Trojúhelník smutku

Nekompromisný sociolog Ruben Östlund opět tepe do vrchních tříd společnosti, a to natolik zábavným způsobem, že i téměř dvouapůlhodinová stopáž rychle uteče. Není však jisté, jestli v divákovi poté ještě něco zásadního zůstane. Více zde. (03.07.2022)

“Jediné místo kde funguje socializmus je peklo - a tam ho nepotřebují.” Satirická óda na nevyhnutnou nerovnocenost ve společnosti. Rovnováha je utopie. Degustační večeře z The Square, kolosálně rozvinutá v koncert absurdity na luxusní zážitkové jachtě přebíjí v zábavnosti všechno, co jsme viděli v žánru komedie v posledních letech. A to film není komediální žánrovkou. Bavili mě i tvrdé nárazy švenkující kamery. Když máte co říct, můžete si dovolit opakovaně připomínat, že forma je pouze prostředek. Stejně jako jsou zbytečné všechny rozmarové glamour propriety účastníků této veleplavby... Pátou hvězdu nedávám, protože poslední “ostrovní” třetina filmu za “lodí” zaostává jak ve vtipnosti, tak v efektnosti vypointování scén. Zakončení ale famózní! (11.07.2022)

Kdo přežije luksusní resort? aneb bolestivá kolonoskopická sonda do mentálních výkalů z mravních i společenských norem vykolejených palidí. Poučení? Ať ten kapitalistický endoskop vytáhnete z nefachčenkovské, parazitické ovlivňovačky, zhovadilého ruského oligarchy, pudlíkovského homomodela bez sociální empatie, pokrytecké motivační řečnice, arogantního snoba nebo filipínské hajzlbáby, vždycky bude od hoven, protože u včel svědí prostředky, a „slušným“ marxistům nezbývá než své utopie přechlastávat. V určitých situacích se může stát zmrd z kohokoliv, ovšem přirození zmrdi jsou na tom vždy lépe, protože nebojují s výčitkami. (03.12.2022)

Oscar 3 nominace: Nejlepší film, Režie, Scénář ... ... ... Zlatá Palma (27.12.2023)

Pro mě level Parazit (2019), jednoznačně nejlepší film letošních Varů a zcela jistě i jeden z TOP 5 filmů celého roku. Řízná společenská kritika zpracovaná podnětným, originálním scénářem a zabalená v divácky velmi vstřícném a zábavném kabátku. Výbuchy smíchu jisté, stejně jako pobavené zhnusení ve skvěle vygradované scéně kapitánské večeře. Pěkně dvojznačně zkonstruované zakončení. (56th KVIFF) (10.07.2022)

Hodně se o filmu říká, že tepe do horních 10 tis, ale on tepe do nás všech, našeho nastavení vem si tu managerku toalet (neskutečný čeho všeho člověk může být dneška manager) v poslední třetina. Já to vnímám jako hodnotové nastavení lidstva, jo někdo se může bránit že takový není a možná není, ale taky asi nikdy nebyl na yachtě pro milionářský prasata. "Granátový" manželský pár, to bylo fakt až mrazivý. Já s tím film jeho názor sdílím, jen bych to neuměl odvyprávět tak dokonale trefně, zaujmout přitom diváka a ještě být zábavný. Velmi chytrý film, připoměl mě českou realitu, kdy naše šéfka sněmovny v kostýmku za desetitisíce mluví k lidem, že si mají přes zimu brát dva svetry, arogance, povýšenost, nulová empatie, absolutní amorální dno, dostáváme ve zprávách dnes a denně jak na zlatým podnose a média tyto lidi vyvyšují, takovým způsobem, že vůbec nedivím, že tahle doba z nás dělá podobné duševní mrzáky, jako máme možnost vidět v tomhle filmu. Finálová scéna už dokonalejší být nemohla. (14.10.2022)

Neosobní filmařina Rubena Östlunda často otvírá různé, mnohdy i nejnitěrnější, otázky lidského bytí. A otvírá je tak, že to dává hlavu a patu a donutí diváka k zamyšlení. To každý také nedokáže a ne jinak je to i v případě Trojúhelníku smutku. Ten má ale tu smůlu, že režisér zde zachází až za hranici únosného a v poslední filmové třetině z námětu dělá tak trošku frašku. Do té doby je to ale naprosto luxusní strefování do lidské třídy světových miliardářů. Trefná, úderná a zatraceně vtipná satira. Diskuze Zlatka Buriće a Woodyho Harrelsona jsou naprosto epické, ale zároveň dost děsí. Ale to jen v případě, že se přestanete smát a začnete nad těmi dialogy přemýšlet. Proto to raději nedělejte a bavte se. (05.04.2023)

