Smrtící krása

Nápaditý scénář stál u zrodu povedeného teengerovského filmu, který vypráví o tom, že i ti největší životní smolaři si zaslouží alespoň jednou jedinkrát poznat oboustrannou lásku jako trám. Tragický příběh s celkem originální zápletkou a existenciálním přesahem je dojemný až k zalknutí, a přitom báječně odlehčený nenásilným humorem. Užila jsem si to i díky výborně zvolenému hudebnímu doprovodu měrou vrchovatou. (85%) (17.01.2022)

Max se narodil s příliš hezkým obličejem, který když někdo zahlédne, zemře. To ho přivádí k šílenství, má deprese a svůj život nemá rád. Studuje doma a kromě jednoho kamaráda se s ním nikdo nebaví. Jednoho dne ale pozná Alex a jeho život se otočí o 360 stupňů. Tento snímek je jednoduše úžasný. Zamilovala jsem se hned po shlédnutí traileru. Je to neotřelé, neokoukané a i přesto, že je to vlastně moderní film, moc modernosti v něm neshledáte. Hlavní představitelé se oblékají jako v 90. letech, hrají staré pixelové hry, a jejich koníčky se také zrovna moc moderním směrem neubírají. Celý koncept tohoto filmu je spíše vážnější, ovšem ho hezky doplňuje nenásilný a zároveň velice přívětivý humor, díky němuž opravdu nemáte pocit, že sledujete klišovité teen drama. A ne jen to, postavy jsou také velice sympatické a tak přirizeně milé. Jedná se o velice upřímný snímek. A i přes nějaké ty humorné scénky, nečekejte vyloženou komedii. Jde o trpko-sladký srdečný příběh. Závěr byl velice pěkný a procítěný. - "The last thing Alex taught me was, that those that see me for me don't find my face to be the most attractive part. Unconditional love is the immunity." (24.09.2020)

Originalitu tu nemôžeme vytknúť, o tak šialenej „chorobe“ som ešte nepočul. Zvyšok je už niečo, čo sme videli niekde inde. Klasická romanca, obaja chorí, pomáhajú si a cez to celé majú zmysel pre humor. Zámer filmu: na konci rozplakať za pochodu silnej pesničky. Nemám rád klišé a k tomu ešte účelové. (18.12.2020)

"Looks That Kill" ma nakoniec celkom príjemne prekvapilo. Takto si predstavujem romantickú dramédiu. Žiadne patetické scénky, žiadne otravné dialógy a postavy postavené v celkom zaujímavej situácii. Nebudem to rozoberať do detailu, no pravda je taká, že aj Max aj Alex majú svoje problémy, s ktorými sa musia potýkať a nevedia ako z nich von. No obaja jeden tomu druhému na čas pomôžu na chvíľu zlepšiť život. A možno aj v jednom prípade na dlhšie. Toto je ten typ filmov, ktoré mám rád a dokážu ma vždy potešiť. Sú srdečné, nechýba im humor a skrz to všetko čo sa deje dokážem našim postavám rozumieť. Občas sa tu nájdu nejaké tie klišé a momentky, ktoré úplne nefungujú, no dokážem ich prijať celkom okey. Je tu len jedna vec, ktorá do filmu nemala podľa mňa ísť a bol by bez nej zaujímavejší a lepší. A to je postava Craiga. Dokopy tam nemá jeho postava žiadnu podstatnú rolu. Je tam dokopy len ako hajzel. Na dve scénky a to je všetko. A pritom si vychytí jeden dôležitý filmový moment. No jediné čo urobí počas oboch scénok pre mňa je to, že ma otrávi a čakám na to kedy konečne vypadne. Nič na jeho postave nebolo dobré. Ale okrem toho film funguje podľa mňa veľmi dobre. Je vtipný, je milý, je smutný, je srdečný, je láskavý, čo viac by som chcel? Pre mňa príjemný film na poobedie, ktorý potešil. A okrem toho Julia Goldani Telles je fakt super. Hodnotenie: B+ (09.09.2020)

„Trochu“ atypický (a bolestivý) romantický príbeh, kde nechýba ani dráma, ani občasné zavtipkovanie (ale len v snahe trochu uvoľniť vážnosť vecí – aj keď nie vždy sa to podarí). Ústredná dvojica Brandon Flynn / Julia Goldani Telles je fajn – chémia medzi nimi je spíš krehká, ale funkčná. (Bolo mi strašne ľúto Alexa.) To, že Max na konci „sa zmení“ na niekoho takého, ako „Doc“ v príbehu Doctor Sleep, radšej nekomentujem. P.S.: „Danielle Stell? Ona je zlodejka. Má to aj v mene.“ Osobné hodnotenie: 73% (***) (17.12.2020)