Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    *****

    Teprve druhý (a první významnější) film Olivera Stonea udivuje nejenom jistou režií a výkonem Jamese Woodse, ale také jasným formulováním nepopulárních politických postojů. Stoneovu odvahu bych chtěl mít. Není z režisérů, kteří by se báli přiklonit k jedné či druhé straně. Naopak, vědom si moci médií, považuje za svou povinnost přinášet kromě zábavy i vyhraněný názor. Salvador si po celé dvě hodiny drží slušné tempo vyprávění a ačkoliv se mi střih zdál zprvu příliš zbrklý a scény tudíž pro nalezení té správné cesty k hlavnímu hrdinovi příliš krátké, ke konci v podstatě nemáme na vybranou, než mu držet palce. Bezostyšná manipulace s divákem, anebo důmyslná forma kritiky masmédií? Stone dokáže být v přístupu k divákům nemile zákeřný a vstříc ochotně vycházející zároveň. Něco jako happy end v jeho (a tím pádem ani v našem) světě neexistuje, zde nejde o důsledné držení se reality, spíše o pózu typickou pro Stoneův vztah k americké kultuře („udavte se svými dobrými konci!“). Jde o útok jasně namířený proti vládě Spojených států a ačkoliv to možná nebyl záměr, jde o příběh nadčasový. Vždy zde budou ti silnější, kteří by logicky měli pomáhat těm slabším, jenže, proč by to dělali, když jim to nic nepřinese? Navíc, neadekvátnost prostředků použitých k vyřešení těchto „drobných patálií“ nikoho příliš neznepokojí, jak ostatně říká jedna z postav: „Tahle válka nikoho nezajímá“. Stone dokáže vyprávět velice poutavě a se zápalem pro věc, problém umí analyzovat s děsivou pečlivostí, co se detailů týče. Salvador je silný film oprávněně vzbuzující silné emoce, v konečném důsledku mě na něm mrzí právě ta absence pohledu z více úhlů, ale vzhledem k tomu, že ten ani nebyl záměrem, nic mi nebrání dát hodnocení nejvyšší. 90% Zajímavé komentáře: Visáč, Vitason(17.12.2007)

  • poz3n
    ****

    Pokud se filmů s podobnou tématikou válečných zločinů a občanských válek ujme dobrý režisér, tak je skoro vždycky jisté, že takové filmy budou fungovat. Stejně jako třeba když se díváte na Hotel Rwanda, i v Salvadoru nejprve nevěříte vlastním očím, postupně jim věřit začnete a potom jim věřit nechcete. 8/10(8.11.2013)

  • StarsFan
    *****

    Jeden z nejnedocenějších filmů slavného režiséra, přesto nadčasovější než takové Wall Street nebo Alexander Veliký. Jsou v tom cítit neskutečné emoce a docela se divím, že podobně skvěle zvládnutá role nenastartovala Woodsovu hvězdnou kariéru. Ne, Salvador není politicky korektní, skutečné oběti této války vám namítnou, že existuje řada dalších úhlů pohledu a nic není tak jednoduché. Ale není přesně tato kontrovezní myšlenka důvod, proč Stoneovy filmy vyhledáváme?(10.2.2008)

  • Marek1991
    *****

    Tento film je pre mňa znak toho, že Stone stojí na strane ľudských práv a spravodlivosti a keď ide do tuhého, tak sa nebojí skritizovať všetky bojujúce strany a poukázať na to, čo svojím zlom spôsobujú a pritom zostáva sám. Kto ho obviňuje z ľavicových postojov, tak nevidel tento film alebo Stonea nikdy nepochopil. Nádherný rozhovor sa vedie pri myslím, že to je hotel v tomto filme, kde postava fotografa jasne hovorí, keď ju nálepkujú ako ľavičáka, že možno ním je, komunistom však nie je a spomína prečo treba stáť na strane spravodlivosti aj proti vlastným. Pašovanie dievčaťa s dieťaťom je znak toho, že hranice preňho neexistujú, zabitie kresťanského kňaza, ktorý brojil proti útlaku je jasným znakom toho, že cirkev nie je žiadna pravicová inštitúcia a mala by sa postaviť tak proti diktatúre z jednej, či druhej strany a nepaktovať s nimi, lebo Božie zákony sú viac než akékoľvek iné pozemské. Film končí smutne, Stone tak ide proti zabehnutým postupom opäť. Aj keď tento film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, Stone si vybral práve tieto a tým jeho kresťanským pohľadom, o ktorý zrejme neusiloval, ale to tak cítil, u mňa vyhral. Herecky presvedčivé, dejovo to nie je žiaden veľký vojnový film, aj keď bojové scény má riadne. Ja to považujem za veľmi objektívny film a o tom svedčia slová hlavnej postavy, ktorá kritizuje ľudové gardy pri tom, ako popravujú zajatých vojakov, že sú takýmto správaním rovnakí ako oni, s čím súhlasím a to je znak toho, že Stone sa tu nepostavil na stranu jednania, akým operovali komunisti, či Che Guevarra. To, že v súčasnosti na nich ukazuje s väčšou úctou asi možno pripísať faktu, že už je otrávený z toho, čo robia USA a že nemajú protivníka, ktorý by im zatrhol ich vykorisťovacie plány. USA vtedy pustošili svet svojimi nastrčenými diktátormi, robia to vlastne aj teraz. Každý kto nie je naivný vie, že ide iba o moc a peniaze a Božie zákony sú pošliapavané a zosmiešňované a tu treba povedať, že aj stranou ľavice, ktorá volá po slobode, no často siahne po rovnakých metódach ako tá pravicová. Toto je podľa mňa silné a nedocenené dielo, lebo nestojí ani na pravicovej, či ľavicovej strane a tak sa v ňom mnohí dnešní ohlúpnutí, či zmanipulovaní ľudia nevedia nájsť. Trocha viac konverzačné dielo, s tými nadávkami, ktoré nemám rád a určitými nedobrými postojmi a jednaním, no napriek chybičkám krásy pre mňa veľkolepé dielo.(10.7.2013)

  • gudaulin
    *****

    S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %.(21.10.2013)

  • - Spoiler: Ke konci filmu probíhá masivní útok jízdy na povstalce. Podle Jamese Belushiho, který ztvárnil postavu doktora Rocka, režisér Oliver Stone utratil 25 tisíc amerických dolarů z vlastní kapsy, aby tuto scénu s koňmi mohl natočit. (Aelita)

  • - Film je založen na autobiografii Ricka Boyla, který je společně s Oliverem Stonem i autorem scénáře. (StarsFan)

  • - John Savage hraje fiktivní postavu založenou na skutečném fotografovi, buď Johnu Hoglundovi, nebo Olivieru Rebbotovi. (StarsFan)