Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan SeidelHrají:
Vladimír Šmeral, Eduard Dubský, Jiřina Bohdalová, Vladimír Ráž, Stanislava Bartošová, Josef Vinklář, Kateřina Macháčková, Břetislav Slováček, Marie Vášová (více)Obsahy(1)
Vladimír Šmeral v jedné ze svých posledních rolí sehrál starého pána, jenž se celý život věnoval restaurování starožitností. Jako znalec umění se plánovitě obklopoval starými obrazy, které rozmyslně shromažďoval. Jenže jeho vášeň pro malířství jeho maloměšťácká rodina příliš nechápe, ve sbírce obrazů vidí jen neužitečně investované peníze. A už se těší, jak nabyté dědictví výnosně rozprodají... Režisér Karel Steklý vytvořil notně těžkopádnou, pramálo vtipnou satiru na konzumní způsob života, kterému jsou cizí jakékoli vznešenější, vyšší hodnoty. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
„V životě lidským jsou momenty, kdy je nejlepší se ožrat." Steklého film je jedním z těchto momentů. Jen trvá hodinu a půl. Pranýřování maloměšťáctví je zde prováděno bez naléhavosti, vtipu, gradace i pointy. Celý film stojí na jedné anekdotě, která je urputně natahována na celovečerní stopáž. Stejně jako mnohé jiné normalizační pokusy o satiru, ani tato nemá vyjasněno, vůči komu se chce vymezovat. Zřejmě, v duchu názvu, proti všem. Za pitomce nejsou jenom vykutálení potomci, ale i jejich bezmocná oběť, trudomyslný, sebelítostivý znalec umění, pokrytecký klérus nebo pramálo nápomocný lékař. Drobnou naději zosobňuje, zřejmě v návaznosti na dobovou pro-populační politiku, pouze mladý pár, kterému lze ale přičíst k dobru pouze ono mládí. Přestože je film zaškatulkován jako komedie, prosakuje do něj dobová blbá nálada z nemožnosti změnit poměry, na něž doplácí v prvé řadě takzvaně slušný člověk (resp. ten, kdo se za něj považuje). Postavy frustrované nemožností dosáhnout svých cílů nevydrží delší dobu v pohodě, bez toho, aby se začaly hádat nebo si dělat naschvály. Jak ke konci filmu trefně upozorňuje řádová sestra, nepříčetní jsou všichni. Film se netáže po příčinách, naopak se jim po celou dobu vyhýbá. Tím spíš ale provokuje diváka, aby si sám položil otázku, proč jsou ve filmu všichni permanentně nasraní a proč se dle zakončení příběhu jako jediný únik jeví smrt. 25% ()
Škoda slov, Všichni proti všem je typický pozdní Steklý, nechápu na co se plýtvalo šú v barvě. Herecky neskutečně špatné, včetně tehdy trpěné Bohdalové, která se naposledy objevila v Ženách v ofsajdu a jinak dělala jenom dabing nebo televizi. Při výkonech takových jako Ráže, Štěpničkové, Vášové a Kabátové jdou na člověka až mdloby. Marnost, lichost, bezradnost, faleš. ()
Žádná sláva to není, ale určité své momenty to má. Kdyby to tehdy natočili jako televizní inscenaci, asi by udělali lépe - televizní formát by tomu slušel už v té době daleko víc. Šmeral hraje svůj standard, ostatní herci jsou do počtu. Než samotný příběh, který je zde nedůležitý, zaujme mozaika příběhů, kde hraje velkou roli i kamera a exteriéry. Ty jsou často zajímavé. Překvapí, na tehdejší dobu, zobrazení ženského církevního řádu. Sice se satirickým pohledem, ale přece jen. ()
Tenhle film je zařazován jako komedie. Nevím , kde to sebrali. Vždyť na tomhle filmu není nic vtipného. Přitom je tu pár situací, které si o nějakou komiku přímo říkaly. Ale nikdo je zřejmě nevyslyšel. Herecké obsazení bylo velmi bohaté. Škoda, že někteří působili spíše trapně. Nakonec mi toho starého pána, kterého hrál Vladimír Šmeral, bylo líto. Příbuzenstvo k nezaplacení. Marie Vášová se chovala tak, jako by spadla z měsíce nebo si přinejmenším odskočila z jiného filmu. Těžko říct, jak to bylo. ()
Smerala /Kladivo na Carodejnice/ povazujem za talentovaneho herca, a tu sa predstavil v roli dedka, ktory lezi v nemocnici, pricom jeho rodina sa tesi, ako odpredat jeho majetok. Film je to len priemerny, a Stekly nemal rezisersky talent. 45 % ()
Smutná komedie o maloměšťácké rodince nenažranců. Když se jejich dědeček, znalec kunsthistorie a restaurátor (výborný Vladimír Šmeral), ocitne v nemocnici, rodina již počítá s tím, že tam dědeček také zemře, a rozprodává jeho majetek... Satirický příběh zrovna nesrší optimismem, nicméně má vtipný konec. ()
Jelikož jsem se nesmál, myslel jsem, že je to myšleno vážně. Teď, když jsem zjistil, že to má být komedie, přece jen jednu hvězdičku dám, ale jde o záležitost natolik poplatnou době, že dnes krom herců nemůže nic nabídnout. ()
Komedie, ktera neni vtipna a je to spis takova pitomina. Presto za ucasti spousty top hercu a herecek te doby... ()
Kterak děda, coby restaurátor, na stará kolena neustále sbírá obrazy různých autorů a velikostí a jak z toho všichni členové rodiny šílí. A když to vypadá, že po prodělaném infarktu umře, to se ohledně jeho majetku teprve začnou dít věci. Filmový naprosto nepovedený skvost režiséra Karla Steklého, který si sám napsal i scénář. Myšlenka námětu není špatná, ba dokonce přímo evokuje k bláznivé komedii, jenomže je tady od začátku do konce, hlavně po inscenační stránce, prostě všechno špatně. Nic proti hercům, ti se snaží seč mohou, ale když daný vtip, a že jich tu není málo, nezafunguje a divák jen zírá nad marnivostí pobavit, stává se téměř diváckým uměním tento snímek vůbec dokoukat. Výpravná stránka je odfláknutá a atmosféra takřka žádná. Tohle bylo snad ve spěchu natočeno jenom proto, aby Barrandov splnil plán. Jinak to snad vysvětlit nejde. ()
Já tohle téma o lidské chamtivosti mohu stále dokola. Zde jsou velmi dobří herci. Je to svižné, má to spád, Ave Maria jako hudební pozadí, tak proč ne. Jen ten závěr, s tím si měli dát více práce, a ne to jen tak odflinknout. ()
Právě jsem to s vypětím všech sil dokoukal a musím říct, že mě z toho opravdu bolely oči. O komedii snad nemůže být ani řeč. Režisér Steklý už byl asi v pokročilém stádiu demence. Film nezachraňuje ani plejáda výborných herců. Tady opravdu nemají co hrát. Jim aspoň patří za snahu ta jedna hvězda. ()
Co to mělo být? ()
Velmi nepěkné. Až na tvář Kateřiny Macháčkové... Přesto nedokoukáno. Možná někdy... ()
Komedie to tedy určitě není a dívat se na to taky moc nedalo... ()
další hovadina mistra Steklého ()