Far from the Madding Crowd
Režie:
Nicholas RentonScénář:
Philomena McDonaghHudba:
John E. KeaneHrají:
Paloma Baeza, Linda Bassett, Nigel Terry, Nathaniel Parker, Jonathan Firth, Gabrielle Lloyd, Natasha Little, Charles Simon, Geoffrey Larder, Sean Gilder (více)Obsahy(1)
Film vznikl na motivy stejnojmenného románu z pera anglického spisovatele Thomase Hardyho. Odehrává se na anglickém venkově ve 2. polovině 19. století. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Batsheba, která se odvážně rozhodne vést sama farmu svého zesnulého strýce. Odmítne lásku prostého pastýře Gabriela i bohatého farmáře Boldwooda a sní o pravé lásce, dokud se v jejím životě neobjeví tajemný a přitažlivý seržant Troy, který si jako první získá její srdce. (KockaMicka)
(více)Recenze (19)
Souhlasím naprosto ve všem, co napsala uživatelka eileen. Nádherný a nezapomenutelný zážitek. Po dvou zfilmovaných skvostech Thomase Hardyho mi už schází jen Jude. ()
A zazvonil zvonec, pohádky byl konec…K filmu jsem se dostal vlastně omylem, v hledáčku jsem měl totiž stejnojmennou verzi z roku 1967, ale lítost rozhodně není na místě. Nemůžu sice srovnávat, avšak toto zpracování se mi opravdu hodně líbilo. Film mě chytl prakticky okamžitě díky nanejvýš sympatické postavě Gabriela, kterému jsem fandil nepřetržitě po celou dobu. Podobně i Bathsheba, jejíž představitelka byla vybrána znamenitě; bez urážky, žádná velká kráska, ostatně muže přitahovala také díky své nezávislosti a inteligenci, ale škaredá nebyla a zároveň nešlo o modelku, které by divák neuvěřil určitou dívčí naivitu, kterou se v mnoha případech (úspěšně) prezentovala. Postavy Boldswooda (i přes jeho chvilkové pominutí smyslů), Troye (s poněkud nepochopitelnou posmrtnou posedlostí ženou, ke které se stejně po většinu filmu choval jako ke kusu hadru) i zbytku vesničanů byly napsány dobře a prostředí vyzařovalo tou správnou venkovskou atmosférou se vším všudy. Velkým překvapením pro mě byl také fakt, že u těch 3 hodin a 20 minut (což je skutečná délka tohoto filmu) jsem se nestačil ani jednou začít nudit, až tak byla tahle zápletka se ženou mezi 3 muži nosná a kvalitně zpracovaná. Jistě, pořád to je dobová romantika jak trám s několika žánrovými neduhy, ale solidní 4* si rozhodně zaslouží (je možné, že hodnocení změním po budoucí projekci Schlesingerovy verze). ()
Žádná průzračná romance, ale pomalu plynoucí melodramatičnost, jež má cit pro míru a nesklouzává do plačtivého sentimentu obdobných hollywoodských snímků. Pro mne je film jednoznačně lahůdkou. Prostě zážitek, který jen tak z hlavy nevyprchá. A proč? Odpověď je nasnadě. Protože Thomas Hardy patří k těm několika málo spisovatelům anglické literatury, ke kterému mám veliký obdiv a velice si vážím jeho románů. Protože Hardyho romány brilantně zobrazují dobu. Jen si pořád říkám, kam na ty lidské tragedie jen chodil:-)? Ostatně nesmírně působivý děj navíc podstatně dokresluje i způsob zobrazení venkovského prostředí jižní Anglie. ()
Bylo nebylo, mnoho se toho událo, umřelo u toho pár ovcí, stalo se mnoho více či méně dramatických věcí a přestože celý příběh operuje s proprietami dokonale typickými pro červenou knihovnu (postarší boháč, voják floutek, dobromyslný ovčák a obdobné záležitosti), daří se příběh podávat zcela netupě a bez zbytečného melodramatu, což je umění, jelikož hlavní protagonistka a hlavní postava Batsheba (která dostává cenu za nejhumrovitější jméno literární postavy desetiletí) je tak trochu pitomá kravka dokonalá naivka, což napravuje jednak to, že je dobře zahraná a taky to, že její mužští protagonisté jsou o řád kvalitněji vymyšlené postavy a rozhodně nejsou tak jednoznačně zaškatulkované, jak by se mohlo zdát. Prostředí englánského venkova 19 století je fajn a tvůrcům se podařilo ho vykreslit oku libě a zajímavě a tak jsem i přes brutální stopáž nenudil ani na chvilku. A ty skoro čtyři hodiny to nabralo beztak jen proto, že většina postav trpí úchylkou oslovovat se plným jménem s křestním jménem i příjmením a nikdy jinak, to se minuty nastřádaj hned. ()
