Trojúhelník smutku

Ruben Östlund natočil jízlivou satiru o současné společnosti a lidech, kteří nejsou připraveni na to, že přijdou o svůj společenský status. Jenže nejde o intelektuální onanii, ale o nesmírně zábavnou a vtipnou komedii, které není nic svaté a krom skvělých herců, originálních nápadů a chytrých dialogů nabídne i minimálně jednu scénu, která se svou absurditou a vyhroceností zapíše do filmových dějin. Jeden z nejlepších filmů roku. (20.09.2022)

Ale jo, sem tam jsem se smál, sem tam jsem se smál hodně, sem tam jsem se smál hodně hodně, ale celé mi to tak nějak nedrželo pohromadě a nevěděl jsem, co si z toho odnést. Ano, člověk si pak přečte, že se jedná o "břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci" nebo že to je "satirická óda na nevyhnutnou nerovnocennost ve společnosti" a pak si řekne "Hmm, to dává smysl"... Asi jsem na tyhle evropské nezávislé filmy moc hloupej, nedá se svítit... 70% (14.12.2022)

Hodně se o filmu říká, že tepe do horních 10 tis, ale on tepe do nás všech, našeho nastavení vem si tu managerku toalet (neskutečný čeho všeho člověk může být dneška manager) v poslední třetina. Já to vnímám jako hodnotové nastavení lidstva, jo někdo se může bránit že takový není a možná není, ale taky asi nikdy nebyl na yachtě pro milionářský prasata. "Granátový" manželský pár, to bylo fakt až mrazivý. Já s tím film jeho názor sdílím, jen bych to neuměl odvyprávět tak dokonale trefně, zaujmout přitom diváka a ještě být zábavný. Velmi chytrý film, připoměl mě českou realitu, kdy naše šéfka sněmovny v kostýmku za desetitisíce mluví k lidem, že si mají přes zimu brát dva svetry, arogance, povýšenost, nulová empatie, absolutní amorální dno, dostáváme ve zprávách dnes a denně jak na zlatým podnose a média tyto lidi vyvyšují, takovým způsobem, že vůbec nedivím, že tahle doba z nás dělá podobné duševní mrzáky, jako máme možnost vidět v tomhle filmu. Finálová scéna už dokonalejší být nemohla. (14.10.2022)

"Na nudném módním molu, zablijeme si spolu." Omnibus, k tabuli! Učil ses? Ano, soudružko učitelko. Takže otázky. Kapitalismus je jaký? Prohnilý. Zbohatlíci jsou? Rozežraní. A uklízečky? Vykořisťované. Hladový člověk? Politicky i sexuálně zneužitelný. Trojúhelník smutku má kolik vrcholů? Žádný. Všechny hroty jsou obroušené, i konec někdo ustřihnul. Postavy v Trojúhelníku jsou? Psychologicky ploché a ideologicky prvoplánové. A co vtipy? Omšelé. Zvracení přežrané buržoasie? Laciné. Kolik postav sis oblíbil? Jen jednu, ožralého kapitána. Čím tě zaujal? Znalostí Marxismu-leninismu, zdravými politickými názory a sebereflexí. A pozor, těžká otázka, kdo jsou influenceři? Nevím, souško, v Marxově Kapitálu se to nepíše. To byl chyták, Pavlíku, to by ani soudruh Marx nevěděl. Piš si. Jsou to darmožrouti a líné pijavice, přisáté na zahnívajícím cecku konzumní společnosti. Nic nevyrábí a blbé socky je za to svými lajky platí. Aha. A poslední otázka. Co je to bezpáteřník? Ha?! To jsem prosím já, soudružko učitelko. Chtěl jsem dát dvě hvězdičky. Ale copak můžu? Machrovat na snoby z Cannes, na artožrouty z ČSFD, i na většinu mých oblíbených [sic!], coby zpruzená socka a lopata, co neumí ocenit artovou shit-satiru? Jsem přizdisráč a blil (!) bych nad sebou. Třikrát. (21.12.2022)

// Pryč s patriarchátem, zrušit stereotypní genderové role mužů a žen, zvážit kapitalismus, možná se i zamyslet nad bezpečností lodní dopravy, zabalit to do jednoho vtipného sexy balení s jednou obskurně vygradovanou sekvencí, u které budou všichni řvát smíchy, a máte zkrátka velkého kandidáta na letošní film roku. Jo, když se to udělá takhle chytře, tak stačí takhle málo. 9,5/10 (05.07.2022)