Sugarlandský expres, první celovečerní film legendárního režiséra Stevena Spielberga, byl natočen
na motivy skutečného příběhu. Lou Jean Poplinová pomohla svému manželovi s útěkem z vězení,
aby se připojil k jejímu boji za udržení si malého synka, jehož musí uchránit před adopcí. Nyní je
čeká úprk napříč Amerikou se spoustou policistů v patách... V komplikované roli Lou Jean
Poplinové září držitelka Oscara Goldie Hawnová.(oficiální text distributora)
Lou Jean Poplinová pomůže svému manželovi Clovisovi utéct z vězení, aby společně zabránili adopci svého malého synka. Během cesty napříč Texasem vrší citově nezralá, impulzivní dvojice jednu chybu na druhou. V patách je jí celá kolona aut plná po zuby ozbrojených policistů a senzacechtivých reportérů. Na straně uprchlíků, kteří netouží po ničem jiném než po prostém rodinném štěstí, je jen rozvážný policejní kapitán Tanner. Podaří se mu Lou Jean a Clovise zachránit? Drama inspirované skutečnými událostmi, mísící společenskokritické prvky se vzorcem akčního filmu, je Spielbergův celovečerní debut.(MFF Karlovy Vary)
Jako svůj první celovečerní film pro kina natočil Steven Spielberg v roce 1974 příběh páru zlodějíčků, jejichž dvouletý syn je rozhodnutím soudu umístěn v pěstounské rodině. Když je Lou Jean (Goldie Hawnová) propuštěna z vězení, pomůže utéct i svému muži a společně se pak vydávají na divokou cestu napříč Texasem, aby unesli své vlastní dítě.(Kryšpín)
Ústredná dvojka hrdinov Spielbergovej road movie je trochu iný typ hrdinov, ako napríklad Bonnie and Clyde, Zapadákovci, alebo Takí normálni zabijáci, pretože ich adorácia verejnosťou nie je nijako zvrátená. Oni nikoho nezabíjajú, ani nevykrádajú banky, chcú naspäť iba svoje dieťa. Na to je Spielberg príliš politicky korektný režisérsky typ. Film je výnimočný svojou formou, toľko policajných áut a áut všeobecne na cestách mimo mesta som ešte v žiadnom inom americkom filme nevidel. K slovu sa dostane aj helikoptéra a všetko to vyzerá poriadne cool, Spielberg to ale myslí dosť ironicky. Je vtipné sledovať kolónu policajných áut, sledujúcich v podstate nezaujímavú trojicu, čo asi svedčí o tom, že sa v regióne toho asi moc zaujímavého neudeje. Spielberg s kameramanom točí krásne obrázky a odľahčuje situáciu komickými prvkami, film ale nedoporučujem šovinistom a feministkám, tí prví sa iba utvrdia v presvedčení, že všetky ženy sú sprosté kravy a tie druhé asi neprekusnú, že všetky komplikácie tu spôsobí Lou, aj napriek tomu, že má také dobré srdce. Ja som mal tiež dvakrát na ňu poriadne nervy.(5.3.2013)
Oproti predchádzajúcemu Duelu obrovsky pokrok smerom dopredu, aj keď má toho so svojim debutom pomerne veľa spoločného, že predtým sme si vystačili defacto iba s dvomi autami, teraz je to o niekoľkonásobne oveľa viac dopravných prostriedkov (predovšetkým policajných vozidiel), a tak som opäť na dlhých, amerických cestách, len tentokrát s úplne rozdielnou dejovou líniou. Tá jednak spočíva najmä v ukážkovom širokospektrálnom nasadení, a to z pozície výpravy, kedy vzniká pravý Road-movie, alebo herecký ansámbel má 100 % čo ponúknuť, až som bol z Goldie Hawn dozačista omámený a zmätený, no v dobrom slova zmysle. Jej postava na motívy skutočných udalostí, Lou Jean Poplin v roku 1969 najprv v šikovnom spôsobe «vyslobodí» svojho chlapa Clovisa Michaela Poplina z mierne stráženého, texaského väzenia, kde mu ostávali už iba štyri mesiace, ale nemožno už dlhšie čakať, pretože ich syna Langstona chce sociálka umiestniť do pestúnskej rodiny ! Počas úteku im skríži cestu diaľničný fízel Maxwell Slide, ale z toho sa o chvíľu stáva ich „rukojemník” , že po istom čase bude s nimi normálne sympatizovať, dostavuje sa akýsi «Štokholmský syndróm» . V pätách majú množstvo policajtov, na čele s chápajúcim Kapitánom Harlinom Tannerom, ďalej sa pridávajú i rangeri, aj taktiež istí „lovci odmien” , ktorí si myslia, že sú na Divokom západe, alebo televízny štáb a novinári zase dychtia po novej senzácii. Hotový: „Deň nezávislosti” . Čím sa viac približujú k malému Langstonovi, tým sa situácia viac zamotáva a komplikuje, že nič nie je tak jednoduché, ako by si sprvoti mohli všetci myslieť. _ Prvá spolupráca s Williamsom, Zsigmondom a Fieldsovou, t. j. s hudobným skladateľom, s maďarským DP a so šikovnou filmovou strihačkou, ktorá čoskoro osvieži i budúce Čeľuste, VÁŽNE stojí za obdivuhodnú pozornosť, lebo v nej často vidieť (pozorovať) neuveriteľný PROGRESS režiséra Stevena Spielberga, ktorý vo svojom druhom filme, prvý určený priamo pre kiná, naberá potrebnú sebadôveru (sebadisciplínu), ktorá sa naplno prejaví už o rok neskôr po Expresse. Skutočne som si užíval túto miernejšiu jazdu dvoch mladých ľudí, ktorí mali inak svetelné roky ďaleko od legendárnych zločincov-Bonnie a Clydea, a to ani nehovoriac o Mickeyovi a Mallory z Natural Born Killers, kde vyčíňali o stošesť ! Vskutku zoči-voči týmto šialencom, sú to iba obyčajní, mierumilovní ľudia ! Ešte doplním herecký ansámbel, v ktorom určite dominoval aj Ben Johnson, známy a oscarový z The Last Picture Show, rež. Petra Bogdanovicha. Bill Atherton a Michael Sacks pre zmenu zase zručne sekundovali Goldie Hawn. Niekedy mi to prišlo až strašne prehnané, ale nemyslím si, že by to malo byť automaticky samoúčelné.(28.1.2020)
Příjemná prvotina, byť Spielbergova velká dramata ještě na diváka čekala. Každopádně sympatická road-movie s nádechem absurdity a pěkně vykreslenými charaktery. Ve druhé půlce nám tempo sice začíná povážlivě drhnout, ovšem přimhouřím oko, když se jedná o debut. I Spielberg musel začínat...[Přesná stopáž: 105 min](6.8.2010)
Tak tohle byl Spielberg, když ještě uměl točit filmy. Pak se pokazil těma svejma megalomanskejma a komerčníma sračkama a to trvá přibližně doposud. Ale i když to bylo lepší než 95% jeho filmů, pořád se to pohybovalo na hranici průměru. Z nedokonalostí budu jmenovat tyto: nesouvislost děje (čímž později Spielberg trpí čím dál víc), v tomto filmu jsem si toho všiml jen jednou (když projížděli jedním městem s lidma, tak jim na střeše seděli děcka a pak ne) a další věc byla barva Clovisovi krve, což byl kečup ředěnej temperama. Což jsou fakt jenom maličkosti, který nevaděj. Jinak děj byl dobrej. A pokud to bylo podle pravdy, tak se mi mozek zastavuje nad třema věcma: proč za nima jelo tolik polijecních aut (asi ten Sugarlandskej Express), proč se do nich pustili ti soukromí lovci na parkovišti a proč do nich střílela hraniční hlídka, když věděli, že uvnitř je strážník. Hádám, že důvod je jednoduchý - jsou to pitomí amíci a jejich podělaná posedlost zbraněmi.(18.6.2007)
