Režie:
Karel SteklýKamera:
František UldrichHudba:
Jan SeidelHrají:
Miloš Willig, Libuše Řídelová, Petr Skarke, Regina Rázlová, Karel Hábl, Svatopluk Matyáš, Zdena Burdová, Libuše Matějová, Jiří Němeček, Josef Langmiler (více)Obsahy(1)
V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů... Ideologická klišé, těžkopádná inscenace a naprosto toporné vypravěčské uchopení museli být zřejmé už v době vzniku, nyní se film již blíží k nezamýšlené sebeparodii. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (84)
Normalizační hnus, který sice sem tam pobaví nějakou „trefnou“ hláškou, kterou se sám nechtěně paroduje, ale jinak je to docela utrpení sledovat ho. Máničky, zkažení emigranti přebírající slušným soudruhům manželky, taxikáři, kterým přestala vonět práce a přičichli západním manýrům, pes nejlepší přítel soudr…teda člověka atd. A samozřejmě jaký otec, takový syn, že…ale co bude s potrestáním zločineckých taxikářů? Asi nic…jenom jedna „úsměvná“ rudá hvězdička na závěr. „Ale tak počkej, počkej, počkej. Zase tak mizerně na tom nejsme. Vždycky se máme s kým poradit.“ – „A prosím tě, moh bys mi říct s kým?“ – „Třeba s Marxem nebo Leninem…to ti nestačí?“ ()
Skutečně jsem nevěřil, že může existovat horší film, než je Hroch. Za volantem nepřítel dokonale splňuje podmínky Baldýnského terminu techniku "nuda k posrání." Repetitivnost záběrů na pražské věže vám způsobí tik a závěrečná patetická smrt zase divoký smích. Přemýšlel jsem, proč jsou tyhle komunistické sračky tak k nepřežití. Plné velkohubých frází ve spojení s teoriemi o socialismu, přičemž denní praxe byla zcela jiná. Naprosto pod dohledem ÚV a ústředního dramatugra Barrandova Ludvíka Tomana, za mrzký penis či pod příslibem zaslouhovaného umělce byla nejpřednější ideologie, pak až smysl, aby to mělo aspoň nějakej děj a divákovi se to líbilo. BTW ten Steklý, například spoluscénárista takových filmů jako Valentin Dobrotivý nebo Roztomilý člověk (!!!), opravdu mu to STÁLO ZA TO??? Řečeno spolu s lodivodem ze Schovanky: "Bůh suď." ()
Nevzpomínám si na film, kterému by k zábavnosti nepomohla koňská dávka lehce opojných prostředků. Steklý to prostě uměl. Utkvěla mi jen přízračně působící čivava. ()
Když jedna z postav na konci filmu řekne "Táto, proč sis nedal pozor?" tak jsem si v duchu řekla proč jsem si taky nedala pozor na své čím dál chatrnější duševní zdraví a nevypla jsem to během první minuty. Ušetřila bych si bouchání hlavou do zdi a okousané nehty plus změknutí mozku. Ten film je tak zoufale nudnej, že mi sebral veškerou sílu doslova mě vysál do poslední kapky jak opotřebovaná pouliční šlapka kokota čtrnáctiletýho panice. Krom scény kde se svlíkne pěkná blondýna, která už dnes bude babičkou nebo prdět do hlíny, to nemá nic, čím by to mohlo zaujmout. A jelikož je na netu spousta krásnýho porna tak, za ten krátkej záběr na kozy a nahou prdel ani tu jednu * z milosti nedám. Ne a ne a ne ()
Tohle je tak strašně hloupej film, že je až zábavnej. Chvílema jsem z toho měl pocit, že sleduju snad nějakou parodii. Na celkem banální zápletku, která je o tom, že taxikáři požadujou zvýšení platu (na tehdy naprosto nereálnou částku 10.000 Kčs měsíčně), je naroubovaná jakási agitka o událostech v roce 1968. Taxikáři jsou vylíčený jako banda podlejch hajzlů a proti nim stojí charakterní starej komunista na pozici ředitele (Miloš Willig) a jeho mladší přicmrndávač (Petr Skarke), což je úplnej Mirek Dušín. Některý scény ve filmu jsou opravdu nechtěný komický výstupy. Třeba Skarke naběhne do restaurace a spustí na číšníka "Soudruhu, potřebuju stůl pro dva." a nesoudružský číšník ho vyfakuje, což jeho manželka okomentuje tim, že asi číšníka nasralo, že ho oslovil soudruhu. No a vůbec Skarke tam celou dobu mele strašný hovna. Ten měl fakt na role totálně vygumovanejch soudruhů celkem velký "štěstí". Nebo syn toho starýho soudruha přijde domu a pochlubí se tatínkovi, že ve fabrice sesmolili dopis pro soudruhy v SSSR, kde si stěžujou na současný poměry. Já prostě musim tomuhle "veledílu" dát aspoň 3 hvězdy, i když objektivně si to nezaslouží. Že je to propaganda na úrovni těch největších pitomostí z 50. let, na to sere pes. A že Skarke v roce 1968 jezdí ve Škodě 110R a zahlídnul jsem tam i pár dalších nedobovejch aut (nějaký Žigulíky a Volhu M-24), tentokrát filmu odpouštim. Akorát by mě zajímalo, jak na tuhle propagandu asi koukali lidi v roce 1974. ()
Kupředu levá, zpátky ani krok, soudruzi! Bolševici to měli fakt těžké. Skoro jsem těm správňáckým chudáčkům začal fandit. ()
Karel agituje jak Steklý a po Hrochovi přichází s Nosorožcem, co napichuje na roh reakcionářské živly z řad pražských taxikářů. Ty trojské koně ve volhách, co pošlapávají socialismus tím, že mu vtisknou lidskou tvář! Sice vraždí, ale nikdy nejsou schopni vyhrát! Podáno tak, že historie neznalý člověk by s těmi komunistickými otloukánky i soucítil, vždyť to přece mysleli dobře. Jenže jak říkal Černomyrdin, dopadlo to jako vždycky.. Když Willig začne lítat z rudého květu na květ, je čas na pytlík a vomitus.. ()
Film, v němž jsou kovaní komunisté chudáčci, kterým se dějí samé nepravosti, příkoří a ústrky? Až mi jich bylo líto! Za volantem nepřítel je morální dno, fakt stoka. Absurdnější a odpornější film jsem zřejmě nikdy neviděl. V tomto klenotu je úplně každá jednotlivá scéna naprosto dokonaly promyšlená perla překrucující historii a spolehlivě způsobující poklesnutí čelisti - úžasem, nepochopením, zděšením... jak libo. Filmařsky tak na 1*, morálně odpad odpadů. ()
...a každé ráno Rudé právo. (Největší a nejčtenější.) ()
Pobavily mě přesně tři věci. Hipík na demonstraci s tričkem Jimi Hendrix. Odvážná striptýzová scéna i s odhaleným zadečkem, byť jen na pár vteřin a každé ráno, rudé právo. Jinak nudná a vylhaná propagandistická sračka které se lidi museli smát už v době jejího vzniku. Socializmus s lidskou tváří je trojský kůň!20% ()
Zajímavý kontrast nádherné kamery Františka Uldricha a nezvykle debilního scénáře (to tedy aspoň v prvních asi patnácti minutách - víc jsem nevydržel). ()
Kdyby Kája Steklý vyučoval na filmových školách, jeho specialita by byla asi Filmová tvorba pro jedince s lobotomií, popřípadě Provádění lobotomie prostřednictvím agitačních filmových s*aček. Za volantem odpad, jeden obrovskej, nesrozumitelnej a ideologicky dementní odpad.. ()
