poster

Anna proletářka

  • anglický

    Anna the Proletarian

Drama

Československo, 1952, 140 min

Režie:

Karel Steklý

Předloha:

Ivan Olbracht (kniha)

Scénář:

Karel Steklý

Hudba:

Jan Seidel

Hrají:

Marie Tomášová, Josef Bek, Jana Dítětová, Bořivoj Křístek, Bedřich Karen, Jarmila Májová, Libuše Pospíšilová, Oldřich Velen, Vítězslav Vejražka, Saša Lichý, Martin Růžek, František Vnouček, Karel Máj, Theodor Pištěk, František Marek, Jaroslav Nesnídal, Svatopluk Majer, Felix le Breux, Jaroslav Seník, Josef Bartůněk, Josef Beyvl, Bedřich Prokoš, Osvald Albín, Adolf Vojta-Jurný, Jiří Holý, Bohuš Záhorský, Otomar Krejča st., Nelly Gaierová, Růžena Gottliebová, Milada Horutová, Lída Jírů, Gabriela Bártlová-Buddeusová, Nina Bártů, Anna Kubalová, Emilie Hráská, Oldřich Vaverka, Karel Konečný, Alexej Solmar, Otylie Beníšková, Jaroslava Panenková, Josef Benátský, Miroslav Homola, František Holar, Václav Kyzlink, Vladimír Šrámek, Mirko Erben, Kamil Bešťák, Slávka Budínová, Hanuš Malimánek, František Černý, Gustav Čech, Václav Příhoda, Stanislav Langer, Bedřich Bozděch, Zdeněk Kryzánek, Pavel Wuršer, Růžena Šlemrová, Meda Valentová, Josef Steigl, Josef Kemr, Václav Špidla, Viktor Očásek, Josef Chvalina, Fanda Mrázek, Jaroslav Vondřička, František Klika, Antonín Kandert, V. Hájek, Rudolf Princ, Antonín Soukup, Miloš Kopecký, Zdeněk Bittl, Josef Toman, Karel Brabec, Emil Kavan, Antonín Heřmánek, Arnošt Mirský, Vladimír Hlavatý, Otakar Vážanský, Otakar Dadák, Stanislav Lužický, Ivo Gübel, Vl. Macháček, Oldřich Slavík, Zdeněk Hodr, Karel Švarc, Josef Hlinomaz, Jarmil Škrdlant, Jan Děták, K. Kočka, Vladimír Leraus, Jaroslav Cmíral, Jiří Vršťala, Jaroslav Černík, Adolf Horálek, Marie Rosůlková, Arna Pekárková, Anna Gabrielová, Jaroslav Orlický, Marie Nováková, Bohuslav Kupšovský, Bohuš Hradil, Ferdinand Jarkovský, Karel Pavlík, Dagmar Týmlová, Jindřich Rychtařík, Zora Polanová, Karel Svoboda, Karel Hruška, Miloslav Homola, Ladislav Gzela, Jan Pixa st., Majka Marie Tomášová, Viktor Nejedlý st., Eva Marie Kavanová, Věra Kalendová, Jaroslav Zrotal, Hynek Němec, Božena Vítovská, Antonín Zacpal
(další profese)
  • Marthos
    *

    Oslavná kantáta Ivana Olbrachta přišla v roce 1952 vládnoucí komunistické straně náramně vhod. Kde lépe představit prostý dělnický lid jako uvědomělý kolektiv bojující za "správnou věc"? Megalomansky koncipovaný dvouhodinový velkofilm režiséra Steklého do puntíku naplňuje požadavky ideologických vládců o tom, že "vítězný únor" byl jen vyústěním předchozích událostí z období první republiky. Schémata o masarykovském střílení do dělníků, vykořisťovaných služkách a poctivých proletářských láskách však nefungují. Josef Bek, Marie Tomášová a Jana Dítětová ideální uvědomělý trojlístek. Koho by to tehdy neburcovalo? "Máňo, prosímtě, ty tak všechno víš, pověz mi, co je to bolševik? – Tím tě straší stavitelka, ne? Hólka, ty se bolševiků bát nemusíš! Jsou to samý dobrý lidi. Dělníci, chudý pracující...no, co chceš? Já jsem taky bolševik!"(27.2.2009)

  • RedDuck
    ***

    Buržouzi opět dusí proletariát, místo proklamované socializace přišla koalice. Zbaběli sociální demokraté se místo diktatury proletariátu nechali zlákat parlamentní demokracií. Takhle to správní dělníci nemůžou nechat, je třeba se rázně přihlásit ke třetí internacionále a následovat stopy soudruha Lenina...Anna proletářka není vůbec špatným filmem. Zatímco u většiny filmů o komunismu se mi chce zvracet nebo se příšerně nudím, Anna je docela zábavná a kdyby nevyšla zrovna v temných letech, věřím že by měla vyšší hodnocení. První věcí je, že i když je tu jasné ideologické zkreslení, realitu nevykresluje méně věrně než většina jiných snímků první republiky odehrávajících se zase v kavárnách, hotelích a panstvích. Anna je docela kočka a hrozná příkoří pracujícímu lidu (továrník nechce dělat zakázku u které by nevydělal, domácí se chce vyspat bez rámusu ožralých zpívajících soudruhů, paní vyhazuje za ztracení svěřené věci, atd...) jsou v rámci uvěřitelnosti. No a do třetice film nás přeci jen trochu poučí. Jedná se o specifickou dobu o které příliš filmů není (a možná je to škoda). Ve filmu se nejen dozvíme něco o socialistických myšlenkách, ale i potkáme některé známe osobnosti a poslechneme si nějakou tu budovatelskou piseň.(18.9.2012)