Závěr, na který divák tolik čeká, konečně přináší to pravé ořechové, kvůli čemu divák na tohle drama skoro 2 hodiny čučí. Místy mě přišlo, že některé scény byly zbytečně urychlené a tím pádem jsem měl pocit jakoby v nich chyběla nějaká logická posloupnost, ale tento fakt se dá také přičíst tomu, že Steven v té době rozhodně nebyl vyspělým režisérem. Například již za rok u Čelistí všechny tyto neduhy hravě odstranil.(3.1.2013)
Anderton
Ústredná dvojka hrdinov Spielbergovej road movie je trochu iný typ hrdinov, ako napríklad Bonnie and Clyde, Zapadákovci, alebo Takí normálni zabijáci, pretože ich adorácia verejnosťou nie je nijako zvrátená. Oni nikoho nezabíjajú, ani nevykrádajú banky, chcú naspäť iba svoje dieťa. Na to je Spielberg príliš politicky korektný režisérsky typ. Film je výnimočný svojou formou, toľko policajných áut a áut všeobecne na cestách mimo mesta som ešte v žiadnom inom americkom filme nevidel. K slovu sa dostane aj helikoptéra a všetko to vyzerá poriadne cool, Spielberg to ale myslí dosť ironicky. Je vtipné sledovať kolónu policajných áut, sledujúcich v podstate nezaujímavú trojicu, čo asi svedčí o tom, že sa v regióne toho asi moc zaujímavého neudeje. Spielberg s kameramanom točí krásne obrázky a odľahčuje situáciu komickými prvkami, film ale nedoporučujem šovinistom a feministkám, tí prví sa iba utvrdia v presvedčení, že všetky ženy sú sprosté kravy a tie druhé asi neprekusnú, že všetky komplikácie tu spôsobí Lou, aj napriek tomu, že má také dobré srdce. Ja som mal tiež dvakrát na ňu poriadne nervy.(5.3.2013)
classic
Oproti predchádzajúcemu Duelu obrovsky pokrok smerom dopredu, aj keď má toho so svojim debutom pomerne veľa spoločného, že predtým sme si vystačili defacto iba s dvomi autami, teraz je to o niekoľkonásobne oveľa viac dopravných prostriedkov (predovšetkým policajných vozidiel), a tak som opäť na dlhých, amerických cestách, len tentokrát s úplne rozdielnou dejovou líniou. Tá jednak spočíva najmä v ukážkovom širokospektrálnom nasadení, a to z pozície výpravy, kedy vzniká pravý Road-movie, alebo herecký ansámbel má 100 % čo ponúknuť, až som bol z Goldie Hawn dozačista omámený a zmätený, no v dobrom slova zmysle. Jej postava na motívy skutočných udalostí, Lou Jean Poplin v roku 1969 najprv v šikovnom spôsobe «vyslobodí» svojho chlapa Clovisa Michaela Poplina z mierne stráženého, texaského väzenia, kde mu ostávali už iba štyri mesiace, ale nemožno už dlhšie čakať, pretože ich syna Langstona chce sociálka umiestniť do pestúnskej rodiny ! Počas úteku im skríži cestu diaľničný fízel Maxwell Slide, ale z toho sa o chvíľu stáva ich „rukojemník” , že po istom čase bude s nimi normálne sympatizovať, dostavuje sa akýsi «Štokholmský syndróm» . V pätách majú množstvo policajtov, na čele s chápajúcim Kapitánom Harlinom Tannerom, ďalej sa pridávajú i rangeri, aj taktiež istí „lovci odmien” , ktorí si