A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
Melodrama s velmi temnými podtóny a jednou z nejlépe „vyargumentovaných“ frustrací. George není přes své smrtonosné úsilí schopen dojít naplnění v osobním ani pracovním životě a americký sen, jehož naplnění považuje jako ambiciózní mladý muž za svou povinnost, se pro něj mění v sérii stresujících životních voleb, z nichž nakonec žádná není správná. Anebo skutečně miluje Angelu jako takovou a nikoliv jenom nedosažitelný životní styl, který tato žena z lepší společnosti v jeho očích zosobňuje? Nezodpovězené otázky umožňují protagonistu vnímat zároveň jako viníka i jako oběť společnosti, jejímž požadavkům chtěl za každou, za jakoukoli cenu vyhovět. Melodramatická i noirová rovina jsou do sebe pevně zaklesnuté. Film se v jeden okamžik neláme do jiného žánru, jenom jej začne více akcentovat. Kompozice záběrů, se záměrně nevyplněným prostorem nebo vhodně rozmístěnými objekty, má sama o sobě jistou vypovídací hodnotu, upozorňuje na duševní rozpoložení postav nebo naznačuje, k čemu teprve dojde (soudní síň v pozadí před osudovou cestou k jezeru). Režie prozrazuje absolutní kontrolu nad každou scénou, díky čemu mohl Stevens do filmu prostřednictvím mizanscény zakódovat podvratnější sdělení, než jaké nese scénář (k oidipovské fixaci na matku se tak přidávají náznaky dalších zmařených erotických tužeb). A kromě toho je to taky naprosto profesionální prezentace metodického herectví a emocionální smršť, která vám nedá vydechnout. 85% ()
Úžasná adaptácia Americkej tragédie s prekrásnou Elizabeth, ktorá asi najlepšie pretavila to všetko, čo Dreiser chcel svojím románom povedať. Nie je to len dramatický príbeh samotný, je to poukázanie na spoločenskú situáciu a sociálne statusy zainteresovaných. Samozrejme, je tu trocha odklon viac do romantična, ale to vôbec nevadí. Bravúrne spracovanie, skvelé herecké výkony, jeden z naj filmov 50.-tych rokov. ()
Reziser George Stevens /Gigant/ natocil celkom dobru spolocensku konzervacku o hetero laske medzi nim a nou. Ona je pritom len robotnicka za pasom v akejsi tovarni. Viem, kto bol Montgomery Clift, ale extra ho nemusim, naopak bola nadherna Liz Krajcirka /Kleopatra 1963, Cat on a Hot Tin Roof/. Dialogy nijak nevybocuju z vymedzeneho ramca, ale trochu herci improvizuju. Alebo sa mi to len zdalo ? 70 % ()
Toto bolo pre mňa naozaj ťažké pozerať. Úžasne zobrazili to, čo človek pozná v živote sám, keď urobí chybu a v návale nerozumu sa ju snaží zažehliť inou chybou. Obvykle ešte väčšou. Akoby nastavili zrkadlo. Zodpovednosti. A ako ukázali tú temnotu vo vnútri človeka, ktorého ťaží svedomie. Naraz nemôže mať radosť z ničoho krásneho naokolo. Je mu to vzaté. Totiž, vzal si to sám. Strašný film. Ten ide do čierneho. ()
Jaký je rozdíl mezi Americkou tragédií a Místem na slunci? Asi žádný, jedno se přelévá do druhého a končí týmž. Neubránil jsem se pocitu spřízněnosti George Eastmana s Julienem Sorelem a Meursaultem (měl vůbec nějaké křestní jméno?) S rozdílem snad jen v tom, že oni mluvili stále pravdu a George jen lhal (ale nejenom on!) - to však na věci moc nemění, konec je stejný. Dá porota přednost tirádám prokurátora před sofizmaty obhájce? Ano, připomíná mi to Cizince, ale Cizince mi připomíná teď už skoro všechno. Dále viz Matty, až na to, že moje hodnocení je o 10% vyšší. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
Reklama