No soudruzi, tak nějak se na tyhle těžkokaliberní snímky specializuji, ale tohle bylo opravdu hard.... po Pražském jaru dochází k čím dál většímu oteplování ve společnosti a k oprovskému nádechu národa, který byl mírně řečeno přidušen padesátými léty... Samozřejmě jen části národa, který touží po čerstvém vzduchu. Tehdy jej tato část z dnešního hlediska pravda lehce pomýlená nazývala socialismus s lidskou tváří... V tom ovzduší náznaků svobody to všechno vypadalo skvěle i když zem dále vedli komančové, jejichž strana ji do toho bahna zatáhla.... Ale pak tu jsou těžce kovaní komunisté. Ti změny nesou těžce. Ba co víc, v tomto filmu jsou soudruzi a jejich rodiny perzekuováni! Jsou biti, je jim vyhrožováno, jsou vražděni a vůbec se jim vede chudáčkům špatně. A tak doufají, že se jich někdo zastane. Někdo z venku, když tady je taková anarchie...Naštěstí ještě mají Marxe a Lenina, kteří vždy poradí jak dál... . Ve filmu se mihne celá plejáda tehdejších socialistických hvězd v čele s ultra komoušem Willigem. Tohle rozhodně stojí za vidění už jen čistě ze studijního hlediska. Za mne je to za jednoho vyjícícho podvraťáka. * ()
Miroslav Kapek dokázal napsat tak blbý film, že to už ani není směšné. Willig však uměl předvádět nádherně komické pózy, že to směšné bylo převelice. Ale utkvěl mi jeden nadčasový dialog: "Ministerstvo financí se nechová k televizi macešsky, pane šéfredaktore." "Přihlédneme-li k našim zásluhám..." ()
Proč se to točilo, jaký ohlas tohle mělo vyvolat? Co si měl divák z toho odnést? ()
Nedá se jinak. Filmařsky mizerné, i když točené širokoúhle, mankote, proč?, tak třeba střihy jsou amatérské a neumětelské, herecké výkony ploché stejně jako ploše napsané postavy. Zdlouhavé a špatně zakomponované záběry kamery. Ideologicky směska polopravd a pololží, jak to bylo v tom roce 1968, jak ti stateční a odvážní a skuteční komunisté stáli za svým proti těm novým trendům, zatímco ostatní měli plnou pusu řečí o nějakých politických procesech a cortinách a valutách a porno časopisech. Proč tam má cameo třeba Vašek Neckář, netuším. Kdyby to někdo myslel jako cílenou parodii, pak by se o tomto filmu dalo diskutovat, ale oni to mysleli vážně, a o to víc to bolí. (Ale zase je na tom vidět to, co se povedlo ukázat už Haškovi Švejkem - když se vezmou ty ideologické poučky té které vládnoucí strany doslova, vyleze z toho, jak nesmyslné a směšné vlastně ty poučky jsou.) ()
Hipisáci lynčujú na Václaváku ženu, ktorá nechce podpísať nejakú petíciu. Pražská jar je tu prezentovaná ako puč psychopatov a karieristov. Ešteže sa našli nejaký tí uvedomelí robotníci, čo napísali do Moskvy, aby nám sem na záchranu poslali nejaký ten tank.......................Film predstavuje vrchol normalizačného prekrúcania histórie. Je to navyše absolútne diletantstvo. Aj keď mal byť film dobovka, celý sa odohráva v súčasných kulisách. Takže je to riadny úlet. Všetky tie pouličné lampy a sedemdesiatkový dizajn. Réžiu ani netreba spomínať. Je to natočené "lenivým štýlom". To znamená: každý obraz natočme na jeden záber. Strih tu vlastne okrem spájania jednotlivých obrazov absentuje. Švenker bol asi namol, alebo sa tak veľmi pri natáčaní nudil, že pravidelne zaspával a vždy keď mu padla hlava, tak narazil do kamery. Neviem si inak vysvetliť tie opilecké prerámovávania obrazu. Aby to natiahli na celovečernú metráž, tak do filmu roztrúsili asi sedem identických panorám na Prahu. ()