Ruben Östlund natočil jízlivou satiru o současné společnosti a lidech, kteří nejsou připraveni na to, že přijdou o svůj společenský status. Jenže nejde o intelektuální onanii, ale o nesmírně zábavnou a vtipnou komedii, které není nic svaté a krom skvělých herců, originálních nápadů a chytrých dialogů nabídne i minimálně jednu scénu, která se svou absurditou a vyhroceností zapíše do filmových dějin. Jeden z nejlepších filmů roku. (20.09.2022)

║Rozpočet EUR 10miliónov║ Tržby USA $4,224,715║ Tržby Celosvetovo $22,527,879▐  Slušne úchylná satira na mocných. Zvrhlé, chladné až odpudivé. Určite účelové, miestami dosť trefné, demorálne ale nie  tak dokonalé aby to dostalo do kolien. Režisér Ostlund si vie vybrať silné ľudské a dramatické námety ale nedokáže z nich vyťažiť maximum. Možno škoda že sa tam v príbehu viac nezápajal Woody Harrelson. /60%/ (29.01.2023)

Östlundův výprodej s jednou luxusní fekální scénou a spoustou populismu, který neurazí vůbec nikoho. V tomhle je švédský obchodník s konfekční satirou nejlepší na světě. Bohužel jako filmař má už zřejmě svoje vrcholy za sebou. Press Play a pozvi Vyšší moc. (02.01.2023)

Jednoznačný filmový hype roku. Blinkací scény mají sice až montypythonovský rozměr a Östlund asi také hledal Meaning of Life západní společnosti, nebo její elity, jak už jsem ale psal v komentáři Östlundova předchozího snímku Čtverec - Nejsem si jist, jestli Zlatá palma z Cannes (potažmo evropské filmové ceny) není výrazem totožného pokrytectví, na které poukazují tvůrci ve filmu, namísto charitativního večírku udělíme cenu filmu, který našemu světu nastavuje nelichotivé zrcadlo, a pak nasedneme do svých Tesel, soukromých tryskáčů i jachet a jede se nerušeně dál... PS: Film s rozpočtem 15 milionů dolarů, tedy cca 345 milionů korun, si utahuje z rozmařilého způsobu života horních deseti tisíc. Tak doufám, že Woody Harrelson létal z Ameriky na natáčení soukromým tryskáčem... :-) (12.12.2022)

Skvěle zkonstruovaný komentář naší společnosti, který má hromadu povedených point, k tomu je to užasně vtipné. Avšak na můj vkus, až moc do očí bijící a očividné, kdy se mi začali ty postavy strácet a viděl jsem jen snahu něco říct pomocí figurek. Ale nebylo to až tak zásadní, takže i přesto krásná pecka. (30.12.2022)

Na můj vkus se zde až příliš společensky satiruje na úkor i vzdáleně uvěřitelného děje / chování. Chápu, že to nemá být Pán Much, ale část na ostrově na mě působila až příliš vykonstruovaně. Pomalu jak divadelní hra, než jako film, který mě má přenést do dění. (05.12.2022)

„MOHL BYSTE UVOLNIT VÁŠ TROJÚHELNÍK SMUTKU? JE TO MEZI VAŠÍM OBOČÍM…“ Angažovanej film, propletenej myšlenkama, odsuzující a satirující (fungující) systém kolem nás. Na mě zbytečně dlouhý a hodně času nudný… Sorry, asi se mi nechtělo hledat ideu v každý tý ukecaný scéně.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Spím s proletáři všech zemí, a sním, že se spojí. 2.) Miluju zvratky (nejen západní společnosti).  /// Thx za titule „Lordek“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (22.12.2022)