  • Ony
    *

    Už je to pár let, co jsem četla Olbrachtovu předlohu, ale pořád jsem přesvědčená, že to vůbec není špatná kniha. Pamatuju si, jak mi postava Anny připadala uvěřitelná a pochopitelná, jak byl její vztah k Toníkovi živočišný, jak jim postel voněla ocelí. Co se s tím vším stalo v režii Karla Steklého? Něco strašného. Anna je tu epizodní venkovskou husou, která se úplně ztrácí ve sledu davových scén. No, některé jsou docela působivé. Většinu té neskromné stopáže ale tvůrci vyplácali na úmorné schůzování a nejdebilnější dialogy v dějinách kinematografie.(15.1.2012)

  • Morholt
    odpad!

    Když si slévač nabrkne posluhovačku, člověk nemůže čekat převratný filosofický myšlenky, pokud nepočítam, že říďou v továrně by se měl stát zedník Franta a manažeroval by soustružník Karel. Odporná padesátková agitka z počátků republiky, kdy buržousti utlačovali dělnej lid a ten si ve svym spravedlivym hněvu řekl dost. Bohužel kolikrát jsem měl žíravej pocit, že tenhle blábol je aktuální i dnes. Ne tím, že by byl lid utlačovanej, ale tou otevřenou drzostí lůzy, která by se ráda dostala k ritu.(17.10.2012)

  • mchnk
    ***

    Film, jenž měl být nepochybně natočen daleko dříve. Poválečná nutnost socializace společnosti došla již tak daleko, že je přípustná i pro nejvyšší politické vedení. Ona skutečná socializace je ovšem tlačena ze dvou stran. Na jedné straně hrabající a nenasytná buržoazie prahnoucí jen po narůstání svého majetku a živoucí z hesla..."co z toho budeme mít my?" A na druhé straně hystericky tlačený proletářský internacionalismus, založený na cizí ideologii, jenž za vlády politického, masového vraha Stalina, již ve 30. letech, ukázal svou podstatu. Nicméně...nevyhnutelnost zmíněné socializace a cílená informovanost společnosti dělá své. Fungovalo to před sto lety, funguje to i dnes. Jeden z velkých kladů snímku jsou, sice lehce zveličené, ovšem reálné praktiky kapitalistické vlády. Koalice, kupčení se státními zakázkami (přičemž tehdejší korporátní vládcové měli k dispozici všeobecné dělnictvo), politické trafiky, maximální korupce a při nejhorším i špinavé důkazy o nevěrohodnosti konkrétní osoby. Praktiky, jenž se zřejmě dědí. Toto jednání, jenž se odráželo ve společnosti, bylo jistě tím hlavním hnacím motorem. Nepochopitelná nenasytnost kapitalismu vyvrcholila Černým pátkem 1929 na americké burze. Kam vedly skoro další dvě desetiletí víme bohužel všichni velmi dobře. Socializace je tedy nevyhnutelná. Tím se dá částečně pochopit smýšlení zamilované bolševické dvojice i jejich přátel. Zvláště pak, když nám snímek nabízí ještě pohled na nestoudnou rozmařilost a tragicky směšnou pomoc bližnímu svému od tehdejší buržoazní společnosti. Samozřejmě hnanou do extrému, který občas vytváří i nechtěný humor. Jsou tak zlí, až jsou směšní. Film sází na jednoduchou demagogii. Všichni buržousti jsou nenasytná hovada a všichni proletáři jsou poctiví chudáci, kteří si ani byt z protekce nevezmou. To potom ty odpady lítaj, protože dnes je všeobecně známo, že každý proletářský dělník, komunista, byl vlastně vrah. Filmová a společenská demagogie tu s námi bude navždy. Každý to dělá po svém. Proletariát 20. a 30. let beru (až na démonizování Ruska) a bytostně odsuzuji komunistické, politické zločiny 30. a 50. let. S tímto postojem se dá Annino rudé prozření plné zásadních otázek a excelentních, hereckých výkonů, krásně vychutnat. Kdyby do své politické hry tvůrci nevtáhli Masaryka ( "pan prezident říká, že se to má vyřídit ein, zwei...") jehož humanitní socializmus byl drcen mezi dvěma mlýnskými kameny, neváhal bych hodnotit ještě o stupínek výše. S rozumným pohledem a s informovaností současnosti, si lze udělat vlastní názor na celé toto období, jenž nám snímek nepochybně skvělým způsobem nastiňuje. Po režijní i herecké stránce výborné. Zbytek je na Tobě.(7.8.2014)

  • - Protože titul naplňoval metráž dvou celovečerních snímků, vykazovala se tehdy dvojnásobná návštěvnost tohoto filmu. (hippyman)

  • - Jde o jediný film, ve kterém hrál herec, režisér a otec herce Norberta Lichého Saša Lichý. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace