Svět otevřený náhodám

Pěkný příběh, který zajímavě pojednává o nelehké době, kdy mladý muž se snaží nějak smysluplně naplnit svůj život. Daří se mu to střídavě, tedy úspěšně i neúspěšně, hodně záleží na okolnostech. Mladý muž by rád žil poctivě, ale to mu doba neulehčuje, ani lidi kolem něho, takže se snaží žít aspoň trošku poctivě, a jde do války o lepší Španělsko, a po něm se zase vyrovnává s návratem do Prahy, kde ho čekají další trable a boj o kůrku chleba, a trochu lásky. (14.06.2014)

Normalizacna planoba. 0 % (23.06.2015)

Po dejove strance totalni selhani... (06.08.2015)

Po deseti minutách jsem vzdal... (13.01.2015)

No je to děs, co si budeme nalhávat... Připadalo mi, že se tam mluví a jedná nějak mimoňsky, měl jsem celkem problémy pochopit děj. Což bylo také tím, že je poněkud nudný, takže člověk z něj každou chvíli vypadne. Jinak se mi tam líbila ta metafora Lenina - komunistický redaktor se honosil jeho účesem a hlavní, byť poněkud troubelínovský hrdina, zase jeho barvou vlasů. A dále mě překvapila jistá odvážnost snímku. Člověk by čekal, že komunisté budou lidé krásní, ale co ta mladá Bertička nosila na hlavě... Je mi jasný, že neměla moc peněz, že si kadeřníka nemohla dovolit, ale sakra aspoň podle toho hrnce se mohla ostříhat, i kdyby byl sebešišatější, vypadala by minimálně o polovinu líp. (18.04.2012)

Příběh z konce třicátých let. Sice doby svobody, ale mohutné nezaměstnanosti. Scénář zpracovaný na základě literární předlohy autora Josefa Kadlece pod stejnojmenným názvem „Svět otevřený náhodám“. Pro filmaře v rámci ideového rozhraní se tato doba náramně hodila pro vytváření neskonalé stranické kritiky na dobu nerovnoprávnosti občanů v době hospodářské krize. Někoho dřela bída, někdo se mohl beznadějně uštvat v poctivém hledání zaměstnání a někdo si užíval blahobytu coby šmelinář a podvodník. A o tomhle všem je v podstatě tento snímek, všímající si osudu mladíka, nějakého Vojty Horáka, který se klopýtá životem, jak jen se dá. U režiséra Karla Steklého oblíbený Tomáš Sedláček, který u něj dostal mnoho hereckých příležitostí, se ujal role s odhodlanou empatií, avšak přesto je viditelně ve svém výkonu dosti omezen. Těžko říct proč. Vlivem toho tak nejvíce vyniká Miloš Kopecký v roli podvodníka a šmelináře přes motorová vozidla. Každopádně jde především o to, poukázat na nesnadný život Vojty Horáka v kapitalistické společnosti, ze kterého mu pomůže, tak nějak, se dostat až nějaký redaktor komunistických novin. A tím se celý ideový koncept dostává k jádru věci. Atmosféra snímku se striktně drží na uzdě. Nevytváří drama, nevytváří komedii, kupodivu to nepřepaluje v kapitalistickém marastu a onen komunisticky stranický nadhled povyšuje jen lehce. Nebyly opomenuty klasické ideové záběry známé převážně z padesátých let, jako třeba rozprava dvou postav s mohutnou továrnou v pozadí. Mínusem je ale především atmosféra 30. let. Tato doba ze snímku skutečně není poznat. Ona ta móda přece jen byla kapánek jiná, o účesech ani nemluvě, ale jak vidno, tvůrci si na věrohodnosti žádnou práci nedali. Na jednu stránku by však nebyl snímek špatný, kdyby ten stranický idealismus nebyl hlavním synonymem. Možná by neškodilo ani více humoru a více nějaké té osudové dramatičnosti. Takhle je z toho jen taková umorousaná, lehce zapomenutelná, vyprávěnka. Ale musí se zase uznat, že dle daných možností to režisér Karel Steklý po technické stránce nenatočil až tak nejhůř. (06.06.2023)

Film je strašně nudný. Dvě hvězdičky dávám za výborné hlášky Miloše Kopeckého. :-) (26.06.2017)

Děj skáče jako kočka na rozpálené plotně. Netuším, co to bylo, zda komedie, nebo co, mi se zdálo, že to nemá ani hlavu, ani patu. Sice jsem to viděl až do konce, ale že bych se nějak u toho bavil, to ani omylem. (19.12.2015)

Tak tohle je ten správný bizarní film. Co mě nejvíc upoutalo? Tutová jednička = Lidi v kostýmech chodících reklam jako lahve od vína hrajou v noci fotbal v parku a hned v závěsu Petr Dudešek z kdysi populárního souboru Buřinky prozpěvující proletářský písničky. Je tam toho ale mnoho dalšího, ale už se mi to nějak vykouřilo z hlavy. Líbila se mi Consulea Morávková, v té době byla opravdu velice sexy. Zase ale musím nesouhlasit s oficiálním textem (V.Březina - Lexikon českého filmu...). Ten kluk jel do Španělska podle mýho názoru z nudy a ne, že by ho tak ovlivnila ta komoušská mládež... (29.04.2013)

V pražských kinech se promítal od 13.4.1972 (Sevastopol) (29.01.2013)

Když se ze začátku filmu, který se odehrává ve 30. letech minulého století, objevila Consuela v bikinách, tak mě to trochu zaskočilo, ale postupně jsem zjistil, že to byl nejmenší problém téhle slátaniny. Ale kvůli Consuele jsem to dodíval, tak 1* přidám. (01.07.2016)