Píše se rok 2054. Washington D.C. je zbaven kriminality. Budoucnost je světlá. Vina je potrestána dřív, než ke zločinu vůbec dojde. PreKrim, elitní jednotka Ministerstva spravedlnosti, dokáže vraždě zabránit díky třem jasnovidcům, psychotronickým osobnostem, které neomylně určí pachatele. Je to nejmodernější obrana proti zločinu, dokonalý systém. Velitel jednotky PreKrim John Anderton (Tom Cruise) má dobrý důvod pracovat na této vizi ze všech sil. Jeho motivem je ušetřit tisíce lidí tragédie, jakou sám prožil. Informace od tří médií se nejdříve přenesou na plazmovou obrazovku. John zde analyzuje, co jasnovidci vidí. Nepochybuje o své práci, dokud se sám nestane podezřelým číslo 1. Pak Johna Andertona jeho vlastní jednotka pod vedením osobního rivala Danny Witwera (Colin Farrell) sleduje na každém kroku...(oficiální text distributora)
Je rok 2054 a vina je trestaná skôr, ako dôjde k samotnému zločinu. Elitná jednotka Ministerstva spravodlivosti s pomocou jasnovidcov, ktorí dokážu určiť páchateľov, zabraňuje zločinom. Jej veliteľ John Anderton vôbec nepochybuje o svojej práci, až kým sa sám nestane hlavným podozrivým...(RTVS)
Ach, to jsou dilemata. Celou dobu si říkám, co mi na tom filmu nehraje. A už jsem na to přišla. Látka je dobrá. Ten koncept je zajímavý a dilemata o svobodě volby, soukromí a právu na to býti člověkem jsou fascinující. A to jsou většinou elementy, které pocházejí z původní povídky. A naopak většina toho, co tomu přidal Hollywood, připomíná svou strukturou i symbolickou chutí spíš shnilou ledničku v operačním bytě Petera Stormarea. Spousta retardačních honiček, u kterých spíš čekám, až skončí, než že bych si je užívala. Spousta přidaných linek a spiknutí, které jednoduchý a mocný příběh zdánlivě zesložiťují, ale ve skutečnosti spíš zplošťují a zbanálňují. Nastavovaný konec je rovněž políčkem do tváře diváka. Ale co je úplně nejhorší, tak to je prosím Tom Cruise. Nepatřím k jeho věrným nenáviditelům, naopak věřím, že ve správné roli může být velmi dobrý (Interview s upírem, Magnolia, Narozen 4. července). Ale zfetovaný unavený policajt s traumatem z minulosti opravdu není jeho šálkem kávy. Ale jakože vážně vůbec není, prostě ne. Naopak Samantha Morton se mi hodně líbila, pamatuji si, že ve sladkém období puberty jsem chtěla být jako ona. Další malé bezvýznamné plus ode mě film dostává za vizi světa plného personalizovaných reklam.(22.5.2015)
Teda, abych se přiznal, ty čtyři hvězdičky jsou spíše ze sentimentu. Když si vzpomenu, jaké perly kdysi Spielberg točil, a když je pak následně porovnávám s jeho filmy z posledních několika let - nedá se to srovnávat. Mám dojem, že čím propracovanější triky má Steven k dispozici, tím více to škodí příběhu jako celku. Nechci nijak překotně hanit jeho Minority Report, nicméně jsem očekával skutečnou pecku, nejen skvělé triky, výbornou práci s kamerou a originální námět, nýbrž i precizní a dokonale natočený příběh se skvělými hereckými výkony. Toho jsem se ale bohužel nedočkal. Stevene, kéž se ti při natáčení I.J. 4 vrátí tvá bývalá forma.(21.10.2002)
Inteligentná, dejovo nabušená a vizuálne úchvatná pecka, ktorej schéma dejových súvislostí bohužial v kľúčovej, poslednej tretine, stráca potrebnú harmóniu (prítomnú napríklad v 12 opiciach). A tiež rýdzo komerčná hračka, ktorá síce na jednu stranu povyšuje tuctovú zábavu na niečo viac, ale na druhú stranu 'plýtva' vynikajúcim námetom a tvorcovským nadaním dvoch nadľudí (Spielberg a Kaminski). Tieto dva parametre totiž mohli dať vzniknúť klenotu žánru, aké sa točia raz za dvadsať rokov. A tým Minority Report, napriek všetkým pozitívam, nie je.(3.10.2002)
