Reklama

Reklama

Svatby pana Voka

TV spot
Komedie / Historický
Československo, 1970, 100 min

Režie:

Karel Steklý

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Miloš Kopecký, Pavel Landovský, Vladimír Brabec, Otakar Brousek st., Marie Drahokoupilová, Darina Chlebová, Jan Schánilec, Václav Sloup (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Historická veselohra Svatby pana Voka nás zavede do oblíbené rudolfínské doby. Jejím hrdinou je známá postava české historie, jeden z nejvýznamnějších představitelů naší šlechty z přelomu 16. a 17.století, jímž v r. 1611 vymřel mocný a slavný rod Rožmberků. Režisér Karel Steklý si z bouřlivého života Petra Voka vybral krátké období z r. 1580, kdy se Vok oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Pan Petr Vok - ve skvělém podání Miloše Kopeckého - ožívá jako postava víceméně komická. Stárnoucí velmož se totiž musí před vlastní svatbou s krásnou Kateřinou postarat o svůj dvanáctičlenný fraucimor. Vlastně se ho zbavit. A jak to pan Vok zařídil, napovídá už sám název filmu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (93)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Mě prostě nikdy tyhlety příhody "československého Casanovy" nenadchly :))) Mám pocit, že socialistická kinematografie nutně musela takové "ožehavé" téma, jakým v té době jistě "proutnictví" bylo, odskunout do časů dávno minulých. No představte si nějakýho náměstka-požitkáře! ;-) Snadno zapomenutelný film... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Úvodem bych měl předeslat, že nemám rád historické filmy. Pokud některému udělím 100%, znamená to, že je v mých očích opravdu výjimečný a s největší pravděpodobností, že je to veliká sranda. Přístup českého filmu k historickým osobnostem či událostem je tak zkostnatěle akademický, že jeho sledování obvykle prožiju ponořen do nejzazší hloubky křesla a nejtemnějších vzpomínek na školní léta. Vybavuji si jednu obzvlášť obtížnou dějepisářku, která o čemkoli z českých dějin vyprávěla tak, jako by byla osobně u toho a nesla svůj podíl zásluh. Historické osobnosti líčila buď jako hrdá matka, nekriticky vychvalující svého vzorného mazánka, nebo jako comicsové zlosyny s krhavým zrakem a neodůvodněným úmyslem pošpinit vše krásné, čisté a voňavé. Ani na okamžik nezapochybovala, že se vše odehrálo přesně tak, jak to zachytili kronikáři, nepřemýšlela o tom, že historie byla snad za všech období z těch či oněch důvodů účelově falšována a k nepříčetnosti ji vytáčela má častá otázka "A vy tomu věříte?" Svou reputaci si u mě definitivně pohřbila, když se po jednom zvláště plamenném výkladu odvolávala na jistý film Otakara Vávry, natočený v 50. letech. :o) No a důvod, proč to sem vlastně píšu, je, že ze stejného konce, nesmlouvavě černobílého, bere dějiny i většina filmů. A mě opravdu nikdy nebavilo sledovat, jak se kdysi kdesi komusi dávno mrtvému stalo cosi hodně nudného. Karel Steklý natočil hned několik takových kousků. Kdysi výborný scénárista komedií jako Roztomilý člověk dal v pozdějších letech svůj nepopiratelný talent k dispozici loajálně režimním objednávkám typu Temno, Anna proletářka atd. Svatby pana Voka jsou z jiného soudku. Petr Vok z Rožmberka byl postava nesmírně zajímavá, ale současně z dějinného hlediska nedůležitá. Takže soudruzi neměli důvod dohlížet nad žádoucím způsobem jeho prezentace a scénárista (Jan Procházka byl po filmu Ucho v nemilosti, takže není v titulcích) se mohl utrhnout ze řetězu. Svatby jsou bláznivá komedie á la Pošetilost mocných, s mistrovskými dialogy a tolika originálními nápady, že IMHO patří k absolutní špičce žánru. Bohatá výprava, jaká už se v českém filmu tohoto druhu zřejmě nebude nikdy opakovat, úžasná hudba, caravaggiovský obraz Františka Uldricha... a Miloš Kopecký. Od Barona Prášila neměl příležitost uplatnit ve filmu v plné míře smysl pro ornamentální gesta a slovní ekvilibristiku aristokrata, jenž využívá modré krve k podvratné relativizaci toho, v čem tkví skutečná vznešenost a urozenost ducha. Přiznám se, že právě v této roli ho mám vlastně nejradši a moc mě mrzí, že historiky bývá zmiňována jen s jakousi blahosklonnou shovívavostí. Potěšilo mě, když jsem se v jednom archivním rozhovoru dočetl, že i Kopecký považoval Voka za postavu, kde měl kromě herecké šance příležitost definovat svou vlastní životní filosofii. Nádherný, neprávem podceňovaný film, který za maskou frivolní hříčky skrývá mnohem víc, než je na první pohled zřejmé. 100% ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Rozverná, košilatá a v pravém slova smyslu renesanční komedie francouzského střihu. Všechny postavy jsou správně renesančně živelné s velkým naturelem (i když s tím Landovského Rudolfem II. jsem se chvíli musel smiřovat). Miloš Kopecký je naprosto fenomenální. Role proutníka a svůdce žen mu sedí jako ulitá. Václav Sloup, Jaroslav Moučka i Jan Schánilec (pro mne do této doby znám pouze jako dabér) byli rovněž výteční. Nedoceněná perla. 90%. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Bezvadný Miloš Kopecký, výprava prvotřídní, kamera malebná a skvěle historicko-filmová... Jen ten děj mi nepřišel jako nic světoborného. Chtěl jsem se zasmát, ale kromě Pavla Landovského a napovídajícího Vladimíra Brabce mi k tomu Svatby pana Voka moc příležitostí nedaly. Nebo mi to tak alespoň připadalo. Škoda, škoda. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Nenáročná komedie s lechtivým námětem, leč vzhledem k době vzniku a panujícím poměrům cudně natočená. Žádná impozantní filmařina, sázka na osvědčené výrobní postupy s využitím známých hereckých tváří. Minimálně Kopecký stojí za vidění, role renesančního požitkáře mu naturelem dokonale sedla. Celkový dojem 50 %. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Prostopášnost až zhýralost Petra Voka z Rožmberka je literární a filmovou fikcí a není pro ni žádný písemný důkaz. (sator)
  • Růžové šaty, které má na sobě Kateřina z Ludanic v závěru filmu, byly ještě použity na plese ve filmu Tři oříšky pro Popelku pro jednu z tanečnic. (Jezinka)
  • V části, kdy Petr Vok přijíždí za svojim bratrem Vilémem, nejde o Český Krumlov, sídlo Viléma z Rožmberka, ale o zámek Jindřichův Hradec. Ve scéně, kdy Petr Vok pošle Kateřině z Ludanic pěvce pod balkon, jedná se o nádvoří na zámku v Telči. (Vitoraz)

Reklama

Reklama