Nebetyčný paskvil, kterej se může směle postavit po bok zhůvěřilostí let padesátých, které však alespoň řemeslnně byly na úrovni. Steklý naopak vytváří chaotickou skrumáž záběrů, která chce "komplexně" pojmout kontrarevoluční ovzduší šedesátéhoosmého a utrpení pravověrných a přitom z toho chaosu a naprosto rozházeného tempa diváka až rozbolí hlava. Do toho se mísí stále opakovaný "osudově laděný" dlouhý záběr na matičku Prahu, nad níž se smráká, protivní štěkot jednoho z nejošklivějších psů filmového plátna a jeho dementního páníčka a neúnosná manipulace s fakty, která vrcholí "wtf" scénou televizní reportáže, která osočuje sebe sama. Steklého tvorba je slabá, ale teprve po šedesátém osmém konečně dosahuje svého dna. Sám však přitom určitě zažíval roky tvůrčí extáze a "zenitu". ()
Jak to vlastně bylo v roce 1968. 1) Tento film se mi bude těžko hodnotit. Sledoval jsem ho se zájmem od začátku až do konce a nenudil jsem se ani chvilku. Důvody mého zájmu však s kvalitou filmu neměly nic společného._____ 2) Především je film pěknou přehlídkou dobových reálií, počínaje vozy taxislužby, nábytkem a vybavením bytu, dílčími záběry na odbavovací halu pražského letiště nebo tehdy ještě zánovní Podolský stadión._____ 3) Líbil se mi až překvapivě živý jazyk dialogů. Od vedoucího oddělení kultury ÚV KSČ Miroslava Mullera bych něco takového neočekával. Ani kamera a režie nebyly nudné._____ 4) Nejzajímavější ovšem bylo politické pojetí věci. Pustit v roce 1974, v době, kdy měli ještě všichni v paměti, jak to v osmašedesátém bylo, takovou snůšku nehorázných přímo neuvěřitelných lží, to je tedy síla. Co se u kriminálně - špionážních příběhů majora Zemana docela snese, zní v podmínkách života běžných zaměstnanců skutečně absurdně._____ 5) Z pohledu tehdejší propagandy dobrý film. I dnes má hodně co říci, i když to není to, co očekávali zadavatelé. ()
Morálně zrůdný film, který záměrně překrucuje historii a na objednávku strany dělá z reformátorů ty špatné a zlé, kteří se neštítí ničeho a z konzervativců ty hodné, kteří to vlastně myslí dobře. Od začátku není jasné, co má film být za žánr, protože chvíli vypadá jako detektivka, chvíli jako drama, nejvíce je to ale politický film, který na pozadí stávky taxikářů v roce 1968 ukazuje "prolhanost reformátorů a jejich enormní touhu po penězích". Jako by Karla Steklého samotný film nebavil, protože se v něm neustále objevují záběry na Prahu, nic moc se v něm neděje a většinu stopáže vlastně tvoří různá politická prohlášení. Miloš Willig tu své role hodných komunistů dotáhl k dokonalosti, kdy opravdu působí jako poslední spravedlivý, proti němuž se všichni spikli a rady hledá u Stalina s Leninem, z herců snad stojí za zmínku jen Regina Rázlová, jejíž postava řeší nějaké normální dilema. Je nicméně vidět, že ani sami straníci filmu moc nevěřili, protože se v něm neobjevila žádná hvězda a je natočen vesměs bez zájmu. Vše pak korunuje vyloženě směšný konec s "hlubokým" poselstvím, který snad nemohli myslet vážně ani tehdejší komunisté. Jediné, co snad malinko zlepší dojem, je protestující mladík v triku Jimmiho Hendrixe, poměrně odvážná scéna se striptýzem a roztomilý pes. A to je taky to jediné, co tenhle zrůdný film zachraňuje před odpadem. 10 % ()