Pro mě 1 z těch lepších filmů, kde se objevil Tom Cruise (proč tam je taky Farrell?). Navíc pod taktovkou Spielberga, který mě také příjemně překvapil, poněvadž poslední dobou od něho nevidím nic extra. Slušný příběh, dobré efekty a ne zas tak špatně vyřešený konec. Film o člověku, který málem doletěl na systém, který sám vytvořil (chyba v systému, kde jen jsem to viděl? ;-). 4*, klidně se na to ještě někdy podívám.(16.12.2007)
Účinná protilátka na přeslazené, v pastelových barvách vyvedené rodinné sci-fi A. I. Minority Report Kubrickovu tvorbu paradoxně připomíná mnohem víc (nikoli jen odkazy na Mechanický pomeranč). Chvílemi jde o nespielbergovsky hnusný a ponurý film s hodně morbidním smyslem pro humor, který byste čekali spíš ve filmu Terryho Gilliama (blitkobušky, „Má oči jen pro vás“, zelený sendvič). Chladné barvy, metalický velkoměstský design a dojem města, v němž nikdy nevychází slunce, přispívají společně s nezvyklými úhly kamery k nevlídnosti vytvořené vize budoucnosti, kde není žádný prostor pro spontánnost a jedinými zdroji radosti jsou drogy a vzpomínky na prosluněnou minulost. Personalizovaná reklama, augmentovaná realita, auta řízená počítači nebo všudypřítomné sledovací systémy (na něž jsme upozorňováni i častým zabíráním postav z boží perspektivy) se přitom od premiéry filmu posunuly z oblasti myšleného do oblasti uskutečněného. Vizionářství Dicka, Spielberga a týmu oslovených vědců se nikdy nedere do popředí na úkor uvěřitelných postav a bezchybně šlapajícího příběhu s promyšleným dávkováním informací (máme pocit, že dopadení Andertona je neustále na spadnutí), v němž každá poskytnutá informace dříve či později zapadne do většího celku. Spielberg nicméně nedokázal jít proti vlastnímu přesvědčení a nedopustil, aby bezvýchodnost příběhu zpochybňujícího funkčnost v zásadě totalitního systému (à la 451 stupňů Fahrenheita) i jasnou hranici mezi tím, kdo je policajt a kdo zločinec (jako většina filmů noir), přebila rodinné hodnoty. Sentimetnální linka směřující k rekonstituci rozpadlé rodiny je sice po většinu filmu nenásilně včleněna do detektivky říznuté hitchcockovským thrillerem o lovu na nevinného, ale během posledních třiceti minut bohužel přejímá hlavní slovo. Po poměrně uspokojivém zakončení „whodunit“ linie následuje zvrat a ještě jedno bonusové kolo, které působí zvláštně uspěchaně, a jen během něj doufáte, že jde o falešný flashforward, Agathinu vizi, která se nenaplní (trivia vsuvka: jména tří tušitelů odkazují ke třem slavným autorům detektivek). Kdyby bylo rodinné trauma vyřešené zároveň s vraždou, které se má Anderton od začátku dopustit, film by nemusel končit nadvakrát. Na druhou stranu je pravda, že zpochybnění konceptu predestinace slouží k rozvedení noirového tématu osudovosti a kamuflování toho, kdo bude skutečným nepřítelem, zas Spielbergovi umožňuje předvést, jak zdatným je vypravěčem. Až do zvratu je totiž naše vědění omezeno na dvě postavy, lovce (Witwerr) a kořist (Anderton), které jsou i v záběrech stavěny proti sobě jako dva sokové. Na druhé, temné straně přitom po celou dobu stojí někdo jiný. Jsou to drobnosti, ale když je posčítáte, dostanete dost důvodů, proč se k Minority Report vracet a přemítat třeba nad tím, jak zápletka filmu zrcadlí podstatu kinematografie, v níž dopředu vymyšlený konec rovněž určuje průběh předchozího dění, nebo situaci diváka žánrových filmů, který stejně jako Anderton tuší, jak to celé dopadne, ale chce se přesvědčit na vlastní oči. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Aiax, d-fens, Anderton(11.1.2006)
-
Když John Anderton (Tom Cruise) ztratí na dálnici kontrolu nad svým autem, je donucen vykopnout sklo u jeho dveří. O několik okamžiků později, kdy se auto otočí na bok, však stojí John na onom skle, které předtím vykopl.