Krásny film, ktorý ma ubezpečil o tom, že pravé šťastie a láska je niekedy celkom blízko nás a my to pre svoju zaslepenosť nevidíme. A tiež o tom, že v živote sa ľahkomyselnosť a povrchnosť nevypláca - dobre, že si to hlavná hrdinka uvedomila aspoň v závere filmu. Obdivuhodný Gabriel všetko vydržal a napriek všetkému ju vždy ľúbil - a tu mi napadlo to biblické: "Láska je trpezlivá, láska je dobrotivá, nezávidí......nie je dotieravá, nie je sebecká, nerozčuľuje sa, ... ale raduje sa z pravdy... Všetko znáša, všetko vydrží...(1 Kor 13, 1-6)." ()
Po nějaké době jsem si musela opět osvěžit paměť a pustit si tuto krásnou adaptaci, kterou ve svém žebříčků řadím na první místo všech dosud shlédnutých BBC miniserií. Málokdy se povede tak věrně převést knihu na filmové plátno a tady se mi snad líbil víc film, než kniha, je-li to vůbec možné. Nádherná výprava, skvělá hudba, krásná příroda, fantastický výběr všech hl. představitelů. Ohromně se mi líbila Paloma Baeza a Nathaniel Parker, ti dva neměli chybu a vykreslili své postavy přesně tak, jak jsem je při čtení knihy viděla. Jonathan Firth jako seržant Troy byl také ohromný, těžké je ztvárnit postavu v podstatě zápornou tak, aby jste v ní našli i klady a on to dokázal a bylo to věrné. Perfektní byl i představitel Boldwooda Nigel Terry, skvěle zahraná netečnost a následně pobláznění, které se vystupňovalo až k šílenství a osobní tragédii. Parker v roli trpělivého milujícího, věrného, obětavého Oaka není jen věčně čekající na svou lásku, ale nebojí se ukázat i vlastní názor, pakliže je správný, i když si tím svou vyvolenou mnohdy popudí proti sobě a riskuje své živobytí. No a Paloma Baeza vystihuje vše, čím románová Bathseba je, tedy krásu, jemnost, inteligenci, tvrdohlavost, povýšenost, ale i pokoru, zamilovanost, zoufalství, oddanost. V průběhu celého filmu je možné sledovat, jak postupně moudří a všemi těmi děsivými skušenostmi roste v dospělou a moudrou ženu, která konečně zjišťuje, že ten jediný "pravý" je jí stále celou tu dobu na blízku. Tato verze je jen o kousek delší než její předchůdce z roku 67, ale přesto se jí podařilo prokreslit jednotlivé charaktery všech postav dle mého naprosto úžasně, na rozdíl od té starší verze, a že to zrovna u Hardyho není nic lehkého. ()
S tvorbou Thomase Hardyho jsem se na papíře zatím nesetkal, ve filmovém provedení jsem se po úchvatné Polanskiho Tess s převedením jeho předlohy setkal podruhé a opět nelituji jediné minuty, kterou jsem u této melodramatické 3 1/2 hodinové podívané prožil. K místy lehce zkratkovitému scénáři bych sice pár výhrad měl, zvláště co se týká mé nejoblíbenější a mně dost možná charakterově nejbližší postavy Fanny Robinové jejíž příběh působil malinko utlumeně, nehledě samotného (jejího) konce. Samozřejmě chápu, že hlavní postavou byla Bathsheba Everdene jejíž charakter od naivní idealistické dívky, přes marnotratnou a lehce povýšenou po vyspělou milující ženu se vydařil vykreslit opravdu skvěle. Závěrem musím opět poděkovat "neznámým" britským hereckým tvářím za skvělý zážitek. Někdy bych si přál vidět podobný skromný TV film a to především díky exteriérům, kde se točí v HD rozlišení. Anglický venkov je prostě nádherný. 85% ()
Vynikající adaptace románu Thomase Hardyho. Příběh mladé farmářky Batsheby (Paloma Baeza) a jejích tří osudových mužů: věrného hospodáře Gabriela Oaka (Nathaniel Parker), zoufalého nápadníka pana Boldwooda (Nigel Terry) a lehkomyslného seržanta Franka Troye (Jonathan Firth). Batsheba v podání Palomy Baezy je nejen krásnou živoucí a bezstarostnou dívkou, ale pod vlivem okolností a i dílem svým poznávající zklamání. Batsheba se mění z lehkomyslné dívky v ženu, která je schopna nést důsledky svého jednání a to upevňuje její charakter. Herecké výkony všech čtyř hlavních představitelů byly vynikající. ()
