Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Jan StallichHudba:
Jan SeidelHrají:
Ladislav Boháč, Jiřina Švorcová, Eduard Cupák, Theodor Pištěk, Helena Friedlová, Svatopluk Majer, Jaroslav Raušer, Jarmila Zítková, Zdeněk Kampf, Miloš Nedbal, Ladislav Kulhánek (více)Obsahy(1)
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Ač nerad, musím upozornit, že Jirásek byl vysokoškolsky graduovaným historikem, středoškolským profesorem dějepisu a pilným archivním badatelem. TEMNO je jeho vrcholným dílem evropského dosahu a Steklý, který byl velmi dobrým scénáristou, to hlavní z Jiráskovy předlohy zachoval. Přidáte-li k tomu stav země na počátku panování Marie Terezie, jak je zachytilo koprodukční nedávné televizní seriálové dílo, není k tomu co dodat. ()
Samotný Jirásek nebyl historik, ale spisovatel, jak tedy lze očekávat, že podle jeho předlohy vznikne pradivý historický film? Kdo to může posoudit? Nikdo jsme dobu temna nezažili. :o) Temno samo bylo natočeno v době temna. Hodnotím ho jako film, ve kterém se něco povedlo a něco zase ne. Tempo je pomalé, gesta rozmáchlá, hudba dramatická, deklamace patetické. Je jako jiné historické filmy natočené v té době. Ať se na něj bude dívat katolík, protestant nebo komunista, každý najde nějaké mouchy. Slova věrné (zda mladičké) komunistky Jiřiny Švorcové: "Modlím se! Kdo by se nemodlil!?" vyloudí úsměv na tvář. ()
Velmi zaprodané době vzniku, asi nejvíce z celé řady historizujících filmů z první půle dvacátého století.! Obočí zlého správce zastupujícího hloupou vrchnost, pohádkáři páni Steklí a jiní.. ()
Lehce toporné ztvárnění temného období rekatolizace a germanizace českého území. I tak si lze z filmu vzít určité historické poznatky, i když je vše tlačeno do extrému. Mlaďoučká Jiřina působila trochu roztěkaně a ostatní také moc nezaujali. Možná až na fanatického jezuitu v podání M. Růžka. Film je pro mě za tři, nicméně na protest proti zdejším samozvaným historikům, kteří mají naprosto jasné a přesné informace o tomto období (nejspíše ho zažili), a jejichž bezduché a primitivní vyjádření si lze přečíst, dávám o jednu navíc. (snížil jsem se k návštěvě profilů zdejších odpadů...první dva jsou zmanipulovaní katolíci - což tedy lze pochopit, oni za to nemůžou, jsou to jen loutky a další nejspíše mulťáci, zaměřující se hlavně na filmy z 50.let - jejich žvásty není nutné brát vážně) ()
Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. ()
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. ()
Za kostýmy, exteriéry a interiéry si Temno zaslouží absolutorium. Po stránce herecké se jedná o čistý průměr především proto, že hvězdy první republiky spíše paběrkovaly, pominu-li Ladislava Boháče. Co se děje týče, tak ten je prázdně plytký, nudný a jak už to v padesátých letech bývalo, poplatný době víc než je zdrávo. Aby si člověk udělal obrázek, přirovnal bych Steklého pojetí k Janu Husovi. Ovšem na druhou stranu si pokládám otázku, zda se z toho dalo víc vytřískat, protože Jiráskovo Temno, jakkoliv si tohoto nestora našich dějin vážím, je čirým utrpením. 30% ()
