Nebe - filmová zpověď Tomáše Etzlera
Heaven
VOD (1)
Obsahy(1)
Nebe je celovečerní dokumentární snímek novináře Tomáše Etzlera. Každodenní syrová realita, kterou Tomáš v Číně sedm let na vlastní kůži zažíval, ve filmu silně kontrastuje s mikrosvětem, který objevil v malé vesnici na severovýchodě Číny. (Pilot Film)
Recenze (59)
Dlouho očekávaná věc. Tak trochu osobní zpověď. Tak trochu náhled do komunistického dětského domova. Hodně zvláštní forma, během které vás půlka filmu tak nějak nezajímá a ta druhá až moc. Pokaždé, co Etzler promluví, tak zájem silně stoupá. Hned jak se odmlčí, tak spíme. I když je zde stále zájem a poselství důležité, tak co si budeme. Pokud to sociální cítění máte troško ochromené, tak vás tyto pasáže moc neohromí a chcete více nahlédnout do Číny skrze hlas vypravěče. I tak si moc není na co stěžovat. Dokument má samozřejmě hořkou tečku. Jak jinak na Čínu. ()
Jak rád bych si po skončení filmu říkal "To není možné, tohle se přece nemůže dít". Jenže já tomu věřím. ()
Nejlepší film o křesťanství za poslední dobu. Plus politika jako nezbytný kontext. ()
Zásadní dokument a povinnost pro všechny, kdo se aspoň trochu zajímají o okolní svět. Některý obrazy budu mít před očima ještě dlouhou dobu. Závěr je jako kudla do zad- ()
Anotace filmu je podle mě dost zavádějící ("dokumentární vhled do politické i každodenní reality Čínské lidové republiky očima novináře Tomáše Etzlera"), a kdybych předem věděl, že to celé bude takřka výhradně jen o jednom sirotčinci, tak by mě vůbec nezajímalo to vidět. Ale budiž, možná je to moje chyba, že jsem od toho měl jiná očekávání. Každopádně musím přiznat, že v téhle podobě mi to moc nesedlo (a přiznávám, že jsem se u toho strašně nudil). Etzlerův komentář místy vůbec nekoresponduje s obrazem (což je způsobeno tím, jak jsem se zde dočetl, že to bylo sestříháno z nějakého volného rozhovoru, a nejedná se tedy o původní komentář), stopáž se vzhledem k tématu jeví neúměrně dlouhá a výrazně by to sneslo zkrácení minimálně na polovinu, ne-li více, a v neposlední řadě mi spousta záběrů přišla poněkud nepatřičná, v tom smyslu, že snad není nutné tolikrát v detailu zabírat ty postižené chudáky, jak se pachtí při nějaké činnosti, která jim vzhledem k jejich handicapu dělá velké problémy, a chápu lidi, kteří to považují za exploataci mizérie, aby si západní divák připomněl, jak se má dobře (nebo co to v něm má vlastně evokovat), byť v případě Etzlera si nemyslím, že by to byl jeho záměr, a jeho hlavní motivací podle mě bylo prostě ukázat, že v případě Číny je všechno daleko horší, než jsme si kdy mysleli, což zrovna v mém případě je ale přesvědčování přesvědčeného... ()
Drsné dokumentární svědectví. Možná jen ten mluvený projev Tomáše Etzlera kazil místy dokumentární požitek. ()
Hlavní téma bylo dobré, ale Tomáš Etzler prostě není filmař, což je tady problém. Pokud filmař říká divákovi, co si o viděném má myslet, tak buď nevěří vlastním schopnostem nebo divákům. Stačilo přitom zaostřit na jedno téma a mohl z toho být výborný film. ()
Tchien alebo Nebo je priezvisko všetkých opustených a postihnutých detí, o ktoré čínska spoločnosť nemá záujem. Politika jedného dieťaťa viedla až k tomu, že ak rodičia majú postihnuté dieťa, tak ho radšej zabijú, aby si mohli zaobstarať nové, zdravé dieťa. Neuveriteľné informácie, o ktorých sme tak akosi mohli tušiť. Na druhej strane je dokument znakom toho, že katolícka cirkev vôbec nie je len o nejakých starých degenerátoch a pedofiloch, ako to často podsúvajú médiá. Škandály sú, to áno a treba to trestať, ale je mnoho takých, ktorí svoj život zasvätili pomáhaniu biednym. Tak ako v Číne. Napriek tomu, že je to tam trestné. Malá škoda pre dokument je to, že je to väčšinou o jednom sirotinci a tých zaujímavých všeobecných informácií bolo menej. Pritom boli veľmi zaujímavé. Šokovali ma hlavne tie zábery, kde si bežní Číňania kľudne prejdú autom ženskú na ceste, alebo obídu detskú mŕtvolu a tvária sa, že nič nevidia. ()
O materiální čínské společnosti postrádající empatii k ostatním https://dokumenty.tv/nebe-filmova-zpoved-tomase-etzlera-dokument/ ()
Neuvěřitelný dokument. Závěr mě samozřejmě dokonale zdrtil... ()
Čína je jednoduše kombinací starého dobrého rudého komunismu postaveného na iluzi, nesvobodě, lžích a manipulacích, ale zároveň i toho nejhoršího z kapitalismu, kde zase vládnou peníze, prospěchářství a fixace na materiální statky. A Nebe je dokumentem, kde silný obsah naprosto přebíjí nemastnou neslanou formu. Ten nesoulad je takový, že to ve mně vlastně způsobuje dokonce nechuť film vůbec hodnotit. Každopádně je to ale zase taková ta oči otevírající záležitost, která mě opětovně donutila si o něco více vážit toho, co máme a v jaké zemi žijeme. Vážit si - jmenovitě: života beze strachu, po všech stránkách dobré životní úrovně, čistého zeleného prostředí, osobních svobod, možnostmi vyvíjet aktivní zájem o veřejný život a blaho země a především, relativně zdravě nastaveného mindsetu společnosti, úrovně lidské empatie a zdravé mezilidské interakce bez jakýchkoli výraznějších děsů ze sebe navzájem. Važme si toho, že jsme společností, které nejsou věci a lidé okolo nich jedno. Nic z toho není samozřejmost. ()
Většinou vyhledávám dokumenty za účelem rozšíření vlastního obzoru. Tenhle dokumentární film je jiný, nepředává kvanta informací, předává emoce a donutí k zamyšlení. Hltala jsem každý záběr a sledovala s úctou, zděšením a s vděčností za to, kde žiju. V prostředí prázdného sálu kina jsem měla pocit, jako by pan Etzler promlouval jen ke mě a o to to bylo silnější. Věřím, že snad každý má nějaké základní informace o Číně a dokáže si představit systém, který je tam nastavený. Dokument se obecné problematiky Číny dotýká jen letmo, což je za mě škoda, protože bych v tom kině klidně seděla o pár hodin dýl. Středobodem filmu je sirotčinec vedený ženami s velkým srdcem, které pro něj obětovaly celé své životy a tvoří s dětmi jednu velkou rodinu. Upřímně, tolik štěstí, jako bylo na tvářích obyvatel sirotčince jsem už dlouho neviděla. V kontrastu jsou pak ukázány záběry ze státních sirotčinců, kde děti ani slovo štěstí neznají. Nedokážu moc popsat, jak mě na konci zasáhla zpráva, že byl tento chudý a přesto štěstím a láskou oplývající sirotčinec vedený více jak 30 let zestátněn a jeho obyvatelé byli přerozděleni do oněch státních sirotčinců. Nechci si ani domýšlet, co se s nimi stalo. Bylo to silný kafe a jen kapka v moři všech hrůz, které se v téhle zvrácené zemi odehrávají. S informacemi, které Etzler o Číně určitě za ty roky života tam má, by mohl vydat desítky celovečerních dokumentů a rozhodně bych šla na každý z nich. ()
I přes veškerou snahu p.Etzlera by tématu sirotčince, jako osamocené oázy lidskosti, slušela kratší forma než celovečerní film. Jako nosné téma reportáže na ČT/CNN by to bylo fajn. ()
Čekal jsem méně sirotčince a více Etzlera... ()
Politický komentář a taková prodloužená etzlerovská reportáž o katolickém ostrově s hluboce lidskými hodnotami uprostřed odporného a zrůdného komunistického režimu, který společnost nejen svazuje, zároveň ji, zdá se, degeneruje. Střední a východní Evropa o tom ví také své - ta o tom naštěstí už může točit filmy. ()
Novinář Tomáš Etzler objevil v absolutně nehumánní společnosti malý ostrůvek lásky v podobě katolického sirotčince, který dnes už bohužel neexistuje. Tahle informace zmíněná v závěrečných titulcích se mě hluboce dotkla. Celý dokument je nesmírně emotivní a velmi na mě zapůsobil. Za nejvíce zdrcující bych označila záběry na ženu, kterou srazilo auto na přechodu pro chodce. Ležela tam poměrně dlouho zcela bez povšimnutí kolemjdoucích, několikrát se pokoušela sama vstát, než ji (konečně!) přejelo další projíždějící vozidlo... O Číně jsem si nikdy nedělala žádné iluze, přesto jsem byla doslova šokovaná skutečností, že tamní zvrácený režim zřejmě vymyl mozky většině obyvatel natolik, že nejsou schopni soucitu a empatie. (90%) ()
"Život Číňana, který není schopen pro Čínu vytvořit materialistický užitek, ztrácí jakoukoliv hodnotu" ... jen malá parafráze ze včerejší nebeské debaty v Boskovicích, kam pan Etzler zavítal. Profesionál, jež mě nutí obracet zrak daleko na východ, jelikož co se šustne tam, semele nás. Rád bych ještě ve svých mladých letech sám otestoval "deformovaný lid Číny" a jestli je vše do puntíku tak, jak nám to tento Ostravák líčí. Super zážitek .... brzo knížky. Děkuji Evropě za nebe. ()
Veľmi silný dokument, jeden z najsilnejších za posledné roky. A to nielen srdcervúcimi scénami s "deťmi", ale aj tým pozadím čínskeho režimu, napriek ktorému sirotinec vznikol. Tomáš Etzler nenecháva dokument klasicky voľne plynúť, ake vstupuje do neho svojimi myšlienkami a pocitmi, čo je mu v komentároch vyčítané. To mu ale musím odpustiť, pretože pre menej znalých Číny by veci mohli byť nejasné alebo až zavádzajúce. Veľmi odpurúčam každému nekritickému obdivovateľovi Číny a ich režimu. ()
Související novinky
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (více)