(Blowler)
-
Priemerná dĺžka záberu vo filme je 6,5 sekúnd.
(Greenpeacak)
-
Nakrúcanie trvalo od 22. marca do 18. júla 2001.
(Greenpeacak)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Morien
Ach, to jsou dilemata. Celou dobu si říkám, co mi na tom filmu nehraje. A už jsem na to přišla. Látka je dobrá. Ten koncept je zajímavý a dilemata o svobodě volby, soukromí a právu na to býti člověkem jsou fascinující. A to jsou většinou elementy, které pocházejí z původní povídky. A naopak většina toho, co tomu přidal Hollywood, připomíná svou strukturou i symbolickou chutí spíš shnilou ledničku v operačním bytě Petera Stormarea. Spousta retardačních honiček, u kterých spíš čekám, až skončí, než že bych si je užívala. Spousta přidaných linek a spiknutí, které jednoduchý a mocný příběh zdánlivě zesložiťují, ale ve skutečnosti spíš zplošťují a zbanálňují. Nastavovaný konec je rovněž políčkem do tváře diváka. Ale co je úplně nejhorší, tak to je prosím Tom Cruise. Nepatřím k jeho věrným nenáviditelům, naopak věřím, že ve správné roli může být velmi dobrý (Interview s upírem, Magnolia, Narozen 4. července). Ale zfetovaný unavený policajt s traumatem z minulosti opravdu není jeho šálkem kávy. Ale jakože vážně vůbec není, prostě ne. Naopak Samantha Morton se mi hodně líbila, pamatuji si, že ve sladkém období puberty jsem chtěla být jako ona. Další malé bezvýznamné plus ode mě film dostává za vizi světa plného personalizovaných reklam.(22.5.2015)
Radyo
Teda, abych se přiznal, ty čtyři hvězdičky jsou spíše ze sentimentu. Když si vzpomenu, jaké perly kdysi Spielberg točil, a když je pak následně porovnávám s jeho filmy z posledních několika let - nedá se to srovnávat. Mám dojem, že čím propracovanější triky má Steven k dispozici, tím více to škodí příběhu jako celku. Nechci nijak překotně hanit jeho Minority Report, nicméně jsem očekával skutečnou pecku, nejen skvělé triky, výbornou práci s kamerou a originální námět, nýbrž i precizní a dokonale natočený příběh se skvělými hereckými výkony. Toho jsem se ale bohužel nedočkal. Stevene, kéž se ti při natáčení I.J. 4 vrátí tvá bývalá forma.(21.10.2002)
POMO
Inteligentná, dejovo nabušená a vizuálne úchvatná pecka, ktorej schéma dejových súvislostí bohužial v kľúčovej, poslednej tretine, stráca potrebnú harmóniu (prítomnú napríklad v 12 opiciach). A tiež rýdzo komerčná hračka, ktorá síce na jednu stranu povyšuje tuctovú zábavu na niečo viac, ale na druhú stranu 'plýtva' vynikajúcim námetom a tvorcovským nadaním dvoch nadľudí (Spielberg a Kaminski). Tieto dva parametre totiž mohli dať vzniknúť klenotu žánru, aké sa točia raz za dvadsať rokov. A tým Minority Report, napriek všetkým pozitívam, nie je.(3.10.2002)
Sarkastic
Pro mě 1 z těch lepších filmů, kde se objevil Tom Cruise (proč tam je taky Farrell?). Navíc pod taktovkou Spielberga, který mě také příjemně překvapil, poněvadž poslední dobou od něho nevidím nic extra. Slušný příběh, dobré efekty a ne zas tak špatně vyřešený konec. Film o člověku, který málem doletěl na systém, který sám vytvořil (chyba v systému, kde jen jsem to viděl? ;-). 4*, klidně se na to ještě někdy podívám.(16.12.2007)
