Gigant

Veľkofilm, ktorý má to čím je aj vo svojom názve je to Giant a presne toľko minút aj trvá rovných 201. Giant nerozpráva jeden príbeh, ale viac naraz a zameriava sa na rodinu bohatých statkárov, kde na začiatku príde medzi nich dievča, ktoré si nedáva servítku pred ústa. Ono film trvá tak veľa hlavne preto lebo sa odohráva vo viacerých rôznych obdobia tej istej generácie, ktorá vo filme postupne starne, ale názory jednotlivých predstaviteľov sa menia len veľmi málo (ale menia). Vo filme je vidno to rozdiel medzi tým narodiť sa s peniazmi a nejako si ich v tomto nebezpečnom svete plnom predátorov (iných ľudí) vlastnými silami zabezpečiť a stať sa bohatým. Možno je aj čiastočne vidieť ako peniaze trochu kazia charakter, ale to je už dosť otázne lebo to je už veľmi individuálne. James Dean hrá naozaj výborne a nič iné som ani neočakával aj keď sa mi potom už jeho postava veľmi nepáčila. Kedže vo filme prejde taká veľká doba nemá film jednu pointu, ale skôr viac a na konci je pointa farba pleti dajme tomu. Koniec mohol byť aj lepší, ale nevadí mi to lebo film je sám o sebe dosť kvalitný. (29.10.2016)

Pocitov a myšlienok je mnoho,slová sa však hľadajú len ťažko.Azda len toľko-nádherné,famozne,veľkolepé. S veľkou pokorou a bez zámeru kritizovať súčasný filmový priemysel musím konštatovať,že to najlepšie,najkrajšie a najhodnotnejšie z oblasti filmu tu už dávno bolo a späť žiadna cesta nevedie.Svet sa jednoducho zmenil a s ním aj herci,režiséri a diváci.Našťastie ešte nie sme tak celkom imúnni voči sentimentu a melancholii,ktoré v nás dokážu vyvolať filmy z časov dávno minulých,ked všetko bolo akési krajšie,farbistejšie a ľudskejšie. Obor je nádherný svojou priamou,nekonplikovanou výpovedou o láske,nenávisti,pochopení a odpúšťaní,bez prehnanej psychologizácie sonduje v hlbke ľudskej duše a necháva vyniknúť natur a vôňu človečiny. Môj špeciálny obdiv patrí Jamesovo Deanovi,ktorý v sebe choval génia tak veľkého,že by s prehľadom strčil do vačku svojich smiešnych texasiek polovicu dnešného Hollywoodu. (23.03.2013)

Co čekat od velké texaské ságy mapující příběh celé generace podle románu nositelky Pullitzera Edny Ferberové? Především velký širokoúhlý barevný film, plátno, ze kterého celé tři a půl hodiny nesleze Lizzy Taylorová a celé to okoření James Dean. V 50. letech ještě Hollywood moc neřešil výpravu a kostýmy a jejich vývoj v čase, takže je velmi náročné sledovat časové skoky, orientovat se dá snad jen podle aut nebo věku dětí, ale není to dost. Skutečně je to celé předzvěstí Dallasu, protože proklamovaná mentalita texaských honáků dobytka a ropných magnátů je tu předepsána přesně v takovém duchu, na jakém seriál později stavěl. Osobně bych na podobné téma raději volila starší film Boom Town s Clarkem Gablem (1940). Tento zážitek s Obrem spadá do kategorie čistě referenčních. (01.02.2020)

Úchvatná sága ze života jedné jižanské rodiny. Takový kříženec mezi Jihem proti severu a Až na krev. Úžasná Taylor, vždy přesvědčivý Dean. Bohužel se nepodařilo nasadit pořádně vypointovaný konec, který tu jakoby odletěl od tématu. Mrzí mě to, protože jinak by šlo o nefalšovanou pětihvěztičkovou podívanou. (12.03.2011)

(1001) Ze tří Deanových filmů je tenhle ten, který se mi líbil nejméně, a to z toho důvodu, že v něm "věčně mladý" také strávil nejméně času ze všech postav. Jeho fl(R)ink byl skutečnou živelnou postavou s temperamentem, jaký obdivuju, takže pokud bych náhodou byla na místě vášnivé Leslie, rozhodně nechám tvrdohlavého manžela kralovat doma s tvrdohlavější sestrou a uteču k Jettovi už na začátku. Protože kdyby tohle (nějaká) udělala, tak z něj na konci nezbude nešťastný opuštěný muž, kterého všichni nenávidí a milují, ale hlavně nenávidí, kvůli jeho penězům. Jeho vývoj bych sledovala mnohem radši než paradoxně šedivou rodinnou ne-pohodu Hudsona a Taylor. Do Leslie se můžu vcítit, ale její muž je mi od začátku nesympatický a až do konce neudělá nic, co by tuhle moji averzi k němu změnilo. Kdybych se měla odklonit od svých přání a hodnotit film, jaký je, tak si budu stěžovat na přepálenou stopáž, protože chrlit na mě odměnou za tříhodinovou pozornost závěrečná prvoplánovitá kázání, že Mexičani jsou taky lidi, to je na mě přece jen moc. Zkrátka to na mě působilo příliš naivně. Ale to asi době, ve které film vznikl, nemůžu příliš vyčítat. Jenom mi to přijde škoda, protože první hodina a půl byla skvostná. Kdyby bylo upuštěno od té "stárnoucí" části, byla bych radši, jenže potom by to už nebyl ten zamýšlený filmařský gigant. (16.07.2009)