Z viacerých filmových verzií, som si vybral túto a nebanujem. Veľmi precízne a vierohodne filmové spracovanie Hardyho románu. Postavy vykreslené a odohraté priam excelentne. A vôbec celé prostredie, scenéria hudba i kamera (aj ked televízna) boli výborné. Kniha ma nesklamala, film už tobôž nie. Milovníkom anglických filmov viktorianskeho obdobia len a len odporúčam . ()
Já budu mít asi vždycky problém s Hardyho hrdinkami, takže vlastně i s ním samotným, protože on je vymyslel. A to mé rozladění neukonejší ani poctivě zpracovaná adaptace, které vlastně nemám co vytknout. ()
I přes svou délku se na tento film dobře dívá a nemáte pocit, že by potřeboval prostříhat. Pěkné prokreslení charakterů. Od zhruba poloviny jsem jako neznalá děje doufala ve vraždu, a bála se, kdo bude vrah. ()
Čekal jsem na verzi z roku 2015, ale po shlédnutí tohoto skvostu už po dalším zpracování netoužím. Nádherně zobrazená příroda předminulého století a lidé žijící v souladu s ní. A láska, která je stále vděčným námětem ve všech svých podobách. Krásně to napsala Hedka (i s citátem z bible). Stopáž 4x54 minut je na první pohled odrazující, ale přestože je film pomalý, v žádném případě není nudný - stále je na co se dívat. ()
Mně prostě romány Thomase Hardyho nesedí a jejich filmové adaptace už vůbec ne. A o této adaptaci to platí rovněž. Literatura a potažmo tedy i její adaptace plná nesmyslů a tak nereálných náhod, že člověk neví, jestli se má smát nebo se stydět. Hardyho laciná a stupidní gradace děje je vskutku otřesná. Tohle není žádná klasická literatura, ale fatalistická červená knihovna jak dělo. Já jsem tady zase nenašla nic ani pro moje oči, ani pro moje srdce, zato jsem valila oči, jak primitivně a bez nápadu Hardy vede a rozvíjí své příběhy. Nikdy více, díky. ()
Jak jsem naznačila v komentáři k Schlesingerově starší verzi Hardyho románu, je pojetí tohoto televizního filmu romantizující, lyričtější. Nejde o žádnou změnu v ději, nýbrž o "změkčení" atmosféry, "zjemnění" charakterů (Alan Bates byl jistě už na první pohled drsnější typ než fešný Nathaniel Parker). Jde o interpretaci líbivější, uhlazenější, ale jistě oprávněnou. V tomto smyslu oceňuji, že tvůrci nové verze přinesli i nový úhel pohledu, aniž by však narušili celkové vyznění příběhu o strastiplném putování od milostné vášně ke skutečné lásce. ()
Moc, moc dobré. ()
Lepšia adaptácia ako tá z roku 1967. ()
Hardyho klasika prerobená síce televíznym šatom, ale o to precíznejšie. Oproti Schlesingerovej verzii je táto podľa mňa o dosť hutnejšia, viac priamočiara a charaktery postáv sú tu krásne vykreslené. Predošlá verzia mala síce viac punc kultovosti, ale táto je jednoducho inak a detailnejšie poňatá a aj napriek naozaj premrštenej stopáži nenudí. Preto pridávam jednu hviezdu navyše. 70 % ()
Historická sága z vidieckeho prostredia v období počiatku 19 storočia s priehľadným dejom, kde vopred netreba poznať románovú predlohu a bude jasné, kam to nakoniec dospeje. Na Anglický konzervativizmus tak trochu netradičné, ale príjemné so slušným spádom, i keď v niektorých fázach príliš rozťahané. Slušná výprava, pôsobivé kostýmy a príjemné postavy, ktoré ponúkajú harmóniu spoločenského združenia statkárov a čeľade na hospodárstve. ()
Film má 201 minut a jedná se opět o velmi zadařilou adaptaci, tentokrát o ještě trošku podrobnější a věrnější knize než je ta z r. 1967 (přestože se rovněž! velmi drží předlohy). Za zmínku stojí další skvělé adaptace knih Thomase Hardyho jako je Tess z D'Urbervillů nebo Jude. ()