Kvočny a Král

Přesně tenhle typ frajíčeků a machírku opravdu miluju. Mám vždycky sto chutí jim lehce poupravit fasádu. Asi to bude nějaká alergie nebo co. Nevím, co na něm Jana viděla, ale byla to její volba. Oslovení kvočna jsem pro holky taky nikdy neslyšela. Zápletka by bylo zajímavá, kdyby se neutopila v té nemástné a neslané kaši okolo. Snadno zapomenutelný příběh. Za zmíňku stojí akorát mladá Milena Steinmasslová a Vladimír Dlouhý. (07.11.2016)

Klasická socialistická výchovná moralitka. 1) Kalhoty z roletoviny, vskutku krátké minisukně a jiné dobové reálie jsou milé, ale kvalitu díla nezvednou._____ 2) O povaze dobové tvorby svědčí fakt, že snímek získal na 12. filmovém festivalu mladých v Trutnově roku 1974 Cenu diváka._____ 3) Zaujali 16letý Vladimír Dlouhý (Janin bratr Pinďa), 23letý vnuk Zdeňka Štěpánka Erik Tabery (vůdce party Král) a trochu i 21letý Jan Kraus (člen zlodějské party Vabi)._____ 4) Výstižný koment: Master19**. (07.11.2019)

Hned v úvodních titulcích na mne vyskočilo: .. Film podle povídky Karla Štorkána - odměněn cenou ÚV SSM na festivalu mladých v Trutnově''. Kdo mne zná ví, že tohle na mne občas umí zapůsobit jako dobře udělaná muška na pstruha :-). A stejně jako ona duhová rybka jsem mlsně po filmu skočil. Bohužel film je 79 minut trvající nic. Sice tam zaujmou tehdy mladí herci Steinmasslová, Dlouhý a v roli vlasatého grázla tradičně Kraus, ale to je tak vše. Zajímalo by mne, zda posledně jmenovaný hrál někdy v něčem jiném než v takovýchto rolích. Na někoho film dýchne možná tím sedmdesátkovým retrem s copy, culíky a proklatě krátkými minisukýnkami, na mně to i tak byla šílená nuda. Bohužel si film nenese ani žádné tehdejší ideové poselství, což jsem od něj očekával jako jistou zábavu... Dávám tedy za jednu ukradenou roli látky. * (22.11.2023)

Děj opravdu není složitý. Poctivá pracovnice, čarokrásná devatenáctiletá Milena Steinmasslová, prožívá pletky se socialisticky nesmýšlejícím frajírkem s dlouhými vlasy, motocyklem a partou podobných "vyvrhelů". Její blankytný kádrový profil je navíc akcentován tím, že se po smrti rodičů stará o nezletilého bratra Pinďu (čtrnáctiletý Vladimír Dlouhý), kterého puberta táhne právě do party jejího amanta, kde může po vzoru např. Jana Krause zevlovat, kouřit, popíjet lahváče chlazené v kašně a podnikat spanilé jízdy na československých harlejích. Po zjištění, že "král" si zajišťuje občerstvení v hospodě sázkami o zprznění té které pletařky, se od něj odklání a podléhá hodnému leč úlisnému mistrovi se žigulíkem (pro jistotu předabovanému Viktorem Preissem). Král toto nese nelibě, zjišťuje, že Milenu upřímně miluje a rozhodne se také pořídit automobil, aby byl konkurenceschopný. Protože si ale dokáže spočítat, že při jeho pracovním nasazení si během této pětiletky nevydělá ani na trabanta, začne se svou partou plánovat krádež a zpeněžení několika rolí látek. Souběžně s tím se snaží Milenu vylákat z poklidných večírků SSM na pařbu do "protistátního" Ontaria. Milena jde, divák trne, ale ona je motivována snahou vytáhnout Pinďu ze spárů flinku, cigaret, alkoholu a vůbec nezřízeného života. Co se jí nepodaří u Pindi, podaří se u krále, který je láskou ke spanilé svazačce vyvázán ze spárů pokleslého smýšlení. Celý film je ozvláštněn způsobem vyprávění, kdy je fakticky zaznamenáván ve formě flasbacku do vyšetřovacího spisu... Naivní normalizační báchorka pro mladé rebely, aby vyměnili dlouhé vlasy za pozitiva a sociální jistoty režimu. (01.03.2018)

Nuda, nuda, nuda... Některé (normalizační) filmy dnes zaujmou alespoň svou "dobovostí", ale Kvočny a Král, celovečerní debut režiséra Jaromíra Borka, který natáčel převážně pro mládež, nezachrání ani občasný náznak pohledu pod minisukně ženských postav. Těch je ve filmu přemnoho, neboť děj se odehrává ve městě, jež žije z místního textilního závodu - a v tom pracují především ženy (samé mladé - důchodkyně se vyskytují jen ve frontě v Pramenu a na náměstí, kde ohlížejí třeba lejstra vysypaná z nabouraného náklaďáku). Centrální milostná zápletka nudí, lokace jsou mdlé, rebelantství mužských postav je směšné, spíše než drsně působí "hoši" romanticky - třeba když tahají na špagátě lahváče z potoka. Těžko říct, zda to fungovalo v době svého vzniku... Napsáno podle povídky Karla Štorkána. Hlavního hrdinu - údajně playboye - hraje značně odpudivý Erik Tabery. (29.05.2005)