiček, u kterých spíš čekám, až skončí, než že bych si je užívala. Spousta přidaných linek a spiknutí, které jednoduchý a mocný příběh zdánlivě zesložiťují, ale ve skutečnosti spíš zplošťují a zbanálňují. Nastavovaný konec je rovněž políčkem do tváře diváka. Ale co je úplně nejhorší, tak to je prosím Tom Cruise. Nepatřím k jeho věrným nenáviditelům, naopak věřím, že ve správné roli může být velmi dobrý (Interview s upírem, Magnolia, Narozen 4. července). Ale zfetovaný unavený policajt s traumatem z minulosti opravdu není jeho šálkem kávy. Ale jakože vážně vůbec není, prostě ne. Naopak Samantha Morton se mi hodně líbila, pamatuji si, že ve sladkém období puberty jsem chtěla být jako ona. Další malé bezvýznamné plus ode mě film dostává za vizi světa plného personalizovaných reklam.(22.5.2015)
emma53
Mně se tam v každém případě líbilo to nádherné červené autíčko, odpočinula jsem si akorát ve skleníku, jinak to byla super jízda se skvělými herci, Tomem Cruisem (to byla kondička) a Colinem Farellem. Tušitelky bych nechala klidně někde na Maledivách, ať si dáchnou, člověk nemusí přece vědět úplně všechno i když byly původně zamýšlené k práci pro dobro lidstva. Takže můj mozkový systém všechny informace zpracoval, sice nedokonale, ale přece a došel k lepší čtyřce. Mám holt málo sci-fi nakoukáno. Viděno v rámci Season Challenge Tour.(13.8.2015)
Tyler
Od filmů Stevena Spielberga už vážně nebudu nic očekávat..."Minority Report" je pro mě zosobněním naprostého průměru - sice s velmi zajímavou zápletkou, ale celkový dojem je jen šeď. A přitom úvodních deset minut má vpravdě strhující tempo a naznačuje, jak by mohl celý film vypadat. S postupem času jsem ale začínal odhalovat ze „spletitého“ děje čím dál tím víc – až pro mě konec nebyl žádným překvapením. Samotné spiknutí a následné zúčtování s hlavním manipulátorem je čitelné a vcelku trapné. Bohužel, nic nezachraňují ani herecké výkony. Tom Cruise předvádí jinde mnohem víc, Colin Farrell jakbysmet. Spielbergovi se podařilo vybudovat patřičně napínavou atmosféru honu na nevinného(?) člověka snad jen ve dvou scénách – u „lékaře“ a při scéně, kdy...ale ne, to už bych vyzradil i to málo, co si může člověk v „Minority Report“ opravdu užít.(26.7.2005)
H34D
Svého času jsem považoval Minority Report za film, který nejlépe přibližuje vizi utopické budoucnosti a to jak obrazově, co se mizanscén týče, tak vskutku zajímavým dějem, jež je postaven na brilantním námětu pro kriminálku. Nyní pro mě Minority Report představuje především vyšperkovaný inteligentní blockbuster, který tak nějak "má všechno", co mít má. Pochválit musím ještě unikátní atmosféru, která kombinuje temný futurismus a emocionálně zabarvené momenty, které zde vyzní mnohem líp, než standardní Spielbergův patos. 9/10(1.4.2011)
monolog
Přemýšlel jsem, jestli dát tři nebo čtyři, ale špatný konec jsem nakonec přestal vnímat. Spielberg se tentokrát opravdu vytáhl. Už jsem ani nevěřil, že by se mi od něj něco opravdu líbilo a ejhle, Minority Report. Pravda, mnoha svým nešvarům se nevyhnul ani při té lepší části tohoto filmu (prvních 100 minut). Mezi jeho nešvary podle mě patří ta neuvěřitelná přetechnizovanost a změna lidstva za ubohých padesát let, to jeho futuristické hračičkovství, který je nakonec naprosto nevyužitý a vlastně pro film i zbytečný. Za padesát let celej Washington nikdo od základu nepřestaví. Náš svět nejspíš bude i nadále, jako ostatně vždycky, spíše smíšeninou mnoha různých stylů, doslova patlaninou tisíců barev a ne velkou jednobarevnou šmouhou unifikovaných obytných jednotek. Největším problémem celýho filmu je opět zbytečný a nevěrohodný happyend a navíc docela snadno předvídatelný. Nebýt jej, dal bych Spielbergovi první plný hodnocení a dokonce bych MR bral jako SF klasiku a to jen pár let po vzniku. Jenže k té klasice chybí opravdu úderný závěr, nějaká vymyšlená pointa, špek, něco, co by tam dal Dick, ale ne Spielberg. Trvalé snímání přes tmavé filtry dodává budoucnosti jistou pošmournost a filmu atmosféru nepříliš světlých zítřků. Ale atmosféru Dicka tu moc nehledejte. Jeho paranodní strach před sledováním, strach, že každý je agent, že agentem může být i sto let mrtvá babička, jeho nedůvěra vůči nikomu kromě sebe sama, to tu prostě není. Ale i tak se tentokrát Spielberg vycajchnoval. Chtělo by to, aby měl taky nějakou paní Hitchcockovou (jako Alfréd), která by mu řekla, že tohle do oběhu pustit nemůže, že Vivien Leigh v té sprchové scéně mrká a to ve chvíli, kdy mrkat prostě už nemůže. Jenže nikoho takovýho asi nemá a tak ten konec kvalit Hitchových konců nedosahuje. Pokud opravdu hutnou dickovku, tak toto(7.11.2006)