Nastala chyba při přehrávání videa.
  • B!shop
    *****

    Tak po druhym skouknuti a minimalnim ocekavani, se mi tenhle film libil. A i kdyz je film hlavne sci-fi, porad ma velice inteligentni a skvele promakanej dej s nekolika zajimavejma zvratama. Navic, i kdyz by se delka zdala prehnana, diky skoro neustaly akci, film ani na chvily nenudi, jen posledni pul hodina je uz trochu protahovana, ale rek bych, ze i konec je zvladnutej slusne. Ale aby si nekdo nepredstavoval nejakou akci ve stylu Michaela Baye, jde tu hlavne o Cruisovo utikani. A do toho vseho jeste velmi vhodne zvolena hudba, perfektni kamera a skvely triky. Herci jsou super, Cruise hraje vyborne a Farrell mu zdatne sekunduje, ale nejvic me stejne zaujal Peter Stormare, ve svym zhruba peti minutovym vystupu. Muzu s klidem tenhle film oznacit za perfektni sci-fi.(5.12.2004)

  • KevSpa
    ****

    Spielbergovi se podařilo natočit film, který je úžasnou podívanou, co se vizuální stránky týče. Stejně vynikající je i rozpracování zápletky v první polovině filmu. Škoda, že ve stejném tempu nepokračoval i v druhé půlce, která malinko trpí překombinovaným dějem, kde si je Spielberg nucen vypomáhat sem tam i nějakou tou berličkou, což mu ubírá na kvalitě. Od A.I. rozhodně kvalitativní posun nahoru, nicméně stále to není to pravé ořechové.(6.8.2002)

  • golfista
    ****

    Moc jsem se těšil a musím říct, že jsem ani moc zklamán nebyl. Dobrý scénář zpracoval Spielberg tak jak umí jen on, ale výhrady by se určitě našly. V některých chvílích mi vadila "režisérská invence" za každou cenu. Také mi nesedl casting u některých důležitých rolí např. Lois Smith v roli stvořitelky Pre-Crime a také kupodivu Colin Farell. Takže film sice velmi dobrý, nicméně o budoucím zařazení mezi kultovní lze s úspěchem pochybovat. . . . .(13.4.2003)

  • TeeAge
    ****

    Presne takto si predstavujem (bohužial) rok 2054, keď poviem svojej rúre, aby pripravila pizzu, a podplatenému doktorovi, aby mi vybavil očnú operáciu pravideľne každý mesiac, podľa toho, aký veľký mám práve malér. Čoraz modernejší a digitalizovanejší svet nás obere aj o tú poslednú slobodnú vôľu: Pomstiť sa. Každopádne ma desí myšlienka, že namiesto toho, aby mi policajti v piatok večer na námestí zobrali občiansky, na mňa pošlú hnusné digitálne trojnožky. Príval týchto myšlienok znamená, že prevedenie filmu do danej doby je podarený, škoda len tej poslednej tretiny z dejovej stránky. Štvrtú hviezdičku pridáva Peter Stormare ako priateľský vymieňač očí s kvalitnou ambulanciou a chladničkou plnú lahôdok :)(18.10.2008)

  • Matty
    ****

    Účinná protilátka na přeslazené, v pastelových barvách vyvedené rodinné sci-fi A. I. Minority Report Kubrickovu tvorbu paradoxně připomíná mnohem víc (nikoli jen odkazy na Mechanický pomeranč). Chvílemi jde o nespielbergovsky hnusný a ponurý film s hodně morbidním smyslem pro humor, který byste čekali spíš ve filmu Terryho Gilliama (blitkobušky, „Má oči jen pro vás“, zelený sendvič). Chladné barvy, metalický velkoměstský design a dojem města, v němž nikdy nevychází slunce, přispívají společně s nezvyklými úhly kamery k nevlídnosti vytvořené vize budoucnosti, kde není žádný prostor pro spontánnost a jedinými zdroji radosti jsou drogy a vzpomínky na prosluněnou minulost. Personalizovaná reklama, augmentovaná realita, auta řízená počítači nebo všudypřítomné sledovací systémy (na něž jsme upozorňováni i častým zabíráním postav z boží perspektivy) se přitom od premiéry filmu posunuly z oblasti myšleného do oblasti uskutečněného. Vizionářství Dicka, Spielberga a týmu oslovených vědců se nikdy nedere do popředí na úkor uvěřitelných postav a bezchybně šlapajícího příběhu s promyšleným dávkováním informací (máme pocit, že dopadení Andertona je neustále na spadnutí), v němž každá poskytnutá informace dříve či později zapadne do většího celku. Spielberg nicméně nedokázal jít proti vlastnímu přesvědčení a nedopustil, aby bezvýchodnost příběhu zpochybňujícího funkčnost v zásadě totalitního systému (à la 451 stupňů Fahrenheita) i jasnou hranici mezi tím, kdo je policajt a kdo zločinec (jako většina filmů noir), přebila rodinné hodnoty. Sentimetnální linka směřující k rekonstituci rozpadlé rodiny je sice po většinu filmu nenásilně včleněna do detektivky říznuté hitchcockovským thrillerem o lovu na nevinného, ale během posledních třiceti minut bohužel přejímá hlavní slovo. Po poměrně uspokojivém zakončení „whodunit“ linie následuje zvrat a ještě jedno bonusové kolo, které působí zvláštně uspěchaně, a jen během něj doufáte, že jde o falešný flashforward, Agathinu vizi, která se nenaplní (trivia vsuvka: jména tří tušitelů odkazují ke třem slavným autorům detektivek). Kdyby bylo rodinné trauma vyřešené zároveň s vraždou, které se má Anderton od začátku dopustit, film by nemusel končit nadvakrát. Na druhou stranu je pravda, že zpochybnění konceptu predestinace slouží k rozvedení noirového tématu osudovosti a kamuflování toho, kdo bude skutečným nepřítelem, zas Spielbergovi umožňuje předvést, jak zdatným je vypravěčem. Až do zvratu je totiž naše vědění omezeno na dvě postavy, lovce (Witwerr) a kořist (Anderton), které jsou i v záběrech stavěny proti sobě jako dva sokové. Na druhé, temné straně přitom po celou dobu stojí někdo jiný. Jsou to drobnosti, ale když je posčítáte, dostanete dost důvodů, proč se k Minority Report vracet a přemítat třeba nad tím, jak zápletka filmu zrcadlí podstatu kinematografie, v níž dopředu vymyšlený konec rovněž určuje průběh předchozího dění, nebo situaci diváka žánrových filmů, který stejně jako Anderton tuší, jak to celé dopadne, ale chce se přesvědčit na vlastní oči. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Aiax, d-fens, Anderton(11.1.2006)

  • Tom Cruise

  • - Když John Anderton (Tom Cruise) ztratí na dálnici kontrolu nad svým autem, je donucen vykopnout sklo u jeho dveří. O několik okamžiků později, kdy se auto otočí na bok, však stojí John na onom skle, které předtím vykopl. (Blowler)

  • - Priemerná dĺžka záberu vo filme je 6,5 sekúnd. (Greenpeacak)

  • - Filmem, který je promítán na pozadí ve scéně, kdy se Anderton (Tom Cruise) zotavuje z oční transplantace, je Zorro mstitel (1940). (Lavran)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace