Reklama

Reklama

Svatby pana Voka

TV spot
Československo, 1970, 100 min

Režie:

Karel Steklý

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Miloš Kopecký, Pavel Landovský, Vladimír Brabec, Otakar Brousek st., Marie Drahokoupilová, Darina Chlebová, Jan Schánilec, Václav Sloup, Alois Müller (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Český šlechtic Petr Vok z Rožmberka již není tak mladý, ale jeho milostná dobrodružství nadále vyvolávají závist mužů a pobouření ctihodných dam. Na zámku Bechyně mu je k dispozici 12 půvabných dívek, stále však neváhá svést mlynářovu ženu a služku. Jednoho dne se ocitne ve finanční nouzi a starší bratr Vilém mu proto poradí, aby se oženil s bohatou nevěstou. Petr všechny překvapí oznámením, že si chce vzít velmi mladou Kateřinu z Ludanic. (Filmbox)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (97)

Peabody 

všechny recenze uživatele

Nevím, kde se ve filmografii Karla Steklého vzaly dvě historické komedie, které na konci šedesátých let natočil. Jestli se nějakou záhadou rozpomněl na svůj dávný a slušný scénář Počestných paní pardubických, nebo jestli to vzal jako oddech než se vrhne na zcela jistě lépe hodnocené (stranickým vedením té doby) normalizační sračky. Nicméně abych nekřivdil, jak Slasti otce vlasti, kde svítí trio Kolářová Hanzlík Kopecký, tak Svatby pana Voka, kde je Miloš Kopecký skoro sám (s podporou nečekaně hrajícího Pavla Landovského a několika figurek) jsou milé komedie, sice s nízkými rozpočty, ale obě potěší alespoň moje srdce. Rád bych se k tomu vrátil, protože v posledních filmech KS už obsazoval kromě ochotníků už jen herce z divadel z Horní dolní, protože s ním už asi nikdo točit nechtěl. Tady máme výborné výkony, kromě pana Kopeckého je zajímavý neobvykle klidný a herecky ukázněný císař Rudolf Pavla Landovského, Vokův bratr Vilém z Rožmberka (Otakar Brousek st.) a jeho hezká ale puritánská manželka Anna Marie (Marie Drahokoupilová), mihne se tu V. Brabec, milá je malá leč zapamatovatelná role Václava Sloupa, snesitelný je ještě poměrně štíhlý Jan Schánilec no a pak jsou tu hezké holky, Darina Chlebová coby Kateřina z Ludanic, jediná manželka PV, a členky jeho fraucimoru, jakkoli jsou spíše ke koukání než hérečky, kouká se mi na ně dobře. Teď mi dochází, že i ve Slastech je řada docela hezky vykreslených figurek a taky hezké holky. Zápletka není nijak složitá, taky by to mohlo být ještě prvorepublikové, nejsou tu žádné aktualizace do politiky, prostě dobrá lehce potrhlá zábava, ani ne lascívní, jakkoli Eros je přítomen. Takže ty 4 hvězdy jsou asi víc než si to zaslouží, ale 3 mi přišly málo a taky jsem chtěl přidat proto, že jsem měl pocit, že část lidí to pořád vnímá optikou Steklého politických filmů. Je to ukázka radosti ze života a pan Kopecký se jistě s PV ztotožnil s velkou chutí a je to znát. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Bezvadný Miloš Kopecký, výprava prvotřídní, kamera malebná a skvěle historicko-filmová... Jen ten děj mi nepřišel jako nic světoborného. Chtěl jsem se zasmát, ale kromě Pavla Landovského a napovídajícího Vladimíra Brabce mi k tomu Svatby pana Voka moc příležitostí nedaly. Nebo mi to tak alespoň připadalo. Škoda, škoda. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Historická veselohra sice nemusí být historicky přesná, ale pokud je, šlechtí jí to. Z tohoto hlediska je ovšem tento film naprostým nýmandem a plebejcem, protože na něm je historické pravdy jen tak málo, že o ní ani nestojí za to mluvit... Scénář působí dojmem, že jej Steklý napsal s partou podroušených kumpánů za jeden večer někde ve vinném sklípku. Vzdělanec a intelektuál, majitel knihovny čítající 11 000 svazků (nepochybně jedna z největších soukromých knihoven té doby v celoevropském kontextu) se ve filmu promění v primitivního proutníka, který čte knihy pouze pokud je nemocen... Budiž, komedie nemusí být historicky věrná... Jenže tenhle film nefunguje ani jako komedie. Je to unylé a trapné... O poznání slabší než předchozí Slasti otce vlasti, které ovšem taky nejsou žádný komediální skvost, pouze lepší průměr... Přitom skutečný životní příběh Petra Voka by za zfilmování rozhodně stál. Určitě by to ale nebyla žádná povedená taškařice, za to dám krk... Celkový dojem: 45% ()

Vitoraz 

všechny recenze uživatele

Výborný Miloš Kopecký...on sám se nechal slyšet že je to jedna z nejoblíbenějších rolí! Opravdu skvělý film stejně tak jako osobnost Petra Voka z Rožmberka.Pozoruhodná postava která se do našich dějin zapsala jako poživačný šlechtic a bonviván ale i jako výborný rytíř, státník,cestovatel,milovník umění a knih(Na zámku v Třeboni vlastnil největší knihovnu v Českém království - dost možná i ve střední Evropě,Rožmberkové - ve své době nejmocnější rod Českého království- do značné míry samostatné knížectví)-proto nemůžu souhlasit s názorem *Oskara* že Petr Vok byl nedůležitou osobností českých dějin.Za jeho panování byla Třeboň považována za meku nejvyšších představitelů politiky(jednota bratrská),církve a učenců.Velkou měrou se zasadil o prosazení tzv. Rudolfova majestátu.Film zachycuje Petra Voka ještě za jeho divokých let až po smrti svého bratra Viléma se "uklidnil" a stal se z něho a skvělý hospodář.Podle mne výborný film, skvělý námět a výborný Miloš Kopecký jasných ***** Myslím si že i pro dnešní kinematografii námět na velkofilm jen s trochu vážnějším pohledem.:-) ()

laepus 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem to nedodíval celé - až dneska - a abych řekl pravdu - tak to nebyla zas až taková životní chyba... Film je to příjemný - nedělení dopoledne při vaření či žehlení může krásně zpříjemnit, ale to už je bohužel dnes asi tak všechno. Každopádně světový v něm ale je Lanďák jako Rudolf II. Jakákoli scéna s ním byla stoprocentní a stálo by za to vystříhat z toho filmu pouze jeho a těch 20 minut by okamžitě dostalo mé plné hodnocení. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Prostopášnost až zhýralost Petra Voka z Rožmberka je literární a filmovou fikcí a není pro ni žádný písemný důkaz. (sator)
  • Růžové šaty, které má na sobě Kateřina z Ludanic v závěru filmu, byly ještě použity na plese ve filmu Tři oříšky pro Popelku pro jednu z tanečnic. (Jezinka)
  • Autorem scénáře k filmu byl známý spisovatel Jan Procházka. Jeho jméno však nebylo z politických důvodů uváděno. [Zdroj: Slovník českých spisovatelů od roku 1945] (Dzonysek)

Reklama

Reklama