Satira, která nechce být jednoduchá a jednostranná. Díky tomu je divácky překvapivě vstřícná a na zobrazená pomrknutí či popíchnutí se může chytit každý s alespoň trochu otevřenou myslí. Jen by mohla být trochu vyrovnanější. Zatímco pro mnohé je vrcholem kapitánská večeře, já si daleko víc užíval poznávání jednotlivých ješitů a snobů i nepředvídatelnou, pomalou, ale o to odvážnější závěrečnou část. Večeře je totiž scénou, kterou si zapamatuje úplně každý kvůli její otevřenosti, ale právě svou přepáleností si škodí. Ukazuje sice, jak se těžké chvíle nevyhnou nikomu na světě, ale je těch úkazů moc. Metaforu s válením se ve vlastních tělesných tekutinách jsem chytil napoprvé a nepotřeboval jsem ji mít tolikrát zopakovanou. Trojúhelník se nedoporučuje snadno, protože svou neopodstatněnou délkou může leckoho odradit, ale otázka "Jak bych se v takové situaci zachoval já?" je přítomna mnohokrát a pokaždé spouští vír otazníků, na které není snadné odpovědět ani sám sobě. (15.10.2022)

Östlundova "Farma zvířat" je nádherně kousavým a jízlivým obrazem naší společnosti, která tuze ráda mluví o rovnosti, ale přitom stojí na naprostém opaku. "Triangle of Sadness" stylově balancuje na delikátním průsečíku mezi vycizelovanou důmyslností i komplexností "Parazita" a rozkošně karnevalovou i drze nekorektní přízemností  společenských karikatur od Troma Entertainment jako "Noc drůbežích mrtvol" a "Shakespearovské sravnosti". Díky tomu také zůstává ojediněle univerzálně přístupný a současně natolik mnohovrstevnatý, že si v něm každý divák najde jinou figuru, v níž spatří odraz sama sebe a své pozice ve společnosti, která je navzdory chvilkovým iluzím či domnělému statusu bezvýchodná a zoufale nedůstojná. Östlund se nebojí tnout do absurdity současného světa mladých a uvědomělých i starých a zaopatřených, ale neopomíjí při tom ani ty všechny mezi tím, kteří celý ten civilizačně zpovykaný cirkus udržují v chodu. Za hurónského smíchu nechává diváky vychutnat si vytříbeně servírované jednohubky stimulující naší vnitřní zlobu a škodolibost, aby nás pak v celé té žlučovitosti vyráchal a ukázal nám pravou pokřivenost genderových rolí a sociální hierarchie excesivního kapitalismu. ___ PS: Ve skvělém castingu je třešničkou na dortu nikoli Woody Harrelson, ale Zlatko Buric, který snad od fenomenálního "Dealera 3" neměl takový prostor a tak skvostnou roli. ___ PS2: Velmi doufám, že film nejen v české distribuci nasadí také plexy, protože po jeho zhlédnutí se budete chtít procházet mezi luxusními obchody, kde se na vás z výloh zasmušile tváří modelové propagující nesmyslné statusové propriety. (18.05.2022)

// Pryč s patriarchátem, zrušit stereotypní genderové role mužů a žen, zvážit kapitalismus, možná se i zamyslet nad bezpečností lodní dopravy, zabalit to do jednoho vtipného sexy balení s jednou obskurně vygradovanou sekvencí, u které budou všichni řvát smíchy, a máte zkrátka velkého kandidáta na letošní film roku. Jo, když se to udělá takhle chytře, tak stačí takhle málo. 9,5/10 (05.07.2022)

Všetkým rozumbradom, ktorí v tom vidia  nevyhnutnosť nerovnosti a ospravedlnenie jej "prirodzenosti" by som rád osvetlil, že toto je film o tom ako kontextuálna povaha nekontrolovanej moci kreuje vždy iný charakter nerovnosti v dôsledku závislosti na svojvôli jej nositeľov.  Sorry jako, ale toto proste je "levičácký" film do špiku kostí. 10/10 (05.05.2023)

Drsný severský drama, který jde pod kůži - životem, sarkasmem a nádechem černého humoru. Tématicky autentická verze dnešní doby. (27.02.2023)

"K zemi hleď" pro lepší lidi. Jenže tohle je Ostlund, a tam bych prostě doufal ve víc citlivosti a empatie. Sem tam to lízne i moje patnáctileté já, jenže vidět takhle zhmotněný pubertální sen na velkém plátně a s filmařskou finesou, tak i stále to je  jen tím klišovitým a prvoplánovým vlhkým snem nevybouřeného mládí. Pro nás, jež si pěstujeme podobné rozhořčení nad současným světem, tak je to jen dlouhá série omšelých vtipů, které si vyprávíme na kapitánské večeři. Nikam dál Ostlund nedojde, a to i přes vynikající první kapitolu filmu. Jsem zvědavý na další film, ale tohle je arogance možností jednoho současného génia. (17.07.2022)