Příběh se sice odehrává v konkrétní době, ale je možné jej chápat univerzálně jako příběh o netoleranci, fanatismu, nesvobodě, útlaku, emigraci apod. A stejně tak jako kritiku dějů dvě sta tři sta let starých je možné jej chápat jako kritiku doby, kdy film vznikl. Nevidím důvod se pořád ohánět komunistickou propagandou. Film je možná místy zkratkovitý, přece jen literární předloha je velmi košatá, ale je to koukatelný historický film. ()
Trochu opravený Alois Jirásek, ale musíme brát v úvahu r.1950 ( dva roky po komunistickém puči). Co si myslíte, že mohl asi Karel Steklý v té době natáčet a ukázat (tak, aby to prošlo kulturní cenzurou) ? ()
Překvapivě zajímavé dílo...i dnes. 1) Ideologicky podmíněný popis rekatolizace v podání národovce Aloise Jiráska (knihu dopsal v 64 letech) je navíc pokřiven dobovou ideologií nastupujících padesátých let. Nestranný pohled na dvacátá léta 18. století tedy nelze čekat._____ 2) Ovšem výprava a řemeslo obecně je na vysoké profesionální úrovni a stejně tak i herci._____ 3) Zaujali mě 22letá debutující Jiřina Švorcová (Helenka), 18letý zatím ještě student JAMU Eduard Cupák (Helenčin bratr Tomáš), 32letý Martin Růžek (páter Koniáš) a mnozí další._____ 4) Film hodně využívá stylizaci - čisté a vyžehlené oblečení postav bije do očí, úprava událostí a jejich výklad možná méně, ale také. Filmu lze věřit asi stejně jako Švorcové, když říká: Já se taky modlím. Dílo je završeno příšerně budovatelským koncem: Jděte, bruste kosy a kovejte cepy..._____ 5) Ovšem píseň "Zapalte kacířské bludy" v podání dětského sboru nemá chybu. Uvádím ji v celém znění, jak je zveřejnil Časopis muzejní v roce 1907: Zapalte kacířské bludy, zkazte pekelné obludy, spalte pohanskou nevěru, i každou babskou pověru._____Nechceš-li ty se škvařiti, bludné knihy hleď spáliti, dokavadž tobě čas slouží, bys nespad v pekelnou louži._____ Hořiž, hořiž, Jene Huse, ať nehoří naše duše; hořiž, Martine Luthere, čert se o tvou duši dere._____Hořiž, Cvingle i Kalvine, ať nás oheň věčný mine, hoř, Melanchton, Jeronlíme, ať se s tebou nekalíme._____Hořiž i ty, Havle Želanský, zasloužils dvě mastné facky; hořiž, hořiž, Jene Žižka, jak v smůle smažená šiška._____Hořiž, Klimenue Bosáku, máš v pekle viset na háku; hořiž, Jiříku Tesáku, dostaneš od čerta facku._____Ty Doroto Vokálova, nažer se sejra, volova, a tě, Václave Slováci, roztrhají v pekle draci._____Jdi k čertu, z Šeredina Petře, on ti dá tabáku z pepře, vhoďte tam Jiříka Strejce, ať řere smradlavé vejce._____Hoř antoníne Korvine, hoř, Kubo Petrozeline, hořiž, Kleichu, Motešický, máš se v pekle motat vždycky._____Hořiž, Špangenberku, Borovský, ty duší lidských Petrovský, hořiž, Matouši Konečný, tobě patří oheň věčný._____Hořiž, Tomáši Řešátko, zlá Soběslavských památko, i též, Štěpáne Teplický, jdi do čertovy kapličky._____Vhoďte do pekle Dykasta, ať se tam ohně nachlastá, svažte tam Jakeše Víta, ďábel ho s hřeblem přivítá._____Philadelpha, Straněnského, Achillesa Berounského, spalte Matěje Korvína, dejte mu smolného vína._____Ty pekelný luciáši, s Michalem Zachariáši, s Peškem, s Krintem, Bruncviku, nažer se pekelných fíků._____Hořiž, Filipe Kegeli, koštni kyselého zelí, ať vás řere silný plmen, s bludnými knihami. Amen. ()