Matty
Účinná protilátka na přeslazené, v pastelových barvách vyvedené rodinné sci-fi A. I. Minority Report Kubrickovu tvorbu paradoxně připomíná mnohem víc (nikoli jen odkazy na Mechanický pomeranč). Chvílemi jde o nespielbergovsky hnusný a ponurý film s hodně morbidním smyslem pro humor, který byste čekali spíš ve filmu Terryho Gilliama (blitkobušky, „Má oči jen pro vás“, zelený sendvič). Chladné barvy, metalický velkoměstský design a dojem města, v němž nikdy nevychází slunce, přispívají společně s nezvyklými úhly kamery k nevlídnosti vytvořené vize budoucnosti, kde není žádný prostor pro spontánnost a jedinými zdroji radosti jsou drogy a vzpomínky na prosluněnou minulost. Personalizovaná reklama, augmentovaná realita, auta řízená počítači nebo všudypřítomné sledovací systémy (na něž jsme upozorňováni i častým zabíráním postav z boží perspektivy) se přitom od premiéry filmu posunuly z oblasti myšleného do oblasti uskutečněného. Vizionářství Dicka, Spielberga a týmu oslovených vědců se nikdy nedere do popředí na úkor uvěřitelných postav a bezchybně šlapajícího příběhu s promyšleným dávkováním informací (máme pocit, že dopadení Andertona je neustále na spadnutí), v němž každá poskytnutá informace dříve či později zapadne do většího celku. Spielberg nicméně nedokázal jít proti vlastnímu přesvědčení a nedopustil, aby bezvýchodnost příběhu zpochybňujícího funkčnost v zásadě totalitního systému (à la 451 stupňů Fahrenheita) i jasnou hranici mezi tím, kdo je policajt a kdo zločinec (jako většina filmů noir), přebila rodinné hodnoty. Sentimetnální linka směřující k rekonstituci rozpadlé rodiny je sice po většinu filmu nenásilně včleněna do detektivky říznuté hitchcockovským thrillerem o lovu na nevinného, ale během posledních třiceti minut bohužel přejímá hlavní slovo. Po poměrně uspokojivém zakončení „whodunit“ linie následuje zvrat a ještě jedno bonusové kolo, které působí zvláštně uspěchaně, a jen během něj doufáte, že jde o falešný flashforward, Agathinu vizi, která se nenaplní (trivia vsuvka: jména tří tušitelů odkazují ke třem slavným autorům detektivek). Kdyby bylo rodinné trauma vyřešené zároveň s vraždou, které se má Anderton od začátku dopustit, film by nemusel končit nadvakrát. Na druhou stranu je pravda, že zpochybnění konceptu predestinace slouží k rozvedení noirového tématu osudovosti a kamuflování toho, kdo bude skutečným nepřítelem, zas Spielbergovi umožňuje předvést, jak zdatným je vypravěčem. Až do zvratu je totiž naše vědění omezeno na dvě postavy, lovce (Witwerr) a kořist (Anderton), které jsou i v záběrech stavěny proti sobě jako dva sokové. Na druhé, temné straně přitom po celou dobu stojí někdo jiný. Jsou to drobnosti, ale když je posčítáte, dostanete dost důvodů, proč se k Minority Report vracet a přemítat třeba nad tím, jak zápletka filmu zrcadlí podstatu kinematografie, v níž dopředu vymyšlený konec rovněž určuje průběh předchozího dění, nebo situaci diváka žánrových filmů, který stejně jako Anderton tuší, jak to celé dopadne, ale chce se přesvědčit na vlastní oči. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Aiax, d-fens, Anderton(11.1.2006)