Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (204)

Djoker 

všechny recenze uživatele

Pawlowská si teda hodně věří. Chýlková byla i v telecích letech minimálně osmička. Pawlowská se tehdy sice ještě vešla do limitu těžké váhy, ale i s velkou dávkou fantazie by byla maximálně dvojka. Humor a poetika jedou na podobné vlně jako pozdější veledílo autorky Banánové rybičky, takže to skutečně není film pro každého. Naštěstí se tam objevuje řada skvělých herců. ()

H4N1CK4 

všechny recenze uživatele

Na české poměry docela netypická komedie, která možná nesedne každému. Mně se tento film moc líbí, ačkoli ho neřadím mezi ty, které bych si pouštěla pořád dokola. Ale některé scénky ráda shlédnu opakovaně - třeba Chýlkovou znavenou pěším výletem nebo Hrzánovou pronášející se smrtelně vážným výrazem odpověď na otázku, co je v lidském životě nejdůležitější: "Láska.":)) Postava Báry Hrzánové je pro mě vůbec tou nejlepší z celého filmu, taktéž Ivana Chýlková v hlavní roli a Franciszek Pieczka v roli cholerického tatínka jsou vynikající. ()

Reklama

P1tr 

všechny recenze uživatele

Nevyrovnaný snímek, který dokáže často pobavit, ale často také lehce nudit a někdy dokáže svojí zvláštností trošku odpuzovat. Největším nešvarem filmu je ale jeho vyprávěcí struktura, která nepůsobí celistvě a připadala mi velice útržkovitá a spíše jako slepenec scén a skečů, které dohromady netvoří plnohodnotný příběhový oblouk, než jako plnohodnotný film. Je to škoda, neboť lepší struktura by určitě prospěla a dělala by z tohoto díla funkčnější a filmovější zážitek. Takhle jde jen o ucházející, ale velice nevyrovnanou komedii, která měla na víc. ()

Hannibal1913 

všechny recenze uživatele

Ze 3 rovnou na 5*. Perfektní to věc. JDU DO ZANZIBARU!!! A teda ještě jsem zapomněl na jednu velkou, hodně velkou chybu, z tohoto filmu. Jelikož se děj odehrává v 70.letech, nemůže tam hrát z magnetofonu Pražský výběr. Teda určitě ne flák z legendárního alba Straka v hrsti, to totiž vzniklo až koncem let 80., do té doby se Kocáb ne a ne odprostit od té jeho prapodivné jazzové vize (díky Michale Pavlíčku, žes mu otevřel oči :-) ) ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pravdepodobne som sa už niekde zmienil o tom, že Kusturicove filmy nemám rád. Znesiem feérie (či ako sa to nazýva) v Jakubiskových filmoch, ale nie celé filmy, ktoré robí Kusturica. Šteindler sa pokúsil previesť autobiografickú knihu Haliny Pawlowskej na filmové plátno. Našiel osobitého herca Franciszka Pieczku, čo mu zachránilo časť reputácie, ale obsadiť tridsiatničky Chýlkovú, Hrzánovú, Brodskú a Remundovú do úloh školáčok bolo neodpustiteľné, pretože ony sa dokonca pokúšali tie školáčky stvárňovať. Film je dosť zaľudnený rôznymi pitoresknými figúrkami, ktoré si odohrajú svoj part a zmiznú. Dejové epizódky tvoria kaleidoskop, ktorý nedrží pohromade. Celkovo som mal z filmu dojem chaosu, teda veľkej hodnoty entropie. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
  • Filmové jméno Renaty Beccerové je zároveň hereččinou civilní přezdívkou, která vznikla z prvních písmen jejího jména a přijmení. (sator)

Reklama

Reklama