Samozrejme, že z toho srší ideológia doby, v ktorej film vznikol. Vlastenec sem, vlastnenec tam...ako keby to bolo dôležité. Napriek tomu alebo odhliadnuc od toho je to veľmi zdarilé a až na niektoré herecké výkony aj kvalitné dielo. Príbeh má štavu, ktorú v závere kvôli pridlhej stopáži a zbytočne preťahovanej romantickej linke trochu stráca. Divák musí oceniť peknú výpravu a tiež hutnú dramatickú atmosféru. ()
Jirásek byl prostě pan Vypravěč, takže i když poslední půlhodinka je lehce natahovaná a závěr lehce kýčovitý, přesto se dočkáme krásných scén...Růžek koupající se v sudu je toho důkazem. Škoda, že zde nebyla žádná zobrazená smrt. A bylo fajn vidět Miloše Nedbala v kladné roli. ()
Steklý mě jako režisér hodně bavil i když dělal objednávková díla pro komunisty. Tady ale něco zprasil, že mě to připadalo jako americká kreslená groteska. ()
Historickou věrnost řešit nehodlám, ale řekněte mi, proč měl nový komunistický režim potřebu přiživit se na dávno mrtvém sporu mezi katolíky a protestanty? Výsledek tomu odpovídá, takže se mi v hlavě stále vynořovala myšlenka, že KSČ potlačující zakázané názory, a bděle dohlížející na ideologicky rebelující obyvatelstvo, je od Jezuitů k nerozeznání. Promyšlenější scénář a schopnější režisér by podobným kacířským myšlenkám učinili přítrž, ale Steklý se na nic takového nezmohl. ()
Nechápu nízké hodnocení. Ano, film je opravdu z roku 1950, a trochu je to tím rokem poznamenáno, ale jinak je to skvělý historický film, navíc barevný. Takových filmů si přece musíme cenit, protože o pobělohorské tématice je toho natočeno žalostně málo. Kostýmy jsou úžasné, stejně jako byli dobří i herci, kupodivu mi zde nevadila ani Švorcová, pro kterou to byla první filmová role. ()
Dobrej historickej barevnej film. Jak se tady proste v padesatkach tocili. Ja s tim problem nemam. Navic Ruzek jako zapaleny jezuita dost neprijemnej... :) ()
Jiráskova předloha byla, jak se patří, upravena marxisty, takže se dočkáme P. Firma šlapajícího sektářům na nohy botami pobitými hřebíky. Že je to soudně vyvrácená lež, ale jděte, koho by zajímala pravda. Ta je strašně nudná a nebezpečně vyznívá ve prospěch Katolické církve – což ostatně ani jinak nemůže být. Služebníci otce lži tento film jistě ocení. ()
Karel Steklý natočil film v roku 1950, ako to mohlo dopadnúť. Na filme ma zaujala krásna Jiřina Švorcová. Je to jednoznačne jej film.. Filmu dávam 50%.. ()
Adaptace Jiráskova románu byla udělaná profesionálně velmi dobře, škoda, že jsem ten román četl asi v roce 1978, takže si už děj moc nepamatuji a nemohu srovnávat. K jeho výrobě se sešli herci, kteří už měli ve filmu něco za sebou (Pištěk, Boháč, Trégl, Martin, Dostal) s generací nastupujících (Švorcová, Cupák, Švarc). Bylo to sice dost dlouhé,, ale těžkopádné se mi to nezdálo, možná bych reprízu hned vidět nemusel. Boj proti Koniášům je odvěký a nekončí, vždycky se z knihoven vyřazují knihy, které nejsou po vůli toho kterého režimu. ()
Jak mám knihu velmi ráda, tak film je opravdu velmi poznamenám dobou svého vzniku....bohužel ()
Související novinky
Jiřina Švorcová: 1928 - 2011
Po dlouhé nemoci zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných česká herečka Jiřina Švorcová. Dcera stavebního dělníka a hostinské vystudovala učitelský ústav a Státní konzervatoř v Praze. Po jedné… (více)