myslia, že sú na Divokom západe, alebo televízny štáb a novinári zase dychtia po novej senzácii. Hotový: „Deň nezávislosti” . Čím sa viac približujú k malému Langstonovi, tým sa situácia viac zamotáva a komplikuje, že nič nie je tak jednoduché, ako by si sprvoti mohli všetci myslieť. _ Prvá spolupráca s Williamsom, Zsigmondom a Fieldsovou, t. j. s hudobným skladateľom, s maďarským DP a so šikovnou filmovou strihačkou, ktorá čoskoro osvieži i budúce Čeľuste, VÁŽNE stojí za obdivuhodnú pozornosť, lebo v nej často vidieť (pozorovať) neuveriteľný PROGRESS režiséra Stevena Spielberga, ktorý vo svojom druhom filme, prvý určený priamo pre kiná, naberá potrebnú sebadôveru (sebadisciplínu), ktorá sa naplno prejaví už o rok neskôr po Expresse. Skutočne som si užíval túto miernejšiu jazdu dvoch mladých ľudí, ktorí mali inak svetelné roky ďaleko od legendárnych zločincov-Bonnie a Clydea, a to ani nehovoriac o Mickeyovi a Mallory z Natural Born Killers, kde vyčíňali o stošesť ! Vskutku zoči-voči týmto šialencom, sú to iba obyčajní, mierumilovní ľudia ! Ešte doplním herecký ansámbel, v ktorom určite dominoval aj Ben Johnson, známy a oscarový z The Last Picture Show, rež. Petra Bogdanovicha. Bill Atherton a Michael Sacks pre zmenu zase zručne sekundovali Goldie Hawn. Niekedy mi to prišlo až strašne prehnané, ale nemyslím si, že by to malo byť automaticky samoúčelné.(28.1.2020)
Satan
Příjemná prvotina, byť Spielbergova velká dramata ještě na diváka čekala. Každopádně sympatická road-movie s nádechem absurdity a pěkně vykreslenými charaktery. Ve druhé půlce nám tempo sice začíná povážlivě drhnout, ovšem přimhouřím oko, když se jedná o debut. I Spielberg musel začínat...[Přesná stopáž: 105 min](6.8.2010)
Radiq
Tak tohle byl Spielberg, když ještě uměl točit filmy. Pak se pokazil těma svejma megalomanskejma a komerčníma sračkama a to trvá přibližně doposud. Ale i když to bylo lepší než 95% jeho filmů, pořád se to pohybovalo na hranici průměru. Z nedokonalostí budu jmenovat tyto: nesouvislost děje (čímž později Spielberg trpí čím dál víc), v tomto filmu jsem si toho všiml jen jednou (když projížděli jedním městem s lidma, tak jim na střeše seděli děcka a pak ne) a další věc byla barva Clovisovi krve, což byl kečup ředěnej temperama. Což jsou fakt jenom maličkosti, který nevaděj. Jinak děj byl dobrej. A pokud to bylo podle pravdy, tak se mi mozek zastavuje nad třema věcma: proč za nima jelo tolik polijecních aut (asi ten Sugarlandskej Express), proč se do nich pustili ti soukromí lovci na parkovišti a proč do nich střílela hraniční hlídka, když věděli, že uvnitř je strážník. Hádám, že důvod je jednoduchý - jsou to pitomí amíci a jejich podělaná posedlost zbraněmi.(18.6.2007)
Xmilden
Závěr, na který divák tolik čeká, konečně přináší to pravé ořechové, kvůli čemu divák na tohle drama skoro 2 hodiny čučí. Místy mě přišlo, že některé scény byly zbytečně urychlené a tím pádem jsem měl pocit jakoby v nich chyběla nějaká logická posloupnost, ale tento fakt se dá také přičíst tomu, že Steven v té době rozhodně nebyl vyspělým režisérem. Například již za rok u Čelistí všechny tyto neduhy hravě odstranil.(3.1.2013)